Biotechnologické procesy mají v ochraně životního prostředí nezastupitelné místo. Využití biologických procesů pro rozklad kontaminantů prostředí, šetrná těžba surovin a další nové metody pro ochranu prostředí patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející biotechnologie.
Úvodní přednášky poskytují studentům obecné informace, které jsou nezbytné pro návrh konkrétních technologií. Detailně jsou charakterizovány jednotlivé skupiny kontaminantů životního prostředí, metabolické dráhy jejich rozkladu i kinetika biodegradačních procesů. Podrobně jsou rovněž probrány faktory vnějšího prostředí ovlivňující tyto biotechnologické procesy a postup návrhu bioremediačního procesu.
Na konkrétních příkladech jsou probrány bioremediační procesy v různých typech prostředí. Pozornost je rovněž věnována využití mikroorganismů při odstraňování těžkých kovů a těžbě nerostných surovin.
Závěrečné přednášky se týkají destruktivních účinků mikroorganismů na různé materiály a možnostech jejich ochrany.
Po absolvování tohoto předmětu budou studenti schopni vysvětlit principy biologických technologií využívaných k ochraně jednotlivých složek životního prostředí, analyzovat možnosti jejich aplikace v různých kontextech a porovnat výhody a limity jednotlivých přístupů. Budou schopni vyhledávat a interpretovat odborné informace týkající se bioremediačních projektů a posuzovat jejich technologickou, ekologickou i společenskou relevanci. Získají přehled o aktuálních směrech výzkumu v oblasti environmentálních biotechnologií včetně využití genetického inženýrství, biosenzorů a syntetické biologie.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Výzkumný program Toxikologie životního prostředí si klade za cíl porozumět mechanismům a dlouhodobým dopadům akutních a chronických expozic antropogenním chemikáliím a přírodním toxinům. Výzkum sahá od molekulárních a buněčných procesů až k organismům a ekosystémům, a to zejména s ohledem na účinky kontaminantů s rostoucím významem, jako jsou endokrinní disruptory, léčiva, v současné době používané pesticidy a jejich nano-formulace nebo nové látky zpomalující hoření.
Pokročilé in vitro přístupy (molekulární a biochemická toxikologie) kombinujeme s in vivo (vodními a půdními) laboratorními modely a dlouhodobými terénními bioindikačními studiemi. Specifické výzkumné projekty rozvíjí modely a strategie mechanistického konceptu „Adverse Outcome Pathway“ (AOP) a vedou k poznávání nových biomarkerů účinků. Hlavní důraz je kladen na chronické projevy související s vývojovými, metabolickými, neurohumorálními, imunitními nebo rakovinovými onemocněními.
Studium genetického založení hospodářsky důležitých znaků a vlastností rostlin, s důrazem na rezistenci polních plodin vůči stresům spojeným se změnou klimatu (teplotní extrémy, sucho, některé choroby) a na další aktuální požadavky agrárního sektoru. Aplikace metod na bázi rostlinných kultur in vitro, proteomických a biotechnologických postupů.
Vývoj laboratorních a provokačních testů se zaměřením na tvorbu a výběr genotypů obilovin, řepky olejky, dalších brukvovitých plodin a zelenin s požadovanými parametry výnosu, kvality a odolnosti ke stresům. Aplikace systémů sterility v hybridním šlechtění brukvovitých plodin.
Pomocí standardních metod používaných v rámci hodnocení odolnosti plodin vůči abiotickým stresům byla testována a analyzována kolekce genotypů pšenice, trav a ječmenů. V nádobových testech byla denně zaznamenávána a regulována vlhkost gravimetrickým měřením na požadovanou hladinu půdní vodní kapacity - tj. na 70 či 35 % PVK.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Na odolnost pšenic pěstovaných v regulovaných podmínkách (Baletka, Tobak) vůči suchu (70 vs. 35 % PVK) byly také provedeny proteomické (2D-DIGE) a metabolomické analýzy. Byly získány výsledky pro další analýzu odolnosti pšenice, ječmene a trav k vybraným abiotickým stresům. Dle získaných parametrů byly odhadnuty odolnosti daných plodin vůči těmto abiotickým stresům.
Proteomický výzkum odpovědi různě odolných odrůd na abiotický stres nám umožňuje spolu s fyziologickými analýzami i na proteinové úrovni popsat aktuální stavu rostlin a hodnotit míru jejich poškození. Proteiny významně ovlivněné abiotickým stresem patřily mezi různé skupiny proteinů (fotosyntetického aparátu, metabolismu cukrů, lipidů, aminokyselin, stresové a ochranné proteiny). Díky akumulaci dehydrinů jsme dokázali validovat výsledky získané proteomickými či transkriptomickými postupy.
Pro efektivní tvorbu homozygotních dihaploidních (DH) linií, s morfologickou vyrovnaností na úrovni hybridů a dalšími požadovanými znaky, lze s úspěchem využít techniku mikrosporových kultur in vitro. Pomocí této metody a následným in vitro spontánním nebo indukovaným zdvojením chromozómové sádky je možné fixovat i několik recesivních znaků najednou při omezeném rozsahu hybridní populace a provádět selekci i polygenně založených znaků ve velmi časné generaci. Tím může být celý proces tvorby zcela homozygotního genotypu zkrácen až o 5 let.
Jedná se o první tzv. dihaploidní odrůdy řepky a brukvovité zeleniny vzešlé z českého šlechtění. Výhoda dihaploidního systému tkví v tom, že lze rychle vytvářet zcela uniformní linie a pružně tak reagovat na požadavky pěstitelů olejnin a zelenin. Tato metoda zkracuje proces tvorby nových odrůd o cca 5 let.
Doktorský studijní program Ochrana životního prostředí v průmyslu představuje moderní interdisciplinární program založený na širokém technickém a přírodovědném základu. Program je perspektivně zaměřen na industriální prostředí, zejména na oblast dopadu těžebních a průmyslových technologií na životní prostředí.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
Prostřednictvím znalostí příslušné legislativy, organizace a řízení životního prostředí, posuzování antropogenních vlivů na životní prostředí, moderních metod monitorování a hodnocení jeho stavu včetně metod hodnocení aktuálního stavu bioty posuzovaného území mohou být predikovány vhodné metody ochrany ovzduší, vod a půd v industriálním prostředí a v prostředí starých báňských zátěží. S tím souvisí otázky uplatnění moderních metod v oblasti nakládání s odpady a možnosti aplikace biotechnologických postupů v moderní těžbě a průmyslové výrobě.
Absolventi doktorského studijního programu mají vzhledem ke svému interdisciplinárnímu technickému vzdělání na trhu práce široké uplatnění.
tags: #environmentální #aplikace #biotechnologických #systémů