Environmentální citlivost a její dopad na duševní zdraví


07.03.2026

Enviromentální krize dopadá i na duševní zdraví. Lidé na celém světě mohou prostřednictvím sociálních sítí a médií stále častěji sledovat téměř v přímém přenosu nepříznivé důsledky současné klimatické změny, kterými jsou extrémní výkyvy počasí, nedostatek vody, oteplování oceánů nebo vyhynutí řady živočišných a rostlinných druhů. Uvedené důsledky jsou zároveň velkým náporem na naše duševní zdraví. Nejedná se pouze o případy, kdy jsme přímými svědky přírodních katastrof. Jde také o situace, kdy jsme ovlivněni nepřímo.

Psychologické dopady klimatické změny lze rozdělit do tří oblastí. Přímé, což jsou například akutní nebo traumatické účinky změny prostředí a extrémních povětrnostních vlivů. Mezi nepřímé počítáme například emoční nápor založený na pozorování dopadů, obavy nebo nejistoty spjaté s budoucími riziky.

Americká asociace psychologů dokonce klimatickou změnu vnímá jako největší hrozbu duševního zdraví v 21. století. Zároveň je v posledních letech zaznamenán nárůst traumatu způsobeného katastrofami spojenými s klimatem a úzkostí a strachu z tlaku současného systému na planetu a její limity.

Tento strach z budoucnosti planety a smutek z jejího zániku se nazývá environmentální žal (nebo ekologická úzkost). Pro environmentální žal je typické hluboké prožívání, silné emoce, kterými může být smutek, strach, bezmoc, úzkost, vztek nebo ztráta smyslu života. Odložený smutek vyúsťuje v depresi. Potlačený strach vyúsťuje v hněv.

Termín „environmentální žal“ popisuje chronickou nebo těžkou úzkost související se vztahem člověka k životnímu prostředí. V roce 2017 popsala Americká psychiatrická asociace (APA) ekologickou úzkost jako „chronický strach z environmentálního zkázy“.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Ve skutečnosti je pro většinu lidí ekologická úzkost odpovídající reakcí na klimatickou krizi. Pro lidi v zemích jako Maledivy úzkost pramení z existenciální hrozby např. Pro ty v bohatších zemích severní polokoule však environmentální žal nevyplývá z bezprostředního dopadu změny klimatu, ale z nejistoty ohledně toho, co má přijít. Nejistota je pro lidské bytosti nesnesitelná. Cítíme se bezmocní.

Projevy environmentálního žalu

Projevy environmentálního žalu jsou vesměs velmi obdobné projevům úzkosti, proto se environmentální žal také někdy nazývá ekologickou úzkostí. K úzkosti tak jakoby přidáváme příčinu: strach o planetu. V tomto případě je známý zastřešující předmět naší úzkosti, který je však neuchopitelný a zároveň nevyhnutelný, jako kdybychom se obávali neúspěchu a zároveň tušili, že je neúspěch za dveřmi, přičemž se nám na neúspěch úplně nedaří připravit, protože nevíme, v čem neuspějeme.

Koho se environmentální žal dotýká?

Poškození životního prostředí nemá vliv na všechny lidi stejně. Některé části světa jsou zranitelnější vůči účinkům extrémního počasí jako jsou pobřežní komunity a nízko položené oblasti. Nejpravděpodobněji budou zasaženi zejména lidé, jejichž živobytí závisí na životním prostředí, například ti, kteří mají zaměstnání v rybolovu, cestovním ruchu a zemědělství. Také lidé, kteří žijí v domorodých komunitách, často spoléhají na přírodní zdroje a mají tendenci pobývat ve zranitelnějších geografických oblastech.

Lidé, kteří pracují v oblasti životního prostředí nebo jako první respondenti a pracovníci v pohotovostních zdravotnických zařízeních, mohou být také náchylnější k ekologické úzkosti. Kromě místa bydliště, druhu práce či samotného vystavení klimatické změně mohou být někteří náchylnější na základě své osobnosti. Příkladem může být zvýšená citlivost, kdy se každý z nás nachází někde na škále emoční stability a nestálosti nebo, nacházíme-li se v nějaké zátěžové životní situaci. Nejedná se o definitivní výčet.

Jak se s environmentálním žalem vypořádat?

Strach a úzkost mohou vést také k individuálnímu jednání a kolektivnímu aktivismu, který je účinným prostředkem k úlevě od stresu spojeného s klimatem. Příkladem, jak se s enviromentálním žalem vypořádat je Greta Thunbergová. V jedenácti letech trpěla depresemi, obávala se globálního oteplování, její úzkost uspíšila problémy duševního zdraví.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Klimatická změna před nás staví výzvu, která vyžaduje zvýšenou ekologickou gramotnost, rozšířenou etickou odpovědnost, zkoumání různých psychologických a sociálních adaptací, přidělení zdrojů a školení s cílem zlepšit kompetence psychologů při řešení dopadů souvisejících se změnou klimatu.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

tags: #environmentalni #citlivost #hlediska

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]