Environmentální hlediska sanace brownfieldů

V zemích západní Evropy se především kvůli postupné restrukturalizaci ekonomiky objevuje pojem „brownfield“ od roku 1970, v Čechách je problematika řešena od roku 1997, kdy se začaly projevovat důsledky výrazných politických a ekonomických změn daných pádem komunistického režimu. Zejména šlo o privatizaci ekonomiky a majetkové restituce. Krachem hlavních regionálních podniků se spustil dominový efekt konce menších subdodavatelských firem, po kterých zbylo mnoho nevyužívaných nemovitostí, tzv. brownfieldů.

Dle současné platné definice, která je uvedená v Národní strategii regenerace brownfieldů 2019-2024, se brownfieldem rozumí „nemovitost (území, pozemek, objekt, areál), která je nevyužívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace“.

Brownfield nám vymezuje nejčastěji opuštěné areály, objekty, které již dále nejsou využívány k produktivnímu zájmu. Samotné vymezení tohoto pojmu však není zcela jednoznačné, stejně jako jeho ekvivalent v češtině. Pro brownfield jsou typické:

• pozůstatky po provozu/užívání v minulosti
• opuštěnost nebo nevyužitelnost
• problémy s kontaminací v určité míře
• nutné nápravné operace ke znovuzískání využitelnosti
• umístění převážně v městských lokalitách

V praxi to bývají např.: průmyslové, vojenské, železniční objekty a další (věznice, kina, atp.).

Prvním rozsáhlým projektem, jenž otevřel problematiku brownfieldů na úrovni veřejných institucí, byla Strategie regenerace brownfieldů financovaná z programu PHARE. Bohužel byla podceněna role místních samospráv, odlišnost českého a britského právního rámce a také bylo nedostatečně zmapováno lokální prostředí.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

S koncem roku 2022 jsme v Národní databázi brownfieldů evidovali celkem 4 377 lokalit o celkové rozloze 13 351 ha. Pro představu, na takové ploše bychom téměř mohli postavit krajské město blížící se velikosti Plzně. Průměrná rozloha registrovaných brownfieldů je 3,1 hektaru. Důvodem nárůstu počtu brownfieldů (od původních 2 355 v roce 2007) je důslednější evidence a mapování lokalit a také motivace pro vklad do databáze z důvodu možného zisku dotačních prostředků pro revitalizaci. Neznamená to tedy automaticky, že by brownfieldů v ČR přibývalo.

Největší počet brownfieldů se aktuálně nachází v Moravskoslezském, Ústeckém a Libereckém kraji. Areály bývalých továren a výrobních podniků zaujímají napříč regiony České republiky v součtu největší rozlohu, a to přes 4 000 ha. Druhé největší území pak zabírají bývalé vojenské areály a objekty, jde o 2 691 ha. Tyto lokality, většinou bývalá kasárna, jsou zpravidla velice rozsáhlé, ale na území České republiky jich není mnoho.

Výše uvedená data jsou již prvním výstupem z připravované Databáze investičních příležitostí (DIP), která navazuje na původní Národní databázi brownfieldů a Podnikatelských nemovitostí. Oproti původní databázi se DIP stává komplexním informačním systémem, jenž bude implementován jako specializovaná webová aplikace s mapovou a databázovou částí. Přehledná mapová aplikace bude podobna těm z realitních webů a umožní podrobně analyzovat jednotlivé lokality, které se napojí na velké množství dalších datových zdrojů jak interních, tak externích. Tím se zajistí kontinuální aktualizace a mnohem kvalitnější výstupy. DIP bude sloužit majitelům brownfieldů a nemovitostí, odborné veřejnosti, developerům, orgánům státní správy a krajům.

Uvědomujeme si, že podobný systém by nemohl fungovat bez kvalitních a aktuálních dat. Datovou strukturu se nám podařilo nastavit tak, aby byla kompatibilní například s jevem 4A - Brownfieldy z Územně analytických podkladů, což je velmi důležité pro následnou aktualizaci, nebo s dalšími datovými zdroji, které budeme v databázi evidovat. Aplikace bude pracovat například s daty z katastru nemovitostí, České informační agentury životního prostředí, Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd, Systému evidence kontaminovaných míst, České geologické služby či Národního památkového ústavu. Bude také napojená na centrální datový sklad CzechInvestu, kde evidujeme mnoho zajímavých dat o podnikatelském prostředí.

Ne všechna data, která jsou pro rozvoj brownfieldů (a všeobecně pro lokalizaci investic) důležitá, však máme za celou Českou republiku v dostačující kvalitě a rozsahu. Velmi by nám pomohla Digitální technická mapa ČR, která je v realizaci a jejíž spuštění se plánuje na 1. 7. K dnešnímu dni máme dokončenou celou architekturu systému, navržený datový model, kompletně „zakreslené“ lokality (vektorově v polygonové vrstvě), konsolidovaná data podle navrženého datového modelu a také první demoverzi interní části aplikace. V současné době systém stále zdokonalujeme, pracujeme na aktualizačních schématech, na prvních výstupech z databáze (nabídka nemovitostí, komplexní analýza lokality, report) a také na grafickém zobrazení a UX designu. To je něco, co se před zveřejněním bude ještě hodně měnit.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Část této analýzy je zaměřená na hodnocení rozvojového potenciálu brownfieldů. Cílem této kategorizace je především snaha o efektivní zacílení veřejných intervencí a veřejné podpory (investiční pobídky, dotace, finanční nástroje) při revitalizaci brownfieldů, protože každá kategorie brownfieldů vyžaduje jinou intenzitu i formu veřejné podpory. Brownfieldy si nejsou podobné a toho jsme si v CzechInvestu plně vědomi.

Legislativa a brownfieldy

V současné době nenalezneme v právním řádu předpis, který by komplexně vymezoval problematiku brownfield a vše co s tím souvisí. Legislativa nabízí pouze dílčí řešení procesu revitalizace brownfields. Páteřním zákonem v rámci znovuvyužití brownfield je zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění. Neméně důležitým je taktéž zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě, v platném znění, protože ekologická újma/kontaminace je společným jmenovatelem většiny brownfields. Co nikterak neulehčuje již tak složitý a náročný proces, jsou majetkové a vlastnické vztahy, které případnou revitalizaci znesnadňují. V neposlední řadě stojí za zmínku také koncepční řešení, upravuje zákon č.

Kategorizace brownfieldů

Kategorizaci brownfields lze obsáhnout z mnoha hledisek. Základní rozdělení je z pohledu využitelnosti. První kategorii tvoří brownfields, které nemají problém s využitím vzhledem k poloze a bezproblémovému administrativnímu, vlastnickému prostředí. Celý proces je v gesci soukromého investora a veřejná iniciativa má vedlejší roli. Druhou kategorii tvoří brownfields, které leží v zajímavé oblasti, ale jsou problematické z důvodů značné investiční nákladnosti. V tomto případě by měl správnou měrou zasáhnout veřejný sektor a snažit se maximálně podpořit a to nejenom finanční (investiční/neinvestiční podpora) nebo propagační pobídkou. Třetí kategorie jsou brownfieldy ležící mimo atraktivní lokality, mající značné problémy a nenávratnou možnost investice jak z hlediska finančního, tak i účelového. V řadě případů znemožňují obecnímu rozvoji a pro změnu této situace je nutné, aby společenský zájem byl silnější nežli finanční návratnost. Poslední skupina je velmi riziková a může přímo kontaminovat životní prostředí nebo poškodit lidské zdraví. Kupříkladu jsou to velmi poškozené budovy, u kterých hrozí zřícení, kontaminované objekty/prostranství přímo ohrožující podzemní vody.

Brownfield manager

Je profesní specializace orientovaná přímo na řešení výše popsaného procesu (vyhledat příležitosti, naplánovat a koordinovat celý proces revitalizace). Toto profesní označení není zcela typické v ČR, v praxi může nabývat i jiných podob (např. asanační specialista, projektový manager). Je třeba si uvědomit, že řešená problematika je velmi obsáhlá a vyžaduje interdisciplinární schopnosti, znalosti. Brownfield manager musí disponovat výbornými komunikačními, koordinačními schopnostmi. Mezi řešené úkoly patří např.:

• zapojení příslušných subjektů (města, obce) do celého procesu a koordinace komunikace mezi nimi
• jednání s příslušnými orgány státní správy
• tvorba a koordinace odborných pracovních skupin
• příprava podkladů (finanční, procesní, kvalitativní, časové rámce, řízení a hodnocení rizik)
• marketingové zastřešení

Interdisciplinární rámec celé operace požaduje znalosti z oborů:

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

• management (projektové řízení, organizace)
• komunikace (marketing)
• plánování (územní plánování, rozvoj sídelních celků, krajinné plánování)
• environmentální inženýrství (i BOZP)
• development (financování, životní cyklus projektu, tržní prostředí)
• administrace a právo (příslušné právní předpisy a další nařízení, znalost administrativního procesu)

Uplatnění je možné jak v soukromé, tak i státní sféře. V západních zemích existují přímo jednotlivé sekce (ve státní správě), které se zabývají brownfieldy a jejich revitalizací, ovšem častější je stále roztroušenost řešení této problematiky v několika různých odděleních.

Finanční podpora

V současné době je možné čerpat finanční podporu v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020, který spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu. Problematice brownfields se věnuje I. - Výzva nemovitosti - ITI, prioritní oblast 2, specifický cíl 2.3 Zvýšení využitelnosti infrastruktury pro podnikání (ukončení příjmu žádostí - 21. 2. 2017). Podnikatelské subjekty mají dále možnost nepřímého financování brownfields projektů v rámci některých z výzev, které nabízí Operační program životní prostředí, Program rozvoje venkova.

Opatření 1.6.7 - Průzkum rozsahu znečištění horninového prostředí a rizik s ním spojených, včetně návrhu efektivního řešení. Výzva č. 67 - Průzkum kontaminace životního prostředí. Zaměřuje se na průzkum kontaminace prostředí a jeho složek (podzemních a povrchových vod, sedimentů, půdy apod.). Součástí projektů je zpracování analýz rizik kontaminovaných lokalit, včetně návrhu efektivního řešení. Míra podpory: 85% uznatelných nákladů.

Výzva č. 72 - Ekologické zátěže. Je určena na podporu projektů sanací nejvážněji kontaminovaných lokalit, u kterých byla analýzou rizika ověřena kontaminaci s prioritou A3, A2, A1 (vč. Minimální způsobilé výdaje na projekt: 1 000 000 Kč. Kdo může o dotaci žádat: majitelé nebo uživatelé kontaminovaných lokalit bez ohledu na jejich právní formu, pokud nejsou původci znečištění nebo jeho právní nástupci. Výzva č.

Agentura CzechInvest je státní příspěvkovou organizací podřízenou Ministerstvu průmyslu a obchodu, která podporuje vznik a rozvoj českých firem a domácích i zahraničních investic se zaměřením na nové technologie a výzkumně-vývojové aktivity. Mezi její klíčové aktivity patří mapování trhu s podnikatelskými nemovitostmi a brownfieldy včetně celkové analýzy nemovitostního prostředí.

tags: #environmentalni #hlediska #brownfield #sanace

Oblíbené příspěvky:

• Třídění ABS Plastů
• ZŠ Jungmannova: Škola v přírodě
• Ekologické dopady a financování neziskovek
• Změny v Linkách Příbram a Rožmitál
• Princip fungování kořenové čistírny