Ladislav Sutnar: Průkopník moderního designu a vizuální komunikace

Ladislav Sutnar (1897 Plzeň - 1976 New York) byl významným představitelem evropské funkcionalistické typografie i vůdčí osobností moderního amerického grafického designu. Je zakladatelem oboru Design informací, kterému vytvořil formu a vtiskl společenskou závažnost. Právě díky designu informací je Sutnar považován za předchůdce informačního designu dnešního Internetu, zakladatele marketingu a vizuální komunikace.

Díky svým manažerským, organizačním a publicistickým schopnostem se stal vlivným představitelem životního stylu 30. let. Odvážně razil nové cesty myšlení a tvorby a svým všestranným talentem se začlenil do komunity moderních evropských designérů a architektů, kteří usilovali o co nejvyšší kvalitu prostředí každodenního života.

Život a dílo

Ladislav Sutnar se narodil v roce 1897 v Plzni. V roce 1915 narukoval do první světové války a v letech 1918-23 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. O svět dětí se zajímal po celý život a byl svou podstatou didakticky a pedagogicky založen. V roce 1924 se stal uměleckým správcem loutkového divadla Scéna Drak a vytvářel dekorace a loutky.

Inspirován německým Bauhausem - mezinárodní školou pro design, architekturu a umění, modernizoval design užitkových předmětů a publikací, hraček a loutek, architektury, výstavnictví, odborného školství a rozhodujícím způsobem ovlivnil životní styl středních vrstev předválečného Československa.

Působení v Československu

V roce 1929 se stal Sutnar výtvarným redaktorem nakladatelství Družstevní práce, pro které navrhoval veškeré tiskoviny, tiskopisy a reklamní kampaně. Stal se zároveň i uměleckým ředitelem Krásné jizby Družstevní práce, prvního českého průmyslového designérského ateliéru. Sutnar vypracoval celý program Krásné jizby - knihkupectví, grafický kabinet a výstavní síň pro všechny kvalitní předměty denní potřeby.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Právě on prosadil nejen sériovou výrobu, ale zasloužil se i o masový odbyt moderního vybavení domácnosti. Jeho jednoduché geometrické tvary vycházely vstříc požadavkům levné průmyslové výroby. Praktičnost, vysoká kvalita materiálu i provedení a cenová dostupnost byly důvodem velké obliby Sutnarových servisů a příborů. Díky Krásné Jizbě Ladislava Sutnara se funkcionalismus stal životním stylem středních vrstev, které se s ním ve 30. letech ztotožnily.

Typografie a vizuální komunikace

Takřka po celé meziválečné období, až do svého odjezdu do USA, se Sutnar intenzivně věnoval typografii. Evropská nová typografie se objevuje ve 20. a 30. letech v důsledku potřeby rychlé vizuální komunikace dynamicky se rozvíjejících se velkoměst. Sutnarova grafická tvorba vyniká přehledným členěním informací, koncepční prací s fotografií, fotomontáží a kinematografickými postupy. Jeho typické diagonální kompozice navozují pocit pohybu v prostoru.

Redigoval a upravoval časopisy Výtvarné snahy a Žijeme a publikace o moderním životním stylu a bydlení. Principy nové typografie Sutnar vynalézavě rozvíjel zejména v knižních úpravách pro nakladatelství Družstevní práce, Melantrich, Sfinx, Státní nakladatelství a jiné. Do svého odchodu do exilu upravil kolem 1000 knih. Jeho knižní úpravy měly široký dosah a ovlivnily českou typografii 20. století.

Výstavnictví

V roce 1924 vstoupil Sutnar do Svazu československého díla a úspěšně instaloval zahraniční výstavy československého užitého umění. Navrhoval k nim i plakáty a katalogy. Výstavnictví považoval za součást vizuální komunikace a svá řešení odvozoval z diagramů plynulého pohybu návštěvníka výstavou. Na Světové výstavě v Paříži v roce 1937 instaloval několik pavilonů, kde byl odměněn celkem čtrnácti zlatými medailemi a Grand Prix.

Působení v USA

V roce 1939 odjel Sutnar do New Yorku. USA se stává jeho druhým domovem, kam se uchýlil v době nacistické okupace. V reklamě a korporativním designu se redukovalo písemné sdělení a kladl se stále větší důraz na obraz či znak.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

V letech 1941-60 se stal Sutnar vedoucím designérem ve firmě Sweet´s Catalog Service v New Yorku, která sloužila jako databanka informací pro stavebníky, konstruktéry a architekty. V tomto období navrhl Sutnar stovky průmyslových katalogů i pro nejrůznější americké firmy. V roce 1943 publikoval Sutnar brožuru Controlled Visual Flow (Cílený vizuální tok), ve které shrnul formou názorně ilustrovaných příkladů principy optického vnímání informace.

Společně s Holmem sestavili Catalog Design (1944). Tato průkopnická kniha o principech vizuálního zpracování informací vzbudila velký ohlas mezi designéry. Publikace Designing Information (Design informací -1947) a především Catalog Design Progress (Nové koncepce v grafickém designu katalogů -1950) věnovaná progresivním způsobům vizuální komunikace je považovaná za milník oboru Design informací.

Další aktivity v USA

Ladislav Sutnar je autorem prvních knih o aranžování zboží. V roce 1952 publikoval průkopnickou knihu Design for Point of Sale (Design prodejního místa), kde aplikoval principy moderního umění na oblast marketingu a vizuálního prostředí v supermarketech a samoobsluhách. V letech 1954-59 vytváří jednotný vizuální styl (corporate identity) a reklamní kampaně pro firmy Knoll a Drake Furniture, která byla nejprogresivnějším distributorem soudobého autorského nábytku.

Tehdy se Sutnar začíná věnovat i ekologické tematice. Spolupracoval s ekologickým časopisem Power, pro jehož zvláštní čísla vytvořil vynikající vizualizace ekologických témat: znečištění vody, vzduchu či úspora energie.

Přínos v oblasti informačního designu

Aktuální Sutnarův přínos spočívá zejména v jeho průkopnické práci na poli informačního designu, oboru, který v době jeho působení ještě neměl své pojmenování. Byl to právě on, kdo v roce 1964 navrhl zásadní změnu ve způsobu zápisu telefonních čísel a v celkovém uspořádání struktury telefonního seznamu pro společnost American Telephone a Telegraph - Bell Systém. Sutnar vymyslel závorky pro telefonní směrová čísla, takže například volací kód pro New York se začal psát ve tvaru (212), který je snadněji identifikovatelný a zapamatovatelný. Sutnar je také autorem základního formátu Rejstříku rubrik (tzv. Yellow Pages).

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Od roku 1960 vytvářel z barevných papírů koláže ženských aktů. Později se až do své smrti více věnoval většinou malbě s akrylovými barvami. I jeho rozměrné malby aktů jsou geometricky přesné, opticky poutavé a zároveň imaginativní, jako jeho design.

V roce 2001 mu bylo uděleno státní vyznamenání ČR „Za zásluhy“ in memoriam v oblasti kultury.

Tabulka: Významná data v životě Ladislava Sutnara

tags: #ladislav #sutnar #environmentalni #design

Oblíbené příspěvky:

• Zákonitosti v přírodě
• Bavlněné povlečení s potiskem přírody: recenze
• Ekosystém horského lesa
• Ekologické aspekty palmového vosku
• Audi Q5 a ekologické plakety