Environmentální posouzení objektů: Co to je a proč je důležité?

Při plánování výstavby - ať už rodinného domu, developerského projektu nebo průmyslového areálu - se stavebník setká s celou řadou právních požadavků. Zodpovědný přístup k životnímu prostředí se netýká pouze podnikové ekologie, ale stále častěji se promítá i do oblasti projektování a výstavby stavebních objektů, s čímž úzce souvisí pojem udržitelná výstavba budov.

S rozvojem udržitelné výstavby vyvstala potřeba hodnocení budov a jejich dopadů na životní prostředí. Environmentální certifikace budov hodnotí především to, jak budova ovlivňuje své okolí v průběhu celého životního cyklu. Z tohoto důvodu byly vytvořeny environmentální certifikace budov, které hodnotí to, jak budova ovlivňuje své okolí v průběhu životního cyklu.

Environmentální certifikaci budov lze chápat jako nezávislý audit, který hodnotí budovy v různých fázích jejich životního cyklu. Její hlavní funkcí je tedy poskytování transparentního důkazu o kvalitě dané budovy. Environmentální certifikaci lze udělit jak stávající budově, tak i budově nové. Avšak tyto certifikace se od sebe vzájemně liší.

Nejběžnější systémy environmentální certifikace budov

V mnoha vyspělých zemích je environmentální hodnocení budov (EHB) mnohem dál, než u nás, zejména v USA a západní Evropě. V České republice se uplatňují některé původně ryze národní certifikační systémy jako např. německý DGNB.

Nyní ve světě existuje velké množství certifikačních nástrojů a téměř v každém státě se používá odlišná hodnotící metodika. V některých státech včetně České republiky se dokonce používá více metodik certifikace, které si vzájemně konkurují. Především kvůli tomu pak vzniká v oblasti environmentální certifikace nepřehledná situace a zatím to nevypadá, že by v nebližší době mohlo dojít ke sjednocení těchto hodnotících nástrojů.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

LEED (Leadership in Energy and Environmental Design)

LEED® (Leadership in Energy and Environmental Design) je mezinárodně uznávaný standard v oblasti navrhování a výstavby environmentálně šetrných a udržitelných budov. Od svého vzniku získalo certifikát LEED více než 100 000 projektů či stávajících budov ve 164 zemích světa. Toto ověření je prováděno pomocí hodnotícího procesu, v rámci kterého je bodově ohodnoceno 7 kategorií (udržitelný rozvoj území, hospodaření s vodou, energie a ovzduší, materiály a zdroje, kvalita vnitřního prostředí, inovace a regionální priority). Poté co jsou přiděleny body v rámci jednotlivých kategoriích, je na základě celkového počtu bodů udělen certifikát příslušné úrovně (Certifikováno, Stříbrný, Zlatý či Platinový certifikát).

BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method)

BREEAM vznikl v roce 1990 a má kořeny ve Velké Británii, kde má také nejvíce certifikací. Jde o nejstarší a v současnosti také o nejrozšířenější certifikaci v oblasti energeticky úsporných a udržitelných budov. BREEAM se zaměřuje opět na udržitelnost při návrhu budov a popisuje vliv budov na životní prostředí. V hodnotícím procesu je posuzováno 10 kategorií podle jejich vlivu na životní prostředí (energie, zdraví a vnitřní prostředí, materiály, management, znečištění, využití půdy a ekologie, doprava, odpad, voda, inovace).

WELL

Jedná se o jeden z nově vzniklých certifikačních nástrojů, který je prozatím používán ve 32 zemích světa a do května roku 2018 získalo tento certifikát 175 budov či projektů. Certifikát WELL se na rozdíl od ostatních zde uvedených certifikací používá pro certifikaci vnitřních prostor. Umožňuje posuzovat kvalitu vnitřního prostředí zejména z pohledu budoucích uživatelů, tzn. V rámci certifikace WELL je hodnoceno 7 základních okruhů (vzduch, voda, výživa, světlo, fitness, komfort a mysl).

SBToolCZ

SBToolCZ je český certifikační systém používaný pro hodnocení komplexní kvality budov, v rámci kterého se posuzují vlastnosti budovy a jejího okolí s ohledem na splnění požadavků udržitelné výstavby. Díky tomu, že se jedná o národní systém je v něm zohledněno prostředí českého stavebnictví. V hodnotícím procesu je zohledňováno velké množství kritérií rozdělených do třech základních skupin (environmentální kritéria, sociální kritéria, ekonomika a management).

Pro zjištění, které environmentální certifikace jsou v České republice používány nejčastěji, byla použita data z výroční tiskové konference Šance pro budovy ze září roku 2019. K tomuto datu bylo v České republice celkově 205 certifikovaných budov. Největší zastoupení měl certifikát BREEAM, a to celkově u 122 budov. Druhým nejpoužívanějším certifikátem byl LEED s 50 certifikovanými budovami. Na třetím místě byl poté národní certifikační nástroj SBToolCZ, kterým disponovalo 32 budov.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Jednotné environmentální stanovisko (JES)

Od 1. ledna 2024 k nim neoddělitelně patří také tzv. jednotné environmentální stanovisko (JES) a v některých případech i posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). JES je novější nástroj zavedený zákonem č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, s účinností od 1. ledna 2024.

Co je JES: Jednotné environmentální stanovisko (JES) je závazné stanovisko k vlivům na životní prostředí u záměru, který podléhá povolování podle stavebního zákona nebo posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jinými slovy bez JES nelze stavbu vůbec povolit.

Smyslem integrace jednotlivých úkonů do JES je, že JES je vydáván k záměru VŽDY A POUZE JEDNÍM PŘÍSLUŠNÝM ORGÁNEM!!! za celou oblast životního prostředí - v praxi tedy buď Ministerstvem životního prostředí nebo krajským úřadem nebo úřadem obce s rozšířenou působností.

JES se vydává namísto následujících správních úkonů:

• Zákon o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.)
• Vodní zákon (254/2001 Sb.)
• Zákon o odpadech (541/2020 Sb.)
• Zákon o ochraně ovzduší (201/2012 Sb.)
• Lesní zákon (289/1995 Sb.)
• Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (334/1992 Sb.)
• Zákon o geologických pracích (62/1988 Sb.)
• Zákon o pohřebnictví (256/2001 Sb.)
• Zákon o prevenci závažných havárií (224/2015 Sb.)
• Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (100/2001 Sb.)

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

EIA, z anglického Environmental Impact Assessment, je proces systematického zkoumání a hodnocení možných vlivů možných záměrů na životní prostředí. Proces EIA probíhá vždy před povolením záměrů a před započetím jejich realizace.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Ne vždy je dle dikce zákona nutné, aby konkrétní záměr prošel celým procesem EIA. Z tohoto důvodu zákon rozlišuje záměry, tzv. kategorie I., které procesu EIA podléhají vždy vzhledem k jejich rozsahu a značnému zásahu do životního prostředí. Záměry zařazené do kategorie II. přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů podléhají povinně alespoň zjišťovacímu řízení, jehož cílem je posouzení, zda bude daný záměr podléhat úplnému procesu EIA.

Stanovisko EIA - Výsledné stanovisko příslušného úřadu, které shrnuje výsledky posuzování a stanovuje podmínky pro realizaci záměru. Toto stanovisko je závazným podkladem pro navazující povolovací řízení, jako je územní nebo stavební řízení. Bez závěru procesu EIA nesmí povolující úřad (např.

Zákon o prevenci závažných havárií

Tato oblast zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných haváriích se týká všech firem (přesněji všech právnických nebo podnikajících fyzických osob), v jejichž objektech je umístěna vybraná nebezpečná látka (a to bez ohledu na její množství). Seznam dotčených látek je uveden příloze č. 1 zákona.

Provozovatel nebo uživatel objektu je povinen přijmout všechna opatření nezbytná k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek.

Provozovatel nebo uživatel objektu je dále povinen: zpracovat seznam, ve kterém uvede druh, množství, klasifikaci a fyzikální formu všech nebezpečných látek umístěných v objektu (dále jen "seznam"), na základě seznamu provést součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 a na základě seznamu a výsledku součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu: zpracovat protokol o nezařazení, nebo navrhnout zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B.

Protokol o nezařazení (§ 4 zákona)

Uživatel objektu zpracuje protokol o nezařazení, ve kterém zaznamená skutečnost, že množství nebezpečné látky umístěné v objektu je menší, než množství uvedené v příloze č. 1 v sloupci 2 tabulky I nebo II, a součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu je menší než 1. Protokol o nezařazení se uchová pro účely kontroly (nikam se neposílá). Příklad protokolu o nezařazení je uveden na konci článku.

Návrh na zařazení do skupiny A či B (§ 5-6 zákona)

Provozovatel (nebo uživatel, který má součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu větší než 1) navrhne zařazení objektu do skupiny A či B, pokud množství nebezpečné látky umístěné v objektu dosáhne nejméně množství uvedeného v příloze č. 1 (v sloupci 2 pro skupinu A, v sloupci 3 skupinu pro B) tabulky I nebo II nebo součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu dosáhne hodnoty 1.

tags: #environmentalni #posouzeni #objektu #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Kuchyňský odpad a třídění
• Dohoda z Paříže
• Recenze pořadu V ohrožení života
• Dopady spalování ropných produktů
• Ekologické organizace hodnotí magistrát