V rámci školního kurikula se environmentální problematika může promítat na dvou úrovních - školy a jednotlivých vyučovacích předmětů. EV na úrovni školy se v rámci kurikula nejčastěji promítá ve výchovných a vzdělávacích strategiích.
Škola takto deklaruje záměr utvářet kompetence žáků na základě širokého spektra činností v rámci výuky i mimo ni. Za tímto účelem školy vyvíjejí např.:
V prvním vzdělávacím období je EV zařazována zejména do vyučovacích předmětů, které vycházejí z oblasti Člověk a jeho svět. Řada výstupů této vzdělávací oblasti s environmentální problematikou úzce souvisí. Integrace EV do těchto předmětů je zpravidla velmi dobrá, školní výstupy dobře rozpracované, stejně jako výchovné a vzdělávací strategie na úrovni předmětu, které problematiku EV zohledňují.
Zařazení EV do vyučovacích předmětů vycházejících z jiných oblastí - např. Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace nebo Umění a kultura zpravidla nevystihují přesně to, co by EV měla žákům přinést. V některých případech se zdá zařazení tohoto průřezového tématu jako formální, což může způsobit například fakt, že tematický okruh není vhodně přiřazen ke školnímu výstupu.
Ve druhém vzdělávacím období bývá EV tradičně součástí předmětů vycházejících z oblasti Člověk a příroda. Řada výstupů této oblasti přímo souvisí s environmentální problematikou a integrace je tak velmi přirozená. Přiřazování tematických okruhů PT školním výstupům je vhodné, stejně jako metody a formy práce (exkurze, projekty, experimenty) uváděné ve školním kurikulu.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Podobně jako v prvním vzdělávacím období, i zde občas působí zařazení EV do předmětů vycházejících z oblastí Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace nebo Umění a kultura poněkud formálně. I zde jsou tematické okruhy přiřazovány k výstupům, s nimiž nesouvisí vůbec nebo jen okrajově.
Lze však říci, že se tomu tak děje podstatně méně často než v prvním vzdělávacím období, neboť EV má široké uplatnění zejména v přírodovědných předmětech, jejichž škála je ve druhém vzdělávacím období širší.
Dvě školy do svých školních kurikul zařadily vyučovací předmět vycházející z environmentální problematiky jako povinný vyučovací předmět, obě se shodným názvem Environmentální výchova (ZŠ Lesní, Liberec a ZŠ Novoborská, Praha). Vyučovací předmět Environmentální výchova má školou vytvořené vlastní výstupy, které korespondují s tematickými okruhy uvedenými v PT EV v RVP ZV.
Realizace je dobře promyšlená a umožňuje žákovi propojovat v rámci jediného předmětu poznatky z různých oborů. Obě školy zvolily jiný postup při vytváření předmětů EV. ZŠ Novoborská sjednotila výstupy některých, zejména přírodovědných, oborů, rozpracovala je a přiřadila jim učivo. ZŠ Lesní vytvářela výstupy vlastní. Očekávaný výstup je účelně rozpracován a je k němu vhodně přiřazeno učivo, na němž je výstup naplňován.
Obecně lze konstatovat, že tradičně dobře je zařazována environmentální výchova do přírodovědných oborů (předmětů), kde má její výuka tradici. Pro tyto obory je rovněž zpracovaná celá řada metodických materiálů včetně široké škály nabídky nevládních neziskových organizací a dalších subjektů.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Jiná situace je ve společenskovědních oborech a v oblasti Umění a kultura, kde jsou metodické materiály pro výuku zastoupeny jen málo nebo dokonce absentují.
Normy ISO 14001 definují požadavky na systém environmentálního managementu. Cílem je environmentálního managementu (EMS) tak, aby jej mohla firma úspěšně uplatňovat a prokázat shodu s normou ISO 14001. Zavedení EMS by mělo být strategickým rozhodnutím vedení firmy.
Organizace identifikuje, řídí (přímé aspekty) a ovlivňuje (řízené aspekty, např. aspekty subdodavatelů firmy) environmentální aspekty. Dále organizace vytváří, zavádí a udržuje programy pro dosahování svých cílů a cílových hodnot.
Příklad znění zásad environmentální politiky:
Vedení organizace se zavazuje k:
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
Dokumentována je formou samostatného prohlášení vedení. Všem příslušným osobám a dostupná veřejnosti.
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí: Zákon vymezuje základní pojmy v oblasti OŽP, stanovuje obecné povinnosti při OŽP a stanovuje odpovědnost za porušení povinností.
Zákon č. 356/03 Sb., o chemických látkách a přípravcích (CHLP): stanovuje pravidla bezpečnosti při práci s NCHLP a první předlékařskou pomoc a postup při nehodě.
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech: definuje pojem odpad a stanovuje povinnosti původce odpadu.
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší: upravuje měření emisí a kategorizuje zdroje znečištění ovzduší (ZZO).
Zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění, o vodách: stanovuje, že voda není předmětem vlastnictví - vody jsou státní a upravuje vypouštění odpadních vod do kanalizace.
Environmentální aspekty jsou prvky činností, výrobků a služeb organizace, které mají nebo mohou mít dopady na ŽP (tj. "významných EA“). Identifikace environmentálních aspektů je důležitá pro zavádění a udržování systému environmentálního managementu. Mezi typické environmentální aspekty lze zařadit např. produkci emisí do ovzduší, produkci odpadních vod, produkci odpadů, spotřeby surovin a materiálů, spotřeby energie, spotřeby vody, používání nebezpečných chemických látek a přípravků, úniky závadných látek.
Registr environmentálních aspektů musí obsahovat: normální provozní podmínky (B), mimořádné provozní podmínky (M), havarijní provoz (H), činnosti současné a případně plánované.
Právní ochrana ŽP je tvořena tzv. registr PP a JP v aktuální podobě zahrnuje právní a jiné požadavky, které se vztahují na společnost a jsou podle potřeby dokumentována v zápise z porady vedení. Příklad registru "jiných“ požadavků zahrnuje další požadavky, které vyplývají z právního podkladu nebo vznikají např. smluvním základě.
Stejně jako v případě např. stanovení cílů a cílových hodnot v oblasti EMS. Organizace musí dále vytvořit, zavést, dodržovat programy pro dosahování svých cílů a cílových hodnot. Cílové hodnoty musejí být specifické a měřitelné. Program EMS zahrnuje několik základních částí. Cíle, cílové hodnoty a programy EMS jsou aktualizovány v činnostech, výrobcích nebo služeb je aktualizován registr aspektů a dopadů.
Program EMS zahrnuje:
Článek 4.4.1 se zabývá dvěma oblastmi řízení provozu: stanovením potřebných zdrojů a stanovením úloh, odpovědností a pravomocí pracovníků. Vrcholové vedení společnosti jmenuje představitele vedení pro EMS (PV EMS). PV EMS má určené povinnosti a pravomoci v oblasti EMS.
tags: #environmentalni #priklady #dotaznik