Environmentální sektor Egypta: Výzvy a příležitosti

Egypt, 42. největší ekonomika světa a pátá v regionu Blízkého východu a severní Afriky, čelí řadě environmentálních výzev, které zároveň otevírají příležitosti pro inovace a investice. Hospodářský růst v roce 2024 dosáhl 2,4 % a na jeho zpomalení oproti předchozím rokům se stále podepisovaly následky ruské agrese na Ukrajině s ohledem na dovoz obilí, válka v Gaze i nejistota z ekonomického vývoje. Uvolnění kurzu egyptské libry i masivní investice ze zahraničí nicméně částečně pomohly navrátit důvěru v ekonomiku, což dle predikcí vyústí v pětiprocentní růst HDP v letech 2026-27. Daří se také mírnit růst cen, jakkoliv míra inflace stále přesahuje 20 % a dvoucifernou hodnotu si dle předpovědí ještě nějakou dobu zachová.

Egyptská ekonomika se dlouhodobě vyznačuje deficitem běžného účtu. Negativní saldo obchodní bilance dokonce v roce 2024 přesáhlo 40 mld. USD, obdobné hodnoty pravděpodobně zaznamená i v příštích letech, bude však záležet na tom, nakolik se mu podaří obnovit příjmy ze Suezského průplavu. Na zmírnění salda i celkovém snížení dovozů Egypt pracuje především prostřednictvím strategie lokalizace výroby do země, k tomuto účelu také využívá řadu pobídek. Příležitosti napříč sektory se tak nabízí i pro české firmy, pro něž může být atraktivní levná pracovní síla, energie i strategické umístění Egypta.

Vodohospodářství: Klíčová výzva a priorita

Egypt trpí nedostatkem vody z důvodu rychle rostoucí populace, klimatické změny i stále nedokonalého vodního managementu. Země potřebuje zajistit 114 mld. m3 ročně, zatímco k dispozici má pouze 60 mld. m3, plynoucích téměř výhradně (z 97 %) z povodí Nilu. V budoucnu se bude tento deficit prohlubovat a Egypt se obává dopadů napouštění etiopské přehrady GERD. V přepočtu na obyvatele má Egypt k dispozici kolem 500 m3 vody na rok, tedy na hranici stavu vodní chudoby, přičemž množství vody na hlavu každým rokem klesá.

Aby mohl Egypt těmto výzvám čelit, v rámci národní strategie chce do roku 2050 investovat až 30 mld. USD do projektů na navýšení kapacity a účinnosti vodovodního systému včetně čištění odpadních vod, zavedení moderních zavlažovacích systémů v zemědělství, modernizace kanálů a zařízení na odsolování mořské vody. Do roku 2026 plánuje vystavět 17 zařízení, z nichž všechna budou provozována pomocí solární energie, do roku 2050 chce potom Egypt postavit 67 dalších závodů v guvernorátech Matrúh, Rudé moře, Severní a Jižní Sinaj, Ismáilíja a Suez. Celková kapacita desalinizačních stanic dosáhnout 8,85 mil. m3 vody denně, tedy téměř osminásobek kapacity z roku 2020.

Egyptská vláda se snaží bojovat s omezenými vodními zdroji umocněnými klimatickou změnou modernizací managementu vodních zdrojů i celkovým zefektivněním zavlažování povodí Nilu, na němž je Egypt závislý z více než 90 %, a zajištěním zodpovědného nakládání s vodními zdroji v zemědělství. Země také spoléhá na recyklaci odpadních vod. Uskutečňují se rozsáhlé projekty na odsolovací zařízení, chytrá zařízení na měření spotřeby vody, získávání energie z vodních usazenin a instalaci vodních čerpadel a čistíren.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

V pokročilé fázi realizace se nachází iniciativa Haya Karima („Důstojný život“) na obrodu egyptského venkova, v jejímž rámci staví Egypt téměř 1000 čističek odpadních vod a na 10 000 vodních čerpadel. Ve výstavbě je také megaprojekt tzv. „Nové delty“, 114 km dlouhé umělé řeky na západ od přírodní delty Nilu, která má za cíl zúrodnit až 4 500 km2 půdy. Celkové náklady projektu se odhadují na 5,2 mld. USD. Egypt také pracuje na projektu „Zavlažování 2.0“, tedy digitální transformaci zavlažovacích procesů a zavedení smart managementu s cílem sledovat i předpovídat hladinu vody, hlídat veškeré změny a provádět kontrolu kvality. Digitální transformace proto bude vyžadovat dodávky kvalitních a odolných měřicích přístrojů nebo zařízení pro telemetrii.

Důraz klade vláda také na modernizaci a rozvoj Horního Egypta, který se vyznačuje zastaralými metodami zavlažování úrodné půdy. Jedná se o investici 11 mld. Klíčovým elementem pro zachování egyptských vodních zdrojů je rozvoj kapacit pro čištění odpadních vod, proto egyptská vláda investuje 32 mld. USD do recyklace odpadních vod do roku 2037. Jedním z nejvýznamnějších projektů tohoto typu je výstavba čistírny odpadních vod El-Gabal El-Asfar, která má do roku 2040 sloužit 17,5 mil. obyvatelům Káhiry a okolí. Další dílčí projekty rozvoje čističek odpadních vod se nalézají v oblastech Nová delta, Helwan, Abú Rawaš, Bahr al Baqar a Maghagha. Příležitostí pro české firmy je dlouhodobé partnerství (na dobu 15-20 let) při údržbě a opravách vodohospodářských zařízení stejně jako profesionální školení techniků, na němž má Egypt eminentní zájem. Egypt se též zajímá o získávání energie z odpadních usazenin (tzv.

S ohledem na téměř 3000 km mořského pobřeží podporuje Egypt pod hlavičkou iniciativy „Čisté oceány“ projekty snižující znečištění oceánů a ochranu korálů, se zvláštním zaměřením na likvidaci plastů. Iniciativa je financována Evropskou investiční bankou a Francouzskou rozvojovou agenturou úvěrem ve výši 1,8 mld. USD a spadá do ní celkem 22 projektů. České firmy mohou nabídnout moderní řešení pro nakládání s plasty a jiným škodlivým materiálem, likvidaci škodlivých odpadů či konzultační služby v těchto segmentech.

Energetika: Přechod k obnovitelným zdrojům

S ohledem na rostoucí populaci, plány na větší lokalizaci průmyslu do země i energeticky náročná odvětví představuje energetika pro Egypt jeden z klíčových sektorů. Odhadovaný podíl energetického sektoru na HDP přesahuje 13 % a v Egyptě je zároveň patrná stále silnější potřeba nahrazovat tradiční fosilní paliva obnovitelnými a udržitelnými zdroji energie. Velkým tématem egyptské energetiky je přechod na obnovitelné zdroje energie.

Egypt oznámil ambiciózní plán do roku 2028 vyrobit 10 GW energie z obnovitelných zdrojů jako součást programu NWFE (nexus voda, potraviny a energie). Do téhož roku chce Egypt vyřadit z provozu tepelné elektrárny o celkovém výkonu 5 GW. Do roku 2035 by měl podíl obnovitelných zdrojů vzrůst až na 42 %, do roku 2040 dokonce na 60 %, přičemž do popředí se dostane solární energie. Pro budování fotovoltaických elektráren má Egypt díky stabilnímu přísunu 3 500 hodin slunečního svitu ročně i rozlehlým pouštním oblastem ideální podmínky. Kromě solárního parku Benban na jihu země, který aspiruje na největší fotovoltaickou elektrárnu na světě (k roku 2025 s kapacitou 1,8 GW a plánovaným významným rozšířením), jsou v provozu elektrárny Siwa a Kuraymat a další desítky dalších Egypt staví.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Masivní investice a pobídky plánuje egyptská vláda v případě zeleného vodíku, který je považován za klíčové palivo pro dekarbonizaci těžkých průmyslových procesů a skladování obnovitelné energie ve velkém měřítku. S ohledem na rostoucí podíl solárních i větrných elektráren má Egypt pro výrobu zeleného vodíku výborné předpoklady. Podíl produkce zeleného vodíku v Egyptě má postupně dosáhnout až 8 % globálního trhu, což odpovídá egyptským ambicím stát se hubem výroby a exportu zeleného vodíku v rámci regionu i do Evropy. Jedním z investičních projektů je výstavba největšího závodu na výrobu zeleného vodíku na světě na jižním Sinaji s odhadovanými náklady 17 mld. USD, která by po svém dokončení v roce 2035 vyráběla na ploše 127 km2 až 400 tisíc tun vodíku denně. Konkrétní příležitosti v oblasti zeleného vodíku se nabízejí v dodávkách, vybavení i údržbě rozvoden elektrické energie, kolektorů, elektrolyzérů, solárních panelů, větrných turbín i odsolovacích membrán.

Přes množství iniciativ k navýšení podílu obnovitelných zdrojů bude nicméně nadále hrát svou roli i výroba z tradičních zdrojů energie, zejména zemního plynu, který v energetickém mixu země tvoří k roku 2025 podíl až 80 %.

Přes snahu o posílení obnovitelných zdrojů energie patří především těžba ropy a zemního plynu v Egyptě stále mezi důležitá odvětví s potenciálem dalšího rozvoje. Země nemá doposud zmapované veškeré lokality nerostných surovin a do budoucna počítá s rozdělováním dalších koncesí. Rozšiřuje se průzkum těžby zlata, Egypt však disponuje i nalezišti například niobu a tantalu a vzácných zemin. Významná je také těžba a zpracování fosfátu, jednoho z klíčových vstupů výroby hnojiv, jichž je Egypt významným producentem.

Egypt má značné energetické zdroje fosilních paliv, prokazatelné zásoby činí kolem 3,3 mld. barelů ropy a 2,2 bilionu m3 zemního plynu. V případě zemního plynu cílí Egypt na produkci cca 65 mld. m3 ročně. Spolu s populačním růstem, urbanizací i industrializací roste také domácí spotřeba zemního plynu, který mj. zajišťuje téměř 80 % výroby elektrické energie v zemi. V letech 2025/26 chce Egypt provést 17 průzkumných vrtů v deltě Nilu a Středozemním moři s celkovou investicí téměř 500 mil. USD, v témže období plánuje realizaci sedmi rozvojových projektů a seismický průzkum největšího naleziště Zohr. Egyptské ministerstvo ropy a nerostných surovin v roce 2025 také vytipovalo celkem šest vhodných oblastí pro průzkum v oblasti Západní pouště a Suezského zálivu. V ropném a plynárenském sektoru působí více než padesát nadnárodních společností.

Zdravotnictví: Investice do rozvoje a modernizace

Rozvoj kapacitně a často i kvalitativně nevyhovujícího zdravotnického systému v Egyptě vyžaduje masivní investice do výstavby nových zařízení, výroby či dodávek vybavení, a spolu s rychle rostoucí populaci bude potřeba stále palčivější. Veřejné investice do zdravotnictví mají ve fiskálním roce 2025/26 dosáhnout 86 mld. Existují značné rozdíly mezi veřejnými a soukromými klinikami, v méně osídlených a zpravidla chudších regionech Egypta zcela chybí přístup k odpovídající zdravotní péči. Vedle budování nových nemocnic chce Egypt zajistit moderní vybavení a mít adekvátně proškolený personál.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Mezi klíčové projekty pro roky 2025/26 patří dokončení 47 nemocnic, rozvoj a vybavení 27 psychiatrických zařízení a 11 plazmatických center. Vedle toho budou zahájeny práce na 10 standardizovaných modelových nemocnicích, včetně dvou v guvernorátech Minya a Kafr El-Sheikh. Cílem plánu je zlepšit dostupnost zdravotní péče zvýšením poměru lékařů na 10 000 obyvatel a počtu nemocničních lůžek, přičemž zvláštní pozornost je věnována primární zdravotní péči a preventivní medicíně. Egypt má zájem také o investiční projekty, které zahrnují kompletní výstavbu a správu nových nemocnic. Ty jsou poptávány např. Investiční plán rozvoje egyptského zdravotnického systému do roku 2030 počítá s rozmachem celkem 133 nemocnic s odhadovanými náklady v přepočtu 100 mld. Kč.

Vedle potřeby až 38 tisíc nových nemocničních lůžek bude třeba zajistit vybavení stovek sesteren, operačních sálů a dialyzačních zařízení. Nejakutnější potřeba vybavení se dotýká nemocnic v Káhiře (El-Marg, Dar El-Salam General Hospital, Helwan General), v Menúfii i oblasti Horního Egypta (Minjá, Asijút a Kená). Do roku 2050 chce Egypt dosáhnout celkové kapacity 182 tisíc zdravotnických lůžek. Prosazuje také čím dále větší zastoupení privátního sektoru, který zdravotnictví přinese snížení nákladů, rozvoj specializace i vyšší efektivitu.

Vzhledem k rozlehlosti Egypta se mnoho lidí nachází daleko od nejbližších ordinací, v případě nemocnic uzpůsobených k provádění složitějších zákroků se jedná i o stovky kilometrů. Již od koronavirové krize tedy v Egyptě roste význam i využití telemedicíny, vybavení však stále nenaplňuje standardy ani na straně zdravotnických zařízení, ani pacientů. Příležitosti se nabízejí v dodávkách digitálních ultrazvuků, stetoskopů nebo dermatoskopů, dále potom v oblasti zdravotnických lůžek i vybavení operačních sálů a nemocničních pokojů.

Příležitosti se nacházejí i v podobě odborných školících programů mezi ČR a Egyptem a velkým tématem je stále více digitální transformace (např. Poptávka po prostředcích pro chemickou a biologickou ochranu od ústupu pandemie covid-19 postupně klesá, stále se však v omezené míře projevuje zájem o ochranné obleky, masky, nebo mobilní zdravotnická zařízení a zdravotnický materiál pro terénní potřeby. Egypt dále stojí zejména o spolupráci v oblasti všeobecného ošetřovatelství a onkologické péče, poptává též hotová léčiva pro onkologicky nemocné pacienty, jejichž dostupnost je neadekvátní. Vzhledem k vysoké míře onemocnění cukrovkou v egyptské populaci se nabízejí možnosti dodávek potřeb pro diabetiky. Příležitost skýtá i vybavení do stále se rozšiřujícího počtu pohotovostních oddělení.

Obchodní vztahy mezi ČR a Egyptem

ČR má s Egyptem dlouhodobě kladné saldo obchodní bilance, které si udržela také v roce 2024, byť ve srovnání s předchozím rokem je patrný mírný pokles vývozu z ČR do Egypta (o více než 1 mld. Kč). Dovozy z Egypta do ČR naopak zaznamenaly půlmiliardový nárůst, který lze připsat především textilnímu oboru. Nedostatek dovozového zboží, způsobený restriktivní politikou i chybějícími valutami, se začal mírně lepšit až v prvním kvartále roku 2024 poté, co Egypt získal masivní investici od Spojených arabských emirátů ve výši 35 mld. USD a následně rozvolnil uměle nadhodnocovaný kurz egyptské libry. Díky tomu se uvolnily tlaky na devizové rezervy a snížilo se množství nevyřízených závazků ve výši několika mld. USD, čímž se výrazně urychlily platby za zboží putující do Egypta, což se týká i českých exportérů.

Evropská unie jako celek je co do objemu obchodu stále nejvýznamnějším partnerem Egypta, přestože procentuálně se v roce 2024 podíl snížil na 22 % celkového egyptského obchodu. Mezi členskými státy vede Německo následované Itálií, Francií a Nizozemskem.

Od roku 2004 je v platnosti Asociační dohoda mezi EU a Egyptem. EU je díky postavení Egypta jako přidružené země hlavním obchodním partnerem země. Dohoda zavazuje signatářské strany postupně odstranit veškerá cla na vzájemný obchod a harmonizovat své právní předpisy týkající se norem a celních postupů. Ve smyslu snižování celních tarifů byly výrobky pocházející ze zemí EU od 1. 1.

V případě Egypta je mezi EU a touto zemí již od 25. 6. Asociační dohoda vstoupila v platnost 1. 6. 2004 a platí pro všechny členské země Evropské unie včetně ČR.

Tabulka: Vybrané makroekonomické ukazatele Egypta

tags: #environmentální #sektor #Egypt

Oblíbené příspěvky:

• Recenze odpadkových košů
• Efektivní likvidace eco WC odpadu
• Fieldmann FZD 4010 E - recenze
• Informace o ovzduší v Bartovicích
• Děti a Příroda: Recenze