Environmentální Sociální Opora: Klíčový Faktor Pro Kvalitu Života

27.03.2026

Sociální opora je velmi důležitá pro šťastné stáří a má vliv na zdraví a duševní pohodu člověka. Je také vnímána jako ochranný faktor proti sociálnímu vyloučení ve stáří.

Cílem tohoto článku je prezentovat dílčí výsledky kvantitativního výzkumu v této oblasti. Sběr dat byl proveden pomocí metodologie PAPI. Výzkumnou skupinou byli senioři ve věku 65 a více let žijící ve vlastní domácnosti. Výzkum je součástí projektu „Sociální vyloučení u seniorů 65+ žijících v domácím prostředí v ČR“.

Výsledky výzkumu neprokázaly, že by senioři byli sociálně vyloučenou skupinou. Většina seniorů žijících ve vlastních domácnostech tvrdila, že má dostatek sociálních kontaktů a necítí se osaměle. Rodinu, přátele, sousedy, komunitu a kontakty s nimi vnímali jako důležitou sociální oporu. Nicméně, ovlivňovaly to faktory věku a zdraví.

Environmentální Žal: Emoce v Době Klimatické Krize

Že čelíme ekologické krizi, je už v dnešní době patrné téměř každému. Následky globální klimatické změny pociťujeme extrémními projevy počasí, obyvatelé měst navíc čelí znečištění ovzduší a tak dále.

Pojem environmentální žal zavedla thanatoložka Kriss Kevorkian jako úzkostlivou reakci, která pramení ze ztráty ekosystémů. Stejně jako když čelíme nějaké osobní ztrátě, i zde se objevuje celá řada emocí. Není to jenom žal, může to být i smutek či vztek, bezmoc, pocit ztráty smyslu, pocity viny. Všechny tyto emoce k tomu patří a možná právě proto, že je jich tolik, není terminologie úplně sjednocená.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Hodně záleží, co jsme za osobnost, jaký máme životní příběh, a v každém z nás environmentální žal zvýrazňuje jiná témata. Někdo může mít třeba velký strach ze ztráty kontroly nad tím, co ho čeká. Čelí tak velké nejistotě, protože mít nad svým životem kontrolu je pro něj důležité, zvlášť pokud dřív zažil situaci, kdy kontrolu neměl a vystavilo ho to nějakému nebezpečí.

Znám řadu lidí, kteří zažívají silně úzkostné stavy, mají poruchy spánku či obdobu flashbacků, kdy si představují děsivou budoucnost, například vyprahlou zemi či různé formy násilí kvůli boji o zdroje. Americká psychologická asociace mluví v této souvislosti o takzvané pre-traumatické stresové poruše.

Vize hrozivé budoucnosti na nás může mít obdobný vliv, jako když si nějakou traumatickou událost skutečně zažijeme. A klimatická krize je fenomén nesmírně psychologicky obtížný, nemáme ji pod svojí osobní kontrolou, postupuje značným tempem a její následky jsou v podstatě nepředvídatelné, čili se na ně lze těžko osobně připravit.

Psychohygiena a Environmentální Žal

Prožívat environmentální žal není něco, čemu je nutné se úplně vyhnout, spíše mám za to, že je zdravé ho prožívat, protože je přirozenou součástí toho, co se s naším světem právě teď děje. Ale určitě nechceme, aby nás tyto pocity paralyzovaly. Proto vnímám psychohygienu jako velmi podstatnou, je to důležitá součást péče o naše psychické zdraví.

Můžeme to dělat třeba tím, že se propojujeme s ostatními lidmi, třeba i v rámci všech těch Zoom a Skype setkání, který teď probíhají, ale i pohybem - podnikat výlety do přírody, hýbat se, jíst dobře, spát dobře.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Prožitkové workshopy nabízejí bezpečný prostor, kde člověk může sdílet svoje prožitky ve skupině velmi obdobně smýšlejících lidí. Vaše emoce tam dostanou prostor, který potřebují, stejně jako vaše prožitky a myšlenky.

Environmentální Sociální Podnikání

Do června roku 2019 je možnost získat dotaci na rozjezd environmentálního sociálního podniku. Jde o formu podnikání, která kombinuje přínos pro životní prostředí a sociální rozměr. Na rozdíl od integračního sociálního podnikání se kromě zaměstnávání znevýhodněných lidí zaměřuje i na řešení konkrétních environmentálních problémů.

Environmentální sociální podnikání na to reaguje podporou podnikatelských záměrů, které mají silný ekologický rozměr a lokální ukotvení. Environmentálním problémem se v logice výzvy č. 129 rozumí negativním dopadem lidské činnosti na životní prostředí. Environmentální sociální podnik pak reaguje konkrétními opatřeními, které tyto následky napravuje.

Příklady environmentálních sociálních podniků:

Zpracovny zemědělských plodin: moštárny, pálenice, marmeládovny, sušírny a zpracovny bylin a kosmetických produktů, případně výrobny mléčných anebo masových výrobků navázané na bioprodukci.
U samotného hospodaření na ekofarmách je však třeba v rámci výzvy č. 129 dávat pozor na limit dotací na prvovýrobu, neboť zemědělci samozřejmě mohou čerpat dotace i od Ministerstva zemědělství.

Environmentální sociální podnikání se od ekozemědělství liší svým sociálním rozměrem (t.j.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

tags: #environmentální #sociální #opora