Environmentalni Stredisko Ruka Broumov je oblíbeným cílem pro ty, kteří hledají ubytování a aktivity v souladu s přírodou a ekologií.
Environmentalni Stredisko Ruka Broumov nabízí širokou škálu aktivit a programů pro různé věkové skupiny. Hlavním tématem budou záhadné proměny motýlů z housenky, přes kuklu do motýlí nádhery. Inspirací nám bude výstava malíře Petra Nikla, jehož díla ztvárňují věčné proměny lidí, zvířat i rostlin, a zkoumají témata dětství a dospívání, osobní paměť a její změny v procesu času. V útočišti galerie a přilehlé zahrady si vyzkoušíte ploškovou nebo loutkovou animaci, rozličné výtvarné techniky a hry.
Ponořte se s námi pod hladinu moře, které se nazývá - Obří moře! Na jeho dně se odehrává jiný, našim zrakům skrytý život! A je plný zázraků, stejně jako ten náš tady na souši. Tábor navazuje na výstavu Petra Nikla.
Srdečně vás zveme na výstavu nejnovějších obrazů Pavla Matysky, žáka prof. Jiřího Načeradského. Přijďte se podívat, co v současné době tvoří autor nezapomenutelné malby na stěně panelového domu na Hornické ulici (č. p. 942) v Tišnově, která bohužel před několika lety zmizela kvůli nezbytné rekonstrukci fasády. Matyskovy obrazy mohou nepřipraveného diváka mírně zaskočit naprostou uvolněností rukopisu, záměrnou redukcí barevnosti i detailu a rafinovanou hrou se symboly. Vyžadují nejen citlivé vnímání, ale i jistou míru zkušenosti se současným výtvarným děním.
Výstava 22 v pohybu představuje Libora Veselého jako vypravěče příběhů z cest do imaginací. Soubor vystavených děl, zdánlivě neucelený, spojuje linka narace ve specifickém symbolickém jazyce. Každý z obrazů vypráví příběh o člověku v pohybu jeho existence. Charakteristická je pro něj precizně zvládnutá technologie klasické olejomalby, poučenost kompozičními řešeními barokních mistrů, figurální kresbou manýrismu či znalost barevné skladby benátské renesance. Prostředkem vyprávění v jeho dílech je realisticky ztvárněné tělo. Figury zaujímají pozice, obydlují plátna svými postoji, utíkají, skáčou, bojují nebo se na nás jen dívají. Základem je anatomie těla a setkání těla, pohybu a symbolismu. Postavy uvolněností svého těla či zatnutím svalů znázorňují určité archetypy, kterým rozumíme, podobně jako rozumíme smyslu mýtů, pohádek a podobenství. Hovoří k nám řečí symbolů a metafor. A co víc, sám autor zde také vstupuje do archetypu.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Výstava Pet Tropicana 2.0 představuje inspirace sochařky Veroniky Richterové cestami do zemí tropického podnebného pásu a materiálově je tvořena převážně z vyhozených plastových lahví, nalezených přírodnin a objevených suvenýrů. Veronika Richterová zde sestavila několik zákoutí exotických tropických krajin, v nichž nabízí fascinující pohled do zemí různých kontinentů, které navštívila. Autorčiny vzpomínky a dojmy z cest na výstavě ožívají ve scenériích s recyklovanými, zdánlivě bezcennými rekvizitami a výsledkem jsou nevšední modely a dioramata, které však působí realisticky a překvapí vlastní rozmanitostí forem života.
Nádherné panoramatické snímky Miloše Spurného (1922-1979), od jejichž vzniku uplynulo pár desítek let, mají dnes již mimořádnou historickou hodnotu. Přestože Miloš Spurný, uznávaný fotograf, biolog a ekolog, fotil výhradně aparátem vlastní výroby (tzv. Bednaflexem), osvojil si techniku panoramatických snímků krajiny natolik dokonale, že se to z dnešního digitálního pohledu zdá až neuvěřitelné. Miloš Spurný získal také řadu vyznamenání na přehlídkách vědeckopopulárních filmů.
RNDr. Miloš Spurný, CSc. si ve své fotografické tvorbě osvojil techniku panoramatických snímků pro zachycení širokých celků krajiny, a to aparátem vlastní výroby (tzv. Bednaflex). Díky jeho estetickému cítění vznikly fotografie s nezaměnitelnou atmosférou, které mají dnes již mimořádnou historickou hodnotu.
Byl bytostný krajinář zaujatý tím, jak se krajina mění během ročních období, ale i během let. Nejraději fotil jaro, respektive předjaří a podzim, kdy se díky dlouhým stínům odhalují nádherné struktury a tvary vzniklé přírodními procesy, vodní a větrnou erozí, ale i lidskou činností.
Úkolem skupiny REKRAFO (REgionální KRAjinářská FOtografie) bylo fotograficky zachycovat, dokumentovat a umělecky ztvárňovat určité regiony naší krajiny v souvislosti se změnami, ke kterým v krajině dochází činností člověka. Soubory fotografií z oblastí Českomoravské vrchoviny, jižní Moravy, jižních krajů Evropy, a řady dalších tematicky uzavřených celků, vystavoval Miloš Spurný sám nebo společně s REKRAFEM v letech 1964-1992 v mnoha místech naší republiky i v zahraničí.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
tags: #environmentalni #stredisko #ruka #broumov #ubytovani #recenze