Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) představuje klíčový krok Evropské unie směrem k udržitelnému stavebnictví a ekologičtější budoucnosti. Jejím hlavním cílem je výrazné snížení energetické spotřeby budov v celé EU a dosažení nulových emisí do roku 2050. Nejnovější verze této legislativy, známá jako EPBD IV, byla schválena Evropským parlamentem dne 13. března 2024 a přináší řadu zásadních změn, které se dotknou jak novostaveb, tak stávajících objektů.
Směrnice EPBD je nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality do poloviny 21. století. Tato dohoda zahrnuje široké spektrum opatření - od snižování emisí až po podporu obnovitelných zdrojů energie. Budovy nejsou jen pasivní kulisou našeho života - stávají se aktivními hráči v přechodu na udržitelnou ekonomiku.
Nová směrnice 2024/1275, která nahradí dosavadní předpis 2010/31/EU, vstoupí v platnost 30. května 2026. Tento legislativní posun však není pouze o vyšší energetické efektivitě. Je to také impuls pro inovace, technologický rozvoj a modernizaci stavebnictví. Otázkou zůstává, jak rychle se jednotlivé členské státy dokážou přizpůsobit novým požadavkům a jaké konkrétní nástroje a strategie zvolí k jejich naplnění.
Klíčové body směrnice EPBD IV
Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) představuje klíčový krok Evropské unie směrem k dosažení klimatické neutrality ve stavebnictví do roku 2050. Co konkrétně směrnice přináší? Zavádí povinné minimální standardy energetické náročnosti nejen pro nové stavby, ale i pro stávající budovy. Každý členský stát EU musí vypracovat vlastní národní plán renovace, který stanoví cíle pro roky 2030, 2040 a 2050. Hlavním cílem je zvýšit energetickou efektivitu budov, zejména prostřednictvím modernizace starších objektů.
Renovace stávajících budov se stává jedním z hlavních pilířů směrnice. Nejde pouze o úsporu energie, ale také o snižování emisí skleníkových plynů. Jedním z hlavních cílů směrnice EPBD je, aby do roku 2050 vznikaly výhradně budovy s nulovými emisemi. Už do roku 2030 by měly všechny nové stavby vykazovat téměř nulovou spotřebu energie a zároveň nevypouštět žádné emise uhlíku z fosilních paliv. Od roku 2026 bude navíc povinné hodnotit globální oteplovací potenciál každé budovy v průběhu celého jejího životního cyklu. Tento přístup umožní komplexně posoudit dopad staveb na životní prostředí v dlouhodobém horizontu.
Čtěte také: Význam obnovitelné energie
Transformace stávajících budov na objekty s nulovými emisemi vyžaduje nejen technologické inovace, ale i nový přístup k urbanismu, plánování a výstavbě.
Zásada energetické účinnosti v první řadě
Jedním ze základních principů směrnice EPBD je zásada energetické účinnosti v první řadě. V praxi to znamená, že při rozhodování o výstavbě nebo rekonstrukci by měla být úspora energie vždy hlavní prioritou. Tato zásada se promítá do všech fází stavebního procesu - od plánování přes návrh až po realizaci. Protože právě tímto přístupem lze dosáhnout dlouhodobě udržitelných a efektivních řešení ve stavebnictví.
Minimální normy energetické náročnosti
Čtvrtá revize směrnice EPBD přináší zásadní změnu v přístupu k energetické náročnosti budov. Nejde už jen o úsporu energie, ale také o výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Jedním z hlavních nástrojů jsou nově zavedené minimální normy energetické náročnosti pro stávající budovy. Tyto normy slouží jako výchozí bod pro renovace a modernizace, které mají přiblížit budovy současným požadavkům na udržitelnost a efektivitu. Směrnice zároveň počítá s pravidelnou aktualizací těchto norem, aby reflektovaly technologický pokrok a měnící se klimatické podmínky. Tento flexibilní přístup má za cíl nejen snížit dlouhodobou spotřebu energie, ale také motivovat vlastníky nemovitostí k investicím do úsporných řešení.
Životní cyklus budovy a certifikace
Jednou z klíčových novinek směrnice EPBD je zohlednění celkového dopadu budovy na klima během jejího životního cyklu. To znamená, že se nehodnotí pouze spotřeba energie během provozu, ale i emise spojené s výstavbou, údržbou a demolicí. Tento přístup se zaměřuje především na novostavby a přináší nové možnosti při výběru materiálů a technologií. Volba recyklovaných materiálů nebo instalace úsporných systémů může výrazně snížit uhlíkovou stopu budovy.
Certifikát energetické náročnosti slouží jako „průkaz totožnosti“ budovy z hlediska její spotřeby energie. Nová pravidla směrnice EPBD zpřesňují jeho obsah, aby byl srozumitelnější nejen pro odborníky, ale i pro běžné uživatele. Díky těmto změnám se z certifikátu stává praktický nástroj pro rozhodování při koupi, pronájmu nebo rekonstrukci nemovitosti. Může například doporučit zateplení obvodových stěn nebo výměnu neefektivního topného systému.
Čtěte také: České startupy a energie
Chytré technologie a digitalizace
Moderní budovy už nejsou jen o izolaci a úsporných spotřebičích. Stále větší roli hrají chytré technologie, které umožňují efektivní řízení spotřeby energie. Směrnice EPBD proto zavádí ukazatel připravenosti pro chytrá řešení, který hodnotí, jak dobře je budova připravena na integraci inteligentních systémů. Tento ukazatel podporuje digitalizaci staveb a jejich přeměnu na inteligentní, udržitelné prostory. Představte si budovu, která sama reguluje teplotu podle počtu osob uvnitř - šetří energii, aniž by snižovala komfort.
Národní plány renovace a pasy pro budovy
Chceme-li do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, bez efektivních nástrojů pro plánování a realizaci renovací to nepůjde. Směrnice EPBD IV zavazuje členské státy EU k vytvoření národních plánů renovace budov, které nejsou jen formálními dokumenty. Jinými slovy, tyto plány tvoří základní rámec pro promyšlenou a koordinovanou renovaci budov. Například: Kolik budov se má každoročně zrenovovat? Díky těmto milníkům lze průběžně vyhodnocovat, zda se daří naplňovat stanovené cíle. Směrnice EPBD zároveň zdůrazňuje, že tyto plány nesmí zůstat jen na papíře. Mají být praktickým nástrojem pro dosažení bezemisního fondu budov do poloviny století. Jinými slovy - musí přinášet konkrétní výsledky, ne jen sliby.
Pas pro renovaci budovy je individuální plán modernizace, který slouží jako průvodce na cestě k energeticky úspornějšímu bydlení. Pro ty, kteří nemohou nebo nechtějí investovat do rozsáhlé renovace najednou, je pas ideálním řešením. Umožňuje postupné kroky bez zbytečného stresu, přičemž každý krok přispívá k vyšší energetické efektivitě.
Integrované přístupy a technické systémy budov
Integrované přístupy na úrovni oblastí znamenají, že se renovace neřeší izolovaně - dům po domě - ale koordinovaně v rámci celých lokalit, jako jsou ulice, čtvrti nebo bytové komplexy. Směrnice EPBD tento model podporuje, protože vytváří synergii mezi jednotlivými projekty. Ty se navzájem doplňují, posilují a umožňují efektivnější využití dostupných zdrojů. Navíc takový přístup výrazně zlepšuje kvalitu života v komunitách - nejen z hlediska energetické účinnosti, ale i sociálního prostředí.
V době, kdy se udržitelnost a energetická úspornost stávají prioritou, nabývají technické systémy budov na zásadním významu. Ať už jde o vytápění, chlazení, větrání, osvětlení nebo automatizaci - všechny tyto prvky společně určují, jak efektivně a pohodlně budova funguje. Směrnice EPBD (Energy Performance of Buildings Directive) přináší přísnější požadavky na instalaci a modernizaci těchto systémů, což je krok správným směrem - směrem k vyšší energetické efektivitě. Optimalizace však není jen o číslech a úsporách. Jde také o komfort a spolehlivost provozu. Pravidelná údržba a chytré řízení zajišťují hladký chod bez zbytečných výpadků. Například inteligentní termostaty dokážou automaticky přizpůsobit teplotu podle přítomnosti osob v místnosti - šetří tak energii, aniž by si toho kdokoli všiml.
Čtěte také: Více o sluneční energii
Technologie pro udržitelnou budoucnost
Solární energie už dávno není výsadou ekologických nadšenců. Solární panely a termické systémy se stávají běžnou součástí moderní výstavby. Díky nim si můžete vyrábět vlastní elektřinu přímo na střeše, snížit závislost na dodavatelích a zároveň přispět k ochraně životního prostředí. Směrnice EPBD aktivně podporuje využívání solární energie - nejen u novostaveb, ale i při rekonstrukcích starších objektů.
Digitalizace mění pravidla hry. Chytré budovy dnes využívají senzory, automatizaci a datovou analýzu, aby se samy přizpůsobily aktuálním podmínkám. Představte si kancelář, která sama reguluje teplotu, světlo i větrání podle počtu lidí uvnitř.
Moderní větrací systémy s rekuperací tepla představují efektivní způsob, jak zajistit čerstvý vzduch bez zbytečných tepelných ztrát. Využívají teplo z odváděného vzduchu k ohřevu čerstvého vzduchu přiváděného dovnitř. Směrnice EPBD tyto technologie podporuje jako klíčovou součást moderní výstavby.
Počet elektromobilů roste - a s tím i potřeba dobíjecích stanic přímo v budovách. Směrnice EPBD proto stanovuje jasná pravidla: dobíjecí body by měly být součástí nejen nových staveb, ale i rekonstruovaných objektů. Instalace dobíjecích stanic není jen technickou výzvou, ale i příležitostí k inovaci. Například propojení s fotovoltaickým systémem umožňuje nabíjet auto přímo ze slunce.
Sociální a ekonomické dopady
Směrnice EPBD přináší výrazné sociální a ekonomické důsledky. A co je na tom nejpodstatnější? Zdůrazňuje, že nikdo nesmí zůstat stranou - především ti, kdo jsou nejvíce ohroženi energetickou chudobou. Energetická chudoba není jen suchý termín z legislativy. Je to skutečný problém, který zasahuje tisíce rodin. Když si lidé nemohou dovolit vytápět nebo ochlazovat své domovy, nejde jen o diskomfort. Jde o zdraví, důstojnost a každodenní život. Taková pomoc má dlouhodobý dopad - nejenže snižuje výdaje za energie, ale zároveň zlepšuje kvalitu bydlení. V tomto směru hraje zásadní roli Evropský sociální klimatický fond. Funguje jako záchranná síť pro ty, kteří by jinak na potřebné změny nedosáhli. Chytré a cílené využití těchto prostředků může výrazně urychlit naplňování cílů směrnice a zároveň posílit sociální soudržnost.
Směrnice EPBD se samozřejmě týká i vlastníků a uživatelů budov. A nejde jen o administrativu. Často je nutné investovat do renovací. Na první pohled to může znamenat vyšší náklady. Majitelé nemovitostí tak stojí před zásadní otázkou: jak to celé zvládnout? Klíčem je promyšlený přístup a využití všech dostupných možností.
Implementace a role členských států
Úspěšná implementace směrnice EPBD je klíčovým krokem na cestě Evropské unie k vyšší energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů. Nestačí však pouze politická vůle - nezbytná je aktivní spolupráce členských států, a to nejen mezi sebou, ale i s regionálními a místními samosprávami. Tato provázanost vytváří pevný základ pro to, aby se pravidla směrnice promítla do každodenní praxe. Každý členský stát má povinnost zavést konkrétní opatření a vytvořit funkční kontrolní mechanismy. Národní plány jsou klíčovým nástrojem, který určuje, jakými kroky a strategiemi budou cíle směrnice naplněny. Tyto plány však musí být pravidelně aktualizovány - s ohledem na technologický vývoj, legislativní změny a aktuální potřeby trhu.
Členské státy jsou hlavními nositeli odpovědnosti za uvedení směrnice EPBD do praxe. Jejich úkolem není pouze příprava národních plánů, ale také jejich pravidelné vyhodnocování a transparentní komunikace výsledků. Tyto zprávy nejsou pouhou formalitou - slouží jako zpětná vazba pro Evropskou komisi i veřejnost a posilují důvěru v celý proces. Další zásadní povinností je provádění pravidelných inspekcí technických systémů v budovách, jako jsou topení, ventilace a klimatizace. Pravidelné zprávy o pokroku a inspekce technických zařízení tvoří páteř systému kontroly plnění směrnice EPBD. Inspekce systémů vytápění, chlazení a větrání přinášejí konkrétní data o ztrátách energie a navrhují řešení. Například v budovách s neefektivním topením může kontrola odhalit potřebu modernizace, která následně sníží spotřebu energie i emise.
Renovační vlna
Renovační vlna je ambiciózní iniciativa, jejímž cílem je urychlit přechod k energeticky úsporným a bezemisním budovám. V souladu se směrnicí EPBD si klade za cíl zdvojnásobit tempo renovací do roku 2030. Stavebnictví v Evropské unii prochází zásadní transformací, kterou pohání především udržitelnost a energetická efektivita. Klíčovým nástrojem této změny je směrnice EPBD, jež zavádí nová pravidla - od snižování energetické náročnosti až po širší využití obnovitelných zdrojů. Cílem je vytvářet chytřejší, ekologičtější a odolnější budovy.
Budovy s téměř nulovou spotřebou energie
Budovy s téměř nulovou spotřebou energie vs. Rozdíl mezi nimi spočívá v míře ambicí. Zatímco první typ se zaměřuje na úspory, druhý usiluje o úplné odstranění emisí. To vyžaduje nové materiály, inovativní technologie a odlišný přístup k navrhování budov. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit emise ve stavebnictví, je elektrifikace. V praxi to znamená nahrazení zastaralých systémů závislých na fosilních palivech - například plynových kotlů - moderními elektrickými technologiemi, jako jsou tepelná čerpadla. Pro maximální efektivitu je klíčové propojit decentralizované energetické systémy s chytrým řízením spotřeby.
Oběhové hospodářství přináší do stavebnictví nový, udržitelný přístup. Směrnice EPBD tento model podporuje jako součást širší strategie udržitelnosti. Výsledkem je méně odpadu, nižší náklady a větší odolnost vůči výkyvům cen surovin. Inspirativním příkladem je projekt, kde byly nosné prvky vytvořeny z repasované oceli.
Podle směrnice EPBD by se měly nejvíce energeticky náročné budovy stát prioritou při renovacích. Tyto stavby, často postavené v minulém století, spotřebovávají výrazně více energie než moderní objekty. Jejich renovace je nejrychle... Obnovitelné zdroje jako klíč ke klimatické neutralitě. To je cíl Evropské unie k dosažení nulových emisí u všech budov do roku 2050.
Zvýšení podílu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, požadavky na důsledné dodržování kvality vnitřního prostředí, pas pro renovaci budov nebo využití digitálního deníku budovy. To je pouze část změn, které má přinést další přepracování evropské směrnice o energetické náročnosti budov. Důležité bude podle odborníků především převedení závazků, které jsou zatím pouze na papíře, do praxe.
„Směrnice definuje pouze cíle a zásadní milníky, ale reálné nastavení bude nyní na Česku. Dohoda poskytuje velmi dobrý základ, na kterém můžeme postavit skutečně funkční renovační strategii budov, ze které budou mít užitek jak občané, tak i stát díky ekonomickému oživení stavebnictví. Tuto příležitost ale nesmíme na národní úrovni promarnit, což se nám bohužel při implementaci evropských směrnic do české legislativy často stává," tvrdí Michal Čejka, konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu.
Jednou z největších výzev, která před českým stavebnictvím v rámci dosažení bezemisních cílů stojí, je rekonstrukce stávajících objektů. Podle nedávného průzkumu asociace Zateplujeme Česko potřebuje renovaci přibližně 75 procent rodinných domů postavených před rokem 1980. „Je potřeba se na rekonstrukce zaměřit, odstraňovat legislativní překážky v jejich získávání a poskytovat odbornou pomoc. V současnosti lidé poptávají pouze jednotlivé opravy,“ popisuje Petr Přichystal ze společnosti Lomax. Tempo rekonstrukcí v tuzemsku je podle něj pomalé, většina budov totiž bude stát na svém místě i v roce 2050, kdy by země unijní sedmadvacítky měly stlačit emise na úplné minimum.
Rok 2030 - ekologický milník pro nové budovy
První legislativní změny se přitom dotknou nově postavených budov už na přelomu nového desetiletí. Evropská směrnice byla už několikrát pozměněna, podle aktuálního znění by měly být všechny budovy bezemisní už od roku 2030, stavby spadající pod veřejný sektor už dokonce o dva roky dříve. „Ač na první pohled mohou vyznít požadavky přísně, není tomu tak. Současné stavebnictví je na budovy s nulovými emisemi dobře připraveno, víme, jak se k cíli uhlíkové neutrality dostat," říká Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu. Dodává, že jde jen o další posun k co nejúspornějšímu standardu, tedy k budovám s dobře zateplenou obálkou doplněnou efektivními technologiemi, které jsou šetrné ke klimatu. Náročnější požadavky na energetickou náročnost budov se budou muset projevit také v použitých materiálech. Nejpravděpodobnější variantou jsou dřevostavby, které dokážou zadržet oxid uhličitý. "Dřevo je v zásadě jediný obnovitelný stavební materiál, který lze použít i pro vnější plášť budovy a střechu. Samozřejmě bude vždy potřeba základová deska nebo případně jiné řešení pro založení budovy. Tím pádem je více než nasnadě, že využití dřeva je nevyhnutelné, aby se těchto plánů dalo reálně dosáhnout," tvrdí Miroslav Veselý, CEO společnosti Senzomatic, která se zabývá řešením pro monitoring vlhkosti v domě.
Spotřebitelé jdou energetické nezávislosti naproti
Nová evropská směrnice o energetické náročnosti budovy ale má i své odpůrce. Rozporuplné pocity vyvolala například u zástupců České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Nastavené cíle jsou podle nich příliš ambiciózní a neuplatnitelné v českých podmínkách. „Uplatnění v praxi by vždy ale mělo respektovat fyzikální zákony a technické možnosti, výrobní kapacity, lokální klimatické podmínky i ekonomické hledisko. Přílišný aktivismus by se měl nahradit zdravým rozumem. Stále platí zákon o zachování energie, kterou nelze zničit, pouze převést na jiný druh. Nulová emise je pouze líbivá formulace, kterou ve skutečnosti nelze naplnit,“ namítá předseda ČKAIT Robert Špalek.
Češi nicméně začínají být klimaticky odpovědným řešením čím dál více naklonění. Jejich chování v oblasti energetiky se za poslední dva roky výrazně proměnilo, což potvrzuje i trh. Tuzemské domácnosti totiž i v roce 2024 hledají cesty, jak ušetřit za energie. Na nákladnější investice, jako je například přechod na úspornější formu vytápění nebo instalace solárních panelů se chystá kolem 20 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro společnost UCED. „Zájem o úsporná opatření vzrostl kvůli drahým energiím zejména v posledních třech letech. Dlouhodobě registrujeme rostoucí poptávku po energeticky úsporných řešeních, jako je venkovní stínicí technika v kombinaci s napojením na chytrou domácnost.
Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie dle směrnice 2010/31/EU
Standard budovy s téměř nulovou spotřebou energie primárně uvádí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (přepracování), takzvaná EPBD II (energy performance of building directive). „Je třeba přijmout opatření s cílem zvýšit počet budov, které nejenže splňují současné minimální požadavky na energetickou náročnost, ale jsou i energeticky účinnější, čímž dojde ke snížení spotřeby energie i emisí oxidu uhličitého. Za tímto účelem by členské státy měly vypracovat vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie a pravidelně o těchto plánech předkládat zprávy Komisi.“ Budovu s téměř nulovou spotřebou dále směrnice definuje, jako budovu, „jejíž energetická náročnost určená podle přílohy I je velmi nízká. Co konkrétně znamená ona téměř nulová, či velmi nízká spotřeba energie, a co znamená značný rozsah pokrytí obnovitelnými zdroji, je již v kompetenci jednotlivých členských zemí. V případě České republiky je směrnice implementována do zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Technické parametry dále specifikuje vyhláška 78/2013 Sb.
Evropské právní předpisy se propisují do národních, a to podle daných pravidel, kde záleží na typu evropského právního předpisu. Směrnice se provádí do právního předpisu a záleží tak na daném členském státě, jakou cestu si zvolí pro dosažení cílů a zaručí výsledky, které evropský předpis požaduje. Podíl budov na celkové spotřebě energie v Evropské unii činí 40 %. Výstavba budov se každým dnem rozrůstá, což má za následek zvýšení spotřeby energie.
Zásadním dokumentem v oblasti spotřeby energie v budovách je na úrovni EU směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Směrnice mj. V roce 2024 bylo schváleno přepracované znění směrnice, které bylo v Úředním věstníku EU zveřejněno jako směrnice 2024/1275 o energetické náročnosti budov. Směrnice stanovuje požadavky na snížení energetické náročnosti nových a stávajících budov s cílem snížit spotřebu energie a emise skleníkových plynů v odvětví stavebnictví.
Směrnice o energetické účinnosti stanovuje společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v EU. V roce 2023 došlo ke schválení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2023/1791 o energetické účinnosti.
Ekodesign je soubor požadavků, především na energetickou účinnost, které musí výrobce, jeho zástupce nebo dovozce výrobku spojeného se spotřebou energie splnit při uvedení tohoto výrobku na trh EU, popř. do provozu. Cílem je podpořit rozšíření nejúčinnějších technologií a snížit tak spotřebu energie ve fázi používání výrobku. Požadavky na konkrétní skupiny výrobků jsou následně stanoveny pomocí přímo použitelných právních předpisů (nařízení).
Energetický štítek přehledně znázorňuje energetickou účinnost výrobku a umožňuje tak zákazníkům vybrat výrobek s vyšší účinností a nižšími náklady na provoz. Štítkování tak spolu s ekodesignem přispívá ke snižování spotřeby energie výrobků používaných v domácnostech, kancelářích a budovách. Pravidla pro označování výrobků energetickými štítky jsou ve všech členských státech EU jednotná a jsou stanovena rámcovým nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369. Specifické požadavky na štítkování jednotlivých kategorií výrobků jsou uvedeny v nařízeních Komise v přenesené pravomoci, která spadají pod rámcové nařízení 2017/1369. Tato nařízení stanovují ikony a informace na štítku, údaje v informačním listu a další požadavky na jednotlivé kategorie výrobků, které jsou uváděny na trh nebo do provozu v rámci EU.
Evropský parlament minulý týden schválil směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), která výrazně ovlivní výstavbu v evropských zemích. Mezi její klíčové body patří zavedení standardu budov s nulovými emisemi skleníkových plynů z fosilních paliv, povinná instalace solárních zdrojů na těchto budovách a postupný přechod na obnovitelné zdroje energie. Nyní směrnici čeká schvalování v Radě Evropské unie.
„Budovy jsou v EU zodpovědné za 40 % celkové spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů. Revize směrnice EPBD, která byla schválena Evropským parlamentem nabízí řešení, jak tyto čísla snížit. Od roku 2028, respektive 2030 například ovlivní výstavbu nových budov, které budou muset být nově zásobovány zelenou elektřinou. Směrnice zavádí tzv. zero emission building, tedy budovy s velmi nízkou energetickou náročností a nulovými emisemi skleníkových plynů z fosilních paliv, jejichž zbylá spotřeba by měla být pokryta z obnovitelných zdrojů. Tento standard se bude od roku 2028 týkat novostaveb veřejných budov a od roku 2030 všech nových staveb. Budovy budou muset elektřinu odebírat přímo z vlastního obnovitelného zdroje nebo zdroje v jejich blízkosti, případně být zásobovány elektřinou vyrobenou energetickým společenstvím (společenstvím pro obnovitelné zdroje).
Povinná instalace solárních panelů se od konce roku 2026 jako prvních dotkne nových veřejných a nerezidenčních budov s užitnou plochou nad 250 metrů čtverečních. Postupně se pak povinnost instalace uplatní i u stávajících veřejných a nerezidenčních budov a nakonec i nových rezidenčních budov.
tags: #EPBD #II #obnovitelné #zdroje
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]