V roce 1953 Sir Edmund Hillary společně s Tenzigem Norgayem zdolali jako první lidé na Zemi nejvyšší vrchol světa, Mount Everest. Výstup na 8848 metrů vysoký vrchol od té doby úspěšně dokončilo na čtyři tisíce dalších horolezců. Během pouhých šesti desetiletí bylo zaznamenáno mnoho tisíc úspěšných výstupů, jejichž počet se každoročně neúměrně navyšuje. Jenom během jedné jarní sezony na „střechu světa“ vystoupalo přes 600 dobrodruhů. Cestou na "střechu světa" zůstaly po jejich expedicích a výpravách tuny odpadků.
Velehora Mount Everest se v posledních několika desetiletích změnila v nechutnou zapáchající skládku. Environmentální aktivisté poznamenávají, že prakticky celý Everest je pokryt odpadky. Ať už se jedná o lidské exkrementy nebo mrtvé horolezce pohřbené ve sněhu, pozůstatky táborů dávných expedic nebo odhozené zásoby, díky extrémnímu chladu se vše na hoře uchovává na "věčné časy". Tahle skutečnost má za následek nahromadění mnoha set tun odpadků, které se kupí na severovýchodním a jihovýchodním hřbetu. Standardní výstupy tak nejsou pouze nebezpečně přeplněné houfy horolezců, ale také nechutným znečištěním.
Po zdolání vrcholu Mount Everest ale uspokojení turisté jako by slepě zapomínali na zákony přírody. Bez povšimnutí za sebou nechávají opuštěné stany, rozbité horolezecké vybavení, kyslíkové kanystry, obaly a spoustu exkrementů. Jednoduše řečeno: to, co jde nahoru, se ne vždy vrátí zase zpátky dolů. A jsou to právě lidské výměšky, jež představují největší zdravotní rizika. Podle horolezecké asociace v Nepálu dosáhlo znečištění kritické úrovně do takové míry, že na nejvyšším vrcholu světa skutečně hrozí šíření nemocí.
Nejvyšší hora světa ohrožuje obyvatele žijící na jejím úbočí fekálními bakteriemi. Tato situace však ohrožuje nejen samotné turisty, ale zejména přes miliardu lidí, kteří jsou na vodě z okolních řek životně závislí. Paradoxně může problém zhoršit globální oteplování, protože se při odtávání ledovců biologický odpad dostává do ledovcových řek. Horský vůdce Lakpa Rita Sherpa řekl pro kanál Mezinárodní horolezecké federace, že odtávání znečištěných ledovců snižuje kvalitu vody v ledovcových řekách a do několika let hrozí, že se špinavá voda dostane i do zdrojů pitné vody. Nejde přitom jenom o obyvatele horských oblastí, na vodě z himálajských ledovců je závislých asi 1,5 miliardy lidí z Asie.
Úřady Tibetu a Nepálu se snaží proti dalšímu znečištění bojovat různými způsoby. Na řadu přišly dokonce finanční postihy, které ovšem nejsou pro bohaté výletníky nijak vysoké. Zaplatit pokutu 100 dolarů za každý kilogram odpadu zkrátka nedělá majetným turistům sebemenší problém. V současné době je v platnosti opatření, které ukládá každé organizované výpravě složit před cestou depozit v hodnotě 4000 dolarů. Ten je jim navrácen, pokud doloží, že si z výstupu na nejvyšší vrchol světa odnesou zpět veškeré své vybavení.
Čtěte také: Everest: hory odpadu
Nepálské úřady dokonce praktikují různé zálohy, jejichž výše se pohybuje kolem 4000 dolarů. Pokud turistická výprava poruší předpisy, o celý vklad jednoduše přijde. Tamní vláda zavedla také předpis, který po každém horolezci vyžaduje, aby do základního tábora přinesl minimálně 8 kilogramů odpadu, tedy odhadované množství odpadků každého člověka. Od května tohoto roku musí každý člen horolezecké výpravy, která si za svůj cíl vytýčila nejvyššího horu světa, Mount Everest, přinést dolů kromě dobrého pocitu i osm kilogramů odpadků sesbíraných cestou. Opatření vyhlášené nepálskou vládou má být kontrolováno místními šerpy, kteří však k opatření zaujímají rozpačitý postoj.
Situace se sice mírně lepší, ovšem tuny odpadků z hory bez lidského úsilí samozřejmě nikdy nezmizí. Do práce se tak musí pouštět unavení nosiči, kteří jenom v roce 2016 na svých bedrech odnosili několik tisíc kilogramů lidských výkalů. Nechutný náklad pak vykládají do zákopů v nejbližší vesnici, čímž ovšem pohoršují místní vesničany. Okolní vzduch totiž ustavičně zapáchá a pravidelné monzunové deště odpadní skládku vyplavují do potoků a řek.
Naštěstí se ale začala objevovat mnohem efektivnější řešení. V současné době probíhá kampaň, která si dala za cíl sběr a recyklaci alespoň 90 tisíc kilogramů odpadů ročně, což je zatím nejambicióznější projekt svého druhu Jedná se však o namáhavou a časově náročnou práci. Do táborů musí nosiči nejprve vystoupat, odpadky naložit a pak je opatrně přenést na určená místa. Cílem je do konce příštího roku dostat všechen odpad do Káthmándú, hlavního města Nepálu, kde bude recyklován. A leč byl zatím nashromážděn jen nepatrný zlomek ze stanoveného množství, po stezkách bylo již nyní nainstalováno několik desítek pevných odpadních nádob z kamene a zinkových plechů.
Organizace Sagarmatha Pollution Control Committee pak pro letošní rok vyhlásila plán uklidit alespoň 100 tun. Úklid kvůli extrémním podmínkám není ale vůbec jednoduchý. Pětašedesát šerpů z Asociace nosičů nákladu (ESA), snášelo po dvě jarní sezony na hřbetech stovky jaků osm tun odpadků. Prázdné kyslíkové bomby, stanové dílce a kolíky, horolezecké karabiny, cepíny, a dokonce torzo záchranářského vrtulníku. "Byli jsme rádi, že jsme mohli nepálským umělcům pomoci se sehnáním materiálu," říká Kripa Rana Shahi, jeden ze šerpů sdružených v ESA. "A jsme rádi za každý kilogram odpadu, který z hory zmizí."
Skupina patnácti umělců, sdružených pod hlavičkou Da Mind Tree, pak zpracovávala exponáty pro putovní výstavu, která se dočkala odhalení v turistickém centru v Pokhaře. Dawa Sherpa, organizace zajišťující zázemí některým horolezeckým expedicím, oceňuje snahu k pozvolnému vyčištění kdysi posvátné hory. Právě oni byli součástí organizátorského týmu Eco Everest Expediton, která v roce 2008 snesla do údolí na svých bedrech 15 tun odpadků, 600 kilogramů lidských exkrementů a šest těl mrtvých horolezců.
Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady
"Řeči jdou kolem, a Everest získává v očích celého světa pověst jedné velké skládky odpadků," přiznává Wongchu Sherpa, prezident asociace ESA. "Nechceme se pochopitelně s takovým přízviskem smířit, ale my jsme tam ty odpadky přece jen nepohodili." V rámci širších legislativních opatření chtějí prosadit další dva nové přístupy - pokud by byl horolezec či horolezkyně přistižen při úmyslném znečišťování posvátné hory, byl by penalizován pětiletým zákazem/neudělením povolení k výstupu na nepálské hory. Druhým krokem je zavedení úklidového fondu, do kterého by každý horolezec přispěl deseti dolary. Z něj by se financoval organizovaný úklid výstupových tras, kde nikdo odpady nesbírá už od sedmdesátých let.
Vzhledem k vyplývajícím skutečnostem, tedy zvyšující se míře nebezpečí a ekologickým problémům, dospěla Čína k následujícím omezením. Horolezcům bude za jeden kalendářní rok vydáno pouze 300 povolenek. Běžní turisté mohou vystoupat do výšky 5 000 metrů, kde se nachází nejvýše položený klášter Rongbuk, nikoli do výše položeného základního tábora. Sezona bude omezena pouze na jaro. Ačkoliv je mrzuté, že dojde k určitému omezení, je nutné si přiznat vážnost situace a je dobře, že vláda Číny chápe závažnost problému.
Vrcholek z kelímků Problém se netýká jen Mount Everestu, ale i celé oblasti Himálaje. Server The Hindu.com například popsal případ oblíbené vyhlídky Tiger Hill, ze které je vidět Everest a Kančendženga. Celý vrcholek je pokrytý plastovými lahvemi, jednorázovými kelímky nebo obaly od brambůrků. Přitom ani tady není úklid jednoduchý, byť je to podstatně níž než trasa na Mount Everest. Do oblasti se nedostanou popelářská auta, takže se vše musí odnosit na zádech.
Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?
tags: #everest #335 #tun #odpadu #informace