Pro Čechy možná neznámé jméno, zato pro obyvatele slovenského města Pezinok nedaleko Bratislavy velmi blízké: Zuzana Čaputová. Loni v létě znal Zuzanu Čaputovou (45) na Slovensku jen úzký okruh lidí a ještě pár měsíců před nadcházejícími prezidentskými volbami jí dával šance jen málokdo.
Čaputová tu celých čtrnáct let vedla boj proti nové skládce, která se měla rozkládat na území velkém jako dvanáct fotbalových hřišť."V kauze šlo o milionový byznys.
Skládku sice povolila Slovenská inspekce životního prostředí, místní ale proti ní protestovali. Pořádali výstavy, demonstrace, podpisové akce. Na demonstracích lidé sesbírali osm tisíc podpisů, se kterými se obrátili na Evropský parlament.
A Soudní dvůr Evropské unie jim dal za pravdu. Podle Čaputové tento případ přinesl zpřesnění pravidel v celé EU.
Během fungování nelegální skládky se výrazně zhoršilo zdraví obyvatel Pezinoku. Trpěli dýchacími problémy a alergiemi a výskyt jednoho typu leukemie byl v tomto městě až osmkrát vyšší než ve zbytku Slovenska, uvádí webové stránky Goldmanovy ceny. Tomuto prestižnímu ocenění se někdy říká "zelená Nobelova cena". A Čaputová je teprve druhým člověkem ze Slovenska, který ho během takřka třiceti let existence dostal.
Čtěte také: Jelen evropský: Trofeje
Obyvatelům Pezinku vyrůstala skládka jen 280 metrů od jejich domovů. Územní plán města přitom stavbu nezahrnoval a pokračování ve stavbě bylo zakázáno. Přesto stavební práce nadále pokračovaly. Pezinčané se tak vydali protestovat před úřadem vlády.
Stavbu skládky město Pezinok zakázalo, ale stavební úřad vedený spolumajitelem pozemku ji opět povolil. Zasáhnout musel premiér Fico, který vyzval k zastavení prací, dokud se nerozhodne. Na skládce se však pracovalo dál. Přímo pod nosem inspektorům životního prostředí, kteří vydali rozhodnutí o zastavení prací. Nyní probíhá řízení o pokutě.
„Toto je ukázka toho jak na Slovensku funguje vymahatelnost práva. Existuje rozhodnutí, existují postupy orgánů, které pokutami vynucují zastavení stavební činnosti, přesto podnikatel staví dále,“ poukazuje právnička občanského iniciativy Skládka nepatří do města Zuzana Čaputová. Poslední kapkou bylo rozhodnutí generální prokuratury, podle které je skládka v souladu se zákonem.
V boji proti skládce v Pezinku, vzdálené jen 280 metrů od nejbližšího domu, se Zuzana Čaputová postavila proti vlivným lidem vládní strany a také proti mocným podnikatelům, jako je například Mariánovi Kočnerovi. Dlouholetá kauza skládky v Pezinku, proti které Čaputová bojovala, ji postavila proti mocným lidem vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a proti podnikatelům, jako je například Marián Kočner.
Přestože vysilující kausa trvala 14 let, bylo na jejím konci vítězství. Tento případ přinesl zpřesnění pravidel v celé EU.
Čtěte také: Zapojte se do recyklace baterií
V roce 2017 se navíc Čaputová společně s občanským sdružením Via Iuris angažovala v boji za zrušení amnestií bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara. Společně s organizací přinesla Čaputová do parlamentu předloni petici s podpisy 76 000 Slováků žádající zrušení amnestií. Podle deníku SME šlo o největší podpisovou akci v historii Slovenska.
Čaputová rovněž léta spolupracovala s neziskovou organizací Via Iuris, usilující o zrušení amnestií z období vlády premiéra Vladimíra Mečiara z 90. let, které mimo jiné omilostnily lidi stíhané kvůli únosu syna slovenského prezidenta Michala Kováče.
Kandidaturu na prezidentku oznámila loni v květnu. "Vyjadřuji nahlas a jasně podporu paní Zuzaně Čaputové. Nejde jen o nás dva, ale o Slovensko, o nás všechny," prohlásil na tiskové konferenci Mistrík. "Do prezidentského úřadu nesmíme pustit prodloužené prsty Roberta Fica a Vladimíra Mečiara," dodal.
Před volbami vedla Čaputová nekonfrontační kampaň. „Celý svůj život jsem se věnovala pomoci slabším. Vždy šlo o nerovný boj. Na Slovensko je třeba vrátit víru ve spravedlnost,“ tvrdila například.
Zuzana Čaputová se narodila 21. června 1973 v Bratislavě, kde také vystudovala právnickou fakultu. V době studií zakládala projekty na pomoc sociálně znevýhodněným, týraným a zneužívaným dětem.
Čtěte také: Význam recyklace baterií
Více než rok je Čaputová také spjatá s neparlamentní stranou Progresivní Slovensko, jejíž je místopředsedkyní.
V rámci advokacie se Čaputová zabývá problematikou životního prostředí. Je členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW a má vlastní advokátní kancelář.
Během kampaně si Zuzana Čaputová získala sympatie mnoha voličů. Kiska Čaputovou podporuje v kampani, Čaputová na otázku k případnému udělení milosti uvedla: „Žádný politik by nebyl nikdy zvýhodněný tím, že je v politice nebo byl v politice při udělování milostí.
Čaputová dále mimo jiné souhlasí s adopcí dětí homosexuálními páry a s migračním paktem.
Zuzana Čaputová Rozená Strapáková, narodila se 21. června 1973 v Bratislavě. Je rozvedená, má dvě dcery, s nimiž žije v Pezinku. Jejím životním partnerem je hudebník, výtvarník, básník a překladatel Peter Konečný. Studium práv na Univerzitě Komenského v Bratislavě dokončila v roce 1996, potom pracovala v samosprávě města Pezinok, kde jako právnička zastupovala občanskou iniciativu Skládka nepatří do města. Po čtrnácti letech byla skládka uzavřena, za což Čaputová obdržela v roce 2016 Goldmanovu environmentální cenu. Dále se angažovala v neziskovém sektoru, např. v problematice týraných a zneužívaných dětí. V prosinci 2017 vstoupila do politického hnutí Progresívne Slovensko, kandidaturu na post prezidentky ohlásila 29.
Zuzana Čaputová je od června 2019 prezidentkou Slovenské republiky. Před zvolením do funkce prezidentky působila jako právnička, advokátka a občanská aktivistka. Jako advokátka šestnáct let spolupracovala s občanským sdružením VIA IURIS, které se věnuje posílení právního státu a prosazování spravedlnosti ve vybraných oblastech práva. V roce 2016 byla jako právnička občanské iniciativy Skládka nepatří do města, usilující o uzavření skládky odpadů v Pezinku, oceněna Goldmanovou environmentální cenou. Problematice Pezinské skládky se věnovala 14 let. V září 2017 oznámila odchod z týmu VIA IURIS a návrat do advokátní praxe. V rámci advokacie měla v úmyslu se i nadále věnovat environmentálním tématům. V roce 2017 vstoupila do politické strany Progresívne Slovensko. Po vraždě Jána Kuciaka se rozhodla kandidovat na prezidentku. Před svým zvolením zrušila členství v Progresívnom Slovensku a v květnu 2019 získala v Bruselu ocenění Evropská osobnost roku.
tags: #evropský #soud #skládka #Čaputová