Genetické Zdroje Rostlin a Změna Klimatu: Role Epigenetické Paměti

09.03.2026

Změna klimatu představuje významnou výzvu pro rostlinnou říši. Rostliny se však mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA. Dokážou to díky takzvané epigenetické paměti, kterou lze laicky označit za mezigenerační paměť. Ta jim umožňuje rychleji se přizpůsobit měnícím se teplotám. Vyplývá to ze studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise New Phytologist.

„Epigenetické mechanismy nejen umožňují rostlinám úspěšně reagovat na současné klimatické změny, ale mohou také připravit jejich potomky na podmínky, jaké mohou očekávat v průběhu jejich života. Tato adaptace je zvlášť pozoruhodná, protože nepotřebuje žádné změny v samotné DNA a je tudíž výrazně rychlejší. To poskytuje přímý důkaz, že epigenetické mechanismy mohou přispívat k adaptaci rostlin na měnící se prostředí,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie Vít Latzel z Oddělení populační ekologie Botanického ústavu AV ČR.

Vědci už dříve zjistili, že rostliny mohou připravit své potomky na různé stresové jevy, jako je například sucho či nedostatek živin. Přímý důkaz, že to je díky takzvaným epigenetickým procesům, tedy přenosu paměti mezi generacemi, přinesla nyní nová studie.

„Úloha epigenetických mechanismů v tomto procesu nebyla nikdy jednoznačně potvrzena v přírodních podmínkách. Náš výzkum na široce rozšířeném druhu jahodníku obecného jako jeden z prvních svého druhu ukázal, že lokální klima, jako je nízká či naopak vysoká teplota, vyvolává charakteristickou epigenetickou variabilitu, která rostlinám umožňuje reagovat na okolní klimatické podmínky,“ vysvětlil Latzel.

Tyto výsledky jsou důležité, protože dokazují, že rostliny, které si při svém růstu vybudují geny například na zvládnutí vysokých teplot, je mohou předávat svým potokům a ti díky tomu mohou snáze zvládat případné změny klimatu. Odborníci průzkum dělali v pokusné zahradě Botanického ústavu a v přírodních lokalitách v Itálii, Česku a Norsku.

Čtěte také: Lékařské faktory dlouhověkosti

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. (VÚRV) se zaměřuje na budování špičkové a konkurenceschopné instituce s excelentní národní a mezinárodní kredibilitou. Zejména se chce zlepšit stav půd, zvýšit sekvestraci uhlíku, zpomalit odtok vody z krajiny, uchovat a rozvíjet biologickou rozmanitost, zlepšit produkční potenciál rostlin a realizovat vyvážené systémy produkce plodin a krmiv pro zajištění potravinové bezpečnosti. Důraz je kladen na zavádění moderních technologií precizního zemědělství a na digitální technologie.

VÚRV se řídí Dlouhodobou koncepcí rozvoje výzkumné organizace (DKRVO), která byla připravena v souladu s Koncepcí výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva zemědělství na léta 2023-2032, Strategií rezortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030, Strategií rovnosti žen a mužů na léta 2021-2030 a Metodikou hodnocení výzkumných organizací Ministerstva zemědělství. DRKVO stanovuje 13 výzkumných záměrů VÚRV, která mají meziooborový a komplexní charakter.

Čtěte také: Vliv prostředí a genů

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

tags: #genetické #zdroje #rostlin #změna #klimatu