Globální důsledky změn klimatu

Klimatická změna je proces, který ovlivňuje v zásadě všechny lidské aktivity. Přestože jsou změny klimatu vnímány především prostřednictvím dopadů na přírodu a krajinu, jsou to právě jejich devastující následky na lidstvu, které z nich dělají urgentní lidskoprávní problém.

Na začátek je důležité si uvědomit, že žádný seznam dopadů klimatických změn není a ani nemůže být konečný. Globální teplota narostla zhruba o 1 °C ve srovnání s hodnotami z doby před průmyslovou revoluce. Všeobecně za hlavní dopady považujeme častější vlny veder, které budou působit po delší dobu, či extrémní srážky, ty budou ještě intenzivnější a v mnoha regionech častější, což může způsobovat nevídané záplavy. Oceány se budou nadále ohřívat a stávat kyselejšími, nehledě na rostoucí úroveň jejich hladiny.

Při zveřejnění zprávy Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) v roce 2018 se otázka řešení klimatických změn ukázala jako jasnější a více urgentní. IPCC varuje, že proto, abychom zabránili katastrofickým změnám způsobených globálním oteplováním, nesmí nárůst teploty překročit 1,5 °C v porovnání s teplotou před průmyslovou revolucí. V první řadě ovšem zpráva IPCC dává světu jasný návod, jak se vyhnou klimatické katastrofě. Emise skleníkových plynů se musí do roku 2030 snížit o polovinu ve srovnání s úrovní z roku 2010, aby se zabránilo nárůstu teploty o více než 1.5 °C.

Pokud vlády nezačnou jednat, budou klimatické změny postupně zraňovat nás všechny. Na národní úrovni budou nejvíce zasaženy ostrovní a přímořské státy, především ty s méně rozvinutou infrastrukturou jsou již dnes těmi nejhůře postiženými. Obyvatelé Marshallových ostrovů už aktuálně zažívají pravidelně ničivé záplavy a bouře, jež ničí jejich domovy a živobytí. V posledních letech se titulní stránky novin zaměřovaly na vlny veder, které zasáhly vyspělé země severní polokoule od Evropy po Severní Ameriku.

Dopady na lidská práva

Změna klimatu rozšiřuje a prohlubuje již existující nerovnosti a její dopady se budou s přibývajícím časem nadále zhoršovat a ničit životy současné generace i těch budoucích. Dopady klimatických změn a s fosilními palivy spojené znečištění ovzduší se liší i mezi jednotlivými etniky. V Severní Americe jsou to především komunity složené ze zástupců menšin, ty jsou nuceny dýchat znečištěný vzduch. Jejich komunity bývají mnohem častěji v blízkosti elektráren, rafinerií a jiných průmyslových podniků. Sužuje je výrazně větší míra respiračních onemocnění a výskytu rakoviny. Ženy a dívky jsou disproporčně více zasaženy následky klimatických změn, což reflektuje, že jsou v mnoha zemích stále marginalizovány a znevýhodňovány i v jiných oblastech.

Čtěte také: Problémy životního prostředí

Budoucí generace ponesou mnohem horší následky klimatických změn, nepodniknou-li vlády efektivní kroky k jejich snížení. Přesto i dnes nesou hlavní tíhu následků klimatických změn děti, mládež a staří lidé, a to buďto kvůli jejich specifickým potřebám během růstu a dospívání, nebo naopak úbytkem sil a imunity ve stáří. Původní obyvatelstvo patří rovněž mezi komunity obzvláště zasažené dopady klimatických změn. Často totiž žijí v odlehlých oblastech s křehkými ekosystémy, které jsou mimořádně citlivé na změny podnebí.

„Je tu akutní potřeba postavit lidská práva do centra diskusí o klimatických změnách. Klimatické změny souvisí s lidskými právy, protože mají ničivý dopad nejen na naše životní prostředí, ale i na náš osobní blahobyt. Kromě toho, že ohrožují naší vlastní existenci, mají již teď klimatické změny negativní vliv na naše právo na život, zdraví, potravinovou bezpečnost či dostupnost pitné vody, bydlení a živobytí. Čím déle budou vlády otálet, než přijmou smysluplná opatření, tím těžší bude tento problém řešit. Všichni máme právo na život, a to život ve svobodě a bezpečí. Klimatické změny však ohrožují bezpečí miliard lidí na této planetě. Nejočividnějším problémem jsou extrémní klimatické jevy, jako jsou tropické bouře, povodně a lesní požáry. Tajfun Jolanda si jen na Filipínách vyžádal přes 10 000 životů. Stres vyvolaný horkem má také smrtelné následky. Letní vlny veder v roce 2003 v Evropě způsobily smrt více než 35 000 lidí. Navíc existuje mnoho méně viditelných problémů, jakými klimatické změny ohrožují lidské životy.

Všichni máme právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň fyzického i psychického zdraví. Podle IPCC je hlavním negativním dopadem klimatických změn na lidské zdraví především zvýšené riziko úrazů, nemocí a úmrtí z důvodů intenzivnějších vln veder a přírodních požárů, zvýšené riziko podvýživy (jakožto důsledek snížené produkce potravin v chudších oblastech) a zvýšené riziko onemocnění přenášených vodou, jídlem a zvířecími přenašeči. Děti vystavené působení ničivých přírodních katastrof zesílených klimatickými změnami mohou trpět posttraumatickými stresovými poruchami. Zdravotní dopady klimatické změny vyžadují okamžité řešení.

Všichni máme právo na přiměřenou životní úroveň pro sebe i naše rodiny, a to včetně práva na adekvátní bydlení. Avšak klimatické změny toto právo v mnoha ohledech ohrožují. Extrémní výkyvy počasí, jako jsou hurikány, povodně a požáry již teď ničí domovy milionů lidí a zanechávají je bez střechy nad hlavou. Eroze půdy způsobená suchem nebo záplavami proměňuje mnohé regiony v prakticky neobyvatelné.

Všichni máme právo na čistou vodu pro osobní použití a hygienu, což zaručuje ochranu našeho zdraví. Kombinace faktorů jako je tání ledovců, snížení úhrnů srážek, zvýšené teploty a zvyšující se hladina moří a oceánů způsobují, že se klimatické změny značně projevují na kvalitě a dostupnosti zdrojů pitné vody. Již teď nemá více než miliarda lidí adekvátní přístup k pitné vodě a klimatické změny tento stav ještě zhorší. Extrémní bouře, cyklony a povodně za sebou zanechávají poškozenou odpadovou infrastrukturu a kontaminované vodní zdroje, což nadále napomáhá šíření vodou přenášených nemocí.

Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?

Státy mají povinnost zmírnit negativní dopady klimatických změn tím, že v co nejkratším možném časovém období přijmou nejambicióznější možná opatření k zamezení nebo významnému snížení emisí skleníkových plynů. Bohaté státy přitom musí být v čele těchto opatření, a to jak vnitřně, tak prostřednictvím mezinárodní spolupráce. Státy musí přijmout všechny nutné kroky, aby pomohly všem obyvatelům ve své jurisdikci s adaptováním se na očekávané a nevyhnutelné dopady klimatických změn a zároveň minimalizovat dopad klimatických změn na jejich lidská práva. To platí bez ohledu na to, zda je daný stát zodpovědný za tyto dopady. Státy musí přijmout kroky v boji s klimatickými změnami s nevyšší možnou rychlostí a humánností.

Ve svých snahách nesmějí přijmout opatření, která by přímo nebo nepřímo porušovala lidská práva. Současné závazky vlád zemí světa ke snížení dopadů klimatických změn jsou bohužel podle IPCC naprosto neadekvátní, protože do roku 2100 povedou k nárůstu průměrné globální teploty až o 3 °C.

Podnikatelé mají také povinnost respektovat lidská práva. Aby tuto odpovědnost naplnili, musí společnosti bezodkladně přijmout opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, zveřejnit relevantní informace o jimi vypouštěných emisích a zároveň zveřejnit akční plány k jejich snížení.

Amnesty spolupracuje s různými skupinami v klíčových zemích, aby vyvinula tlak na vlády a korporace, které brání řešení. Dále podporujeme mladé lidi, ale také domorodé národy, odbory a postižené komunity, aby požadovaly rychlý a spravedlivý přechod k hospodářství s nulovými emisemi uhlíku, které nezanechá nikoho pozadu. Amnesty také pokračuje ve své práci na podporu obránců životního prostředí, aby usnadnila práci těch, kdo chrání půdu, potraviny, komunity a lidi před dopady změn klimatu, těžby a rozšiřování fosilních paliv či odlesňování.

Ekonomické dopady

Klimatická změna ohrožuje naše životy, živobytí a globální ekonomiku. Dosavadní poznatky hovořili o relativně přijatelných škodách: přibližně 1-3% ztráty HDP na 1 °C zvýšení teploty. Dosavadní poznatky se ale zaměřují na lokální teplotní změny v rámci jednotlivých zemí.

Čtěte také: Atmosféra a počasí

Adrien Bilal z Harvardovy univerzity a Diego R. Känzig ze Severozápadní univerzity se podívali na ekonomické důsledky klimatické změny jiným pohledem. A jejich práce He Macroeconomic Impact Of Climate Change: Global Vs. Local Temperature říká, že zvýšení globální teploty o 1 °C vede k poklesu světového HDP o 12 %. Vědci ve své studii dokládají, že makroekonomické škody způsobené změnou klimatu jsou šestkrát větší, než se dosud předpokládalo. „Využíváme přirozené proměnlivosti globální teploty a vycházíme z časových řad. Z našich výsledků vyplývají společenské náklady uhlíku ve výši 1 056 USD na tunu oxidu uhličitého. Scénář oteplování za běžných podmínek vede ke ztrátě současné hodnoty blahobytu ve výši 31 %,“ popisují vědci.

Nový pohled na ekonomické důsledky klimatické změny ukazuje, že globální oteplování má mnohem větší ekonomické dopady, než se dříve myslelo. Pokud se globální klima oteplí o čtyři stupně, průměrný člověk výrazně zchudne. Ukazuje to nový výzkum, který tvrdí, že předchozí ekonomické modely podceňovaly dopad globálního oteplování i důsledky změny klimatu na narušení dodavatelských řetězců, píše britský deník Guardian.

Ekonomické modely systematicky podceňují, jak globální oteplování v budoucnu ovlivní bohatství lidí. Nová studie australských vědců z Univerzity Nového Jižního Walesu zjistila, že oteplení o čtyři stupně udělá průměrného člověka o 40 procent chudším. To je podle některých odhadů až čtyřnásobný nárůst poklesu bohatství oproti předchozím hodnocením.

Výzkum australských vědců naznačuje, že průměrné HDP na osobu se globálně sníží o 16 procent, pokud se lidstvu podaří udržet oteplení pod hranicí dvou stupňů ve srovnání s předindustriální dobou. Jedná se o mnohem větší snížení míry bohatství, než předpokládaly předchozí modely. Ty počítaly s tím, že lidé zchudnou jen o zhruba jeden a půl procenta. Vědci nyní odhadují, že globální teplota vzroste o 2,1 stupně, a to i v případě, že budou splněny krátkodobé i dlouhodobé klimatické cíle.

V posledních letech sílí kritika, že soubor ekonomických nástrojů známých jako modely integrovaného hodnocení (IAM), které se používají jako vodítko, kolik prostředků by měly vlády investovat do snížení emisí skleníkových plynů, nedokázaly zachytit rizika plynoucí ze změny klimatu, především pak extrémní projevy počasí.

Nová studie uveřejněná v časopise Environmental Research Letters se zaměřila na jeden z nejpopulárnějších ekonomických modelů a vylepšila ho o prognózy klimatických změn. To vědcům umožnilo zachytit dopady extrémních povětrnostních jevů napříč globálními dodavatelskými řetězci, vysvětluje povahu výzkumu Guardian. Hlavní autor výzkumu, Timothy Neal z australského Institutu pro klimatická rizika Univerzity Nového Jižního Walesu uvedl, že nová studie se zabývala pravděpodobným dopadem globálního oteplení o čtyři stupně, které mnozí odborníci na klima považují za katastrofální.

Závěrem je právě zjištění, že v takovém případě by průměrný člověk zchudnul o 40 procent, což je asi o 11 procent horší výsledek ve srovnání s použitím nevylepšených modelů. „Předchozí ekonomické modely, které neúmyslně dospěly k výsledku, že i vysoká míra globálního oteplení by měla jen mírné dopady na světové hospodářství, výrazně ovlivnily klimatickou politiku,“ upozornil Neal. Dodal, že tyto modely měly tendenci zohledňovat spíše měnící se počasí na regionální úrovni než to, jak by extrémní projevy počasí, jako jsou sucha nebo povodně, mohly ovlivňovat celé dodavatelské řetězce. Neal také upozornil na to, že v teplejším klimatu můžeme očekávat kaskádovitá narušení dodavatelských řetězců vyvolaná extrémními povětrnostními jevy po celém světě.

Spoluautor výzkumu, klimatický vědec Andy Pitman řekl, že jsou to právě extrémy, které mají rozhodující vliv, nikoli průměrná teplota. „Přizpůsobení ekonomických modelů tak, aby zohledňovaly extrémní počasí ve větší části světa a jejich dopad na dodavatelské řetězce, se zdá být velmi naléhavou záležitostí. A to proto, aby státy mohly vyčíslit svou zranitelnost vůči klimatickým změnám a vyvodit závěry, tedy snížit emise,“ vysvětluje Pitman.

Někteří ekonomové argumentují, že globální ztráty způsobené oteplováním klimatu částečně vyrovná oteplení chladnějších oblastí, jako jsou Kanada, Rusko nebo severní Evropa. Neal ale namítá, že globální oteplování negativně ovlivní všechny regiony světa, protože světové hospodářství je navzájem propojené.

Expert na klimatickou politiku z Australské národní univerzity Frank Jotzo, který se na výzkumu nepodílel, říká, že během modelování vlivu klimatu na ekonomiku s pomocí integrovaného hodnocení se vycházelo z předpokladu, že v případě nerentability produkce kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám v jedné oblasti se jednoduše zvýší produkce někde jinde.

Problematice se věnuje i britský Institut pojišťovací matematiky (IFoA), který zastupuje profesi, jež je základem rozhodování světových pojišťoven a penzijních fondů o řízení rizik. V lednové zprávě uvádí, že současné hodnocení rizik nezohledňuje skutečné klimatické dopady, jako jsou extrémní meteorologické jevy, zvyšování hladiny moří, geopolitická rizika a důsledky na lidské zdraví.

Mark Lawrence zkoumá klimatická rizika na Univerzitě v Adelaide a dříve pracoval v oblasti řízení finančních rizik ve velkých finančních institucích. Podle jeho názoru jsou výsledky nového výzkumu věrohodné. „Pokud v něco věřím, tak v to, že ekonomické dopady klimatické změny by mohly být ještě horší, než se doposud předpokládalo,“ cituje odborníka Lawrence britský deník Guardian.

Dopady na zemědělství a lesnictví

Zemědělství je oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Je to způsobeno jeho přímou závislostí na počasí. Klimatická změna mění a v příštích desetiletích bude měnit podmínky pro zemědělské hospodaření. Dopady, které již zažíváme, a které budou zásadně ovlivňovat zemědělskou produkci a ekonomiku se budou stále prohlubovat. Četnější a intenzivnější meteorologické extrémy jako je sucho, vysoké teploty, jarní mrazy, změny v rozložení srážek, absence sněhu apod.

Růst dřevin je zásadní měrou limitován klimatem. Vzhledem k dlouhověkosti dřevin je však velmi omezená možnost operativní reakce lesnického hospodaření na rychle probíhající klimatickou změnu. Dopady, které dnes pozorujeme, tak budou velmi pravděpodobně ještě zesilovat.

Kombinace vyššího slunečního záření, vyšší teploty, společně s dřívějším začátkem vegetační doby vede k zvýšení výparu z půdy i výdeje vody dřevinami, a tak k rychlejšímu vyčerpání zásob vody v půdě. Sucho působí na dřeviny negativně samo o sobě, zároveň dřeviny oslabuje pro napadení škůdci (např. kůrovci) a zvyšuje riziko vzniku lesního požáru.

Voda je základ života. Je proto nezbytné pečovat o její kvantitu i kvalitu a věnovat jí odpovídající pozornost. Od konce komunistické diktatury, jejíž hospodaření devastovalo českou krajinu, nás dělí několik desetiletí. Za tu dobu pozorujeme výrazné zlepšení kvality životního prostředí. Na druhou stranu díky klimatické změně, stavu půd a lesů, dozrávají nové environmentální problémy. Voda, jako stěžejní faktor krajiny, z ní mizí. Podařilo se sice zlepšit například čistotu povrchových vod, ale nerozumné hospodaření s vodou v krajině v kombinaci s klimatickou změnou může mít katastrofické důsledky.

tags: #globální #důsledky #změn #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Třídění plastového odpadu
• Výběr environmentálních studií
• Efektivní zpracování větví
• Mercedes-Benz eEconic: Udržitelný svoz odpadu
• Elegance a Kvalita pro Vaši Kuchyni