Změna klimatu představuje jednu z největších výzev, kterým lidstvo v současnosti čelí. Podle zprávy Vědeckého poradního výboru spolkové vlády Německa „Globální změny životního prostředí" (WBGU) z roku 2007, bez rozhodných protiopatření přesáhne v následujících desetiletích změna klimatu adaptační schopnosti mnoha společností.
Hlavním sdělením analýzy rizik WBGU je, že bez rozhodných protiopatření přesáhne v následujících desetiletích změna klimatu adaptační schopnosti mnoha společností. To může vyústit v destabilizaci a násilí ohrožující v nové míře národní i mezinárodní bezpečnost. Avšak změna klimatu může také sjednotit mezinárodní společenství, a to za předpokladu, že ji rozpozná jako hrozbu lidstvu a brzy nastaví kurs k vyhnutí se nebezpečné antropogenní změně klimatu přijetím dynamické a globálně koordinované klimatické politiky.
Abychom se vyhnuli tomuto vývoji, během příštích 10 až 15 let musí být zavedena ambiciózní globální klimatická politika. Efektivní mezinárodní režim ochrany klimatu musí zajistit, aby emise skleníkových plynů klesly na polovinu do poloviny 21. století. Tato závažná výzva pro mezinárodní politiku vyvstává současně s dalekosáhlým posunem center moci v politickém uspořádání světa, kterému bude dominovat vzestup nových velmocí jako Čína a Indie a současná relativní ztráta moci Spojených států.
WBGU ukazuje, že změna klimatu zaprvé zhoršuje stávající environmentální krize, jako sucho, nedostatek vody a degradaci půdy, zesiluje konflikty o využití půdy a může vyvolat další environmentálně podmíněnou migraci. Rostoucí globální teploty budou ohrožovat základy obživy mnoha lidí, zvláště v rozvojových oblastech, zvyšovat zranitelnost vůči chudobě a sociální deprivaci, a tedy ohrožovat bezpečnost lidí.
WBGU identifikuje čtyři schémata konfliktů, ve kterých může být krizový vývoj očekáván jako výsledek změny klimatu a které mohou nastat s podobnými vlastnostmi v různých oblastech světa:
Čtěte také: Problémy životního prostředí
Společenské dopady změny klimatu se budou lišit v různých oblastech světa:
WBGU vychází z toho, že obzvláště Čína a Indie, vzhledem k velikosti jejich populace a dynamice ekonomiky, získají v blízké budoucnosti větší politický význam. Spojené státy americké - v současnosti jediná světová supervelmoc - ve stejné době pravděpodobně zažijí relativní pokles moci. Vzestup Číny a Indie proto znamená závažný posun center moci v politickém uspořádání světa, který se změní z unipolárního systému na vícepolární.
Globální politika bude proto muset během příštích dvou desetiletí zvládnout dva problémy zároveň: posun center moci v politickém uspořádání světa a celosvětový obrat směrem k účinné klimatické politice. Pro obě výzvy je podstatná stabilizace a další rozvoj vícepolárního systému.
Mezi hlavní rizika spojená se změnou klimatu patří:
Nejpozději koncem 80. let 20. století byla změna klimatu identifikována jako vážný celosvětový problém způsobený člověkem a postupně začal vznikat mezinárodní právní a strategický rámec pro boj se změnou klimatu. Mezi klíčové celosvětové dohody patří:
Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?
Na úrovni Evropské unie je problematika adaptace na změnu klimatu zakotvena v několika strategických dokumentech:
V současnosti je stav globálního oteplování bezpochyby kritický. Pro většinu vědců je globální oteplování zvyšování teploty zemského povrchu, které je pak příčinou klimatických změn. Kvůli masivnímu odlesňování se snižuje schopnost lesů produkovat kyslík.
Dopady klimatické změny na naše prostředí jsou značné. Vědci již dříve předpověděli jevy, se kterými se nyní setkáváme, jako jsou intenzivní a delší vlny veder, vymírání živočišných druhů, zvyšování hladiny oceánů nebo mizení ledovců. Zde jsou některé z dlouhodobých dopadů globálního oteplování a klimatických změn:
Klimatické hnutí přitom nesestává pouze z aktivistů a neziskových organizací, jak se mnozí často domnívají. Jeho součástí je každý, komu záleží na prosazení ochrany klimatu a je ochoten pro to něco udělat. Do klimatického hnutí proto patří i běžní občané, vědci, vědkyně a další odborníci a odbornice. Můžeme do něj přiřadit i některé politiky a političky, které cíl ochrany klimatu se zbytkem klimatického hnutí sdílí a mohou proto fungovat jako důležití partneři či prostředníci v kontaktu s politickou mocí.
Organizace a uskupení se pak dále sdružují v různých platformách. V Česku je to především Klimatická koalice, která sdružuje různé aktéry českého klimatického hnutí (nikoliv však všechny - jde o formalizované členství), nebo s nimi alespoň spolupracuje (např. s hnutím Extinction Rebellion či Fridays for future, která zatím ke Klimatické koalici formálně nepatří).
Čtěte také: Atmosféra a počasí
Odpověď na výzvy klimatické změny si žádá technická řešení a inovace, a to jak jejich vývoj tak implementaci. Dosud se lidská civilizace spoléhá převážně na technologie založené na neudržitelném a drancujícím přístupu k životnímu prostředí, které umožňují okamžitý zisk a výhody na úkor dlouhodobé udržitelnosti a budoucí prosperity příštích generací.
Různé regiony světa čelí specifickým dopadům klimatické změny a reagují na ně různými způsoby. Následující tabulka shrnuje situaci v několika klíčových oblastech:
| Region | Populace (mil.) | HDP/obyv. ($) | Hlavní Dopady Klimatické Změny | Reakce a Iniciativy |
|---|---|---|---|---|
| Evropská Unie | 515 | 41 500 | Častější extrémní projevy počasí, sucha, požáry | Transformace hospodářství, snížení emisí o 55 % do roku 2030, uhlíková neutralita do roku 2050 |
| USA | 329 | 60 200 | Sucha, požáry, hurikány, stoupání oceánské hladiny | Návrat k Pařížské dohodě, cíl uhlíkové neutrality do roku 2050, investice do obnovitelných zdrojů |
| Čína | 1 400 | 16 400 | Výkyvy v zemědělské produkci, povodně, tání himalájských ledovců | Cíl uhlíkové neutrality do roku 2060, investice do obnovitelných zdrojů a elektromobility |
| Indie | 1 380 | 6 120 | Vlny veder, tání himalájských ledovců, nepravidelné monzuny | Cíl uhlíkové neutrality do roku 2070, rozvoj obnovitelných zdrojů, klimatické finance a technologický transfer |
| Rusko | 144 | 26 900 | Oteplování Arktidy, lesní požáry, tání permafrostu | Připojení k Pařížské dohodě, zprávy o emisích |
| Malé Ostrovní Státy | 71 | 16 100 | Stoupání hladin oceánů | Adaptace na klimatickou změnu, zaměření na obnovitelné zdroje |
| Afrika | 1 260 | 4 400 | Sucha, proměny srážek, nedostatek pitné vody | Adaptace a zvládání škod, investice do obnovitelných zdrojů |
| Střední Východ | 183 | 23 400 | Snížení srážek, vlny veder, nedostatek pitné vody | Transformace ekonomiky, adaptace, investice do solární energie |
| Japonsko a Jižní Korea | 178 | 41 700 | Vzestup hladiny moří, tajfuny, vlny veder | Cíl uhlíkové neutrality do roku 2050, zpoplatnění emisí skleníkových plynů |
| Latinská Amerika | 213 | 14 100 | Odlesňování, klimatická změna může vést k rozpadu Amazonské | - |
tags: #globální #iniciativy #klimatické #změny #přehled