Rok 2023 překonal všechny teplotní rekordy, s průměrnou globální teplotou o 1,46 °C vyšší než v minulosti. V Česku byla v minulém roce průměrná teplota o 1,4 °C vyšší než v předchozích letech. Oteplování klimatu přináší výzvy, o kterých by měl každý majitel půdy vědět.
Ve světě postupné oteplování může vést k závažným problémům jako zánik korálových útesů, úhyn stromů v tropických pralesích ale i v severských jehličnatých lesích. Zároveň také oteplování může mít vliv na mořské proudy, které ovlivňují celé klima. Dále také změny ve srážkách a velké vlny veder a sucha. Pro zemědělce to znamená změny úrodnosti půdy a výnosy plodin.
Česká republika se nachází ve vnitrozemí, naše poloha je chráněná horami a má velmi mírné klima. I proto nebude dopad na krajinu a druhovou rozmanitost v nejbližších letech tak patrný jako v jiných částech světa. Oteplování bude mít v nejbližší budoucnosti vliv převážně na druhy adaptované na extrémně studené podmínky, jako je horská tundra v Krkonoších nebo Jeseníkách.
Situace může znít beznadějně - katastrofy se hrnou ze všech stran, ale přestože klimatické změny přinášejí výzvy, existují cesty, jak se přizpůsobit a prosperovat. Stát i EU nabízí dotační programy pro financování inovací. Pro odolnost půdy proti klimatickým změnám je zásadní její zdraví a bohatá biodiverzita.
K tomu může pomoci přechod na udržitelné zemědělské praktiky, jako je střídání plodin, zavádění meziplodin, agrolesnictví nebo precizní zemědělství, které mimo jiné využívá k zefektivnění hospodaření moderní technologie. Dále může pomoci dobré vodohospodářství - plné využívání vody v krajině, kapková závlaha, zachytávání dešťové vody ale i obnova nevyužívaných vodních prvků (jako jsou mokřady či tůňky).
Čtěte také: Problémy životního prostředí
Jednou variantou jsou organická hnojiva, jako například hnůj, kompost, zbytky z potravinářského průmyslu, bioodpad apod. Taková hnojiva dodají do půdy potřebné živiny, ale mohou být náchylnější k únikům živin do vody a atmosféry. Snadný způsob, jak obohatit půdu, je také přidání domácího kompostu. Zdravý kompost by měl obsahovat vyváženou směs materiálů, které jsou bohaté na dusík, jako jsou odřezky trávy a slupky od zeleniny. Zásadní pro zdravý kompost je také uhlík, který obsahují dřevité stonky a papírové ubrousky.
Kompostování likviduje jakékoli zbytky jídla udržitelným způsobem. Nemá-li potravinový odpad přístup kyslíku, hnije a uvolňuje metan. To je skleníkový plyn, který má zásadní vliv na globální oteplování. Hromady kompostu se musí pravidelně obracet, alespoň jednou za měsíc, aby se do biomasy dostal vzduch a aby zůstala vlhká.
Pokud chcete přeměnit svou zahradu na „miniaturní jímku uhlíku“ a pomoci tak v boji proti globálnímu oteplování, je výhodné pěstování široké škály rostlin. Na zahradě je důležité pěstovat vrstvené rostliny a plodiny s kořeny, které zasahují do různých hloubek, aby mohly proniknout do různých vrstev půdy a šířit kolem sebe živiny. To čerpání uhlíku usnadňuje.
Podle studie z roku 2020 by doplňování a obnova světové půdy jak v zemědělství, tak v přírodní krajině mohly pomoci každoročně zlikvidovat až 5,5 miliardy tun oxidu uhličitého.
Věděli jste, že…Změny klimatu a návrhy na jejich řešení mapuje v ČR tým nezávislých analytiků a expertů.
Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?
Čtěte také: Atmosféra a počasí
tags: #globální #oteplování #kompost #vliv