Globální Změny Přírody: Pohled na Zemi za Poslední Dekády

Země se v posledních dekádách mění rapidní rychlostí. Stále se hovoří o možných důsledcích, jaké bude mít změna klimatu na naši planetu v blízké budoucnosti. Málokdo si ale uvědomuje, jak se příroda vlivem lidské činnosti již změnila za posledních 30, 50 či 100 let.

Google Earth Timelapse: Unikátní Pohled na Měnící se Planetu

Pětatřicet let působení přírody i člověka. Jak se za tu dobu změnila planeta? To prozradí unikátní mapa Google Earth Timelapse. Tu Google představil již předloni, ale teď ji doplnil. Běží rychleji, funguje i na mobilech a pokrývá další časový úsek.

Podle Google Earth jde o největší aktualizaci mapových podkladů od roku 2017. Celkově bylo přidáno dalších 24 milionů satelitních snímků planety pořízených během posledních 37 let. „Timelapse v Google Earth přináší jasnější obraz naší měnící se planety, a to na dosah ruky. Uživatelé najdou novou funkci na tomto odkazu, případně v levém bočním panelu Google Earth ve tvaru lodního kormidla.

Google ve svém stroji času zkombinoval přes 15 milionů satelitních snímků o celkovém rozlišení 10 biliard pixelů (10 petapixelů neboli 10 miliard megapixelů). „Od spuštění Google Earth jsme se soustředili na tvorbu 3D repliky světa, která ukazuje naši planetu ve velkolepých detailech s funkcemi, jež lidi baví a dokážou kohokoliv inspirovat k pozitivní změně,“ popisuje Mooreová s tím, že na zpracování všech nových snímků Google vynaložil více než dvě miliardy hodin vývojové kapacity tisíců počítačů.

Google pro Earth Timelapse použil více než 15 milionů satelitních snímků, jejichž celkové rozlišení činí neuvěřitelných 10 miliard megapixelů. V průvodním videu nám dokonce Google vybral pár krizových míst, na kterých můžeme vidět pohromy přírody a člověka.

Čtěte také: Jak recyklovat kontakty v Google

Sám Google na mapě vypíchnul několik oblastí, kde jsou rozdíly vidět nejvíce. Tání ledovců na Ajlašce, budování umělých ostrovů v Emirátech, kácení pralesů v Brazílii, vysychání Aralského jezera nebo rychlý růst měst. Změn si lze všimnout i v Česku, jsou to ale spíš detaily typu výstavba příměstských satelitů nebo dálnic.

Na vlastní oči můžete vidět vznikající města v oblasti Blízkého východu, meandrující řeky v Bolívii, ale také mizející ledovce na Aljašce či deštné pralesy v Brazílii. Kromě toho Google připravil i samostatnou webovou stránku s časosběrnými videi, která se dají pouštět jednotlivě - nabízí jich více jak 800. Ve 2D nebo 3D se můžete detailně podívat na vysychající Aralské jezero, odlesňování na Madagaskaru nebo rozrůstající se čínská města.

„Životní prostředí naší planety prochází během posledních desetiletí obrovskými změnami. Mnohem většími, než kdykoli předtím. Mnozí z nás tyto změny sami vidí kolem sebe. Já sama jsem byla mezi tisíci evakuovanými lidmi opouštějícími svůj domov, když Kalifornii vloni zachvátily velké požáry. Časosběry vycházejí ze zhruba 24 milionů satelitních snímků pořízených NASA, Evropskou unií, Evropskou kosmickou agenturou a americkou vládní agenturou United States Geological Survey. Dát snímky dohromady trvalo více jak dva miliony hodin strojového času. Zabíraly totiž 20 petabytů, to je pro představu zhruba 530 000 kratších videí v rozlišení 4K.

Důsledky Změn Klimatu: Od Tání Ledovců po Lesní Požáry

Unikátní snímky NASA porovnávají podobu krajiny ve vybraných oblastech Země před relativně krátkou dobou a dnes. Asi nejvýrazněji se krajina proměňuje v blízkosti pólů, kde dramaticky ubývá ledu a objevuje se zde stále více zatravněných ploch. Ačkoli se v této souvislosti nejčastěji zmiňuje Antarktida a propadající se půda na Sibiři, globální oteplování silně postihuje také Aljašku.

Podle amerických geologů její území ztratí 75 miliard metrických tun ledu ročně; jde o tak obrovské množství, že by každých sedm let pokrylo celý stát 30 centimetry vody.Loňský výzkum ukázal, že tání ledovců na Aljašce může být jedním ze spouštěčů místních zemětřesení, a to i v oblastech, které jsou jinak považovány za tektonicky stabilní. Ledovce totiž svou hmotností dosud držely půdu stlačenou pod sebou, ale po jejich zmizení zemský plášť získal možnost se opět rozpínat a žít vlastním životem. "Vlivem tání ledovců se země každoročně zvýší o čtyři centimetry. Ačkoli je hnacím motorem zemětřesení pohyb litosférických desek, zvýšení země otřesům půdy napomáhá a zvyšuje jejich sílu," vysvětlil autor studie Chris Rollins z Aljašské univerzity ve Fairbanks.

Čtěte také: Výzvy pro letní přírodu

Zatímco od pólů se valí vody až příliš a hladiny oceánů stoupají, mnohé vodní toky a jezera na pevnině naopak vysychají. Asijskému Aralskému jezeru stačilo pouhých 30 let, aby se jeho vodní plocha odpovídající 86 % území České republiky zmenšila na minimum. Kazachstánské město Aralsk se ocitlo na suchu, v jezeře už nejsou ryby a z oblasti zmizela i hejna ptáků. Ekologickou katastrofu však v tomto případě nezpůsobilo oteplující se klima, nýbrž nepromyšlené sovětské hospodářství.

Aralské jezero bylo doslova vypumpováno na zavlažování polí a po vystavění přehrady na řece Amudarja se vodní tok nasměroval přes poušť k uzbekistánskému městu Ašchabad. Jezero tak přišlo o svůj hlavní zdroj vody, která se navíc cestou pouští rychle vypařuje, takže z ní do cíle doputuje jen zlomek. Kazachstán se v současné době snaží jezero opět naplnit, ale z chudého sousedního Uzbekistánu mnoho pomoci nepřichází, a tak krize pokračuje.

Snímky NASA ve videu nezapomněly ani na amazonské pralesy. Místo aby se jejich kácení v zájmu ekologie omezilo, naopak se ještě zrychluje. V období od srpna 2020 do července 2021 bylo jen v Brazílii vykáceno 13 235 km čtverečních zalesněné plochy, což je dvojnásobek ročního průměru z předchozí dekády. Na vině je laxní přístup brazilského prezidenta Jaira Bolsonara k nelegálnímu odlesňování i jeho vlastní zájem na rozšiřování hospodářské půdy a těžby dřeva.

Pralesní půda je přitom velmi chudá na živiny, takže výnosy z pěstování plodin tu bývají směšně nízké. Spolu se stromy jsou ničeny také rozmanité ekosystémy, které se jinde na světě nevidí. Znepokojivé jsou rovněž závěry studie vědců z Coloradské univerzity, podle nichž už v tuto chvíli brazilská Amazonie vypouští do vzduchu více oxidu ohličitého, než ho stačí pohltit.

Úbytek sněhových srážek bude mít důsledky pro život na celé planetě, od zvýšené možnosti vzniku požárů až po rostoucí nedostatek vody. S oteplováním planety se zima v USA otepluje rychleji než kterékoli jiné roční období a zimní srážky častěji padají ve formě dešťových kapek než sněhu.

Čtěte také: Plakáty s přírodou

Bez zásadních změn, které by omezily klimatické změny, budou náklady na přizpůsobení fenomenální. Zvyšující se teploty způsobují, že zimy jsou mírné. Studie časopisu Nature potvrzuje, že vlivem klimatických změn se od 80. let minulého století zmenšily sněhové pokrývky na severní polokouli, zatímco v Kalifornii napadlo v letošní sezóně jen 7,5 cm sněhu: 25 % historického průměru.

Pokud se nepodaří omezit globální emise, „velká část světa bude mít do roku 2100 zimy bez sněhu,“ předvídá Andrew Schwartz, vedoucí vědec z laboratoře Central Sierra Snow Laboratory na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Tento úbytek sněhu by se mohl stát příčinou, a nejen příznakem změny klimatu. Tmavší krajina bez sněhu pohlcuje více slunečního světla, což dále zvyšuje oteplování.

Změna klimatu má vliv na obojí, protože planeta se stává teplejší a má více vlhkosti v atmosféře. Sněhové bouře budou méně časté, ale když k nim dojde, „budeme zasypáni sněhovými srážkami, protože vzduch zadržuje více vlhkosti,“ říká Schwartz. Lidé se mohou snažit využít tyto sněhové kalamity jako důkaz, že ke změně klimatu nedochází, uvádí Schwartz, ale „je to příznak většího klimatického problému“.

Dopady na Ekosystémy a Biodiverzitu

Srážky, které místo sněhu padají jako déšť a následně mrznou, mohou sobům a karibu činit potíže spásat zmrzlou půdu. Druhy s bílou srstí, které se maskují, jako jsou zajíci měnivý a sovice sněžní, by mohly být vystaveny vyššímu riziku predace, zatímco lední medvědi a netopýři murina ussurijská mohou mít méně možností, jak si stavět zasněžené nory.

Ne všechny druhy se budou moci přizpůsobit nebo přestěhovat do sněhového podnebí, „takže budeme svědky vymírání některých zvířat,“ soudí Bentley. Pokud nebylo mnoho sněhu, půda nemůže nahradit ztracenou vláhu a lesy zažívají větší tepelný stres, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku závažných požárů.

Řešení a Budoucnost

Výsadba nových lesů představuje jednu z nejúčinnějších metod snižování CO2 c atmosféře. Je prokázáno, že jeden zalesněný hektar absorbuje až 3,75 tuny CO2 ročně. Nutný je rovněž aktivní přístup k odstraňování CO2 v atmosféře. Jednou z nejúčinnějších cest je vysazování stromů a zvětšování ploch lesů. Jeden průměrný vzrostlý strom absorbuje ročně 12 kilogramů CO2. Jeden průměrně zalesněný hektar až 3,75 tuny CO2. Naším cílem je proto přiblížení lesnatosti v České republice k úrovni průměru patnácti starých zemí Evropské unie, tedy ze současných přibližně 34 procent ke zhruba 39 procentům.

Podle Schwartze je nezbytné měřit a pochopit dopady snížené sněhové pokrývky, „abychom se ujistili, že s každou kapkou hospodaříme co nejpřesněji“. „Nemůžete jen tak zázračně vytvořit sníh“ v masovém měřítku, zdůrazňuje Screen.

tags: #google #zmeny #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Obnovitelné zdroje energie
• Skryté dějiny grónského ledu
• Trutnovské události
• Bioetická studie o protestantismu
• Obnovitelné zdroje v Česku