Grafický odpad loga měst – příklady

Stránku Grafický odpad založili před šesti lety Filip Čapský a Filip Bitnar. A kromě toho, že publikované příspěvky dobře pobaví desítky tisíc návštěvníků stránek, měly by i poučit širokou veřejnost, jakým chybám se v grafické práci vyvarovat.

Grafický odpad nyní vyšel v knižním zpracování pod názvem Vény skicák a přináší 90 nejhorších grafických odpadů, doplněných komentáři od návštěvníků facebokových stránek Grafický odpad.

S povedným grafickým stylem se můžeme podle Filipa Blažka setkat například u vizuální identity Českého rozhlasu. Ta má dle jeho slov zpracování na evropské úrovni. Na dobrou vizuální kulturu narazíme i u řady kaváren a bister, které zaujmou krásnými vývěsními štíty a logy. Někdy ručně napsanými, jindy křídou nebo vyvedeným neonem. Filip Čapský ještě vyzdvihl úroveň grafiky u kulturních akcí.

Jako opačný příklad, kde to nefunguje, lze označit státní správu. Vláda ČR, ministerstva a jednotlivé úřady státní správy. „Každá instituce má své vlastní logo, ta loga jsou špatná, neladí k sobě. Vypadá to, jako byste komunikovali s 50 firmami, přitom je to všechno jeden stát,“ hodnotí Filip Blažek.

Zakladatelé stránky Grafický odpad k tomu doplňují, že s nekvalitním grafickým zpracováním se téměř vždy setkáme u kadeřnictví a nehtových studií.

Čtěte také: Průvodce tříděním grafického odpadu

Pokles zájmu o grafický design je bohužel všeobecný. Za ignorantský přístup lze označit zpracování prezidentského slibu Miloše Zemana, vytištěného velikostí 14, písmem Arialem bold. Přitom z minulosti se zpracování slibu věnovala velká grafická i typografická pozornost.

„Jde o nezájem napříč celou společností. Přitom každý z nás používá počítač k práci. Píše na něm dopisy, pozvánky na večírky, svatební oznámení, diplomové práce. Podle Filipa Bitnara úpadek grafického designu podporuje i dostupnost grafických programů: „Každý si stáhne grafické programy a myslí si, že může vynechat práci grafika a rovnou si začít něco tvořit.“

Jenže bez grafického citu se pak setkáváme s takovými hrůzami, jako je logo staročeské restaurace vyvedené písmem Comic Sans. Filip Čapský přidává ještě další příklad - barber shopy: „Často si hrají na retro, přitom to k tomu vůbec nesedí.

Příklady log měst a jejich vizuální identity

Ostrava

OSTRAVA!!! je marketingovou značkou, kterou se město prezentuje před veřejností v České republice i zahraničí. Heraldický znak města je již užíván výjimečně při oficiálních příležitostech. Světlemodrá barva v základním provedení v názvu OSTRAVA vychází z heraldické tradice a je doplněna tmavomodrou barvou pro akcentované vykřičníky.

Logo města je netradiční, trochu provokativní, proto zaujme a uvízne v paměti. Grafické ztvárnění připouští i jiné barevné varianty, ale také umožňuje použití i samotných vykřičníků (jako příklad lze uvést sportovní značku Nike).

Čtěte také: Průvodce grafickými symboly nebezpečného odpadu

Nový vizuální styl města se týká i příspěvkových organizací města Ostravy, kterých je přibližně 40, ale také všech 23 městských obvodů. Logo se objevuje i na kulturních a sportovních akcích, které jsou podporovány statutárním městem Ostrava.

V roce 2005 byla vyhlášena dvoukolová soutěž, které se mohly zúčastnit firmy i jednotlivci. Zapojilo se do ní 72 uchazečů, z nichž každý měl možnost poslat maximálně tři návrhy. Celkem dorazilo přes 150 návrhů. Do druhého kola postoupila desítka nejzajímavějších od čtyř agentur.

Na podzim roku 2007 město oslovilo Studio Najbrt, které patří k nejznámějším českým grafickým studiím. Z dílny studia vyšla řada log českých firem (PPF, ČD Cargo, Agropol atd.) i organizací, pravidelně spolupracuje s Karlovarským filmovým festivalem. Jeho grafici vytvořili například logo hlavního města Prahy.

V první fázi Aleš Najbrt se spoluautorem loga Ostravy Borisem Melušem předložili 6 návrhů, včetně ukázek jejich použití na tiskovinách, reklamních předmětech apod. Studio Najbrt následně vytvořilo celý grafický manuál jednotného vizuálního stylu, ve kterém jsou popsány do nejmenších detailů všechna myslitelná využití loga včetně písma, barev a dalších prvků.

Červený Kostelec

Město Červený Kostelec se rozhodlo hledat nejvhodnější jednotný vizuální styl prostřednictvím veřejné soutěže ve druhé polovině r. 2015. Tento typ soutěže umožňuje soustředit se na estetické kvality návrhů.

Čtěte také: Symboly pro třídění odpadu

Soutěže se zúčastnilo 16 grafických studií a jednotlivců, kteří nabídli porotě celkem 24 návrhů. Do druhého kola vybrali porotci 5 návrhů. Vítězem, kterého určilo hlasování, se stal návrh Matouše Mědílka.

Své logo popisuje takto:„Předložený návrh grafického řešení logotypu města Červený Kostelec pracuje s jednoduchým, srozumitelným a jasně čitelným konceptem. Slovo ‚Červený‘ v červené barvě Pantone Warm Red ilustruje jak samotný název města, zároveň reflektuje stavbu místního kostela. Přestože se tento záměr může zdát na první pohled až banální, nakonec jsme se k tomuto řešení přiklonili. S vědomím, že méně je někdy více, a po zavržení všech předchozích nápadů s grafickou zkratkou kostela sv. Jakuba Většího nebo konceptu založeném na lokaci města v krásném okolí Podkrkonoší se toto řešení jeví jako nejvtipnější a také nejlepší pro budoucí vizuální styl města. A to také vzhledem ke zpracování dalších tiskovin a používání s ostatními atributy celkového vizuálu, jako je třeba znak nebo prapor města.

Použitý font Gotham CE v kombinaci řezů bold a book je dobře čitelný a nadčasový. Návrh nepočítá s jeho užíváním jako textového písma. Doplňující font může být např. bezpatková Helvetica, ale i patkový Times.

Případné další grafické řešení tiskovin by mělo být připraveno v duchu tohoto minimalistického návrhu, tak aby vhodně doplnilo zpracování loga a ostatních prvků používaných při prezentaci města Červený Kostelec.“

Trutnov

Jednotný vizuální styl je souborem vizuálních prvků, které usnadňují vnější i vnitřní komunikaci města Trutnov a vytvářejí o něm dobrý obraz. Svou jednotností, komplexností a estetikou se významně podílí na snadné a nezkreslené identitě města.

Mezi základní pilíře jednotného vizuálního stylu města patří: A/ značka B/ grafický prvek "draka" C/ barevnost D/ písmo E/ Trutnovská slova. Společně tyto pilíře utvářejí jednotný vizuální styl, kde značka svou stylizací odkazuje na legendu draka, která je nedílnou součástí města, kde barevnost a písmo graficky sjednocují veškeré materiály a kde práce s grafickým prvkem "dračího ocasu" propůjčuje aplikacím hravý rozměr.

Grafický prvek draka, který má podobu dračího ocásku a jeho podoba vychází ze značky města Trutnov, je jedním z pilířů vizuálního stylu. Jde o milý grafický prvek, který obohacuje veškeré možné výstupy, které reprezentují město. Grafický prvek je výrazný a hravý element, který dobře reprezentuje vizuální styl. Jeho použití má široké využití a i způsob jeho aplikace, umístění a velikost je dostatečně flexibilní, aby jej bylo možné aplikovat na veškeré potřebné materiály. Jeho použití může být decentní, vtipné nebo výrazné, ale vždy tak, aby působilo vkusně a vhodně využilo svůj potenciál, který má.

Jedním z pilířů vizuálního stylu města Trutnov je jazyková hra se stylizovaným písmenem T nazvaná "Trutnovská slova". Vzhledem k tomu, že značku je možné začlenit do běžné titulkové sazby z písma Elza Semibold, v případě "Trutnovských slov" je možné tuto výhodu využít a pracovat s tématickými titulky, které začínají písmenem T, přičemž je důležité dbát na to, aby první slovo věty či sdělení začínalo literou T, která má podobu litery T ze značky města. Propojením grafické značky s textem se rozšiřuje možnost jak dál rozšířit vizuální styl o hru se slovy (viz ukázky použití: Třídíme odpad, Trutnovské trhy etc.). Aby byla Trutnovská slova správně vnímána a dobře rozvíjela vizuální styl, tak je důležité je správně tvořit a vkládat do vět. Ideální je větu začít literou T. Pokud to není možné, tak druhou možností je vložení do věty. Je zakázáno v jedné větě používat vložení značky společně se symbolem v jiném slově. V takovém případě má přednost značka před slovem.

Přerov

Přerov hledal svůj jednotný vizuální styl. A našel ho. Život mu vdechla trojice designerek - Tereza Drábková, Katarína Jamrišková a Ivana Stránská, jejichž návrh se členům komise nejvíce líbil. Město dnes nové logo představilo občanům velkolepě na náměstí TGM - na akci nechyběly balónky, propagační předměty v novém vizuálu, lehátka a také sdílená kola, která se stala jedním z prvních viditelných symbolů jednotného vizuálního stylu Přerova.

„Nový vizuální styl považuji za velmi povedený. Vychází z charakteru města Přerova, pracuje s přívětivou typografií, piktogramy i barevností. Koncept spojení a identitu navrhlo trio designerek v rámci soutěže, kterou pro město zajišťovala organizace Czechdesign,“ vzpomněl přerovský primátor Petr Vrána. A právě slova „spojení“ či „spojka“ jsou hlavním identifikačním bodem či ústředním motivem nového vizuálního konceptu.

„Je to velmi hravé i pro nás kreativce. Stále se dá vymýšlet, co Přerov spojuje. Historii a současnost. Oba břehy Bečvy. Fanoušky a sportovce. Interprety a posluchače. Všechny generace. Zubry a Zubřice,“ vyjmenovala příklady marketérka města Jana Pivodová, která rovněž připomněla, že se slovo „spojení“ propíše i do měsíčníku města, který od dubna změní svůj název - z Přerovských listů se stane Přerovská spojka.

Nová slovní hříčka se objevila i na sdílených kolech. „Kola vyjela do ulic nejen v nových barvách, ale i s nápisy. Na jednom blatníku je nápis Přerov spojuje, na druhém Sdílej kolo, sdílej město. Nový vizuální styl města pracuje s heslem Přerov spojuje, a právě sdílená kola tuto myšlenku skvěle odrážejí - spojují lidi, místa i způsob, jakým se ve městě pohybujeme. Proto se nám zdálo přirozené, aby se právě sdílená kola stala jedním ze základních nositelů nového vizuálního stylu. Podle mého názoru máme nejkrásnější sdílená kola, která nejen skvěle zapadají do nového vizuálu města, ale zároveň je vtipně doplňují nové nápisy,“ konstatoval náměstek primátora Tomáš Navrátil.

Autorky logotyp navrhly čistě typograficky a téma spojení do něj přenesly svázáním znaků „e“ a „r“. „Spojení se následně promítá i do dalších grafických prvků prostřednictvím linek nejrůznějších tvarů a délek. Ozdobný výběh znaku ‚P‘ může připomínat roh zubra, symbol města. Křížení dříku a tohoto výběhu naznačuje křižovatku a odkazuje k Přerovu jako dopravní tepně. V logu a celé identitě se taktéž promítá motiv dynamického švihu objevujícího se v hudbě a sportu,“ komentují své dílo vítězky soutěže.

Městu bylo na míru navrženo také písmo Spojka. „Jeho Display řez má ozdobné náběhy a výběhy, v nichž je stylizován zubr do tvaru rohu. Tento řez obsahuje speciální ligaturu „Přerov“, díky které je logotyp součástí psaného textu,“ upřesnila grafička Tereza Drábková.

Přerovu dosud chyběl ucelený vizuální systém, a tak se pro komunikaci využívaly prvky jako městský znak s věžemi a zubří hlavou nebo prapor. Na tyto historické prvky teď odkazuje i nová identita. „Primárními barvami jsou cihlová a béžová. Doplňkové barvy palety volně navazují na barvy vyskytující se v historickém centru - jde o tmavě modrou, světle modrou a růžovou,“ upřesňuje Jana Pivodová. A s pozitivní douškou se přidává i člen poroty Jan Horký, který říká: „Spojení a propojení, které v sobě nese nové logo, vnímám v době cíleného rozdělování společnosti obzvlášť důležitě. Navíc mě oslovuje návaznost na barevnost hanácké cihly. Už se těším, až budu logo nosit hrdě na tričku."

Přívětivost návrhu podporují také autorské piktogramy, ilustrace zobrazující motivy dopravy, úřadu, projednání, kultury, sportu nebo rodiny. „Systém je hravý a zdobný, ale ne folklórní. Autorkám se podařilo pro Přerov navrhnout koncept, který je velmi funkční a dlouhodobě udržitelný,“ komentuje Jana Vinšová, ředitelka organizace Czechdesign, která soutěž pro město pořádala.

Kromě komunikace samotného úřadu se postupně identita propíše i do prezentace příspěvkových organizací, jako jsou Kulturní a informační služby města Přerova (KIS) a Městská knihovna v Přerově, nebo nově budovaného sídla magistrátu.

Tabulka: Porovnání vizuálních stylů měst

tags: #grafický #odpad #loga #měst #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Kariérní příležitosti na MŽP
• Netradiční ubytování v přírodě
• Revitalizace brownfieldů v ČR
• Platba poplatku za komunální odpad
• Chropyň a Valašské Meziříčí: recyklace