Mít dobré sousedské vztahy je k nezaplacení. Co ale dělat, když se vedle vás nastěhuje bezohledný soused, který nerespektuje pravidla a obtěžuje vás? Situací, které mohou nastat, je nespočet. Ať už jde o hlučného souseda v rodinném domě či bezohledného nájemníka v bytovém domě, často vás čeká náročné období.
Pojem soused není v občanském zákoníku přesně vymezen. Z hlediska soukromého práva je sousedem každý, kdo má společnou hranici s vaším pozemkem. To se může vztahovat i na jinou nemovitost, například byt. Ze stavebního zákona č. 183/2006 Sb. vyplývá, že okruh účastníků řízení zahrnuje osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo může být řízením dotčeno.
Zjednodušeně řečeno, za souseda lze považovat i osobu, se kterou nesdílíte společnou hranici pozemku, ale kterou můžete svým jednáním obtěžovat.
Práva a povinnosti sousedů vycházejí z Listiny základních práv a svobod, kde v čl. 11 je mj. uvedeno: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“
Dále vycházejí z vlastnického práva, kde je v Občanském zákoníku jasně napsáno (§ 1012): „Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.“
Čtěte také: Co dělat, když nemáte vlastní popelnici?
A dále, v § 1013: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.“
Sousedské spory mohou mít mnoho podob. Jak postupovat v nejběžnějších případech?
V případě jakýchkoli sporů, ať už se jedná o hlučného souseda, rušení nočního klidu (22:00 až 6:00 hod.), obtěžování kouřem z grilu či komínu, se doporučuje nejprve řešit spor domluvou. Zachovají se tak dobré sousedské vztahy. Ne vždy si sousedé uvědomují, že svým počínáním obtěžují ostatní, a ve velké většině případů domluva pomůže.
Dalším krokem je písemně vyzvat souseda, aby se svým počínáním, které vás obtěžuje, přestal. Pokud však domluva ani výzva nepomůže a soused dále vědomě obtěžuje ostatní, lze se obrátit na příslušné orgány - policii, obecní úřad, krajskou hygienickou stanici apod.
Poslední možností, jak bránit svá práva, je podání žaloby u soudu. V takovém případě však bude třeba se obrnit trpělivostí, neboť se jedná o zdlouhavý proces.
Čtěte také: Dopad odpadu na životní prostředí
Nový občanský zákoník (NOZ) pravidla týkající se sousedských vztahů rozšiřuje. Problematiku sousedských imisí dříve upravoval § 127 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (SOZ), a obsahuje ji i nový občanský zákoník (NOZ). O něco podrobnější a strukturovanější úprava vyvěrá z generální klauzule § 1012 NOZ věta druhá, která vlastníku zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Na předchozí ustanovení pak navazuje § 1013 odst. 1 NOZ, jenž podává demonstrativní výčet toho, co je možné za imisi považovat. Obecně lze za imisi označit jakékoli pronikání účinků, které mají původ na pozemku jednoho vlastníka, na pozemek druhého vlastníka.
„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.“
Ustanovení § 1013 odst. 1 NOZ však nemůže být vykládáno doslovně, neboť v takovém případě by ochrany požívali pouze vlastníci pozemku a domoci se ochrany by bylo možné rovněž jen vůči vlastníkům pozemku.
Vedle formy imisí (jako voda, hluk, pach aj.) je klíčové především jejich rozlišení na imise přímé a imise nepřímé. Přímé imise (typicky svedení trativodu na sousedův pozemek) zákon výslovně zakazuje, zatímco nepřímé imise (soused holdující hlasité hudbě) musí dosahovat určité intenzity, aby bylo možné se proti nim úspěšně bránit tzv. sousedskou žalobou dle § 1013 odst. 1 NOZ.
Čtěte také: Dekorace sušenými květy na svatbu
V situaci, kdy je rušený soused nájemcem a nikoli vlastníkem, může problém s hlučným sousedem řešit i se svým pronajímatelem, který má zákonnou povinnost zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. Obdobně, je-li hlučící soused nájemcem, o vyřešení situace lze požádat vlastníka bytu, který je vůči sousedovi v postavení pronajímatele, a jenž je jako vlastník bytu povinen při výkonu svého vlastnického práva nepoškozovat ostatní.
Jestliže domluva selhala, může se obtěžovaný soused obrátit na policii, která rušiteli domluví, popřípadě mu uloží pokutu, vyhodnotí-li, že se svým jednáním dopustil přestupku (typicky rušení nočního klidu).
Při přetrvávajících nepřiměřených hlukových imisích lze využít sousedskou žalobu dle § 1013 odst. 1 NOZ (před jejím podáním lze jedině doporučit obstarat si nejdříve zprávu o měření hluku od autorizovaného subjektu). Tou je možné domáhat se toho, aby se soused svého jednání zdržel a v hlukových imisích nepokračoval. Soud však nemůže žalovanému sousedovi uložit konkrétní opatření, jaké by měl k omezení imisního hluku přijmout. Sousedskou žalobou dále není možné se domáhat náhrady škody.
Do malebné vesničky Jahůdkov se přistěhovali noví manželé Borůvkovi se třemi dětmi a dvěma psy. Jejich jedinými sousedy byli postarší manželé Malinovi, kteří byli zvyklí na samotu a klid, který v bydlení doposud měli. To se však změnilo a Malinovým začal vadit nejen štěkot psů ale i zápach pocházející od hospodářských zvířat, které si Borůvkovi pořídili. Několikrát proběhla velice ostrá výměna názorů mezi manželkami obou sousedů. Paní Malinové vadilo listí a jehličí, které padalo ze stromů Borůvkových na její pozemek a ona ho musela pořád dokola hrabat. Na druhou stranu, když k ní spadly plody vyzrálého ovoce, naskládala si je do košíku a pokradmu s nimi jako s vlastními odešla.
V jarních měsících pak přišly větší a déle trvající deště a Borůvkovi začali mít velké obavy, aby voda nenarušila základy jejich domu. Při kontrole situace si však všimli, že na jejich pozemku má vyústění uměle vybudovaný trativod, jehož počátek je na sousedním pozemku manželů Malinových. Borůvkovi tedy vyzvali manžele Malinovy, aby trativod okamžitě odstranili. Ti se jim však vysmáli, s tím, že nic odstraňovat nebudou. Manželům Borůvkovým jsou oprávněni podat žalobu na zdržení se zásahů do vlastnického práva podle § 1042 OZ.
Ve všech případech, kdy vám soused způsobí majetkovou újmu (škodu) nebo nemajetkovou újmu (nejde o přímou ztrátu na majetku - typicky se jedná o zásah do zdraví), máte nárok na její náhradu. Jako poškozený můžete požadovat uvedení poškozené věci do původního stavu nebo náhradu v penězích. Občanský zákoník upřednostňuje náhradu škody uvedením do původního stavu.
Stavební práce na sousedním pozemku nebo rekonstrukce bytu mohou ohrozit vaši nemovitost či pozemek. V extrémních situacích, kdy vám hrozí velké škody na majetku, nebo dokonce na zdraví, se musíte obrátit o pomoc na stavební úřad. Ten provede kontrolní prohlídku stavby a případně vydá zákaz závadných činností.
Nejúčinnější prevence každé havárie je řádná péče o majetek. A také dobré vztahy se sousedy. Nicméně plně ovlivnit můžeme jen své vlastní chování. Přístup a chování sousedů je často mimo naši kontrolu. Vyplatí se proto i dobré pojištění. To nás může ochránit jak v případě, že někdo způsobí škodu nám, tak v případě, kdy způsobíme škodu někomu třetímu.
U všech pojištění se zajímejte o pojistné podmínky, a to zejména rozsah pojištění a výluky z pojištění. Z obou pojištění jsou hrazeny škody na vašem majetku - na nemovitosti a jejím vybavení. Zjednodušeně si rozdíl mezi obsahem těchto dvou pojištění můžete představit tak, že váš byt nebo dům otočíte vzhůru nohama.
Uzavřít pojištění odpovědnosti se vyplatí ve chvíli, kdy způsobíte škodu třetí osobě, nejen sousedům. Když vytopíte sousedy, nebo od vašeho požáru zapálíte sousední byt, když strom z vaší zahrady spadne na sousedův plot, dům nebo auto. Škodu za vás uhradí pojišťovna. I tady ale platí výjimky. Například pokud způsobíte škodu úmyslně nebo při nedostatečné péči o váš majetek, třeba zanedbáte údržbu vašeho domu nebo bytu. Může jít i o chybějící povinné revize komínu nebo kotle.
tags: #házení #odpadu #na #sousedův #pozemek #zákon