Znečištěné ovzduší a Ostravsko. Tak tohle spojení už k sobě patří desítky let. A i když se od revoluce mnoho změnilo a třeba sníh v zimě zůstává i několik dní bílý, lidé tu stále musí dýchat vzduch, který i několikanásobně překračuje limity stanovené zákonem.
„Ovlivňuje mě to velice, protože se mi hůře dýchá. Ráda bych, aby to bylo lepší, samozřejmě,“ vyslovuje přání paní Anděla. Na sebe už přitom tato důchodkyně až tak nemyslí. „Tak pro ty mladé.
Zhoršenou kvalitu ovzduší způsobuje v Ostravě hned několik faktorů: průmysl, doprava, lokální topeniště, přeshraniční přenos škodlivin, fugitivní emise (vznikají vířením v minulosti již emitovaných škodlivin) a geomorfologie území.
„Pro současné vedení města jsou setkání s veřejností velmi důležitá. Přinášejí nám potřebnou zpětnou vazbu. I když se kvalita ovzduší v Ostravě dlouhodobě zlepšuje a je často diskutovaným tématem, je jasné, že je stále co probírat. Dotazy a připomínky obyvatel města mohou přinést zajímavé podněty.
„Ovzduší je v Ostravě velmi ožehavým tématem, ale myslíme si, že v podání odborníků se nám podaří vnést do této problematiky nový náhled. „Mezi naše vzdělávací aktivity patří i osvěta veřejnosti v nejrůznějších oblastech a zrovna ovzduší v Ostravě je téma, kterému se řada našich odborníků věnuje dlouhodobě.
Čtěte také: Přečtěte si o historii hnutí výchovy v přírodě
Poslechněte si fakta a názory vědců z Ostravské univerzity a VŠB - Technické univerzity Ostrava, doplněné o pohled zástupce statutárního města Ostravy. Diskutovat budou:Mgr. Jiří Bílek, Ph.D. (VŠB-TUO)Ing. Tomáš Macura, MBA (Město Ostrava)Mgr. Martin Tomášek, Ph.D.
O něco čistějšího vzduchu se obyvatelé kraje nadechnou už do dvou let. „De facto budeme na technicky dosažitelném minimu. Jenže jak moc se to projeví na zlepšení ovzduší?
„Kdo bydlí blíž hranic, si bude myslet, že za všechno mohou Poláci. Kdo bydlí vedle průmyslového podniku, má samozřejmě pocit, že to všechno způsobuje ten průmyslový podnik. Vyhlídka je, že do konce příštího roku bychom ta přesná čísla z různých výzkumů, abychom to mohli porovnat, měli znát,“ věří Kamila Plocková z občanského sdružení Čisté nebe.
„Když se bavíme o koncentracích třeba rakovinotvorných látek, jako je benzoapyren, tak koncentrace dnes patří k nejvyšším v Evropě.
Je deset let dostatečně dlouho na vyléčení zaprášeného kraje? „Pokud se bude investovat tak, jako se investuje do průmyslu - a myslím, že se docela slušně investuje, pokud se bude infrastruktura dále rozvíjet a budeme řešit lokální topeniště, tak se to musí poznat na výsledných hodnotách.
Čtěte také: James Cook a Havaj
Otázkou ale je, kolik obyvatel Ostravska čekání na lepší časy vydrží. Z kraje odcházejí po tisících. Nevydržela to tady ani rodina Darmar Hýblové, která se odstěhovala na Jesenicko. „Děcka byla pořád nemocná, hlavně syn.
Dýchání smogu zákon umožnuje maximálně pětatřicet dní v roce. Letos byl čistý vzduch třeba v Ostravě-Radvanicích vypotřebován už 17. února, v Karviné pak o deset dnů později. Jak dlouho vystačíme v roce 2023?
Uvedeny jsou časy vyhlášení a odvolání smogového varovného a regulačního systému (SVRS) od 19. listopadu 2009, kdy vstoupila v platnost vyhláška č. 373/2009 Sb. , která stanovila v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší zvláštní imisní limity (ZIL) a pravidla fungování smogového varovného a regulačního systému (SVRS, tehdy nazývaného ústřední regulační řád (ÚRŘ)) pro suspendované částice PM10.
Vyhláška zároveň obsahovala seznam zdrojů, které v případě vyhlášení podléhaly regulaci. Zdroje regulované ÚRŘ se nacházely na území krajů Ústeckého, Karlovarského, Středočeského, Moravskoslezského a Pardubického. Seznam měřicích stanic reprezentativních pro tyto kraje byl uveden ve věstníku MŽP č. 2/20101.
V tomto věstníku bylo navíc provedeno přiřazení regulovaných zdrojů jednotlivým stanicím kvality ovzduší - pro zdroj byla vyhlášena regulace pouze tehdy, pokud byl překročen ZIL na stanici, která pro něj byla reprezentativní. Podle směrnice ČHMÚ2 se navíc signály pro Moravskoslezský kraj vyhlašovaly zvlášť pro oblast Ostravsko-Karvinska a Třinecka.
Čtěte také: Šumava: Příroda a historie v jednom
Dne 1. září 2012 vstoupil v platnost zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší , který zrušil pojem zvláštních imisních limitů pro vyhlášení signálu upozornění a regulace a namísto nich zavedl termíny informativní a regulační prahová hodnota, při jejichž překročení je vyhlašována smogová situace, resp. regulace.
(Pro ozon se jednalo o informativní a varovné prahové hodnoty pro vyhlašování smogové situace, resp. varování.) Pro zdůraznění zdravotních rizik spojených s vysokými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší byla nově smogová situace vyhlašována již při překročení informativní prahové hodnoty.
Další změna souvisela s územní platností SVRS. Smogové situace a regulace se začaly vyhlašovat na celém území ČR, které bylo pro tento účel rozděleno do oblastí převážně kopírujících území jednotlivých krajů a aglomerací. Oproti zákonu 86/2012 Sb. byla dále zrušena vazba mezi zdrojem a stanicí.
Regulace se nově vyhlašovaly pro všechny zdroje v oblasti, které měly stanoveny zvláštní podmínky provozu pro případ překročení regulační prahové hodnoty. Oblasti SVRS a pro ně reprezentativní stanice byly pro PM10, NO2 a SO2 stanoveny ve věstníku MŽP č. 9/20123, pro ozon směrnicí ředitele ČHMÚ a byly v následujících letech průběžně aktualizovány.
Nicméně pravidla stanovená zákonem č. 201/2012 Sb. způsobila, že smogové situace a regulace pro suspendované částice PM10 byly vyhlašovány často i s více jak dvoudenním zpožděním oproti skutečnému nárůstu koncentrací nad prahové hodnoty a zůstávaly v platnosti i po jejich poklesu pod tyto hodnoty.
SVRS tak v případě PM10 nesloužil ani k včasnému informování veřejnosti, ani k efektivní regulaci zdrojů znečištění ovzduší. ČHMÚ proto ve spolupráci s MŽP připravil návrh novely přílohy č. 6 zákona 201/2012 Sb., která měla tento nedostatek odstranit. Novela vstoupila v platnost 1. ledna 2017 .
Poslední úpravu pravidel SVRS přinesla novela zákona 201/2012 Sb., která vstoupila v platnost 1. března 2025 . Novela zavedla nové pojmy smogová situace s regulací / varováním (dříve jen regulace / varování).
Hlavní věcné změny jsou následující: pro vyhlášení smogové situace pro NO2 a SO2 je třeba překročení informativní prahové hodnoty alespoň na polovině stanic (dříve stačila jedna); smogová situace / smogová situace s varováním pro ozon se již nevyhlašuje bezpodmínečně po překročení prahové hodnoty, ale musí být splněn předpoklad, že k překročení dojde i následující hodinu.
Názvy oblastí respektují názvy používané v době vyhlášení (proto se např. v tabulce vedle Zóny Střední Čechy objevuje i Středočeský kraj), a zároveň se oblasti pro jednotlivé látky mohou lišit (např. V přehledu ale pro srozumitelnost používáme označení smogová situace i pro dřívější signál upozornění, označení regulace pro dřívější signál regulace, resp.
Až dosud panovala na Ostravsku paradoxní situace. Stav ovzduší se v posledních letech neustále zhoršoval, ale nikdo nedokázal odhalit příčinu. "Je to doprava, průmysl a lokální zdroje, například kotle v rodinných domech," opakovali odborníci.
Lékaři přitom varují, že pokud se situace na Ostravsku nezlepší, bude to znamenat další vážná rizika pro zdraví stovek tisíc obyvatel regionu. Čtěte více k tématu: Lidé v Ostravě dýchají jedy. "My to teď víme jasně," uvedl pro Aktuálně.cz primátor Havířova František Chobot.
V případě hutních firem to může být dáno také tím, že z jejich areálů uniká množství polétavého prachu, které se nedá nijak měřit. Redakce Aktuálně.cz má několik obrazových materiálů, které podobné situace dokumentují.
A v těch se píše: "Ze závěrů studie vyplývá, že město Havířov je ovlivněno průmyslovými zdroji v Ostravě. Vyšší hodnoty polétavého prachu souvisí spíše s významným zdrojem znečištění ovzduší typu metalurgické výroby, a nikoli se zdroji lokálního významu.
Havířov leží asi pět kilometrů vzdušnou čarou od areálu největší hutní firmy v České republice Arcelor Mittal v Ostravě Kunčicích. Samotná firma Mittal slíbila Havířovu, že polovinu nákladů uhradí. "Zástupci Mittalu nám to na podzim sami nabídli.
Hutní firma teď závěry měření zpochybňuje. "Výsledky upozorňují pouze na skutečnost, že hutní výroba má vliv na ovzduší v Havířově," uvedla mluvčí Mittalu Jana Dronská. "To jsme ale věděli už dávno.
Vedoucího chemické laboratoře Státního zdravotního ústavu v Ostravě Jiřího Bílka komentář tiskové mluvčí překvapil. "Tak to od Mittalu slyším poprvé. Narozdíl od havířovského primátora je však Jiří Bílek ve svých závěrech mnohem opatrnější.
"Ačkoli je Mittal z hutních firem jasně největší, není v Ostravě jediný. V Moravskoslezském kraji působí tři významní výrobci oceli. Vedle Mittalu jsou to ještě Třinecké železárny a ostravská společnost Vítkovice Steel.
Měření státního zdravotního ústavu vyloučilo, že by ovzduší Havířova ovlivňovaly Třinecké železárny. Měření polétavého prachu v Havířově bude pokračovat nejméně do poloviny tohoto roku, kdy by měly být k dispozici další údaje.
Čekají na ně obyvatelé a radní také v jiných městech a obcích na Ostravsku. Například lidé v sousedním Šenově podepisují petici, která žádá Mittal i odpovědné úřady, aby přijaly taková opatření, která by situaci v regionu zlepšila.
Podobnou petici už loni podepsalo několik tisíc obyvatel ostravského obvodu Radvanice a Bartovice. "Výsledky měření v Havířově jsou pro nás velkým povzbuzením," uvedla místostarostka Radvanic a Bartovic Ivana Michálková.
Městský obvod leží v těsném sousedství Arcelor Mittal. "Jsou to argumenty potvrzující skutečnost, kterou tady všichni dobře známe. Také její radnice objednala u zdravotního ústavu výzkum monitorující stav životního prostředí.
tags: #historie #ostravska #ovzdusi