Velkým květům v zajímavých studených tónech nepropadl jen málokdo. Ačkoliv mnohdy dorůstají značných rozměrů, našly si cestičku i do malých předzahrádek, kterým dodávají kouzlo a typickou nostalgickou náladu v plném létě. Tyto nevšedně krásné rostliny si najdou své místo v květinové výsadbě, v podrostu vzrostlých dřevin i v nádobě na stinné terase.
Opravdovým rájem hortenzií je Anglie a Holandsko, kde se těmto vděčným dřevinám opravdu daří. Proč by také ne, když zde mají vysokou vzdušnou vlhkost a poměrně časté srážky, které jim spolu s mírnou zimou opravdu svědčí. V Holandsku najdete hortenzie opravdu všude, výjimkou rozhodně nejsou ani veřejné prostory nebo zahrady u historických památek. Holanďané jsou rozenými šlechtiteli a kromě cibulovin se zaměřili také na šlechtění okrasných dřevin, mezi nimiž kralují právě hortenzie.
Hortenzie mají tu výhodu, že se výborně kombinují s naprostou většinou zahradních rostlin. Skvěle působí v doprovodu kvetoucích trvalek, okrasných trav i vedle jiných dřevin. Také se skvěle hodí i k historickým stavbám. Stejně tak jim sedí jednodruhová výsadba ve stylové nádobě na terase, kterou mohutné květy doslova ovládnou. Rozhodně nezklame ani plošná výsadba z různých druhů a odrůd hortenzií na větší ploše.
Pěstování hortenzií není rozhodně žádný velký kumšt, musíte jen dodržet základní požadavky na jejich pěstování. Vyhovuje jim přistíněné stanoviště s kyprou humózní a mírně vlhkou půdou. Dlouhodobé sucho jim určitě nesvědčí. Mnohdy máme hortenzie zažité jako rostliny, kterým se nedaří na plném slunci. Tato informace není zcela pravdivá. Pokud mají hortenzie dostatek vody, slunce je nijak nepoškozuje.
Při výsadbě je nutné půdu obohatit přídavkem rašeliny nebo lehkého zahradnického substrátu, ale nepohrdnou ani kyprou listovkou. S hnojením to nemusíte přehánět ani po několika letech po výsadbě. Pokud chcete hortenziím přeci jen dopřát poctivou péči, raději sáhněte po hnojivu určeném přímo pro hortenzie. Většina druhů je v podmínkách České republiky plně mrazuvzdorná, pouze špatně snášejí zimní holomrazy, při kterých mohou částečně namrznout.
Čtěte také: Krása suchomilných květin
Ačkoliv není péče o hortenzie nijak zvláště specifická, výjimku tvoří jejich každoroční řez. Suchá květenství nás sice lákají již k podzimnímu řezu a tvorbě překrásných dekorací, pokud ale můžete, ponechte je na dřevině do jara. Jakmile začne rostlina rašit a tvořit první listy, vezměte do ruky nůžky. U některých rostlin mohou každoročně namrzat vrcholy, které odstraňte až k prvnímu prorašenému listu.
Potenciál použití hortenzií je tak velký, že nikoho nepřekvapí jejich intenzivní šlechtění. Každý rok na nás z katalogů vykoukne celá řada novinek, které se nesoustředí pouze na barevné odstíny, ale také na tvary květů. Středem zájmu šlechtitelů stojí především hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla), pro niž jsou typické barokně kulovité květy v bílé, růžové, karmínové i modré barvě. Kulovitý tvar květenství není rozhodně podmínkou ani stoprocentním rozeznávacím znakem, některé kultivary mají totiž květenství plochá a rozlišená na sterilní a fertilní kvítky.
Mezi další skvost z rodiny hortenzií patří hortenzie stromečkovitá (H. arborescens). Podobně jako hortenzie velkolistá i tato vytváří mohutná kulovitá květenství, přesto se v mnohém liší. Barevná škála se soustředí na čistě bílou a mírně nazelenalou, v čem se ale úplně liší, jsou podmínky pěstování. Snese i plné slunce, lépe si poradí s nízkými teplotami i hlubokým řezem, díky kterému jsou lépe stabilní její mohutné květy. U neřezaných rostlin se totiž po dešti značně shýbají a ohrožují tak dřevinu rozklesáváním a poškozením větví zlomením.
Pokud máte rádi proměnlivost, určitě si oblíbíte hortenzii latnatou (H. paniculata) s postupně se zužujícími latami v bílé barvě.
Velkokvěté druhy hortenzií mnohdy zastiňují své neméně atraktivní kolegyně. Řeč je o hortenzii dubolisté (H. quercifolia) a hortenzii drsné (H. aspera). První jmenovanou krásku snadno od jiných druhů poznáte podle tvarově členitých listů připomínajících listy dubu. Stejně tak i hortenzii drsnou jasně charakterizuje její druhový název, tedy drsná.
Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování
Většina zahrádkářů si hortenzie spojuje s okrasnými keři, ale není to tak úplně pravda. Hortenzie řapíkatá (H. petiolaris) dorůstá až deset metrů a plní funkci spolehlivých, i když trochu mohutných, popínavek. Tento druh vytváří sněhobílé květy a hravě si poradí i se stínem, takže najde uplatnění právě v těch místech zahrady, kde většina popínavých rostlin příliš neuspěje.
Mezi další zajímavost světa hortenzií patří také uplatnění květů ve floristice, a to jak v čerstvém tak i sušeném stavu. Jejich sklizeň má ovšem svá pravidla, stejně jako jejich sušení a následná expedice.
Hortenzie (Hydrangea) je oblíbená okrasná rostlina, která zaujme svými velkými a barevnými květy. V tomto přehledu se dozvíte více o různých druzích hortenzií:
Hydrangea paniculata 'Pink Diamond' je opadavý keř patřící do čeledi Hydrangeaeceae - hortenziovité. Dorůstá do výšky 1,5-2 m a vytváří vzpřímený keř s částečně převisajícími postranními větvemi. Celá rostlina je hustě olistěna velkými, sytě zelenými listy. Ale nejpůsobivější na této rostlině jsou květy, které rozkvétají v průběhu července. Krémově bílé květy jsou uspořádané v latách na koncích výhonů a dosahují délky až 30 cm. S postupem času, když už jsou noci na konci léta chladnější, vybarvují se sytě růžově.
Hortenzie latnatá kvete na letošních výhonech, proto je možné ji dle libosti tvarovat a je dokonce žádoucí na jaře rostliny zkrátit až na pevnou kostru, aby hustě a bohatě kvetly. Hortenzie latnatá je velice nenáročná na půdu i stanoviště. Roste nejlépe na slunných, ale snáší i polostinná i stinná stanoviště. Ideální pro pěstování je dostatečně vlhká a živná půda. Je odolná větru i mrazu. Uplatní se nejen jako solitéra, ale i ve skupinových výsadbách a volných živých plotech.
Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek
tags: #hydrangea #pro #sussi #stanoviste #pěstování