Instalace obnovitelných zdrojů energie v České republice: Perspektivy a výzvy

Tato práce se zabývá analýzou potenciálu rozvoje obnovitelných zdrojů energie v krajině České republiky se zaměřením na prostorové vymezení akceleračních zón pro větrné a fotovoltaické elektrárny. Hlavním cílem bylo provést rešerši evropských přístupů k vymezování tzv. go-to zón pro obnovitelné zdroje energie, analyzovat hlavní limity rozvoje OZE v České republice a navrhnout základní rámec pro vymezení akceleračních zón s identifikací území s nejvyšším potenciálem pro umístění větrných a solárních elektráren. Metodika práce kombinovala kvalitativní analýzu legislativních dokumentů a odborných studií s kvantitativní prostorovou analýzou v geoinformačním systému.

Moderní společnost je v každém ohledu života a ekonomiky zcela závislá na dodávkách elektřiny. V roce 2024 zaznamenalo Česko rekordně nízkou výrobu elektřiny: podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyrobilo Česko 74 TWh elektřiny, což je nejméně od roku 2000, kdy byla do provozu uvedena jaderná elektrárna Temelín. Výroba elektřiny očištěná od energie potřebné na provoz samotných zařízení představovala 69 TWh, což představuje meziroční pokles o 3,9 %. Celková spotřeba elektřiny v Česku činila v minulém roce 58 TWh, což ukazuje meziroční pokles o 0,6 %.

Současný stav a vývoj obnovitelných zdrojů v ČR

Obnovitelné zdroje energie (OZE) loni v Česku vyrobily 9,3 gigawatthodiny (GWh) elektřiny. To je o 11,5 procenta meziročně více. Nejvíce energie vyprodukovaly fotovoltaické elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny činí kolem 16,5 procenta.

Rozvoj obnovitelné energetiky v Česku nyní táhnou především nové fotovoltaiky. Soláry v ČR loni vyprodukovaly téměř 3,6 GWh elektřiny. Meziročně tak jejich výroba stoupla o 24 procent. Více energie oproti předloňsku vyrobily také vodní zdroje, kterým pomohl zejména vyšší objem srážek. Z vodních elektráren šlo do sítě přes 2,65 GWh, což bylo meziročně o 12,4 procenta více. Přibližně o půl procenta stoupla produkce větrných elektráren na 705 MWh.

Solární panely v Česku instalují stále hlavně domácnosti. Velký rozmach naopak zaznamenaly v Česku od roku 2022 fotovoltaické elektrárny (FVE). Na konci roku 2023, který představoval z hlediska instalace nových FVE rekord, činil instalovaný výkon 3,3 GWe (jednotka instalovaného výkonu), o rok později to byly už 4 GWe. Většina nových instalací se nachází na rodinných domech, například v roce 2023 představoval podle dat Solární asociace podíl domácích FVE 96,7 % ze všech nově připojených. Průměrná velikost FVE instalace na rodinném domě je 12 kWp, firemní instalace mají oproti domácím výrazně větší kapacitu.

Čtěte také: Instalace kontejneru v ČR: co potřebujete?

Česko v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů ale i přes rozvoj solárních elektráren dlouhodobě zaostává a podle analýz vyrábí celkově nejméně obnovitelné elektřiny v rámci EU, přibližně 13 % ročně. Příčinou je i malá a dlouhodobě stagnující výstavba větrných zdrojů.

„Mezi lety 2015 a 2024 tak přibýval instalovaný výkon větrných elektráren v Česku jen velmi pozvolna až na aktuálních 351 MW. V některých letech pak nebyla postavena žádná nová turbína. Velikost větrných turbín se standardně pohybuje okolo 2-5 MW, velké instalace na moři mohou mít ale kapacitu až 15 MW,“ uvádí Kateřina Novotná, analytička portálu Evropa v datech.

Potenciál větrné energie a legislativní změny

Větrná energie může mít v Česku velký potenciál, situaci by pomohlo například zjednodušení povolovacích procesů, jak popisuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky: „Základním krokem je zjednodušení povolovacího procesu nových solární a větrných elektráren. Můžeme začít od zajištění dostatečné kapacity distribuční soustavy a stavebních úřadů, ale také možnosti, aby úřady strategické projekty obnovitelných zdrojů projednaly přednostně. Mezi další kroky může patřit odstranění duplicit - například krajinný ráz by se mohl během řízení posuzovat pouze jednou. Vedle legislativních kroků je by pomohla také informační iniciativa ze strany vlády.“

Ministerstvo životního prostředí aktuálně pracuje na seznamu akceleračních oblastí, tzv. go-to zón, předem vybraných lokalit, ve kterých by bylo možné budovat turbíny či solární panely rychleji a ve zjednodušeném režimu, který žádá i evropská legislativa. Cílem je řešit potenciální střety s jinými veřejnými zájmy ještě před tím, než se firmy a obce dohodnou na umístění.

„To by mělo snížit problémy při schvalování samotných záměrů, jejichž délka by neměla přesahovat jeden rok. Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), který akcelerační oblasti zavádí, je aktuálně projednáván legislativní radou vlády a měl by být vládou projednán v následujících týdnech,“ popisuje Veronika Krejčí, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí.

Čtěte také: Instalace myčky krok za krokem

Podpora úspor energie ve firmách z OP TAK

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje II. výzvu Úspory energie z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Malé, střední a velké podniky budou moci získat až zhruba 750 milionů korun na investiční projekt. Příjem žádostí bude probíhat od 24. 5. 2024 do 31. 10. 2025 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

„Energetické úspory jsou cestou, jak snižovat náklady na energie, zvyšovat naši energetickou bezpečnost a lépe chránit životní prostředí. Pro konkurenceschopnost českých podniků je klíčové, aby efektivně zaváděly energeticky úsporná opatření. Proto jsme připravili výzvu z Operačního programu technologie a aplikace pro konkurenceschopnost na podporu projektů, které se na úspory energií zaměřují. Jde například o instalaci solárních panelů, technologií na vytápění nebo zařízení pro využívání dešťové vody,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že na opatření na úspory energií je pro firmy připraveno pět miliard korun.

O podporu na projekty úspor energie budou moci žádat malé, střední a velké podniky z celé České republiky kromě Prahy. Stejně jako u předchozí výzvy budou mít vybrané kraje o něco vyšší podporu podle jejich ekonomické výkonnosti.

„Budeme podporovat projekty na modernizaci zařízení, optimalizaci výrobních procesů nebo využití obnovitelných zdrojů energie. Cílem výzvy je podnikům pomoci zlepšit jejich energetickou efektivitu a podpořit udržitelné hospodaření, což znamená, že projekty musí být nejen technicky proveditelné, ale také ekonomicky výhodné,“ dodává vrchní ředitel Sekce fondů EU Marian Piecha.

Mezi podporované aktivity patří snížení energetické náročnosti firemních budov, kterou lze kombinovat například s podporou instalace integrovaného zařízení na místě, které vyrábí elektřinu, vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie. Podpořeny budou i investice do zelených střech a do zařízení pro zadržování a využívání dešťové vody.

Čtěte také: Instalace odpadní trubky krok za krokem

Maximální výše dotace je zhruba 750 milionů korun (30 milionů EUR) na podnik a na investiční projekt. Celkové způsobilé výdaje (CZV) na projekt musí být minimálně ve výši 625 tisíc korun a maximálně dvě miliardy korun.

Podpora na náklady na energetický posudek, projektovou dokumentaci pro stavební povolení a výběrové řízení, bude poskytována ve výši 50 procent ze způsobilých výdajů. Maximální výše způsobilých výdajů na organizaci výběrových řízení položku může činit 80 000 korun na jednu žádost o podporu.

OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků.

Energetický trh a budoucnost energetiky v ČR

Energetický trh se do budoucna stane pružnějším a více propojeným. Větší flexibilita celého energetického trhu představuje důležitou součást pro integraci obnovitelných zdrojů, na které Evropa do budoucna spoléhá. Už dnes je podle dat operátora trhu jasné, že se mnohem větší část trhu přesouvá právě na krátkodobé, tedy flexibilnější trhy. V roce 2024 se na krátkodobých trzích zobchodovalo rekordních více než 51 % tuzemské spotřeby elektřiny.

Do budoucna pravděpodobně Česko nepokryje výrobou na na svém území ani vlastní spotřebu. Dokument představuje dva možné scénáře vývoje, u obou je ale třeba počítat s přestavbou některých zdrojů na plynové a s větším importem elektřiny ze zahraničí.

Na tento přechodný zdroj ostatně sází i Národní klimaticko-energetický plán schválený vládou v prosinci 2024. Česko by podle něj mělo do budoucna spoléhat především na jaderné elektrárny, rozvoj obnovitelných zdrojů a na plyn jako přechodný zdroj. Plán stanovuje například i ukončení využívání uhlí nejpozději do roku 2033 nebo a opatření pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Legislativní změny a jejich dopady

Současná energetická krize postavila do popředí otázku využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) jako prostředek ke snížení závislosti na dovozu paliv z Ruska a k zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR. Na tuto skutečnost reagovala vláda ČR v minulém roce přípravou a schválením hned čtyř novel energetického zákona č. 458/2000 Sb. (EZ).

Novelizace EZ a SZ si klade za cíl zefektivnit, usnadnit a urychlit povolovací procesy obnovitelných zdrojů energie. SZ nerozlišoval mezi jednotlivými druhy OZE a na všechny uplatňoval stejná pravidla. Nebylo tedy rozhodné, zda jde o fotovoltaickou elektrárnu (FVE), větrnou elektrárnu, výrobnu plynu nebo tepla z obnovitelných zdrojů energie. Podstatné bylo, zda se jednalo o samostatnou stavbu, nebo součást stávající stavby.

Podle důvodové zprávy novely energetického a současného stavebního zákona, tzv. LEX OZE I, je jejím cílem umožnit jak fyzickým, tak právnickým osobám zajistit energii na pokrytí jejich potřeb, která bude cenově dostupná, bude z národních zdrojů (energetická bezpečnost) a přispěje k dekarbonizaci ekonomiky ČR, resp. EU.

V § 23 odst. 3 novelizovaného EZ se pod písm. s) zavádí nová povinnost výrobcům elektřiny z malých elektráren, která souvisí s tím, že tyto výrobní zdroje nově nemají podléhat stavebnímu povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Ve vazbě na tuto novou povinnost novela zavádí v § 98a odst. 1 EZ nové písm. j), které zmocňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu upravit v prováděcím právním předpisu požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW.

Novela přináší v § 79 odst. 2 SZ, kde jsou uvedeny záměry, které nevyžadují ani rozhodnutí o umístění stavby, ani územní souhlas, nové písm. v). Zde je stanoveno, že za takovouto stavbu v tzv. U těchto samostatných staveb tedy nově nebude nutné žádné posouzení ze strany stavebního úřadu.

Dále novela v SZ doplňuje do § 103 odst. 1 nové písm. e), které stanoví speciální podmínky stavebních úprav v případě instalací využívajících obnovitelný zdroj energie (součást stavby). Je třeba znovu upozornit, že záměry uvedené v § 103 SZ nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu a v souladu s § 79 odst. 5 tohoto zákona ani územní rozhodnutí, ani územní souhlas.

Podle nové úpravy se tak již nebude posuzovat podmínka, že se nesmí měnit vzhled stavby. Namísto podmínky, že stavební úprava nesmí negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby, je dále nově stanoveno, že musí být splněny podmínky bezpečnosti instalace podle prováděcího předpisu.

ČKAIT doporučuje, aby v případě, že energetická zařízení s instalovaným výkonem do 50 kW nebudou podléhat povolení stavebního úřadu, byla zajištěna povinnost jejich odborné přípravy a realizace. Příprava i instalace FVE by měly být svěřovány výhradně certifikovaným a osvědčeným společnostem.

Závěrem je k této novele nutné podotknout, že nemá přechodná ustanovení. V tomto případě se postupy a řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti novely dokončí již podle současného stavebního zákona v novelizovaném znění.

Závěr

tags: #instalace #zdroju #obnovitelnych #energii #v #čr

Oblíbené příspěvky:

• Ochránci přírody Rokycany
• GIS a ochrana přírody
• Oxidy síry a znečištění ovzduší
• Nabídky práce v přírodě Plzeňský kraj
• Jak se zbavit plísní