Recyklace izolace z drátu a kabelů: Cesta k udržitelnosti

Vyhazujete staré kabely do elektroodpadu nebo na sběrný dvůr? Při demontáži a montáži rozvodů elektrické energie vzniká různé množství odpadu, obsahujícího měď a hliník. Například v krabicích se nechávají 50cm i delší konce kabelů, které se pak zkrátí na 10cm. Zbytky kabelů do 5 metrů je příliš pracné někde znovu využívat nebo z nich čistě odstraňovat izolaci a kovy dávat zpět k recyklaci.

Tak se část vytěžené mědi a hliníku dostává na skládky nebo ve spalovnách do popela či v oxidech do vzduchu a při současných technologiích se lidstvu nenávratně ztratí. Na druhou stranu se tím aspoň trochu podpoří těžební průmysl a růst růstu ekonomiky. Dočetl jsem se, že staré kabely se mohou odevzdávat do elektroodpadu či na sběrný dvůr - možná se aspoň tam dočkají nějakého přepracování, ale dělá to někdo? Protože i to znamená práci navíc, kterou někdo musí zaplatit, zatímco vyhodit zbytky do popelnice nebo zakopat zákazníkovi na zahradě se stavební sutí je levnější.

Patříte spíše k těm třídičům nebo raději šetříte práci a tím peníze zákazníka? Odpady třídíme a odvážíme do sběrného dvora, se kterým máme smlouvu o odběru odpadů.

Legislativa a povinnosti v oblasti odpadů

Jenom doplním, že se jedná o povinnost, kterou nám ukládá zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, konkrétně §5-§6. Máte povinnost zařadit odpady do kategorií, které určí vyhláškou MŽP (Vyhláška č. 93/2016 Sb.). Ctěné PT společnosti doporučuju si katalog pročíst, člověk by neřekl, co všechno může být odpad.

§12 Nakládat s odpady smí pouze pověřená osoba, která k tomu má oprávnění. Pozor na nebezpečné odpady (zářivkové trubice)! §16 Máte povinnost vést evidenci odpadů, jak s nimi nakládáte a tuto evidenci zasílat na příslušný úřad. §66 Tím, že kabely rozholíte a odvezete do sběrny bez předem uzavřené smlouvy se dopouštíte přestupku. Jeden příklad za všechny. Před pár lety kolega provedl repasi baterií nouzového osvětlení budovy. Součástí byla výměna louhu, přičemž starý louh poctivě odevzdal na skládku nebezpečného odpadu. Následovala sankce od odboru ŽP, že odpad nezaevidoval.

Čtěte také: Izolace šetrné k životnímu prostředí

Recyklace elektroodpadu a izolace kabelů

Moderní elektronika, se kterou se setkáváme den co den, od rána do večera, patří mezi rychloobrátkové zboží. To přirozeně vyvolává vysoký tlak na zdroje a primární suroviny. Statistiky jsou vždy neúprosné. V roce 2016 se celosvětově vyprodukovalo více jak 45 mil. tun elektroodpadu a prokázaná míra recyklace elektroodpadu pak, podle zprávy United Nations University, tvoří slabých 20 %. Mezi největší producenty elektroodpadu patří Asie, následuje Evropa a pak USA.

Určitě není žádné tajemství, že významné množství elektroodpadu z EU končí v rozvojových zemích, jako je Afrika a Asie, kde se „recykluje“ v naprosto nevyhovujících podmínkách. Neznámy nejsou ani případy, kdy se elektroodpad rozebírá ručně, izolace se odstraňují primitivním způsobem, tedy opalováním nebo pálením. Největší zátěží pro životní prostředí a lidské zdraví je neodborné používání kyselin pro oddělení jednotlivých komponent za účelem získání byť i malých množství vzácných kovů. Kapitolou samo o sobě je rtuť, kterou obsahují LCD displeje.

Podle informací CENIA, české informační agentury životního prostředí vyplývá, že elektroodpady v roce 2015 byly v největší míře (66 %) materiálově využívány a druhým nejčastějším způsobem nakládání bylo skládkování (8 %). V roce 2016 se podařilo skládkování omezit na 5 %, materiálové využívání ale v tomto roce dosáhlo nižší úrovně, a to 60 %. Dále z informací CENIA vyplývá, že v roce 2015 jsme vyvezli do zemí Evropské unie více jak 6,2 tisíc tun elektroodpadů a mimo EU 56 tun elektroodpadu. V roce 2016 došlo k nárůstu vývozu elektroodpadů jak do zemí EU, tak i mimo ní. Celkově bylo vyvezeno téměř 13 tis. tun. Jak bylo řečeno na začátku, elektrozařízení je rychloobrátkové zboží a tudíž je potřeba vyvíjet a stavět sofistikované, výkonné a moderní zařízení na jeho recyklaci.

V kontextu s principy cirkulární ekonomiky je potřeba tato zařízení stavět v rámci České republiky, ne elektroodpady vyvážet. Tím získáme lokálně drahocenné materiály - železné a neželezné kovy. Firma Forrec disponuje dvacetiletou zkušeností v oboru zpracování odpadů. Na výstupu získáváme měď, železo a hliník využitelné pro další zpracování. Získaná měděná frakce se dále zpracovává například na speciálních strojích GUIDETTI. Italská firma GUIDETTI patří mezi špičku v oboru recyklace kovů.

Další specifikem dnešní doby jsou elektrokabely, a to zejména ty datové. Množství těchto odpadů nebývale roste, jak se naše společnost stále více digitalizuje a s přechodem na koncepci průmysl 4.0 poroste ještě více. Zajímavé řešení nabízí drtiče kabelů s tzv. turbem od firmy GUIDETTI, na jejichž výstupu jsou dvě frakce, a to drahocenná měď a plast. Recyklace v těchto strojích probíhá prostřednictvím nožového mlýnu a separačního stolu.

Čtěte také: Definice ekologické izolace

Aby došlo k dokonalému oddělení plastů a mědi, tak materiál vstupuje ještě to tzv. „turba“. To tvoří rotační část s lopatkami, které vysokou rychlostí metají materiál na ozubený stator. Tím dochází k porušení plastové izolace kabelů a zároveň se měděné vlásky stočí do kuličky, což umožňuje dokonalou separaci a zachycení prachové mědi. Následuje vibrační stůl, který je nakloněn a je pod něj vháněn proud vzduchu.

Pochopitelně své zastoupení v recyklaci najde i proces ručního rozebírání například elektromotorů. V této oblasti můžeme jmenovat střihač elektrických motorů BRONNEBERG nebo Presse Bull, kde se získává měděné vinutí.

Získávání barevných kovů a recyklace PVC

Získávání barevných kovů z kabelů u nás není nic mimořádného. Recyklace PVC z kabelů se totiž prakticky nedělá, takové provozy jsou v Evropě tři, či čtyři. Běžně se kabely se buď párají, aby se získal kov, případně se na nich PVC vypaluje - to je ovšem praxe mimořádně bezohledná k životní prostřdí a zvláště oblíbená u bezdomovců. Obecně se však dá říci, že valná část kabelů, nebo zbytků z nich končí na skládkách.

Ve společnosti Replast Plzeň na to šli z druhé strany. "S recyklací PVC z kabelů začali před 15-20 lety Němci, a ti pak předali tuto technologii k nám," říká jednatel firmy Ing. Zdeněk Blažek. "My jsme chtěli dělat recyklaci kabelů jako takových. Řekli jsme si, že když dokážeme zhodnotit izolaci kolem kabelů, budeme mít při nákupu lepší ceny než konkurence, která izolaci využít neumí. Dnešní kapacita linky v Plzni je ročně zhruba 6500 tun, ale potřebě zpracování už nestačí. Chystají novou technologii, která navýší kapacitu k 9000 tunám za rok. Takové objemy kabelů k recyklaci však není možné získat pouze na českém území. Do Plzně se vozí z Rakouska, Maďarska, Německa, Polska i Holandska.

Vzhledem ke značným vzdálenostech proto musí být výroba velmi efektivní. "Od našich dodavatelů kabely vykupujeme. V počátcích provozu byly doby, kdy nám za odběr museli platit, ale to už není pravda. Situace na trhu se změnila," říká Blažek. "Do zahraničí jde i většina naší produkce. Zpočátku jsme měli odbyt hlavně v zahraničí, kam jsme prodávali až 90 % naší produkce. Teď se situace pomalu mění. Základem recyklace kabelů (stejně jako u většiny jiných komodit) je dokonalé třídění suroviny na vstupu. Zejména se musí důkladně vytřídit gumové a samozhášecí kabely, které recyklovat nejde. Kabely s PVC izolací se pak rozemelou na jemnou drť a ta se separuje s využitím různé vodivosti složek.

Čtěte také: Izolace odpadu

Separuje se několikrát směs, a poté i jednotlivé složky - cílem jsou co nejšistší frakce. Velké kabely z rozvaděčů nemá smysl drtit, protože mají velký podíl kovů a drcení by bylo neefektivní. Pářou se proto na strojích a izolace se odděluje ručně. Ing. Blažek upozorňuje: "Jde nám o to získat co nejčistší surovinu. Můžeme si dovolit mít určitý podíl příměsí, ale nesmí být moc vysoký. PVC granulát musí také mít určitou zrnitost a kvalitu, aby se z něj daly dělat kvalitní výrobky. Proto věnujeme takovou pozornost třídění. Barevné kovy z kabelů jdou do kovohutí. PVC granulát se dále zpracovává na podkladové krytiny pro vnitřní a vnější využití - do výrobních hal, skladů, také do objektů živočišné výroby, jako jsou jízdárny nebo dojírny.

Krytiny z recyklovaného PVC byly použity na mnoha zimních stadionech, i na přístupových cestách na olympiádě v Turínu. Další použití mají na silnicích jako zpomalovací a vodicí prahy a obrubníky. Recyklační závod získává kabely z Česka na základě smlouv s dodavateli energie. Odebírají také kabely ze sběrných dvorů nebo vykupují surovinu od jiných zpracovatelů (rozdrcené kabely nebo již vytříděné složky). "Alfou a omegou recyklace je získat výhodně kvalitní surovinu, která umožní vyrábět za nižší ceny výrobky, souměřitelné kvalitou s výrobky z jiných materiálů. Co se týče technologie, v té už problém není. Umět výrobky dobře prodat, v tom je celé tajemství recyklace," uzavírá Ing. Blažek.

Elektrické kabely jako elektroodpad

Elektrické kabely jsou elektroodpad. Každý elektroodpad v sobě skrývá vzácné kovy, které je z nich možné získat zpět pro další použití. Stejně tak je možné zpětně využít i materiály z izolace. V naprosté většině je vodivá část vyrobena z mědi, popřípadě starší kabeláž z hliníku. Právě měď je třetím nejzásadnějším průmyslovým kovem hned po železu a hliníku. Světová spotřeba mědi je zhruba 24 mil. tun. Další co elektrické kabely obsahují je izolace, kterou tvoří převážně PVC.

Aby bylo možné PVC používat jako izolační materiál, je nutné do něho přidávat zpomalovače hoření, tzv. plastifikátory (změkčovadla) nebo stabilizátory. Při mechanické recyklaci se kabely (hovoříme zde o kabelech minimálně o centimetrovém průměru) řežou nebo drtí na malé kousky, které se dále dotřiďují na základě jejich hustoty, popřípadě pomocí elektrostatických technologií. Třetí možností je energetické zpracování. Výsledkem je oxidovaná měď a vznik nežádoucích plynů. Získané kovy jsou prodávány a využívány pro další výrobu.

Podmořské kabely to je samostatná kapitola. Kabely jsou po ukončení životnosti ponechávány na mořském dně. Je to nejenom bezohledné, ale i ekonomicky ztrátové. Tyto kabely jsou vyráběny z vysoce kvalitních materiálů a obsahují velké množství drahých kovů. Odhaduje se, že pod mořem je nataženo kolem 1 200 000 kilometrů kabeláže.

Poslední, co zmínit ve spojitosti s recyklací elektrických kabelů, je skutečnost, že díky ilegálnímu obchodu jsou kabely zbavovány izolace prostým hořením.

Kam s různými druhy odpadu?

Následující tabulka shrnuje, kam správně umístit různé druhy odpadu, které vznikají v domácnostech:

tags: #izolace #z #dratu #odpad #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Kurz Sylabus
• Demonstrace proti znečištění ovzduší
• Východočeské písčiny a ochrana
• O hnutí Přátel přírody
• FŽP UK: Studijní nabídka