V posledním roce se téma ekologie dostalo do mnoha oblastí, a to od výroby až po spotřebu a další nakládání s materiály. Otázky volby materiálu ale více než kdy před tím doplnily úvahy o tom, co je skutečně "ekologičtější" řešení, a to i s ohledem na interakci s okolním prostředím. U výrobků není možné hodnotit jen to, jestli jsou teoreticky recyklovatelné, ale musíme se zaměřit na jejich komplexní stopu.
Těmto analýzám se v Česku věnuje čím dál více odborníků, ačkoliv jednou z nejvýznamnějších osobností hodnocení dopadů výrobků a procesů na životní prostředí zůstává děkan Fakulty technlogií ochrany prostředí při Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, doc. Ing.Vladimír Kočí, PhD, MBA. U něj si hodnocení objednávají jak ministerstva, tak soukromé subjekty.
Firma Stabilplastik na českém trhu působí již 20 let. Od počátku své činnosti se zabývá zpracováním plastových odpadů, respektive výrobou přepravních palet (95% výroby) z recyklovaného směsného plastu. Palety z recyklovaného plastu, které se staly předmětem analýzy LCA jsou alternativou dřevěných palet a palet vyráběných z čistého plastu.
Jednatel firmy, pan Patrik Luxemburk, dodává: "Na trhu jsme byli průkopníky a firmy nám před těmi 15-20 lety tvrdili, že nápad je to vynikající, ale že jdeme tak o 5 až 10 let dříve. Bohužel situace se od té doby moc nezměnila. To, co se na západě i východě dobře prodává, v ČR vázne. Ono se není čemu divit, když motivace firem je v oblasti recyklace tak nízká a spotřebitel s tím sám nepřijde, aby se ptal, co se děje s jím vytříděným odpadem a proč ho řetězce, kam chodí utrácet svoje výplaty nevyužívají. Znakem doby je nadspotřeba a plýtvání."
Firmám, které si je zejména kvůli dlouhé životnosti a odolnosti proti vlhkosti, hmyzu, plísním a většině běžných chemikálií nakonec plastové palety zvolí, vyplatí i kvůli hygieničnosti/omyvatelnosti plastových palet. Nemůže se tak stát, že by došlo ke kontaminaci například přepravovaných potravin v důsledku toho, že na používané paletě byly v jejím předchozím cyklu skladovány chemikálie. Navíc odpadají zcela náklady na opravy, palety jsou prakticky buď perfektní anebo rozbité. Ty rozbité je navíc možné vrátit zpět do výroby a opětovně ze 100% opět zrecyklovat. Například Stabilplastik provádí recyklaci pro své zákazníky zdarma.
Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy
Odvětví logistiky je typické cirkulací zboží mezi dodavatelem a odběratelem. Profitovat z dlouhé životnosti palet (a tím i být ochoten za ni vynaložit vyšší vstupní cenu) lze však jen za předpokladu, že cirkulace palety bude v systému zabezpečena, a že se těm, kteří plastové palety používají, budou vracet opět plastové palety, nebo jim bude rozdíl v ceně mezi paletou dřevěnou (která se jim vrátí) a paletou plastovou (na které odeslali zboží) vyrovnán.
Kvalitní certifikovaná dřevěná europaleta (80x120 cm) stojí dnes na trhu cca 200 Kč, paleta z recyklátu stojí cca 390 Kč. U čistoplastových palet v obdobných rozměrech (vyráběných vstřikolisem z primárních plastů) se však cena pohybuje od 550 Kč (paleta střední velikosti) až cca 900 Kč (těžké palety). Výjimkou nejsou ani plastové palety v cenách kolem 1 500 Kč.
Patrik Luxemburk je taktéž aktivní v mnoha diskuzích, které se rozvoji a podpoře skutečné recyklace, tedy nejen třídění, ale i materiálového využití surovin. České prostředí komentuje následovně: "Situaci v Česku je možné přirovnat ke stavbě rybníku - nejdříve posílíme přítoky a dáme dotace firmám, na nákup loděk. Jediné, co nám chybí, je ten rybník, kam by se ty zdroje mohly pouštět a které by podnikatelé mohli využívat. Kdo si bude kupovat loď (byť částečně dotovanou), když není jasné kdy a pokud vůbec se začne budovat rybník? Ta aktivita by měla jít z druhého konce - podpořit dlouhodobými opatřeními používání recyklátu (čím větší podíl recyklátu, tím lépe), tím vyvolat poptávku po výrobcích z recyklátu a motivovat tak podnikatelské prostředí, aby investovalo do technologií, sběru a třídění odpadu."
S potřebou zvyšovat skládkovací poplatek souhlasí a dodává: "Občané by měli vědět, kam peníze ze skládkovného putují, jak dlouho je třeba platit za monitorování skládky po jejím uzavření, jak nepoužitelný je obsah skládek a že budoucím generacím přenecháváme jenom dluhy a odpadky. A že je tu i alternativa v podobě znovuvyužití odpadů a jejich využití jako zdrojů pro další výrobu."
V Česku nejsou jediní, boj za lepší podmínky pro recyklaci je však náročný. Podobnou práci jako firma Stabilplastik pro České odpadové hospodářství odvádí i firma Transform Lázně Bohdaneč, která z výmětového plastu, vyrábí produkty typu zahradních laviček, dětských hřišť a oplocení. Ačkoliv je pro obě firmy společným rysem kvalita, dlouhá životnost, nízká míra údržby a možnost opětovné recyklace, někteří tuzemští nákupčí stále uplatňují volbu vstupní ceny jako prioritu číslo jedna, bez ohledu na ekologické dopady jejich jednání a dlouhodobou ekonomickou návratnost.
Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy
V oblasti paletového hospodářství je situace o to složitější, že je potřeba zajistit cirkulaci nového druhu palet v celém logistickém řetězci a je tedy potřeba širší shody. Dokud nebude existovat dostatečná stimulace poptávky po recyklátech, situace se nezlepší.
Nová vlna zájmu o ekologii a cirkulární ekonomiku ale přináší naději. V rámci práce Institutu Cirkulární ekonomiky je čím dál větší pozornost věnována šíření povědomí o odpovědném veřejném zadávání zakázek, které opouští parametr ceny jako ten s nejvyšší mírou bodového hodnocení a orientují se rovněž na kvalitu a sociální a ekologické aspekty. V rámci spolupráce s ministerstvy a advokátními kanceláři tak aktuálně INCIEN připravuje první českou "zelenou dohodu" na téma uplatňování aspektů cirkulární ekonomiky ve veřejných výběrových řízeních a výsledky studií, které potvrzují perfektní vlastnosti produktů z recyklátu a jejich mnohem nižší dopady na životní prostředí.
Studie porovnávající dopad recyklovaných palet s těmi klasickými dřevěnými je překvapivě jasná. Výsledkem studie provedené docentem Vladimírem Kočím, děkanem Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze je, že plastová paleta firmy Stabilplastik z recyklátu je o celé tři čtvrtiny lepší než ta dřevěná. Tento výsledek je inspirací pro nákup palet, u kterého je možné snížit dopady na životní prostředí o 74 %. Cirkulární ekonomika se totiž, jak často v INCIEN říkáme, rozjíždí už od správné volby u nákupu.
Patrik Luxemburk k výsledkům dodává: "Výsledek překonal i naše očekávání a přílohou si dovoluji připojit i osvědčení ze studie. Snad se tímto zvýší povědomí korporací používajících přepravní palety, a i ony učiní první krok k snad zcela bezobalové budoucnosti. Budu věřit, že až zastavíme tvorbu odpadů a maximálně možně využijeme veškeré zdroje v podobě zbytkových odpadů, posuneme se směrem k čisté, energeticky soběstačné budoucnosti. Snad se to ještě stihnout dá."
Bylo zjištěno, že hlavní příspěvek k celkovým environmentálním dopadům plastové palety Stabilplastik má kategorie dopadu ionizační záření (34%), klimatická změna (33%) a úbytek fosilních surovin (20%). Na základě zjištění má paleta z recyklovaného plastu vyráběná společností Stabilplastik, spol. s r.o. ve srovnání s běžně používanou dřevěnou paletou o 74% nižší environmentální dopady.
Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět
| Dopad | Plastová paleta Stabilplastik | Dřevěná paleta |
|---|---|---|
| Ionizační záření | 34% | - |
| Klimatická změna | 33% | - |
| Úbytek fosilních surovin | 20% | - |
| Celkové environmentální dopady | O 74% nižší | - |
Závěrem můžeme snad jen dodat, že se snad LCA konečně stává metodou, která do dlouhosáhlých diskuzí vnáší trošku jasno. V době krize na trhu se dřevem se tak můžeme věnovat dalším surovinám a dřevo zachovat pro dobu, kdy do deseti let dost pravděpodobně přijdeme o současné zásoby a nabídka bude hluboko pod potřebami poptávky. Cirkulární ekonomika totiž funguje, když využíváme materiály do maxima, systém funguje férově a transparentně a snažíme se "dotáhnout celý cyklus" na co nejmenší vzdálenosti bez nutnosti obrovských přepravních nákladů a uhlíkové stopy.
tags: #jachym #vagenknecht #odpady #studie