Úložiště radioaktivního odpadu Bratrství u Jáchymova

Úložiště radioaktivních odpadů Bratrství se nachází u Jáchymova na Karlovarsku. Bylo vybudováno v bývalém uranovém dole a otevřeno v roce 1974. Ukládá se tam pouze odpad s obsahem přírodních radionuklidů.

Od vzniku úložiště, kam se ukládají radioaktivní odpady ze zdravotnictví, průmyslu nebo výzkumu, je to letos 50 let.

Současná kapacita úložiště, které má objem zhruba 1200 krychlových metrů, je už téměř naplněná. Z celkových prostor tam volná zbývá asi pětina, zaplnit by se měla během několika let. Následně začne proces celkového uzavření jednoho ze tří současných úložišť v Česku, potrvá několik desítek let.

Podle Martiny Máčelové, vedoucí provozu úložišť, jsou odpady, které do jáchymovského úložiště míří, přírodního původu, jde o přírodní radionuklidy, podobně jako ty, které se v Jáchymově a okolí vyskytují přirozeně. "My tak trochu vracíme do země to, co jsme si odsud v minulosti vytěžili," řekla Máčelová ČTK.

Do úložiště Bratrství putují pouze nízko- a středněaktivní odpady s obsahem přírodních radionuklidů. Abychom je zde mohli ukládat, byly těžní štola i stěny a stropy komor technicky upraveny. Části chodeb a stropu ve štole jsou zajištěny betonem zakončeným ve stropní části ocelovými nosníky. Samotná těžní štola o délce 385 m je obslužnou komunikací. Přilehlé komory se postupně zaplňují tak, aby nebyly omezeny přístupy k dalším štolám a technologickým zařízením. Obalové soubory se do úložných prostor ukládají ve vrstvách. Celková kapacita úložiště je zhruba 1200 m3, můžeme do něj tedy umístit přibližně 5 555 sudů.

Čtěte také: Recenze ubytování pro školy v přírodě

Radioaktivní odpad musí být před uložením v pevném skupenství. Následně se vloží do stolitrového sudu, kde je zabetonován. Sud je pak uložen do většího, dvousetlitrového sudu a betonem se vyplní i mezikruží. „Po zaplnění komory se celý prostor zazdí a s pomocí připravených trubek se vyplní speciální betonovou směsí.

V současné době Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) provádí studie, které mají zjistit možnosti i dalšího pokračování provozu úložiště. Rozhodnout by se mělo v roce 2026," uvedl Vondrovic.

„Zatím poslední volný prostor v úložišti je v komoře číslo jedna, kam se vejde ještě asi 40 obalových souborů. Toto místo zaplníme letos.

Současný systém větrání úložiště je umělý, s osa­zeným ventilátorem v ústí přístupové štoly. Umělé větrání je v provozu pouze v případě přítomnosti pracovníků v úloži­šti. V rámci radiačního monitorování se řídíme vyhláškami Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Kromě toho monitorujeme i stabilitu horninového masivu a jeho okolí a kvalitu a složení vod v úložišti i mimo něj. Výsledky podrobného měření spolu s geotechnickou dokumentací stěn výrubu potvrzují stabilitu důlního díla.

I když je radioaktivita na Jáchymovsku přirozená, přesto je úložiště pečlivě monitorováno. Sleduje se hydrogeologická situace, geotechnická stabilita masivu i radiační situace v okolí.

Čtěte také: Zajímavosti z přírody Jáchymova

Radiační situaci na úložišti pravidelně kontrolujeme dozimetrickými měřeními, která jsou prováděna dle programu monitorování schváleného Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. V návaznosti na pracovní činnosti v úloži­šti a dle způsobu větrání důlních prostor provádíme kontroly i operativně. Při kontrole měříme ekvivalentní objemovou aktivitu radonu a objemovou aktivitu směsi dlou­hodobých radionuklidů emitujících záření uran-radiové řady. Abychom podchytili všechna rizika spojená s ukládáním radioaktivního odpadu, pravidelně odebíráme vzorky vod vytékajících z důlních prostor i z okolních povrchových vod. V nich pak stanovujeme objemovou aktivitu ukládaných přírodních radionuklidů. Kvůli vysokému obsahu přírodních radionuklidů v místním prostředí díky bývalé hornické činnosti jsou naměřené hodnoty vyšší, než je obvyklé přirozené pozadí v jiných oblastech České republiky.

Po ukončení činnosti se celý prostor úložiště Bratrství nedaleko krušnohorského Jáchymova vyplní speciální betonovou směsí. Aby radioaktivní odpad nemohl ohrozit ani následující generace.

Obrovský rozvoj důlní činnosti v okolí Jáchymova spadá do 16. století, na jehož počátku bylo město založeno. Důl Bratrství, dříve Štola saských šlechticů, byl tehdy jedním ze stříbrných dolů, kterých bylo v okolí Jáchymova hned několik. Zajímavostí je, že součástí dolu je i tzv. „slepá“ těžní jáma Zdař Bůh. Proč slepá? Když naši předci vytěžili stříbro, věnovali se těžbě těžkých kovů a koncem 19. století začali s těžbou uranové rudy.

Jáchymov se dostal do centra dění, když paní Marie Currie Sklodowská v místním smolinci a odpadu z továrny na uranové barvy objevila prvky radium a polonium. Tato vědkyně navíc spolu s vědcem Andrém-Louis Debiernem vymysleli metodu, jak vyrábět radiové soli (RaCl2, chloridu radnatého) z hald vyluhovaných odpadů. Začátkem 20. století se výroba těchto solí rozjela ve větším měřítku a ve 30. letech 20.

Od konce druhé světové války probíhala v místních dolech těžba uranu v nechvalně známých podmínkách. Fungovaly zde dva nápravné pracovní tábory s krycím označením M a D. Setkávali se tu odsouzení váleční zločinci a kolaboranti, političtí i kriminální vězni. Vězni z obou táborů pracovali společně s civilními zaměstnanci na dole Bratrství, a to až do roku 1954, kdy byly oba tábory zrušeny. K uctění památky vězňů, kteří zde byli nuceni pracovat v nelidských podmínkách, nechala SÚRAO v roce 2021 vybudovat památník, na kterém jsme spolupracovali s Ústavem pro studium totalitních režimů.

Čtěte také: Obec Nový Jáchymov: historie a současnost

SÚRAO má v Česku zatím tři úložiště radioaktivního odpadu. Kromě Bratrství je to ještě úložiště Richard u Litoměřic a úložiště v areálu jaderné elektrárny Dukovany.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) tento týden otevřela obnovené infocentrum věnované úložišti v bývalém dole Bratrství v Jáchymově. Infocentrum úložiště Bratrství sídlí přímo v budově jáchymovské radnice a sestává s řady panelů s tématy radioaktivity, radioaktivních odpadů a jejich uskladnění, ale i historie místní těžby uranu. Zejména žáci škol také mohou využít pracovních listů, ve kterých mohou pak odpovídat na otázky k těmto tématům.

Veřejnost, která se do úložišť podívat nemůže, má možnost si maketu modelového sudu prohlédnout alespoň na jáchymovské radnici.

Experti hledají způsob, jak rozšířit úložiště radioaktivního odpadu v Jáchymově. Odborníci řeší, jak do štol, kde se před lety uran těžil, dál bezpečně ukládat vyhořelý materiál třeba z lékařských zařízení. „Člověk se sem do podzemí dostal, získal tu surovinu, použil ji ve svůj prospěch a v jiné formě ji tady znovu ukládáme,“ popisuje ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Lukáš Vondrovic.

Úvaha podle něj zazněla na jednání se zástupci obcí z regionu. Například starosta Božího Daru Jan Horník, který je společně se starostou Jáchymova Bronislavem Grulichem členem skupiny Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), je minimálně překvapen.´ „Úložiště radioaktivního odpadu zde být nemůže, protože jde o seismicky činnou oblast," vysvětlil. V Jáchymově se na dole Bratrství zatím ukládá tak zvaný lehký odpad, například rentgenové zářiče, ovšem pro atomový odpad není zdejší drolivá hornina vůbec vhodná.

Města, v jejichž blízkosti jsou nebo by v budoucnu mohla být úložiště jaderného odpadu, dostanou přidáno. Od vlády jim budou do obecních rozpočtů chodit až o polovinu vyšší příspěvky než dnes. Zároveň stát chystá průzkum nových míst, kam odpad z jaderných elektráren, zdravotnictví nebo výzkumu ukládat. Na seznamu má 31 obcí, kterým bude platit za probíhající průzkum.

V současnosti pobírají příspěvek za blízkost jaderného úložiště Jáchymov, Litoměřice a Rouchovany (nedaleko Dukovan). Například Jáchymov dostával ročně kolem čtyř milionů korun, teď by se měl příspěvek zvýšit asi o 44 procent, což dělá dalších 1,7 milionu. „Pro nás jsou to zajímavé peníze, a pokud to bude o milion dva víc, jenom dobře,“ komentoval plán pro HN starosta František Holý.Podotkl, že úložiště obyvatele města nijak neomezuje, většinou o něm ani nevědí.

Podle informací ministerstva získaly obce, kde se od roku 2015 do roku 2023 zkoumal potenciál pro hlubinné úložiště, příspěvky v souhrnné výši 204 milionů korun.

V opuštěných prostorách bývalého dolu Bratrství nedaleko Jáchymova začalo pracovat úložiště radioaktivních odpadů v roce 1974. Přísně střežené prostory tvoří skalnaté komory propojené centrální chodbou, dlouhou téměř 500 metrů. Podlahy komor mají zvláštní drenážní systém, odvětrávání a speciální vyztužení.

Přestože jde o unikátní zařízení, v Karlovarském kraji o něm vědí zejména odborníci. Do podzemí lidé vstupují v ochranných oblecích, vybaveni jsou dozimetry na měření radioaktivity i nouzovým balíčkem na přežití.

Zařízení provozuje státní firma Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

tags: #Jáchymov #jaderný #odpad #úložiště

Oblíbené příspěvky:

• Přeměna odpadu na suroviny
• Znečištění ovzduší v Praze: Studie
• České charitativní organizace
• Láska v době globálních klimatických změn: Pohled zblízka
• Likvidace azbestu v ČR