Hlubinné úložiště jaderného odpadu v České republice

Aktuální informace k hledání hlubinného úložiště jaderného odpadu v ČR byly prezentovány online 21. 10. na akci pořádané rakouskými organizacemi Waldviertel Energie-Stammtish a anti atom komitee.

V létě skončila svoji dvouletou práci německá parlamentní komise, která měla důkladně prověřit možnosti, co udělat s jadernými odpady. Zároveň navrhla postup, jakým způsobem se má hledat místo pro úložiště a jaká kritéria mají být použita. V komisi měli své zastoupení kromě politiků spolkových i zemských, vědců, představitelů hospodářského sektoru také lidé z církví či ze společenských organizací.

Radioaktivních odpadů je více druhů a je jich mnohem více než vyhořelého jaderného paliva. Vznikají v medicíně, ve výzkumu, ale i v jaderné elektrárně - od laboratorního etalonu po ochranné pomůcky pracovníků provozu a údržby. Obsahují jen zlomky aktivity, která je v palivu, a ukládají se do přípovrchových úložišť.

Nakládání s jaderným palivem je mnohem technologicky náročnější, a to včetně dohledu. Je třeba oddělovat skladování a uložení. Uložení znamená umístění do definitivního úložiště a ponechání přírodnímu procesu.

Stávající úložiště radioaktivního odpadu v ČR

V provozu jsou tři úložiště radioaktivního odpadu.

Čtěte také: Německá řešení pro jaderný odpad

1. Nejstarší je úložiště v bývalém vápencovém dolu Richard u Litoměřic pod dvouhřbetem Radobýl a Bídnice. Němci tam za druhé světové války měli továrnu na letecké a tankové motory a pracovali v ní vězni z Terezína. V roce 1964 byla část dolu upravena tak, aby se dal používat jako úložiště radioaktivního odpadu. Důl je rozsáhlý, jen poměrně malá část se využívá jako úložiště. Ukládají se tam odpady z nemocnic, výzkumných pracovišť, škol či průmyslových podniků. Natrvalo. To už nikdo nebude vyjímat po zabetonování ukládacích komor. Doprovodné inženýrské bariéry a doprovodný bezpečnostní výpočet předpokládá 300 až 500 let institucionální kontroly a po té době už to lze nechat přírodnímu procesu. V dole jsou mocné vrstvy vápencových hornin v podloží i v nadloží, což vůči biosféře působí jako výborná izolace.
2. Druhé úložiště je v bývalém uranovém dole Bratrství u Jáchymova. To je také vodorovná, původně průzkumná štola. Ukládají se tam radioaktivní odpady, které jsou kontaminovány přírodními radionuklidy, které tady nevznikly uměle. Typicky uran se nepoužívá jen jako palivo do elektráren, je to i výborný stínící materiál a řada kontejnerů je vyrobená z ochuzeného uranu. Úložiště Bratrství bude brzy zaplněné a uzavření a ukončení provozu se předpokládá do roku 2030.
3. Třetí úložiště je povrchové. Jsou to částečně zahloubené a částečně vykukující betonové jímky v areálu jaderné elektrárny Dukovany. Do tohoto úložiště jsou ukládány nepalivové odpady pocházející z jaderné elektrárny, například použité ochranné pomůcky, drobné náhradní díly po výměně nebo odpad vyfiltrovaný z vody v reaktoru.

Proces hledání a výstavby hlubinného úložiště

Proces hledání, výběru a potvrzení lokality je z hlediska veřejnosti nejsledovanější a to, s čím lidé spojují své obavy. Ale není to jen o hledání lokality. Taková stavba podléhá povolování nejen podle báňského práva, které tu má mnohasetletou tradici, tak podle práva jaderného.

Administrativní procesy trvají deset až patnáct let. Stávající plány předpokládaly, že od znalosti finální lokality do otevření úložiště uběhne 35 let a podle české koncepce bychom úložiště měli otvírat v roce 2065. Požadavek Evropské unie říká, že kdo chce stavět jaderné zdroje nebo provozovat jadernou energetiku přes určitý časový limit, měl by mít úložiště k dispozici už v roce 2050.

S přípravami jsou nejdále ve Finsku, kde má k otevření dojít v roce 2025. Ve Švédsku došlo k přerušení programu - měli vybranou lokalitu, ale ve správním procesu došlo ke zdržení - a až teď se k vývoji vrátili. Je to otázka deseti let, kdy úložiště uvedou do provozu. Další se buduje ve Francii a ve Švýcarsku, kde letos příslušné orgány schválily finální lokalitu pro umístění.

Dlouhodobá bezpečnost hlubinného úložiště

Jak bude hlubinné úložiště vypadat třeba za 500 let? Dokud bude civilizace a lidstvo, tak se asi bude hlídat, aby tam někdo nevrtal. Předpokládáme, že po uzavření úložiště se zhruba do 500 let ustanoví bezkyslíkatá atmosféra, a volíme uložení do takové hloubky (550 metrů, aby teplota okolního prostředí umožňovala odvádět zbytkové teplo z paliva, pozn. red.) a takového typu podloží, aby další děje probíhaly jenom pomalým geologickým procesem. To aby civilizace, které přijdou po nás, mohly ztratit povědomí o tom, že je tam něco uloženo. Kdyby tam hledaly nějakou surovinu, uvidí, že tam není nic jiného než kámen, a kdyby vrtaly, narazí na kontejnery s vyhořelým palivem.

Když se nicméně v geologickém prostředí ustaví bezkyslíkatá atmosféra, degradace inženýrských bariér v podobě kontejnerů nebo těsnění z betonitu a jílu půjde jen velmi pomalým tempem srovnatelným s geologickými procesy, které se měří ve statisících a milionech let. Dimenzujeme bariéry tak, abychom oddálili jejich přirozenou degradaci výpočtově na sto tisíc let. V té době bude rozpad radioaktivity tak silný, že do geologického prostředí budou látky vstupovat s o mnoho řádů nižší aktivitou, než je ta počáteční při uložení.

Čtěte také: Jaderný odpad v ČR: Problémy a řešení

Základem dlouhodobé bezpečnosti je však samo geologické prostředí - hledáme skalní podloží, kde je monolitická žulová skála. Nemůže to být v podloží, které je písčité a prostupné pro vodu. Lidé se často ptají, proč k tomu nevyužijeme staré doly. Jenže starý důl je většinou rozvrtán štolami a průzkumnými vrty, což jsou všechno preferenční cesty pro vodu.

Jsme si vědomi toho, že radioaktivní rozpad bude probíhat tak dlouho, že překračuje technické možnosti naší civilizace šíření radioaktivity po celou dobu bránit. Zároveň ale nedokážeme tuhle informaci následujícím generacím předat. Proto hledáme vhodné geologické prostředí, o kterém víme - díky jeho průzkumu a znalostem geologického vývoje Země - že bylo po desítky a stovky milionů let stabilní. A na základě toho předpokládáme, že bude milion, deset milionů let stabilní do budoucna.

Čtěte také: Bezpečnost jaderných úložišť

tags: #jaderný #odpad #prezentace

Oblíbené příspěvky:

• Zlatý řez v přírodě a designu
• Ekologické plátěné boty
• Udržitelné kompostování
• Více o problému překompenzace
• Třídění Odpadu v Mladých Bukách