Alkazar a úložiště jaderného odpadu v Berounsku

Romantické skalní stěny v údolí řeky Berounky byly kdysi rájem trampů, kteří jim dali jméno Alkazar. I dnes sem míří turisté, aby obdivovali krásnou přírodu, a horolezci, aby vyzkoušeli svou zdatnost na zdejších skalách. Malebné prostředí Alkazaru si oblíbili i filmaři.

Bývalý lom Alkazar, který leží v atraktivní oblasti Českého krasu, je hlavní dominantou údolí Berounky v oblasti nad ústím potoka Kačáku. Dnes je Alkazar velmi oblíbeným výletním cílem, ale ještě před stoletím sem lidé mířili, aby si vydělali na chléb vezdejší lámáním kamene. Těžba zde začala asi kolem roku 1908.

Vápenec je totiž jednou ze základních surovin při tavbě železné rudy, protože se na něj navážou neželezné části rudy. Tak vznikne struska, zatímco z pece vytéká čisté železo. Nad Berounkou vedla nákladní lanovka, která přes řeku převážela vytěžený materiál.

„Vedla odtud úzkokolejná dráha směrem na Beroun, jejíž zbytky se dochovaly dodnes a lze si jich povšimnout podél cesty do Berouna. Lom se ještě nejmenoval Alkazar, místu se podle sousedního pravěkého hradiska říkalo V Kozle nebo Hostim. Do dnešní idylické podoby měl samozřejmě daleko.

Na počátku 40. let minulého století zde však byla těžba vápence utlumena a za druhé světové války se v lomu začaly razit štoly pro podzemní muniční továrnu. Už předtím vznikl projekt podzemní továrny, kterou tady chtěla vybudovat plzeňská firma Škoda. Továrna Sigma III. Německá armáda zamýšlela ve zdejších štolách vybudovat utajenou podzemní továrnu s krycím názvem Kainit, kde se měly vyrábět letecké motory a součásti raket V-1 a V-2.

Čtěte také: Německá řešení pro jaderný odpad

„Jeden z válečných projektů dokonce předpokládal propojení systému Hostim se systémem lomů Amerika - Mořina,“ upozorňuje web Hornictví.

Po druhé světové válce se v Hostimi už těžba vápence neobnovila a lom čekalo další temné období. Úřady rozhodly, že ve dvou zdejších štolách vznikne úložiště radioaktivního odpadu. Celkem zde bylo umístěno 4100 sudů s radioaktivním odpadem.

„Radioaktivní odpady se ve štolách ukládaly zřejmě od roku 1958 až do roku 1964. Do tajného neoznačeného úložiště se však v 70. a 80. letech prokopávali dobrodruzi a výzkumníci. O tom, že je tady úložiště radioaktivního odpadu, se za minulého režimu samozřejmě příliš nemluvilo.

Hrad Alcázar, který leží nad řekou Tejo ve městě Toledo, sice vzhledem připomíná spíše čtyřrohý bratislavský hrad, ale jeho jméno se pro místo nad řekou Berounkou nečekaně úspěšně ujalo. Jezdili sem zejména trampové, kterým lom připomínal nedobytné arabské pevnosti ve Španělsku, a tak jej podle jedné z nich pojmenovali.

To, že zde kdysi bylo těžební místo, je stále znát. I přesto je lom Alkazar místem jako stvořeným pro romantiky. Vysoké lomové stěny jsou krásné a majestátní. Na levém okraji se tyčí masiv Matterhorn, uprostřed stojí Homole, dělící Alkazar na levou a pravou část.

Čtěte také: Jaderný odpad v ČR: Problémy a řešení

„Ostatní části Alkazaru jsou rozdělené do lomových pater. Levá část má tři, pravá část dvě. Na zdejších skalách je povoleno horolezectví.

„Pro lezce tu byly vytyčeny nové, velmi bezpečně jištěné výstupy, vhodné také pro děti. Je zde i jednoduchý trenažér pro nácvik pádů. Na své si zde přijdou i jeskyňáři. Fotogenické prostředí Alkazaru neuniklo ani filmařům. Při natáčení je využívají naše i zahraniční štáby.

„Dnes je Alkazar především místem aktivního odpočinku. Mimo jiné u něj končí tři kilometry dlouhá asfaltová in-line dráha z Berouna,“ píše web Berounsko. Když pojedete směrem od Srbska, uvidíte první skály Alkazaru hned za potokem Kačák.

Lidé z několika vesnic v Pošumaví budou 10. ledna protestovat proti zvažované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu i proti průzkumným vrtům, které mají začít na jaře. Desetikilometrový pochod povede po pomyslném obvodu stavby v parku Horažďovická pahorkatina, kde by mohly být od roku 2050 trvale ukládány tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren.

Pochody se konají 23 let, loni přišlo rekordních více než 500 lidí. Březový potok zahrnuje 31 sídel se zhruba 12 000 trvalými obyvateli plus tisíce rekreantů. „Všechny obce jsou trvalé proti průzkumu,“ uvedl Čotek.

Čtěte také: Bezpečnost jaderných úložišť

„Státní instituce, bez souhlasu obcí, chtějí zahájit provádění hloubkových vrtů a průzkumů. Průzkumy mají následně směřovat k povolování úložiště. Vláda má nejvhodnější místo vybrat do roku 2030 z lokalit Březový potok, Hrádek, Horka na Třebíčsku a Janoch u jihočeského Temelína. Státy spoléhající na jaderné zdroje mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.

Všechny čtyři lokality podaly loni u soudu žaloby na ministerstvo životního prostředí (MŽP), Březový potok v květnu. Všechny obce podle Formana odmítly vstupy na své pozemky firmě, která má mělké průzkumy provádět. A doporučily to také soukromým vlastníkům a zemědělcům v oblasti.

„Nechápu, proč si to stát tak komplikuje. Kdyby řekl, že ty lokality dostanou opravdu velké kompenzace, tak věřím, že se některá z těch čtyř už přihlásí. Start pochodu, který má podtitul Šumava na celé trase jako na dlani, bude příští týden v sobotu od 08:30 do 09:30 u chanovického infocentra. Trasa povede do kulturního domu v Chanovicích, kde bude od 13:00 vystoupení starostů a diskuse.

„Pojďte připomenout, že v území žije velmi ohrožený živočišný druh, a to člověk venkovský.

tags: #jaderný #odpad #úložiště #Berounsko

Oblíbené příspěvky:

• Proč je škola v přírodě důležitá?
• Udržitelné Vánoce
• Česká republika bez davů
• Ochrana ovzduší – podrobný přehled
• Přečtěte si více o obnovitelných zdrojích poezie