Jak často měřit emise kotle na tuhá paliva?

Článek přináší celou řadu odpovědí na praktické dotazy týkající se měření emisí kotlů na tuhá paliva.

Povinnost měření emisí

Předpisem určujícím povinnost objednávat si toto měření je zákon č. 86/2002 Sb. ze dne 14. 2. 2002 o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 472/2005 Sb. Zákon stanovuje povinnost měření malých zdrojů od vymezených výkonů jednotlivých spotřebičů a to ve vazbě na spalovaný typ paliva.

Tato výjimka se nevztahuje na případy pokud příslušný rodinný dům, byt či i stavba určená k rekreaci by byly provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost.

Legislativa

Proces měření emisí je definován několika právními dokumenty:

• Zákon č. 86/2002 Sb., ve znění zákona č. 472/2005 Sb.
• Vyhláška č. 356/2002 Sb.
• Nařízení vlády č. 146/2007 Sb.

Nařízení vlády č. 146/2007 Sb. pak stanovuje přesné hodnoty účinnosti spalování a přípustné koncentrace oxidu uhelnatého ve spalinách a to s přihlédnutím na typ spalovaného paliva a rok výroby příslušného spotřebiče.

Čtěte také: Jak často na emise?

Stanovuje i výjimky z měření, kdy u určitých typů spotřebičů jsou kontrolované veličiny omezeny, jako například u infrazářičů, kdy se vyhláškou stanovuje pouze sledování množství oxidu uhelnatého CO.

Kdo smí měření provádět?

Měření může provádět pouze autorizovaná osoba pro tuto činnost. Podmínka kominictví je zdůvodněna tím, že nedílnou součástí měření je i protokol o stavu vzduchospalinových cest, kde autorizovaná osoba stvrzuje, že daná cesta je schopna po dobu do další kontroly, ve lhůtách stanovaných podle vyhlášky č.

Požadavky na měřící přístroje

Požadavky na měřící přístroje jsou definovány vyhláškou č. 356/2002 Sb., a to v příloze č. 15.

Pro měřené hodnoty jsou např. uvedeny požadavky, že obsah kyslíku O2 se měří elektrochemickým článkem s přesností 0,2 %, v rozsahu od 0 do 21 % objemových s rozlišením 0,1 %.

Obdobným způsobem jsou definovány podmínky pro všechny další měřené veličiny: o obsah CO (%), o teploty spalovacího vzduchu a spalin a o statický tlak.

Čtěte také: Odpadové hospodářství v Praze

Pro vypočtené údaje je vyhláškou stanovena jednotka výsledku a správnost výsledku (+/-).

Odlišnosti při měření jednotlivých spotřebičů paliv

Vlastní měření jednotlivých spotřebičů paliv samozřejmě odlišnosti mají a to zejména z pohledu technického provádění. Do značné míry jsou to pak i zkušenosti samotného odborníka provádějícího měření. Jedním z těchto typů je nyní již hojně využívaná kondenzační technika. Problémem, který je nutno řešit, je velké množství kondenzátu ve spalinách. Konstrukcí měřícího přístroje musí být zabezpečeno, aby se kondenzát nedostal do elektochemických článků.

Dalším z typů měření, které vyžaduje zvláštní pozornost, je měření emisí u kotlů na pevná paliva. Zde se základní princip provádění opět nevymyká standardním postupům, nicméně je zde velké riziko zničení čidla CO ve vlastním přístroji. Tento problém se u posledních typů měřících přístrojů podařilo eliminovat novou funkcí, která umožňuje vypnutí čidla CO z provozu.

Tato varianta dává odborníkovi možnost prvotně změřit teplotu spalin a zejména obsah O2 ve spalinách. Na základě těchto informací je schopen ze zkušenosti usoudit na ustálenost spalovacího procesu a s velkou mírou pravděpodobnosti odhadnout, zda kompletní autorizační měření proběhne úspěšně, tedy zejména bez nebezpečí zničení čidla CO, kde u starších a méně kvalitních analyzátorů při koncentracích nad 15 000 ppm k nevratnému zničení opravdu dochází.

Závěrem k měření ve zcela obecné rovině, uvedu, že z pohledu odborníka provádějícího měření je nutné se vždy zaměřit na způsob nasávání spalovacího vzduchu do spotřebiče. V návaznosti na tento způsob poté správně zvolit typ měření teploty spalovacího vzduchu. Např. při měření spotřebičů typů turbo, při kterém jsou koncentricky vedeny spaliny a spalovací vzduch, je nutné osadit sondu měření teploty vzduchu před vlastní spotřebič do prostoru sání vzduchu.

Čtěte také: Povinnosti při svozu odpadu

Průběh měření

Má-li být měření emisí a účinnosti úspěšné a vypovídající, je zapotřebí, aby jak zdroj tak i návazně celá tepelná soustava byla teplotně ustálena. Tento proces v návaznosti na typ zdroje a soustavy trvá různě dlouho.

Tlačítko bývá označeno různě dle zvyklostí výrobce, nejčastěji symbolem kominíčka, nebo žebříku a cylindru a to zejména v německy mluvících zemích, nebo jinou písmennou zkratkou, která je popsána v manuálu přístroje. U starších spalovacích zařízení a často u zařízení na pevná paliva, kde není tato možnost blokace, je nutné aby se technik k tomuto provoznímu stavu pokusil přiblížit.

Toto je technicky proveditelné postupem, kdy po dohodě s provozovatelem je celá soustava před měřením výkonově ztlumena v rozsahu 10 až 20 % výkonové potřeby. Při zahájení měření je pak dán požadavek na dosažení provozních parametrů.

Obdobný případ je i u měření např. varných kotlů, kde se již z požadavku nařízení vlády měří pouze množství CO. Abychom se ale dobrali alespoň v nějaké úrovni vypovídajících výsledků, je nutné, aby provozovatel den před měřením nechal zařízení odstavené a spustil jej až před vlastním měřením.

Autorizovaná osoba provede vlastní měření a to způsobem, který je v souladu s vydaným oprávněním a s přílohou č. Jak již bylo zmíněno nedílnou součástí měření je i kontrola spalinových cest, která se se provede podle ČSN 73 4201 z r. 2008 a přílohy č. V souvisejících předpisech se kupodivu nepožaduje kontrola cesty přívodu spalovacího vzduchu. Přitom je jasné, že bez řádného přívodu vzduchu nemůže spotřebič pracovat účinně a bezpečně.

Porovnání výsledků měření

Výsledky měření se porovnávají s hodnotami určenými aktuálně Nařízením vlády č. 146/2007 Sb. V obecné rovině lze konstatovat, že se porovnávají s aktuálně platným nařízením vlády, které definuje limity pro účinnosti a koncentrace oxidu uhelnatého ve spalinách.

Máme-li se jen v krátkosti zastavit nad obsahem nařízení vlády, je zde rozčlenění požadovaných účinností dle jednotlivých typů spotřebičů a to dle druhu spalovaných paliv. Dále jsou účinnosti kotlů rozděleny dle jejich roku výroby. Objemová koncentrace CO je dána fixně hodnotou 500 ppm.

Co dělat při neúspěšném měření?

Základním prvkem dobrého průběhu měření a tím i dosažení úspěšných výsledků je dodržení již citovaných kroků správné přípravy zdroje, soustavy i vyčištění spalinových cest a to zejména u kotlů na pevná paliva.

V případě, že ani tato opatření nevedou k úspěšným výsledkům, je zapotřebí vyzvat zákazníka k provedení hlubšího posouzení vhodnosti provozování daného zdroje v příslušné tepelné soustavě.

U spotřebičů na pevná paliva se zaměřujeme zejména na odpovídající výkonovou posloupnost; zdroj, soustava, druh používaného paliva, výhřevnost.

U případů ostatních zařízení ať již plynových či na kapalná paliva je zapotřebí přizvat příslušného technika. Technik musí disponovat oprávněním na manipulaci s plynovými spotřebiči, mít elektro kvalifikaci v příslušném rozsahu a zaškolení k příslušnému typu kotle.

Technik provede vyčištění spalovací komory zdroje a seřízení hořáku na správné parametry, případně provede i výměnu některých součástí, čímž se opět pokusí dostat parametry spotřebiče na požadovanou úroveň.

Rozdělování protokolů o měření

Rozdělování zpracovaných protokolů o měření a kontrole spalinových cest je zcela jednoznačně definováno č. orgánům obce pod jejichž působnost subjekt spadá, např.

Závěrem k této problematice je nutné uvést, že vyhláška také velice přesně definuje způsob nakládání s osobními daty jednotlivých subjektů a osob jako objednatelů. Tyto musí být chráněny před zneužitím a nesmí být poskytnuty třetí osobě.

Cena měření

Ceny měření jsou ovlivňovány více faktory, množstvím spotřebičů u daného objednatele, typem těchto spotřebičů, vzdáleností, kterou musí autorizovaná osoba k zákazníkovi urazit a dalšími vlivy.

Revize plynového kotle

S používáním plynového kotle se nepojí pouze teplo, které činí z domova oázu klidu a míru. Současně s tím vám totiž vzniká také odpovědnost - a to nejen technická, ale i právní. Revize plynového kotle je důležitá jak pro bezpečný provoz, tak pro platnost záruky, pojištění nebo klid během topné sezóny.

Pro běžné domácnosti, tedy fyzické osoby, pravidelná revize kotle povinná není. Ze zákona je nutná pouze tzv. Jinak je tomu u právnických osob a podnikatelů (například v provozovnách, dílnách nebo pronajímaných prostorách), kde je podle vyhlášky.

To ale neznamená, že by domácnosti měly revizi nebo pravidelný servis podceňovat. Revize není totéž, co servis nebo běžná kontrola. Revize plynového kotle je zákonná kontrola, kterou provádí revizní technik s osvědčením. U domácností je povinná pouze při uvedení nového zařízení do provozu (výchozí revize).

Servis nebo kontrola plynového kotle je odborné posouzení stavu kotle, které provádí servisní technik - nejlépe autorizovaný odborník s oprávněním výrobce. Zahrnuje kontrolu funkce, čištění a nastavení kotle. Pravidelný servis kotle může výrazně zvýšit jeho účinnost, snížit spotřebu plynu a prodloužit jeho životnost.

Ať už jde o revizi, nebo o běžný servis, vždy musí přijít odborník s patřičným oprávněním. Revizi smí provádět pouze osoba s platným osvědčením o způsobilostí dle vyhlášky 85/1978 Sb., zapsaná v evidenci TIČR (Technické inspekce ČR).

Pokud jste domácnost, tedy běžný uživatel, revize plynového kotle se vás týká pouze jednou - a to při jeho uvedení do provozu. Jde o tzv. výchozí revizi, kterou provádí odborná firma po montáži kotle.

Jiná situace nastává, pokud jste firma, živnostník nebo vlastníte objekt, který slouží k podnikání (např. pronájem nebytových prostor). V takovém případě vám vyhláška ukládá povinnost provádět tzv. Zákon ale stranou - pokud vám jde o bezpečnost, úsporu a jistotu, že kotel bude fungovat spolehlivě, doporučujeme objednat servisní kontrolu plynového kotle alespoň jednou ročně.

Během pravidelné kontroly nebo servisu plynového kotle technik provede celou řadu úkonů, které mají zajistit bezpečný a efektivní provoz zařízení. Kromě vizuální kontroly dochází i k měření emisí a spalování, aby měl technik jistotu, že kotel pracuje v optimálním režimu. Na závěr návštěvy by vám technik měl vystavit záznam o provedené kontrole (někdy bývá označen jako servisní protokol).

TIP: Ideální čas na kontrolu nebo servis je konec léta nebo začátek podzimu, tedy před startem topné sezóny.

Ceny revizí a servisů

• Výchozí revize plynového kotle (povinná při instalaci): Cena se obvykle pohybuje mezi 1 500 až 2 500 Kč. Provádí ji revizní technik s příslušným oprávněním.
• Pravidelná kontrola nebo servis kotle (doporučený každoročně): Ceny se běžně pohybují v rozmezí 1 200 až 2 000 Kč, podle typu kotle, lokality a rozsahu prováděné údržby. U složitějších systémů (např.

Cenové rozdíly mezi jednotlivými poskytovateli jsou běžné. Někde je v ceně zahrnut kompletní servis i měření účinnosti, jinde se účtuje každá činnost zvlášť.

Revize nebo pravidelná kontrola plynového kotle není jen otázkou bezpečnosti a správné funkce. Špatně seřízený kotel může spalovat více plynu, než je potřeba - což zbytečně zatěžuje vaši peněženku i ovzduší. Při nedokonalém spalování navíc vzniká více škodlivin, včetně oxidu uhelnatého nebo oxidů dusíku.

Moderní kondenzační kotle dosahují účinnosti až 97 %, ale pouze tehdy, pokud jsou správně nastavené. Na plánovanou revizi nebo servis je dobré se předem připravit. Technik tak zvládne vše rychle a efektivně - a vy mu tím ušetříte práci.

A ještě jeden praktický tip: Pokud máte pocit, že platíte za plyn zbytečně moc, může být čas nejen na kontrolu kotle, ale i na srovnání cen a změnu dodavatele.

Pokud jste domácnost, revize plynového kotle není povinná, s výjimkou výchozí revize při instalaci. Firmy a podnikatelé mají povinnost provádět revizi každé 3 roky.

V případě pojistné události může pojišťovna odmítnout plnění, pokud se prokáže, že kotel nebyl řádně udržován. Revize plynu je povinná po každé nové montáži zařízení (tzv. výchozí revize). Dále pak každé 3 roky u komerčních objektů a provozoven.

Pravidelné čištění a kontrola zvyšují účinnost kotle, snižují riziko poruchy a prodlužují jeho životnost. Majitel nemovitosti hradí výchozí nebo zákonnou revizi.

Vliv malých zdrojů na znečištění ovzduší

Dlouhodobá imisní data získaná v oblastech zasažených znečištěním z velkých průmyslových zdrojů, vykazují v průběhu topné sezóny pozoruhodné změny, které ukazují na nezanedbatelný podíl malých spalovacích zařízení na zhoršené kvalitě ovzduší.

Obyvatelé v takto znečištěných oblastech často kladou vinu za zhoršenou kvalitu ovzduší jen velkým znečišťovatelům a nepřipouštějí si, že také oni sami se nemalým dílem na daném znečištění mohou podílet.

Spalování tuhých paliv je vždy doprovázeno produkcí znečišťujících látek a obecným cílem by mělo být jejich množství snížit na přijatelnou úroveň.

Měření emisí a certifikace kotlů

Každé spalovací zařízení určené k vytápění prochází certifikací v autorizované zkušebně, která ověřuje jeho základní tepelné, technické a bezpečnostní parametry, mezi které patří také úroveň produkovaných škodlivin.

Měřicí přístroje

Přenosné analyzátory spalin jsou většinou vhodné pro rychlé stanovení koncentrací základních škodlivin ve spalinách (nastavení kvality spalování na již instalovaných zařízeních, kontroly spalovacích zařízení u podnikatelů …). Pracují na principu elektrochemických převodníků.

tags: #jak #často #měřit #emise #kotle #na

Oblíbené příspěvky:

• STK Znojmo: Kompletní průvodce
• Lak pro dřevěné vany
• Třídění stavebního odpadu
• 120l nádoba na tříděný odpad
• Jakub Bart-Ćišinski a jeho sonety