Jak správně vypočítat a nakládat se stavebním odpadem

S jarem naplno propuká stavební sezóna a odborné tiskoviny doslova hýří různými texty na téma stavebních odpadů. Obor stavebnictví produkuje celou škálu odpadů.

Stavební odpad vzniká při výstavbě, rekonstrukcích i demolicích staveb. Obsahuje různé materiály. Beton, cihly, dřevo, kovy nebo izolace - a jeho správné třídění a zpracování umožňuje další využití těchto surovin i omezení dopadů na životní prostředí.

Většina z nás si představí typické stavební odpady, jako je beton, cihla, omítka, vyzdívka, izolace, štěrk…, které ale vznikají hlavně při údržbách nebo demolicích staveb. Stavební výroba však produkuje také značné množství obalových odpadů, kovů, skla, ale třeba i biologických odpadů vznikajících při přípravě stavby. Na ty by stavebníci neměli zapomínat a důsledně je při své činnosti třídit, aby i tyto odpady mohly být využity. Pouze na vytěženou čistou zeminu příp. jiný přírodní materiál (např. kamení), které budou v místě téže stavby znovu použity, se zákon o odpadech vůbec nevztahuje.

Plánování a příprava stavby

Stále platí, že zásadní vliv na množství a složení odpadů ze stavby má způsob plánování, tj. příprava stavby a že se vznikem stavebních odpadů je nezbytné počítat od samého počátku projektu. Demolice nebo změny staveb vyžadují ještě další předrealizační přípravu, zejména prohlídku stavby. Jejím účelem je mj. vymezit takové části, kde se mohou vyskytnout nebezpečné látky a odpady.

Tyto části by měly být ze stavby odebrány pokud možno odděleně ve zvláštním režimu, aby se zajistila ochrana zdraví lidí a minimalizovalo se rozšíření škodlivin do životního prostředí. Demolice má ideálně probíhat jako tzv. demontáž stavby s cílem co nejkvalitnějšího roztřídění vznikajících materiálů a odpadů.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Výše uvedené povinnosti nejsou žádnou novinkou, jsou obsaženy v metodickém návodu MŽP již od r. 2018. Co nového tedy přináší v oblasti SDO zákon 541/2020 Sb., o odpadech? Předně jednoznačně zavazuje k zajištění nejvyšší možné míry opětovného použití a recyklace stavebních odpadů. A to od samotného vzniku těchto odpadů - a nejen odpadů, ale i dalších materiálů ze staveb.

Proto přímo v § 15 ukládá zákon původcům odpadů povinnost dodržet určitý postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, s vedlejšími produkty a se SDO vzniklými při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Tento postup upřesňuje vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady, která sice zatím (březen 2021) nevstoupila v účinnost, nicméně její návrh mnohé naznačuje. Jednak přesně vymezuje vybourané stavební materiály, které je možné opětovně použít, nebo které mohou být vedlejšími produkty, a dále odpady, které je možné recyklovat - uvádí jejich podrobný seznam a ukládá povinnost tyto složky soustřeďovat odděleně. Podobně vyjmenovává SDO, které obsahují nebezpečné složky, jejichž oddělené soustřeďování by již nyní mělo být samozřejmostí.

Při nakládání s odpadem obsahujícím azbest musí každý zajistit, aby nebyla do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach, a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna. Návrh vyhlášky výslovně ukládá, aby tyto odpady byly neprodleně po vzniku zabaleny do neprodyšných obalů nebo uloženy do utěsněných nádob či kontejnerů a označeny a předány do zařízení pro nakládání s odpady, které je určeno k jejich sběru nebo odstranění.

Původci SDO mají v zákoně nově povinnost mít jejich předání zajištěno písemnou smlouvou, a to ještě před jejich vznikem. Tato povinnost se týká i občanů, pokud nemají možnost předat SDO obci v rámci obecního systému, a byla do zákona vložena jako prevence vzniku černých skládek.

Recyklace a opětovné využití

Jestliže jsme tedy odpady i materiály vzniklé při stavbě či demolici důsledně vytřídili, vhodné materiály opětovně použili (např. nepoškozené konstrukční prvky nebo očištěné cihly) a zeminy jsme využili ideálně jako vedlejší produkt. Vzniklé stavební odpady chceme recyklovat či využít, ideálně znovu ve stavebnictví.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

A protože stavba není odpadové zařízení, potřebujeme tyto odpady legálně vyvést z odpadového režimu. Zákon to ve svém § 10 umožňuje, pojďme se podívat, jak to lze provést. Ukončení režimu odpadu lze pouze ve schváleném zařízení ke zpracování odpadů (jejich úpravě nebo využití). Nový zákon zmocňuje dvě ministerstva - MŽP a MPO - k vydání prováděcího předpisu, který stanoví pro konkrétní odpady přesná pravidla, postupy a technologie jejich zpracování a kritéria kvality vystupujících výrobků.

Dle informací MŽP by vyhláška měla řešit např. paliva z odpadů, znovuzískané asfaltové směsi nebo právě zeminy a recykláty ze stavebních odpadů. Pak bude postup relativně jednoduchý, zatím však žádná taková vyhláška neexistuje ani v návrhu, a přestože se údajně již připravuje, musíme se zatím obejít bez ní.

Což znamená, že jako potenciální výrobci výrobku z odpadů - recyklátu - budeme muset mít kromě schváleného provozu zařízení k využití odpadů navíc povolení krajského úřadu k ukončení režimu odpadů. Dosud byl zařízením, kde vznikal recyklát jako výrobek z odpadů, udělován souhlas krajského úřadu k provozu zařízení k využití odpadů, a to většinou kódem využití R5 Recyklace nebo zpětné získávání ostatních anorganických materiálů (v příloze č. 5 nového zákona kód R5d Výroba stavebních recyklátů, které přestávají být odpadem).

Je ovšem pravdou, že zatím nebyla přesná pravidla a existovaly rozdíly mezi jednotlivými kraji v tom, co musel provozovatel takového zařízení splnit. Toto zřejmě chtěli zákonodárci sjednotit, a proto je nově nutné k žádosti navíc doložit vyjádření MPO o tom, zda se náš výrobek běžně využívá ke konkrétnímu uvedenému účelu, zda pro něj existuje trh nebo poptávka a zda splňuje pravidla pro uvádění výrobků na trh. A bohužel v současné chvíli není zcela jasno, co bude MPO pro vydání takového vyjádření od výrobce vyžadovat. První informace naznačují, že bude třeba recykláty více přiblížit výrobkové legislativě, zejména technickým předpisům (normám).

Shrneme-li stávající situaci, doporučujeme vyčkat s novými žádostmi jednak do vydání prováděcí vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, a také do vyjasnění požadavků MPO. Mluvíme tu o nových záměrech; provozovaná zařízení mají dle přechodných ustanovení ještě necelé 3 roky čas.

Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět

Pokud jde o znovuzískané asfaltové směsi, je při nakládání s nimi možné dle metodiky MŽP do doby vydání vyhlášky postupovat v souladu se zrušenou vyhláškou č. 130/2019 Sb.

Zasypávání

Stavební odpady resp. recykláty a zeminy byly často využívány k terénním úpravám. Nový zákon obsahuje pojem zasypávání. Jde v podstatě o jiný název pro využití odpadů na povrchu terénu, kdy je vhodný ostatní odpad použit pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách, a to v množství nezbytně nutném pro dosažení tohoto účelu.

Vhodné odpady opět upřesňuje návrh vyhlášky - k zasypávání lze využít zeminy, jalové horniny, hlušiny, sedimenty, recyklát ze stavebního a demoličního odpadu a vybourané betonové nebo železobetonové bloky jako náhradu za lomový kámen. Návrh vyhlášky však navíc oproti zrušené vyhlášce č. 294/2005 Sb. zpřísňuje kvalitativní požadavky na tyto odpady.

Nadále se bude muset provádět analýza obsahu škodlivin v sušině odpadů a ekotoxikologický test, avšak rozdílné - přísnější - limity budou nastaveny pro využití odpadů ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu, a také ve vymezených místech (např. určených k bydlení nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů). Zároveň však přibyl i rozbor vodného výluhu odpadů určených k zasypávání; a to v rozsahu výluhové třídy I.

Zasypávání bude opět možné jen v „odpadářském“ zařízení, pokud však bude k zasypávání využita pouze zemina nebo kamení v maximálním množství 10.000 t odpadu nebo sedimenty v maximálním množství 50.000 t odpadu, a pokud provozovatel neprovozuje nebo v posledních 5 letech neprovozoval ve vzdálenosti do 2 kilometrů jiné zařízení k zasypávání, nebude potřebovat zařízení povolení krajského úřadu.

Ekonomické aspekty a motivace

Trend nakládání se stavebními odpady v nové legislativě, tedy maximální možné třídění a využití těchto odpadů, má také ekonomickou motivaci. Jednak samozřejmě zisk z prodeje výrobků ze zpracovaných odpadů. Zároveň jsou některé stavební odpady vymezeny v návrhu vyhlášky jako „využitelné“, tedy s výrazně vyšším poplatkem za jejich uložení na skládky. Využitelné odpady nebude možné od 1. 1. 2030 skládkovat vůbec.

Při striktním dodržení zákona by přitom již nyní měl být na skládky přijímán pouze takový směsný stavební odpad (k. č. 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady), který již nelze upravit v souladu s § 41, tedy nelze z něj vytřídit žádné využitelné složky.

Legislativa a předpisy

Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, má za cíl zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti.

Podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, je požadováno v zásadě ve všech úrovních projektové dokumentace i dokumentace bouracích prací řešení celkového produkovaného množství a popis druhů odpadů.

Původce odpadů je povinen pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů.

Dělení stavebních odpadů dle Vyhlášky č. 93/2016 Sb.

Hierarchie nakládání s odpady říká, že nejlepší je odpadům předcházet nebo alespoň prodloužit životnost výrobků či materiálů. I rekonstrukci domu lze provádět tak, že opatrně demontujete díly a prvky, které bude možné dále využít. Řada prvků lze opět použít či prodat. Takovéto nakládání s materiály je obecně méně náročné na energii a suroviny ve srovnání s recyklací.

Kam se stavebním odpadem?

Většinu stavebního odpadu lze odvézt do sběrného dvora. Je třeba si vždy zjistit podmínky konkrétního dvora. Ty provozované obcí obvykle povolují bezplatně na hlavu občanům pouze určitý objem odpadu - nejčastěji to bývá 1m³/měsíc.

Některé sběrné dvory nabízejí i možnost zápůjček velkoobjemových kontejnerů a pomoc při nakládání sutě. Na stavební a demoliční práce si také můžeme objednat firmu. Toto řešení má velkou výhodu - o veškeré další postupy od třídění odpadu až po jeho odvoz, příp. likvidaci, se firma postará za nás.

Pokud stavíme a na tyhle naše práce je třeba stavební povolení se závěrečnou kolaudací, je naší zákonnou povinností předložit potvrzení o likvidaci odpadu!

Více než polovinu odpadů v ČR tvoří stavební a demoliční odpady. Ty však jsou v současnosti téměř kompletně využity, téměř z 98 %. Stavební a demoliční odpady představují významný zdroj druhotných surovin.

Třídění stavebního odpadu

To, jakým způsobem jsou odpady roztříděny, rozhoduje o výši poplatku, který za jejich likvidaci zaplatíme. Obvykle platí, že za dobře roztříděné odpady méně zaplatíte.

• Azbest: Nejčastěji se s ním setkáme u starších nemovitostí v podobě tzv. eternitu (obchodní název krytiny z vláknitého cementu s příměsí azbestu). Azbest se řadí do nebezpečného odpadu a při manipulaci s ním musíme být velmi opatrní! Ideální je zabalit jej do igelitu a předat specializovaným likvidátorům nebezpečného odpadu nebo ho odevzdat do sběrného dvora, který může nakládat s nebezpečným odpadem (NO), nebo na specializované pracoviště zaměřené na nakládání s NO.
• Dehet: U materiálů obsahujících dehet postupujeme jako v případě azbestu - i dehet je klasifikován jako nebezpečný odpad!
• Drátosklo: Patří do sběrného dvora.
• Linoleum: Staré linoleum můžeme odevzdat ve sběrném dvoře. Stejně jako třeba tapety nebo polystyren.
• Minerální vata: Tento izolační materiál dělíme na skelnou nebo kamennou vatu dle převažující vstupní suroviny. Ideálním řešením je minerální vatu zabalit do igelitu a odvézt do sběrného dvora. Při větším množství je lepší kontaktovat autorizovaného likvidátora.
• Pytle od cementu: Obal je v drtivé většině znečištěný, někdy může být i složený z více druhů materiálů, proto jej nelze třídit do modrého kontejneru na papír. Patří proto do směsného odpadu.
• Stavební suť (bez příměsí): Suť, kam spadá beton, cihly, střešní krytiny, obkladačky, umyvadla, WC mísy apod., by měla být před likvidací zabalená (ideálně v pytlích). Patří do sběrného dvora, další možností je přistavení kontejneru nebo svěření specializované firmě.
• Stavební suť (s příměsí): Za příměs stavební suti se považují takové typy materiálu, které lze ještě vytřídit: plastové trubky, plastové sanitární pomůcky, papírové kartony, kovy (trubky apod.).

Při rekonstrukci bytu, bourání příček nebo stavebních úpravách vzniká tzv. stavební a demoliční odpad. Mezi takový odpad patří například cihly, beton, keramická dlažba nebo omítka. Tento typ odpadu ale rozhodně nepatří do běžných popelnic na směsný komunální odpad.

Většina měst a obcí provozuje sběrné dvory, kam mohou občané stavební odpad v omezeném množství odvážet zdarma nebo za symbolický poplatek. Každý sběrný dvůr má ale jiná pravidla - někde přijímají jen určité druhy materiálů, jinde limitují množství na domácnost a rok.

Pro větší množství stavebního odpadu, například z bourání domu, je vhodné využít služeb specializovaných skládek nebo recyklačních zařízení. Pokud očekáváte větší objem odpadu, nejpohodlnější variantou bývá objednání kontejneru. Firma přistaví kontejner na místo stavby, vy si do něj odpad naložíte a oni ho následně odvezou a zlikvidují podle předpisů. Cenu ovlivňuje typ a množství odpadu, lokalita i doba přistavení.

Některé obce pořádají jednorázové akce pro sběr objemného nebo stavebního odpadu. Tyto dočasné sběrné body bývají vyhlašovány zpravidla na jaře a na podzim.

Ne každý odpad ze stavby nebo rekonstrukce lze považovat za stavební.

• elektroodpad (např.
• izolační materiály s obsahem škodlivin (např.

Vyhazování stavebního odpadu do lesa, na polní cesty nebo do kontejnerů na komunální odpad je zakázané. Nelegální skládky poškozují životní prostředí a představují vážný ekologický problém.

Recyklace pěnového polystyrenu

Během zateplování vzniká na stavbě odpad z pěnového polystyrenu, tzv. odřezky. O tento odpad, který při stavbě vznikne, se musí postarat jeho původce (např. stavební firma). Odřezky je třeba sbírat odděleně v co nejčistší formě a následně předat k recyklaci.

V případě dekonstrukce (demontáže zateplovacího systému) nebo demolice (zbourání celé stavby) je nejprve třeba zpracovat projekt, který popisuje způsob nakládání s jednotlivými stavebnímy odpady. Jejich součástí je i odpad ve formě použitých EPS desek. Ten je třeba oddělit od ostatních součástí stavby (lepidlo, kotvící prvky, krycí vrstva včetně výztužné síťoviny apod.), zkompaktovat a takto připravený odpad lze následně zpracovat energeticky nebo recyklovat novou technologií PolyStyreneLoop.

tags: #jak #vypočítat #odpady #ze #stavby

Oblíbené příspěvky:

• Vzdělávání v Šenově
• Přírodní krásy v Česku
• Odkaz přírodě
• Podpora environmentálních programů v MSK
• Přírodní metody proti plevelu