Jak vyrobit kompostér na kuchyňský odpad

Kompostér je udržitelný, praktický a patří do každé zahrady. Možná ale nevíte, že si takové hnojivo můžete vyrobit sami ze zahradního a organického odpadu. Ať už máte zahradu, dvorek nebo jen větší balkon, kompostování vám pomůže snížit množství odpadu a zároveň vytvořit kvalitní přírodní hnojivo.

Co je to kompostování?

Obecná definice říká, že kompostování je proces rozkladu organického odpadu mikroorganismy, především bakteriemi a živočichy (hlísticemi). Tento proces řídíte vy, zahradníci, a aby probíhal rychleji, musíte organismům rozkládajícím biomasu poskytnout co nejlepší podmínky pro růst.

Typy kompostérů

Domácí kompostér lze sestavit několika způsoby. Na terasách v bytech se nejlépe osvědčí speciální kompostér (plastový kompostér), ale lze jej použít i na zahradách. Dalším způsobem, jak si pořídit zahradní kompostér, je jednoduše navršit a shrabat hromadu zeminy nebo vykopat jámu, která se zakryje větvemi. Je také dobré si sami připravit dřevěný kompostér, který bude velikostně odpovídat vašim individuálním potřebám. Domácí kompostér, ať už plastový nebo dřevěný, je skvělou domácí výrobnou hnojiva a recyklátorem organického odpadu.

Vermikompostér

Vermikompostér se hodí jako kompost, i když nemáte vlastní zahradu. Protože je vermikompostér menší než kompost, můžete jej umístit i na balkon. Protože žížaly rozkládají organický materiál relativně rychle, nevzniká při kompostování v bedně na rozdíl od popelnice na bio odpad téměř žádný zápach. Žížalí humus poskytne vašim rostlinám výživné hnojivo.

Ve vermikompostéru rozkládají žížaly kuchyňský odpad a jiný bio odpad. Za účelem kompostování proto do bedny umístěte například žížaly dešťovky. Druhy „Eisenia fetida“, „Eisenia andrei“ a „Dendrobena veneta“ se obzvláště dobře hodí jako žížaly na kompost. Jako potrava jsou vhodné zbytky zeleniny a ovoce, ale ke krmení žížal poslouží také kávová a čajová sedlina. Některé odpady však žížaly nemohou kompostovat, například citronové slupky. Rychle zjistíte, které zbytky mají žížaly rády a které zůstávají v bedně.

Čtěte také: Výroba louče

Naplňte vermikompostér bio odpadem, jako je kuchyňský odpad a zelené odřezky. Ve vermikompostéru se nachází dvě komory, které jsou odděleny mřížkou. Pro vyjmutí humusu bez žížal naveďte žížaly na jednu stranu vermikompostéru. Za tímto účelem doplňujte bio odpad pouze na jedné straně. Tak se žížaly vydají skrz mřížku na druhou stranu, kde jim umístíte další porci potravy. Z druhé komory bedny můžete vyjmout humus.

Aby váš vermikompostér nebyl uvnitř příliš vlhký, měli byste zajistit dodatečné větrání. Například můžete víko vermikompostéru pootevřít pomocí malého dřevěného klínu a vytvořit tak mezeru. Po určité době se může navíc stát, že se ve vermikompostéru vytvoří takzvaný žížalí čaj, který může vytékat dolů z bedny. Žížalí čaj je tekuté hnojivo bohaté na živiny, které vzniká při kompostování a které můžete po naředění použít k zalévání vašich rostlin. Pro zachycení žížalího čaje můžete pod vermikompostér umístit mělkou nádobu. Pro případnou ochranu podlahy před vytékajícím žížalím čajem byste měli pod vermikompostér nejprve položit fólii.

Bokashi kompostování

Bokashi je japonská metoda, která na rozdíl od běžného kompostování, co vyžaduje pro rozklad odpadů přístup vzduchu, funguje na principu anaerobní fermentace.

Pro domácí kompostování budete potřebovat bokashi nádobu, která disponuje dvojitým dnem a výpustním kohoutem. Jedná se o poměrně jednoduchý proces, kdy se zbytky z kuchyně (včetně vaječných skořápek) skládají do kbelíku a prokládají bokashi směsí obsahující sušené bakterie. Každou vrstvu je třeba důkladně stlačit, aby se z ní dostal vzduch. V kbelíku se zbytky fermentují a tekutina je odváděna falešným dnem do spodní nádoby. Až se kbelík naplní, uzavřete jej a nechte 2-4 týdny plně zkvasit.

Po fermentaci vznikne předkompost, který můžete přidat do velké hromady kompostu, nebo zakopat do země, kde se dokončí celý rozklad, což může trvat v závislosti na ročním období, typu, teplotě a vlhkosti půdy jeden až dva měsíce. Kompost tedy vznikne až po zapracování do půdy. Má však mnohonásobně vyšší hnojivý efekt než klasický.

Čtěte také: Jak si vyrobit padák pro raketu

Tekutinu, která vzniká fermentací, můžete už po 14 dnech stáčet a používat jako hnojivo pro pokojové rostliny. Předtím ho ale musíte zředit 1 : 100 (1 dcl na desetilitrovou konev). Nezředěnou šťávu je možné využívat pro čištění odtoků v koupelně a kuchyni, zamezuje totiž vzniku pachů a zároveň dokáže potrubí vyčistit od řas a škodlivých bakterií.

Elektrický kompostér

Pro ty, kteří milují různé elektrické vychytávky a hračky, bude zajímavý některý z elektrických kompostérů. Jejich výhodou je, že na rozdíl od většiny běžných kompostérů umí zpracovat i živočišný odpad. Práce s nimi je jednoduchá a veškerou práci a péči odvedou za vás. Jsou osazeny pachovými filtry, které zaručí, že v kuchyni neucítíte ani minimální zápach.

Co patří do kompostéru?

Můžete kompostovat prakticky veškerý odpad rostlinného původu, tedy slupky, většinu ovoce i zeleniny, nať, ohryzky apod., dále také papírové čajové sáčky, kávovou sedlinu, uvadlé květiny, staré pečivo, skořápky vajíček i ořechů. Zbytky pečiva, papírové ubrousky či zvadlé květiny by měly tvořit malou část kompostu, mohou totiž začít plesnivět.

Pamatujte, že do kompostéru byste vždy měli dávat co nejpestřejší směs. Mezi nejčastější chyby při kompostování patří nevědomost, jak kompostovat kuchyňský odpad. Nevhodné zbytky (většinou živočišné, např.

Správná skladba materiálu je zásadní pro aktivitu bakterií a kvalitní kompost.

Čtěte také: Výroba z přírodnin

Co patří do kompostu

• „Zelené“ složky (bohaté na dusík): Posekaná tráva (v malých vrstvách, aby nehnila), plevel (bez semen), kuchyňské zbytky (ovoce, zelenina, kávová sedlina, vylouhované čajové sáčky bez plastu), drcené vaječné skořápky (dodávají vápník a pomáhají s provzdušněním).
• „Hnědé“ složky (bohaté na uhlík): Suché listí, jemné větve (drcené štěpkovačem), piliny, hobliny z čistého dřeva, papír (nesavý, nenatíraný, karton, nebělené ubrousky), sláma.

Co nepatří do kompostu

• Maso, kosti, tuky, oleje, mléčné výrobky, vařená jídla (přitahují hlodavce a škůdce, způsobují zápach a patogeny se v domácím kompostu nemusí zničit).
• Rostliny napadené chorobami nebo škůdci (zejména plísně a vykvetlý plevel, jejichž semena a patogeny by se v domácím kompostu nemusely zahubit). Semena plevelů (mohou přežít kompostování a rozšířit se po zahradě).
• Chemicky ošetřené materiály (například natřené dřevo, slupky chemicky ošetřených citrusů, papíry s barevným potiskem), sklo, kovy, plasty, kameny, látky, exkrementy masožravých zvířat.

Jak si vyrobit dřevěný kompostér

Chcete si pro svou zahradu vlastnoručně vyrobit praktický kompostér a mít po ruce všechny potřebné materiály a nářadí? V tom případě potřebujete již pouze následující montážní návod, abyste mohli začít.

Je to velmi jednoduché! Stačí se vybavit několika užitečnými předměty. Nejdůležitější bude samozřejmě dřevo. Můžete použít zbytky prken nebo jiný druh odpadu po renovaci, ale stejně dobře poslouží i nové kusy dřeva. Uspořádejte desky nebo palety do obdélníkového tvaru o velikosti, která vyhovuje vašim potřebám. Složte je na hromadu a vytvořte odpovídající stěny. Jak vidíte, vytvořit si vlastní kompostovací koutek je docela jednoduché!

Výběr vhodného místa

Než si kompostér postavíte sami, měli byste si vybrat vhodné místo. Ideální je polostinné stanoviště chráněné před větrem, které zajišťuje stabilní teplotu a vlhkost, zároveň bez přímého slunce, aby se kompost nepřehříval a nevysušoval.

Kompostér umístěte nejlépe do stínu nebo do polostínu na rovnou plochu. Vyhněte se betonovému nebo zcela uzavřenému podkladu - kompost potřebuje kontakt se zemí. Vyberte pro svůj kompostér nejlepší místo tak, aby byl v kontaktu s přirozenou zahradní půdou. Zároveň myslete na to, že ke kompostéru budete potřebovat pohodlný přístup. A hodí se mít okolo dost místa i na jeho pozdější rozšíření.

Ideálně kompostér schováte za keře, živý plot nebo zahradní domek, aby nebyl viditelný z vaší terasy nebo oblíbeného posezení.

Postup výroby

1. Naměřte si požadované rozestupy a zatlučte do země čtyři delší hranoly. Nezapomeňte přitom spodní část kůlů předem naimpregnovat.
2. Poté vezměte kladivo nebo aku šroubovák a hřebíky či vruty a na třech stranách připevněte prkna na hranoly. Prkna by přitom neměla přes sloupky přečnívat. Zároveň mezi nimi zachovávejte vždy stejný rozestup. Kompostér tak bude lépe vypadat a kompost se bude správně provzdušňovat.
3. Poté vyrobte přední stěnu. Nezapomeňte přitom, že musí jít otvírat, abyste se pohodlně dostali k připravenému kompostu. Dejte je od sebe tak daleko, aby zapadly mezi sloupky na volné straně kompostéru, a poté mezi ně přibijte zbývající prkna. Ta by tentokrát přečnívat měla.
4. Přední stěnu pak ke kompostéru přidělejte pomocí pevné šňůry. K bočním stěnám ji přivažte na čtyřech místech. Bude tak dobře držet a zároveň ji později snadno sundáte.

Vylepšení kompostéru

• Pokud máte doma staré palety, můžete si udělat kompostér i z nich.
• Také si můžete zajistit jednodušší a pohodlnější přístup ke kompostu. Stačí přední stěnu připevnit pomocí otočných závěsů.
• A když máte na zahradě dostatek místa, vyplatí se připravit si rovnou tři kompostéry.
• Pro optimální udržení vlhkosti byste měli svůj vlastnoručně vyrobený kompostér zakrýt, například bambusovou nebo rákosovou rohoží. Potřebné teplo a vlhkost v kompostu zůstanou zachovány. Navíc jsou bambusové a rákosové rohože velmi ekologické, protože je lze používat opakovaně.

Jak správně kompostovat

Už víme, jak kompostér vypadá, jak ho postavit a co v něm lze zpracovávat, nyní je otázkou, jak správně kompostovat. Důležité je pořadí vrstev - nejlépe je začít tou spíše volnější. K tomu jsou vhodné silné větve, aby se ke kompostu dostával vzduch ze všech stran. Dalším krokem by měla být vrstva okyselené rašeliny, na kterou již lze odpad uložit. Je důležité je nakrájet, takže slupky zeleniny nebo ovoce by měly být nakrájeny nadrobno. Díky tomu rychleji zkvasí a přemění se na hnojivo. Do hotového kompostéru je dobré přidat část již hotového kompostu od sousedů, aby se proces urychlil. Plastový kompostér na balkoně nebo terase musí být vybaven obyvateli, tj. žížalami, které urychlí přeměnu odpadu na kompost. Občasné promíchání hnoje jistě také pomůže, protože díky čerstvému vzduchu se procesy urychlí. Naopak na zimu se vyplatí zahradní kompostér přikrýt vrstvou listí a větví.

Péče o kompost

Abyste měli kvalitní kompost, musíte se o něj také správně starat. V první řadě to znamená dávat do něj jen věci, které tam opravdu patří.

Kompost by měl být vlhký jako vyždímaná houba, optimální vlhkost se pohybuje mezi 40-60 %. Pravidelné přehazování (cca jednou za měsíc) je naprosto klíčové pro provzdušnění a promíchání materiálu, což urychluje rozklad a dodává kyslík tolik potřebným mikroorganismům. Správnou vlhkost poznáte tak, že po zmačknutí kompost v ruce drží tvar a vyteče maximálně pár kapek vody.

Využití kompostu

Kvalitní kompost bývá zralý za 3-12 měsíců podle složení, vlhkosti a teploty. Na zahradě využijeme kompost při zakládání záhonů jako přímé hnojivo nebo příměs do půdy (přímé hnojení záhonů, truhlíků a květináčů). Do květináčů doporučujeme v poměru cca 1:3 s běžným substrátem, na trávník pouze jako jemný posyp pro výživu.

Kompostování v zimě nezastavujte - proces se zpomalí, ale nezastaví. Zajistěte proto, aby kompost nezamrzl a pomozte mikroorganismům přikrytím kompostéru (např. senem, listím nebo plachtou).

tags: #jak #vyrobit #kompostér #kuchyňský #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry a vlastnosti odpadních trubek Geberit
• Kromexim a recyklace papíru
• Dopad komunálního odpadu
• Alternativní školy ve Zlínském kraji
• Recenze ubytování pro školy v přírodě