Jak vysoký krevní tlak zvyšuje riziko infarktu

Sledování krevního tlaku je základní součástí péče o zdraví. Dvě naměřené hodnoty krevního tlaku totiž odrážejí celkový zdravotní stav organismu. Lidově řečeno, kdy už je tlak na infarkt.

Co je krevní tlak?

Tlak, pod kterým krev protéká tepnami, se nazývá arteriální tlak. Jak upřesňuje Národní zdravotnický informační portál, jeho úroveň závisí na síle srdce i na odporu v cévách, které mu se odborně říká periferní odpor. Krevní tlak ovlivňuje také pružnosti cév a různé regulačních systémy těle. Při srdečních stazích, neboli kontrakcích je krev čerpána ze srdce do tepen. Stahy srdce se přenášejí tepnami jako tlaková vlna neboli puls. Je to síla, ktrou krev tlačí na cévní stěny. Tlak naměřený během srdečního stahu, která se odborně označuje jako systola, se nazývá systolický krevní tlak. Když se pak srdeční stah uvolní a do srdečních komor proudí nová krev, nastává fáze nazývaná diastola. Hodnota krevního tlaku se tedy uvádí ve dvou číslech s lomítkem: první vyšší je systolický tlak, za lomítkem je pak nižší hodnota tlaku diastolického. Jak vysvětluje web Very Well Health, standardní měrná jednotka krevního tlaku, mm Hg, znamená „milimetry rtuti“.

Hodnoty krevního tlaku

Evropská společnost pro hypertenzi stanovila hodnoty krevního tlaku, které jsou v normě i ty, které jsou už vyšší nebo příliš vysoké. Za hraniční hodnotu krevního tlaku měřenou pacientovi v ambulanci lékaře je považován krevní tlak 140/90mmHg. Optimální tlak je pod známých „120 na 80“, normální pak do 130/80.

Dělit hodnoty krevního tlaku striktně podle věku se evropští odborníci nerozhodli. Profesor Miroslav Souček, specialista na hypertenzi z brněnské Fakultní nemocnice u sv. • U lidí nad 65 let je snahou udržet tlak krve v rozmezí 130-140 mm Hg. Krevní tlak opravdu s věkem roste, především ten systolický, tedy vznikající při stahu srdce. Může za to větší periferní odpor (to znamená, že krev pumpovaná ze srdce se zadržuje v tepnách a neodtéká naráz do žil. Spolupůsobí při tom elastické vlastnosti velkých tepen; pozn. „Diastolický krevní tlak po 50. roce věku naopak mírně klesá.

Vysoká krevní tlak se ovšem netýká jen starších ročníků. „Máme velký problém s léčbou a jejím zahájení u mladších pacientů. Je to proto, že tito mladí pacienti nechtějí dodržovat ani režimová opatření, ani léčbu vysokého krevního tlaku. „Ale studie jasně ukazují, že pacienti, kteří se neléčí, pak mají v 50 letech až padesátiprocentní poškození srdce, mozku, cév a ledvin.

Čtěte také: Krmiva pro psy s vysokým obsahem odpadu: Recenze

Rizika neléčeného vysokého krevního tlaku

Podstatným rizikem neléčeného vysokého krevního tlaku jsou choroby, které souvisejí s dlouhodobým poškozením oběhového systému, tedy nadměrně namáhaných cévních stěn i srdce. Dlouhodobé vysoké hodnoty krevního tlaku prokazatelně urychlují proces aterosklerózy („kornatění tepen“), způsobují zbytnění (hypertrofii) levé komory srdeční a zatěžují ledviny. V konečném důsledku tedy neléčený (nebo špatně léčený) vysoký krevní tlak vede k infarktu myokardu i ostatním formám ischemické choroby srdeční, srdečnímu selhávání, cévním mozkovým příhodám, srdeční arytmii (typicky fibrilaci síní), selhání ledvin nebo poškozování zraku - hypertenzní retinopatii.

Všeobecně uznávanou skutečností je, že výše uvedené choroby jejichž zásadním faktorem či původcem je hypertenze zodpovídají v populaci za 45 % úmrtí u mužů a 50 % u žen! V obecné populaci platí, že snížení systolického krevního tlaku o 15-20mmHg redukuje riziko kardiovaskulární mortality o 40%.

Arteriální hypertenze je ve vyspělé „západní“ společnosti zcela oprávněně považována za skutečnou epidemii 21.století. Vysoký krevní tlak není ani v nejmenším raritním onemocněním - je tomu, bohužel, přesně naopak. Uvádí se, že 50ti letý člověk, který nemá vysoký krevní tlak má 90% pravděpodobnost, že se v průběhu dalších let stane hypertonikem! Jinými slovy především ve středním a vyšším věku je raritní spíše člověk, který hypertenzi nemá. Z uvedeného zřetelně vyplývá skutečnost, jak důležité je především znát svoje hodnoty krevního tlaku.

Absence klinických příznaků vysokého krevního tlaku bohužel komplikuje úspěšný záchyt pacientů s hypertenzí a u těch je pak náležitá léčba zahajována až pozdě - po objevení zdravotních komplikací. Každý člověk nad 40 let by měl znát hodnoty svého krevního tlaku. V případě, že přesahují doporučené hodnoty, hodnotí lékař - specialista za pomoci laboratorních odběrů a ultrazvukového vyšetření srdce rizika a na základě toho rozhoduje, zda je vhodné zahájení léčby. Není rozumné hledat důvod proč léčbu odkládat.

Infarkt myokardu

Srdeční infarkt neboli infarkt myokardu se projeví tehdy, když část srdečního svalu není dostatečně zásobována krví. Nejčastější příčinou vzniku srdečního infarktu je ateroskleróza postihující koronární tepny. Ateroskleróza (kornatění tepen) je složitý proces, při kterém se do stěny tepen ukládají tukové částice (např. cholesterol), které se postupně hromadí v určitých místech a dávají vznik tzv. aterosklerotickým plátům. Aterosklerotické pláty snižují pružnost tepen a mohou svým narůstáním postupně i zužovat jejich průsvit. Akutní infarkt myokardu potom vzniká nejčastěji tak, že jeden aterosklerotický plát praskne směrem dovnitř cévy a na prasklém plátu se vytvoří krevní sraženina, která koronární tepnu ucpává. Tím dojde k nedokrevnosti srdečních buněk, které postižená tepna dosud zásobovala krví.

Čtěte také: Příčiny Vysokého Signálu Recirkulace Spalin

V České republice bývá hospitalizováno se srdečním infarktem více než 20 000 nemocných za rok. Úmrtnost po přijetí do nemocnice díky pokrokům v současné medicíně v posledních 25 letech výrazně poklesla z cca 13 % na dnešních 5-6 %.

Příznaky infarktu

Akutní infarkt se nejčastěji projevuje jako silná, v klidu vzniklá, tlaková, svíravá nebo pálivá bolest na přední straně hrudníku. V některých případech se bolest může objevit i mezi lopatkami, v zádech, v nadbřišku, v krku, dolní čelisti či v horních končetinách nebo se do těchto lokalizací může šířit z hrudníku.

Odhaduje se, že až desetina případů nemá žádné příznaky a až třetina případů má příznaky atypické a mírnější, kde počítáme např. dušnost nebo bolest v zádech nebo v rameni. Mezi příznaky infarktu patří také pálení žáhy, bolest břicha, zvracení, nevolnost, závratě, mdloby nebo studené pocení. V nejtěžších případech může postižený upadnout do bezvědomí, a to v důsledku srdeční zástavy.

Co dělat při podezření na infarkt?

V první řadě je třeba přivolat odbornou pomoc prostřednictvím tísňové linky 112. Doporučuje se také užití léku s obsahem kyseliny acetylsalicylové na rozpuštění krevních sraženin, případně léku proti bolesti. Až do příjezdu pomoci udržujte kontakt s postiženým a mějte pod dohledem jeho dýchání a puls.

Léčba infarktu

U akutního infarktu myokardu se velmi silně projevuje faktor času a každá hodina či spíše i minuta může rozhodnout o přežití a kvalitě následného života. V České republice již dlouhodobě funguje velmi dobrý systém časného zprůchodnění infarktové tepny pomocí katétrů, tzv. perkutánní koronární intervence nebo také katétrová revaskularizace. Jedná se o léčbu srdečních (koronárních) tepen pomocí katétrů, které se rychle, bezpečně a bez bolesti zavedou většinou z tepny na zápěstí a výjimečně z třísla až k oblasti srdce. Postižení srdečních tepen je posouzeno pomocí cíleného podání malého množství jodové kontrastní látky a v případě potřeby a po domluvě s pacientem přistupuje zkušený intervenční kardiolog k vlastní katétrové léčbě. Ta je založena na zprůchodnění uzavřené tepny nebo roztažení zúžené tepny pomocí nafouknutí speciálního balonku, po kterém ve většině případů následuje zavedení (implantace) jemné kovové protézky - koronárního stentu.

Čtěte také: Odpadkové koše pro malé prostory

V některých případech bývá vhodným řešením koronární arteriální bypass (CABG). (Operace s našitím tzv. Kardiochirurgická revaskularizace je operační metoda (operace srdce), kdy se s pomocí tzv. bypassů (vytvořených nejčastěji z tepen a žil odebraných z vnitřní strany hrudníku nebo z dolních končetin) přemostí zúžené či uzavřené místo na koronární tepně.

Časná nemocniční péče zahrnuje zpravidla uložení na lůžko koronární jednotky (kardiologické jednotky intenzivní péče), monitoraci EKG, krevního tlaku a dalších životních funkcí. Při léčbě infarktu se dnes používá řada léků, u nichž bylo prokázáno, že mohou zlepšit průběh onemocnění nebo snížit riziko další srdeční příhody.

Časná rehabilitace patří k základním léčebným postupům po infarktu. Při nekomplikovaném průběhu infarktu je možné vstávat z lůžka (za monitorace EKG) již druhý den od jeho vzniku.

U nemocných po infarktu není žádné všeobecné doporučení ohledně návratu k běžným aktivitám a do pracovního zatížení. Rozhodnutí by mělo být prováděno individuálně na základě zvyků a zátěže pacienta, s přihlédnutím k poškození srdečního svalu, k němuž došlo následkem infarktu, a ke stavu věnčitých tepen. V každém případě by se úroveň fyzické zátěže po infarktu měla zvyšovat postupně s cílem dosáhnout běžné (maximální) úrovně fyzické aktivity v rozmezí několika dnů až týdnů. Stejná pravidla platí i pro návrat k sexuálním aktivitám. Při přetrvávající nedokrevnosti srdce nebo při zhoršeném výkonu srdeční pumpy se nedoporučují dálkové lety po dobu 4-6 týdnů.

Sekundární prevence po infarktu

V klinických studiích na souboru tisíců nemocných s infarktem byly zjištěny tzv. Cílem dlouhodobé léčby - tzv. sekundární prevence - je eliminace nebo minimalizace přítomných rizikových faktorů u každého pacienta po infarktu. Farmakologická léčba v rámci sekundární prevence po infarktu je obvykle zahajována a nastavována ještě v průběhu hospitalizace a po propuštění se v ní pokračuje, přičemž může být upravována na pravidelných kontrolách u lékaře.

Typická pro léčbu hypertenze je kombinační terapie - velmi často je třeba k dosažení cílových hodnot krevního tlaku nasadit dva a více léků s různými mechanismy účinku. I dobře „nastavený“ hypertonik musí být pravidelně sledován.

Doporučení pro pacienty po infarktu

• Základní protidestičkový lék (snižuje shlukování krevních destiček) v léčbě po infarktu myokardu.
• Léky z této skupiny snižují shlukování krevních destiček a užívají se nejčastěji po dobu 12 měsíců od infarktu společně s kyselinou acetylsalicylovou v rámci tzv. duální antiagregace.
• Skupina léků, které snižují krevní tlak a zpomalují srdeční (tepovou) frekvenci.
• Snižují krevní tlak a některé z nich pravděpodobně i zpomalují progresi aterosklerózy (kornatění tepen).
• CÍL - koncentrace LDL cholesterolu (škodlivá složka celkové koncentrace cholesterolu) < 1,4 mmol/l a současně snížení alespoň o 50 % oproti hodnotě před infarktem.

U všech nemocných po infarktu se doporučuje vakcinace proti chřipce. Vakcína proti chřipce zlepšuje dlouhodobou prognózu a snižuje riziko úmrtí. Zdá se, že odvyknutí kouření je vůbec nejúčinnějším sekundárně preventivním opatřením po infarktu. Fyzické cvičení je již mnoho let s úspěchem používáno k časné rehabilitaci po srdečním infarktu. Pravidelná fyzická aktivita vede ke zlepšení celkové kondice, pocitu vlastního zdraví, ale také ke zlepšení další prognózy. Jedním z definovaných rizikových faktorů vzniku infarktu je i psychický stres.

Prevence vysokého krevního tlaku

• Zvýšený krevní tlak neboli hypertenze znamená vyšší riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice, ale také chronického onemocnění ledvin.
• Americká kardiologická společnost doporučuje maximální příjem sodíku 1,5 g na den, tedy 3,75 g soli na den (WHO doporučuje konzumovat méně než 5 g soli).
• Nadměrné pití alkoholu může zvyšovat krevní tlak.
• Udržování váhy v doporučeném rozmezí má mnoho zdravotních výhod.
• Nový výzkum ukazuje, že jen několik minut lehké aktivity pro lidi, kteří většinu dne prosedí, může pomoci snížit krevní tlak, a to např. u pacientů s diabetem 2. typu.

Hluk a krevní tlak

Studie HYENA prokázala významný vztah mezi expozicí a odezvou mezi hodnotami hlukového deskriptoru LAeq,8h pro letecký hluk, průměrnou expozicí silničního hluku vyjádřenou hlukovým deskriptorem LAeq,16h a rizikem hypertenze. Efekty hlukové expozice na následně měřením zjištěné zvýšení krevního tlaku byly jasně prokázány u expozice leteckému hluku. Hluk zde funguje jako stresor, který vyvolá akutní zvýšení krevního tlaku během několika sekund až minut. Hypertenze je tedy důležitý, nezávislý faktor pro infarkt myokardu a mrtvici a zvýšené riziko výskytu hypertenze může tedy přispívat k zátěži kardiovaskulárními chorobami v exponované populaci. V případě hypertenze je významná teorie, že se současně uplatňuje i nedostatek hořčíku, který je vlivem hluku vyplavován z buněk do krevního řečiště a vylučován z organismu.

Závěr

Neléčený či nedostatečně léčený vysoký krevní tlak je skutečným „tichým zabijákem“. Nemá, bohužel, zdaleka tak velkou publicitu jako jiná - mediálně zajímavější - onemocnění. V naší západní civilizaci ale v minulosti způsobil, v současnosti stále způsobuje úmrtí a do budoucna nepochybně bude i nadále invalidizovat a zapříčiní předčasná úmrtí řádově vyššího počtu lidí než jakékoliv jiné onemocnění. Nezavírejte proto, prosím, oči nad hodnotami svého krevního tlaku.

tags: #jak #vysoký #krevní #tlak #riziko #infarktu

Oblíbené příspěvky:

• Podrobný harmonogram svozu odpadu
• Koziol Stolní Odpadkový Koš 0,9l
• Středisko ekologické jezírko
• Škodliviny v půdách a vodách
• Recyklace skla a emise