Jak Založit Kompost Pro Vaši Zahradu

Vyrobte si palivo pro svoji zahradu. Když vezmete rostlinný odpad a necháte přírodu chvíli pracovat, získáte zpět přírodní zahradnické hnojivo. Kompost tento odpad promění v cenný humus - optimální výživnou půdu do květináčů a záhonů, ale i pro stromy nebo trávník na vaší zahradě. Proč se kompostování vyplatí, jak takový kompost založit a další užitečné informace vám prozradíme v tomto článku.

Proč se Vyplatí Kompostovat

Z kompostování budete mít užitek vy i vaše zahrada. Při správném zacházení a péči produkuje kompost drahocenný humus, který je důležitý pro úrodnost půdy a tím i pro optimální růst rostlin. Jeho kyprá struktura totiž ideálním způsobem zadržuje vodu v půdě a dobře provzdušňuje kořeny.

Založení Kompostu

Prvním krokem při zakládání kompostu je nalezení vhodného místa a zvolení správného kompostovacího zařízení. V první řadě by mělo být zvolené místo dobře dostupné, a to i s kolečkem. Ideálně by mělo být blízko kuchyně, odkud bude pocházet velká část odpadu. Ohled berte také na vaše sousedy a zachovejte dostatečný odstup od jejich domu nebo terasy. Ideální je místo chráněné před přímým slunečním světlem a větrem, jehož půda je bohatá na humus. Při výběru stanoviště pro kompostér se nesmí zapomenout na to, aby do kompostu měli přístup "dělníci" tj. žížaly a další půdní organismy. Kompostér tedy nesmí stát na betonové ani jiné nepropustné podložce.

Klasikou mezi komposty je kompostová hromada. Ta by měla být v základu asi 1,5 m široká a navrstvená do výšky maximálně 1 m. Prostorově úspornější je kompostér z dřevěných latí. Použijte takový druh dřeva, který bude proces tlení snášet co nejlépe, například modřín. Spolehlivou volbou jsou termokompostéry.

Výběr kompostovacího zařízení závisí na plánovaném množství kompostovaného materiálu i na zručnosti zahrádkáře. Pro menší zahrádkáře jsou jako stvořené plastové kompostéry o objemu cca 400 - 600 litrů. V našem e-shopu si můžete vybrat plastový kompostér v neutrální černé barvě. Na větších zahradách, kde se předpokládá i kompostování většího množství trávy, listů a větví je vhodnější sestavení si vlastního kompostéru např. z desek ze starých europalet, plotovek... Při výrobě kompostéru nezapomeňte na prázdné dno a možnost odstranit jednu stranu kompostéru při překopávání kompostu. Nápadům českých kutilů se při výrobě kompostéru meze nekladou.

Čtěte také: Dobrodružství a poznávání ve škole v přírodě

Výběr Kompostéru

Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat:

• Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat.
• Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.

My vám představíme několik typů kompostérů z nabídky našeho e-shopu ekonakup.cz, které uvedená kritéria splňují. Naší srdeční záležitostí je modulární kompostér JERY. Jery Je Rychlý v každém směru. Je to zahradní kompostér, který má řadu předností, protože jsme ho vyvinuli na základě letitých zkušeností a vyrobili vlastníma rukama. Základem je unikátní konstrukce: Díky rychlému spojování dílů dokážete kompostér smontovat i demontovat během 5 ti minut a snadno přemístit. Jednoduchý systém otevírání komor vám usnadní překopávání, které vede k zintenzivnění a zrychlení rozkladu materiálu. Díky systému mechanických spojů se navíc minimalizuje obsah škodlivých látek. Základní kompostér můžete rozšířit o další moduly a vytvořit tak vícekomorový systém, který vám umožní kompostovat kontinuálně ve dvou fázích. Zatímco v jedné komoře shromažďujete nový materiál, ve druhé či třetí komoře kompost v klidu zraje. Všechny díly kompostéru jsou plně obnovitelné a recyklovatelné, což umožňuje dosáhnout prakticky neomezené životnosti. K výrobě používáme přírodní lokální materiál -trvanlivé modřínové dřevo odolné proti vlhkosti, mrazu i slunci. Kompostér pochází z místní rukodělné výroby, což snižuje zátěž životního prostředí dopravou.

Speciálně pro velké zahrady jsme navrhli a vyrábíme odolný masivní dřevěný kompostér ve dvou variantách - o objemu 3 000 a 6 000 litrů. Úplně z jiného těsta než předchozí dva dřevěné je zateplený otočný kompostér JORA, který se hodí nejen na zahradu, ale třeba i ke komunitnímu kompostování ve městě. Dovážíme ho k nám už řadu let ze Švédska a v nabídce ho máme ve třech velikostech. Rotační kompostér je uzavřená nádoba ve tvaru sudu sestaveného z lakovaných ocelových panelů umístěná na galvanizované ocelové konstrukci. Hlavní vtip tohoto kompostéru spočívá v tom, že se materiál uvnitř nemusí překopávat. Stačí prostě pokaždé, když do kompostéru něco vyhodíte, zatočit. Permanentně tak dochází k promíchávání starého a nového obsahu a kompostovaný materiál se provzdušňuje.

Pokud si pořídíte tento kompostér, bude vaším hlavním úkolem dbát na správné složení kompostovaného materiálu. Pokud budete do kompostéru vhazovat především zbytky z kuchyně, je pravděpodobné, že v něm bude převažovat dusíkatá složka, obsah uhlíku doplníte například přidáním pilin, listí, jemné štěpky nebo natrhaného kartónu od vajíček. Další výhodou je, že díky rychlosti a intenzitě kompostování můžete do kompostéru bez obav vyhazovat syrové i vařené zbytky jídla, a to nejen rostlinné, ale i živočišné. Protože je kompostér JORA uzavřený a uzamykatelný, nehrozí, že by do složení obsahu mohli bez vašeho vědomí zasahovat nepovolané lidé. Navíc je tak zabezpečený proti případným škůdcům - vandalům i hlodavcům. Kompostér je umístěný nad zemí, takže škůdci k odpadu nemají přístup, bohužel ani žížaly. Ty lze do kompostéru cíleně nasadit, v praxi máme v praxi vyzkoušené, že Jora funguje ještě rychleji jako vermikompostér.

Postranní ventily zlepšují proudění vzduchu, což snižuje či úplně odstraňuje zápach. Díky zateplení a častému provzdušňování je proces kompostování tak intenzivní, že se čerstvý bioodpad rozkládá dřív, než začne hnít, páchnout, přitahovat škůdce a obtížný hmyz. Vnitřní zateplení kompostéru umožňuje za určitých okolností dosáhnout uvnitř teploty až 75 °C. Kompostéry Jora tak díky němu pokračují v práci i během zimního období, dlouho poté, co se v běžných kompostérech proces kompostování výrazně zpomalí. Dvoukomorový systém navíc dovoluje kontinuální kompostování, kdy se jedna komora plní, zatímco v druhé zraje kompost. V okamžiku, kdy už první komora nepojme víc odpadu, vyprázdní se kompost z druhé komory a cyklus začíná nanovo. Prvního hnojiva se tak dočkáte už za 4 až 6 týdnů.

Čtěte také: Domácí tipy pro čištění prádla

Než si některý typ kompostéru Jora vyberete, měli byste spočítat předpokládanou potřebnou kapacitu. Obecně platí, že průměrná městská domácnost vyprodukuje týdně asi 10 litrů kuchyňského bioodpadu, takže by jí měl stačit kompostér Jora JK 125, který zvládne zhruba 12 litrů bioodpadu týdně. Kompostér Jora JK 270 si v jedné domácnosti poradí kromě kuchyňského bioodpadu i s rostlinnými zbytky ze zahrady. Vhodný je také jako menší komunitní kompostér pro 10 až 12 osob, tzn. 2 až 4 domácnosti. Prakticky nezničitelný je drátěný kompostér GABI. Kromě odolnosti (výrobce garantuje životnost minimálně 20 let) vás na něm zaujme i nízká cena a jednoduchá montáž. Praktická je také nastavitelná velikost objemu, kterou můžete přizpůsobit momentálním potřebám. Maximální průměr kompostéru je 124 centimetrů a maximální objem je 1170 litrů. Jediným problémem tohoto typu kompostéru může být přílišné odpařování vody z kompostu.

Správné Vrstvení Kompostu

Kompostér, ať už zakoupený či vlastnoručně vyrobený, stojí na vybraném místě, nastává čas založit první kompost. Na dno kompostéru by měly přijít drobné větvičky, které budou mít za úkol přivádět do kompostu vzduch - provzdušňovat ho ze spod. Na větvičky je možno skládat další kompostovaný materiál.

Základní vrstva je tvořena z hrubého materiálu, jako jsou větve nebo kousky dřeva. Kompostovou hromadu odděluje od země, takže se k organismům, které v kompostu pracují, dostane kyslík. Nyní je možné střídavě nanášet zhruba 10 cm vysoké vrstvy zelených (dusíkatých) a hnědých (uhlíkatých), resp. Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. V případě, že do kompostu budete dávat najednou větší množství trávy, listí či zbytků zelenin,y je dobré promíchat je s trochou běžné zeminy. Zápachu lze zamezit dobrým provzdušněním kompostu pomocí větviček nebo vrstvy ze slámy. Díky smíchání zeminy s kompostovaným materiálem mají drobní živočichové a půdní mikroorganismy ulehčenou práci, protože se nemusí dostávat přes tak velké množství materiálu. Skládání kompostovatelného materiálu a jeho prokládání lze provádět až do naplnění kompostéru.

Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál). Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.

Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe. Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým).

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Co patří do kompostu:

• Zbytky zeleniny a ovoce, jejich slupky
• Skořápky z vajec (lépe rozdrcené)
• Uschlé listy květin
• Vylouhovaný čaj i se sáčkem
• Menší množství jídla (těstoviny, vařená nebo syrová zelenina)

Co nepatří do kompostu:

• Věci plesnivé nebo jakékoliv předměty s obsahem nebezpečných látek (barviva, ředidla, lepidla)
• Nedopalky cigaret
• Zbytky masa, kosti, tuky, oleje, slupky ze salámů, kůže
• Kov, plast, sklo, guma apod.

Uhlíkatý materiál je suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky. Dusíkatý materiál je naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin.

Co je Třeba s Kompostem Dělat?

Stačí překvapivě málo. Vždy byste měli dávat pozor na to, aby měl váš kompost dostatečný přísun vzduchu. Příležitostně mu dopřejte hrubou vrstvu z mulčovací kůry, klestí, slámy nebo větví - vytvoří opět trochu místa mezi jednotlivými vrstvami a organismům zprostředkuje přísun kyslíku. Mějte také na paměti, že časem se hromada sesype do sebe a zhoustne, což přísun kyslíku zhoršuje. Proto je zapotřebí kompost zhruba 2 měsíce od začátku tlení překopat, tedy důkladně promíchat a znovu navrstvit. Důkladným překopáním se do kompostu dostane dostatek vzduchu důležitého pro urychlení vyzrávání kompostu. Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Vždy dávejte pozor na stupeň vlhkosti vaší kompostové hromady. Kompost by neměl být ani příliš suchý ani příliš mokrý. Sucho by mohlo utlumit kompostovací procesy, díky přemokření by mohlo dojít k hnití. Příliš suchý kompost je rozeznatelný na první pohled. Jeho povrch je zbarven do šeda, drolí se, nově přidaný materiál se téměř nerozkládá nebo se rozkládá příliš pomalu. Znakem příliš suchého kompostu jsou i svinky. První pomocí pro suchý kompost je pokropení dešťovou vodou, překopání a přidání dostatečného množství čerstvého a vlhkého materiálu. Zásada praví - vždy míchat vlhké se suchým. Opačným problémem je přemokřený kompost. Příliš vlhký kompost ucítíte již z dálky. Přemokření si pak jednoduše ověříte zmáčknutím malého množství kompostu v dlani - pokud z něj vytéká voda, je to špatně. Hlavním opatřením proti přemokření je zamezení zatékání vody do kompostu - zastřešení. Při přemokření není vhodné do kompostu přidávat vodnaté ovoce a zeleninu.

Důležitá je správná vlhkost, kterou určíte vlhkoměrem. Měřič stačí pomocí sondy jednoduše zapíchnout do „hlíny“, hodnotu hned snadno odečtete na stupnici, která vám na přehledném diagramu zároveň ukazuje, je-li materiál příliš suchý, mokrý nebo je-li jeho vlhkost optimální. Pokud nemáte vlhkoměr, můžete zkusit tzv. pěstní zkoušku. Vezměte kompostovaný materiál do ruky a zmáčkněte ho tak pevně, jak to jde. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda (nanejvýš pár kapek), při otevření pěsti musí materiál zůstat pohromadě ve formě „knedlíku“.

Další veličina, bez níž se proces kompostování neobejde, je vzduch. Bakterie a houby, které se na rozkladu organického materiálu zásadním způsobem podílejí, potřebují ke své práci obrovské množství kyslíku. Sledovat byste měli také teplotu, kterou snadno změříte pomocí teploměru určeného speciálně k měření teploty půdy a kompostu. Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je žádoucí a je důkazem dobrého průběhu kompostování. Zda se materiál zahřívá, můžete zjistit i tak, že do kompostu vsunete ruku.

Kompost osaďte rostlinami jako jsou tykve, cukety nebo okurky. Jejich listy vytvoří ochranu před letním sluncem a zeleninu (na rozdíl od kompostu) pravděpodobně nikdy nezapomenete zkontrolovat, zda nepotřebuje zalít. Jakmile vaše zahrada kompost okusí, nebude chtít jinak. Co může být lepšího než vlastnoručně vyrobené organické hnojivo obsahující humidové kyseliny, které pomáhají vázat živiny?

Čerstvý kompost je po zhruba 3 měsících stále ještě v rané fázi tlecího procesu a je možné v něm rozeznat přidané materiály. Přesto ho lze použít na užitkové rostliny, které vyžadují hodně živin jako např. rajčata, brambory nebo okurky. Zralý kompost vzniká po 6 až 12 měsících. Má hnědé, skoro černé zbarvení, je cítit po lesní půdě a obsahuje jen několik málo zbytků odpadního materiálu, např. kousky skořápek. Je dobré ho před použitím prosít - pak je ideální přísadou pro všechny travnaté a zahradní plochy, zeleninové záhony nebo jako zemina do květináčů. Na co musíte dávat pozor - zralý kompost je velice výživný. Zcela nezávadná je kompostová zemina. Prochází ještě delším procesem zrání, během kterého se účinek hnojiva pomalu snižuje. Proto je možné použít kompostovou zeminu na všechny druhy rostlin. Toto hnojivo využijete nejlépe na jaře nebo v létě.

Vermikompostování

Při vermikompostování se využívá schopnosti žížal přeměňovat zbytky potravin na vermikompost. Jednou z hlavních výhod je, že žížaly pracují celoročně a zbytky přemění v kompost ve velmi krátké době. Ze slupek od brambor nebo podobného přírodního odpadu dostanete tzv. „žížalí čaj”, tedy tekutý kompostový produkt. Vermikompost je vysoce kvalitní hnojivo, které se používá například na zahrádky nebo pokojové rostliny. Mezi další výhody patří například ten fakt, že díky žížalímu kompostu omezíte odpad v domácnosti - přírodní odpad tvoří 40-60 % veškerého odpadu. Zároveň budete žít ekologičtěji a ušetříte za umělá hnojiva.

Co potřebuju k vermikompostování?

• Vermikompostér - speciální soustava nádob se síty, lze koupit i pěkné designové kompostéry
• Žížaly - nejlepšími pracanty jsou kalifornské žížaly
• Bioodpad

Kompost doma neucítíte, tedy jen pokud se o něj budete správně starat. Důležité je zajistit pro žížaly teplotu kolem 20 °C, aby nedocházelo k vysychání substrátu. V zimě nesmíte kompostér nechávat venku bez izolace, aby nepromrzl. A v létě, aby nedocházelo k vypařování a přehřívání.

Jaké žížaly do vermikompostéru?

Pro správné fungování kompostu je důležité vybrat ty správné žížaly. Pro účely vermikompostování byly vyšlechtěny speciální hybridi - kalifornské žížaly. Ty seženete po internetu od podobně nadšených chovatelů. Žížaly často seženete zdarma, nebo si můžete klasicky objednat. Na rozdíl od jejich českých příbuzných jsou mnohem hladovější a rychleji se množí. Jsou ale v České republice nepůvodním druhem, podléhají tedy speciálním regulacím. Rozhodně je tedy nesmíte vypouštět zpátky do přírody, raději je v případě zrušení kompostu darujte jinému nadšenci.

Co můžu dát do vermikompostu?

• Zbytky zeleniny a ovoce jako například bramborové slupky
• Zbytky vařené zeleniny
• Čajové sáčky a kávovou sedlinu
• Rozdrcené skořápky od vajec
• Zbytky pokojových a venkovních rostlin
• Roztrhaný papír nebo karton
• Částečně zkompostované listí
• Staré pečivo

Co se do vermikompostu nehodí?

• Výrazné potraviny, jako například cibule nebo citrusy
• Tuky
• Maso a mléčné výrobky

Jak založit vermikompost?

1. Podestýlka - na dno kompostu je potřeba umístit podestýlku. Používá se například namočený zmačkaný papír, plata od vajíček nebo staré noviny. Můžete ale použít i trávu nebo hobliny.
2. Násada - na podestýlku umístěte násadu na žížaly a celé dno (i se žížalami) posypte biodpadem ve vrstvě až 3 cm.
3. Přidávejte bioodpad jednou až dvakrát týdně. To, že jste žížaly překrmili, poznáte, když vám substrát začne plesnivět. Plesnivé kousky z kompostéru odstraňte a dávejte jim menší množství jídla. Ze začátku je vhodné jim moc nedopřávat ale postupně opatrně přidávat.
4. Kompost jemně prohrábněte zhruba jednou týdně. Zkontrolujete, jak se žížalám daří, a zároveň kompost hezky provzdušníte.

Nejčastější problémy s vermikompostem a jak je řešit

Jedním z nejčastějších problémů je už zmiňovaná plíseň. Pokud zjistíte, že vám substrát plesniví, pečlivě vyberte plesnivé části a vyhoďte je. Zároveň můžete zkontrolovat, jestli není substrát příliš vlhký.

Dalším problémem můžou být octomilky, které do substrátu omylem přinesete společně s bioodpadem, nebo se mušky do kompostéru propašují při údržbě a nakladou vajíčka. Je tedy důležité, abyste kompostér moc často a na příliš dlouho neotvírali. Octomilky pak nachytáte pomocí mucholapky.

Trápit vás může i množství žížal. Pokud jich máte příliš málo (žížaly nestíhají zpracovávat bioodpad), tak se z nějakého důvodu nerozmnožují - zkontrolujte stav substrátu. Pokud jich máte příliš mnoho (žížaly jsou hladové, utíkají), najděte podobného nadšence jako vy a žížaly darujte. Rozhodně je nevypouštějte do volné přírody!

tags: #jak #založit #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Objektivy Canon pro focení přírody
• Zajímavosti Koutů u Ledče
• Kontejnery na tříděný odpad
• Čištění vs. recyklace odpadu
• Ekologické palivo pelety