Zdraví je zásadní podmínka pro štěstí člověka. Faktory, které je ovlivňují, jsou všeobecně známé - kvalitní strava, dostatek pohybu, pozitivní mysl i dobré vztahy s lidmi a sebou samým. Možná méně často se ovšem zmiňuje čisté životní prostředí, to totiž na rozdíl od jídla či sportu sami zlepšíme jen v omezené míře. Přesto je např. čistý vzduch pro kvalitu našeho života důležitý.
Kvalitu ovzduší nyní sleduje více než 6000 měst ve 117 zemích a mnoho mobilních aplikací pro předpověď počasí obsahuje informace o kvalitě ovzduší. Aby lidé snáze pochopili úroveň kvality ovzduší, zavedlo mnoho zemí index kvality ovzduší neboli AQI - číselnou stupnici, kde vyšší čísla znamenají horší vzduch. Různé země však mají různé normy kvality ovzduší. To znamená, že země počítají hodnoty AQI odlišně a čísla nejsou vzájemně srovnatelná.
Na přelomu září a října Urban centrum na Staré radnici hostilo výstavu Jak se dýchá v Brně. Výstava informovala o projektu, který začal v únoru 2022 a skončí v dubnu příštího roku. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity na něj z Norských fondů z výzvy Tromso získala téměř 17 milionů korun. Hlavním partnerem je město Brno, zapojily se i Centrum dopravního výzkumu, Český hydrometeorologický ústav nebo Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě.
Využívala se data z 10 stacionárních automatických měřicích stanic, které v Brně pracují dlouhodobě, a přibyly k nim mobilní stanice ve 12 dalších lokalitách. Uvedených 12 mobilních stanic - dodávek vybavených měřicími přístroji - parkovalo v různých částech Brna, některé poblíž frekventovaných silnic, jiné naopak na relativně odlehlých místech. Šlo např. o Rebešovickou ulici v Chrlicích, Jedovnickou a Trnkovu v Líšni, Svrateckou v Komíně, Úhlednou v Mokré Hoře nebo Zábrdovickou v Židenicích.
„Díky tomu bude možné určit převládající zdroje a typy znečištění a navrhnout nový, aktualizovaný Akční plán zlepšování kvality ovzduší města Brna. „Míru toho, jak je konkrétní člověk vystaven znečištěnému ovzduší, budeme měřit také pomocí malých mobilních přístrojů, které budou dobrovolníci nosit u sebe. Zmíněnými dobrovolníky bylo 150 žáků brněnských základních škol, kteří se do měření zapojili zkraje letošního roku a znovu pak před začátkem letních prázdnin. Na analýze těchto dat se ještě pracuje.
Čtěte také: Jak udržet pračku v perfektním stavu
Odborníky zajímala koncentrace jemných i hrubších pevných prachových částic (označovaných zkratkou PM neboli anglicky particulate matter). Tyto částice pochází z různých zdrojů, nejčastěji z vytápění domácností, z emisí vozidel, spalování fosilních paliv, průmyslových procesů, ale i stavebních či zemědělských prací. Jejich přítomnost patří v současnosti k hlavním problémům kvality ovzduší v České republice.
Mezi další měřené látky patřily polycyklické aromatické uhlovodíky se svým hlavním zástupcem benzo[a]pyrenem, které vznikají zejména nedokonalým spalováním. Jejich zdrojem je vytápění především dřevem a uhlím, doprava, ale i kouření tabáku. Pozornost byla věnována také oxidu dusičitému (NO2). I ten vzniká při spalování fosilních paliv, a to hlavně v motorech aut a částečně i v kotlech domácností a průmyslových podniků.
Nejvyšší koncentrace nyní přístroje zaznamenaly podél vytížených silnic (jako je dálnice D1) a tam, kde se topí především lokálně. Blízkost silnice je zásadní i pro koncentraci oxidu dusičitého. Jsou-li dopravou zatížené lokality navíc výstavbou sevřené do kaňonu, dosahuje znečištění NO2 vysokých hodnot. V Brně se to týká především okolí dálnice D1 a Židenic.
Naměřené hodnoty odborníci srovnali s průměrnými koncentracemi ze stanice státní sítě imisního monitoringu Mikulov-Sedlec. Mezi největší zdroje znečištění obecně patří automobilová doprava a lokální vytápění domácností, ale např.
Kvalita ovzduší zásadně ovlivňuje zdraví životního prostředí a lidí. Proto je už nyní vývoj technologií pro monitoring znečištění ovzduší nezbytným nástrojem environmentálního managementu. Integrace technologií pro sledování znečištění ovzduší umožňuje detailní analýzu kvality ovzduší na lokální i regionální úrovni. Aplikace modulárních senzorových sítí, datových platforem nebo inteligentních systémů pro identifikaci zdrojů znečištění znamená nesporný přínos pro každodenní život běžných obyvatel, firem, měst, krajů i státu.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Celých 87 % z celkového znečištěného ovzduší v Mongolsku pochází z uhlí, kterým se topí v domácnostech během mrazivých zimních měsíců, kdy teplota často klesne až pod -40 °C. Dalším důvodem jsou pak zplodiny vycházející z komínů velkých budov. Na znečišťování ovzduší se také podílí doprava a tepelné elektrárny.Podle odhadů v současné době přebývá v gerech v osadách kolem města přes 60 % obyvatel Ulánbátaru. Znečištění ovzduší je 50 krát větší než je limit doporučený organizací WHO V domácnostech se k vytápění obydlí během zimního období používá surové uhlí, což je nejdostupnější palivo. Spalování uhlí produkuje vysoké množství znečišťující látky známé jako PM2.5.
Občas je znečištění ovzduší 50 krát větší než je limit doporučený organizací WHO. V roce 2018 přístroj IQAir AirVisual zaznamenal hodnoty, podle kterých je Ulánbátar pátým nejvíce znečištěným hlavním městem na světě. A to s ročním průměrem znečištění PM2.5, jež je šestkrát vyšší než doporučený limit.
Každý miluje doušek čerstvého vzduchu. Podle Tanushree Gangulyové z chicagského Institutu energetické politiky však lidé mohou udělat řadu věcí. A první z nich je pochopit, že vzduch není znečištěný jen tehdy, když vypadá jako smog. Mezi nejnebezpečnější patří jemné pevné částice. Nejmenší z nich - známé jako PM 2,5, protože mají průměr menší než 2,5 mikrometru - se mohou dostat hluboko do lidských plic a vznikají většinou při spalování paliv. Zdroje a intenzita znečištění ovzduší se v různých městech a ročních obdobích liší.
Krátkodobé vystavení znečištěnému vzduchu může vyvolat astmatické záchvaty a zvýšit riziko infarktu a mrtvice, zejména u starších lidí nebo lidí se zdravotními problémy. June Kunugiová, regionální ředitelka UNICEF pro východní Asii, uvedla, že znečištěný vzduch ohrožuje růst, poškozuje plíce a ovlivňuje kognitivní schopnosti dětí.
Aby se ovzduší zlepšilo, je nutno zkombinovat opatření ve více oblastech. Omezit prašnost při stavbách je možné průběžným kropením staveniště i čištěním výjezdů z něj a stavebních strojů. Prospěšná je rovněž zeleň ve městech, která do jisté míry dokáže zachytit prachové částice. Vzrostlou je třeba chránit a novou sázet. Co se týče vytápění, řešením jsou moderní kotle a podpora centrálního zásobování teplem. V dopravě se vyplatí podporovat MHD a bezmotorovou mobilitu a dostavět páteřní komunikace tak, aby byl provoz plynulejší a podařilo se vyvést tranzitní dopravu z centra.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Zatímco se většinou zaměřujeme na znečištění venkovního ovzduší, zejména ve městech, mnohem více času trávíme doma nebo v práci. V uzavřených prostorách se koncentrují nejrůznější nečistoty. Prach, zbytky hmyzu, odumřelé kožní buňky, částečky kosmetiky nebo dokonce viry - to vše se může vznášet kolem nás. Zvláště nebezpečné jsou pro nás alergeny, jako jsou pyly, roztoči nebo plísně.
Projekt Člověka v tísni Právo dýchat usiluje o vybudování lepšího přístupu k informacím, zvyšování povědomí, zlepšení monitorování situace i o provedení konkrétních kroků, které by mohly pomoct k řešení znečišťování ovzduší v Mongolsku. Jedním z hlavních cílů v rámci šíření povědomí o znečišťování ovzduší je informovat obyvatele Mongolska o způsobech, jakými sami mohou ochránit své zdraví, když úroveň znečištění vysoce přesáhne povolené limity.
Moderní automatické měřicí systémy umožňují průběžné měření znečištění ovzduší v reálném čase. Systémy k monitoringu využívají laserová a optická čidla detekující koncentrace hrubých a jemných pevných částic. Tyto integrované moduly bývají obohaceny o meteorologická čidla pro měření teploty, vlhkosti a tlaku. Pro sběr a analýzu dat se čím dál více využívá úzkopásmový IoT (internet věcí).
Data z jednotlivých senzorů je možné shromažďovat také v centrálních systémech, kde dochází k jejich následnému zpracování, vizualizaci a analýze. Například Moravskoslezský kraj využívá inteligentní identifikační systém zdrojů znečištění ovzduší (IIS).
Informace o technologii zachycování a ukládání oxidu uhličitého neboli CCS bude nově dokumentovat výuková laboratoř na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Shromážděné materiály a znalosti budou odborníci předávat studentům základních, středních a vysokých škol a dalším zájemcům.
Zelená dohoda pro Evropu, ambiciózní plán Evropské unie na dosažení klimatické neutrality do roku 2050, zahrnuje klíčovou oblast s názvem „Nulové znečištění“. Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek má za cíl snížit používání a rizika spojená s chemickými látkami v Evropě. Akční plán pro nulové znečištění vody, ovzduší a půdy stanoví konkrétní cíle a opatření pro snížení znečištění ovzduší, vody a půdy v Evropě. Zaměřuje se na zdroje znečištění, jako je doprava, průmysl, zemědělství a domácnosti.
Konkrétní cíle Zelené dohody a jak k nim můžeme přispět:
tags: #jak #zachytit #znečištění #ovzduší