Jan Pokorný: Ekolog s vizí pro udržitelnou budoucnost

Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., je respektovanou osobou v J.Hradci. Jako ředitel ENKI, o.p.s patří ve vědeckých kruzích k předním českým klimatologům a hydrologům, kterým se daří chránit a obnovovat přírodu propojením technologie a přírodovědných postupů.

Dr. Pokorný vystudoval katedru fyziologie rostlin na PřF University Karlovy, kde také přednáší, přednášel 7let po sobě semestrální kurz na univerzitě v Turku ve Finsku. Vystupuje na zahraničních konferencích a spolupracuje s mezinárodními týmy a místními firmami. V Hradci zásadně přispívá k záchraně historického domu, který byl jejich rodině navrácen restitucí v nevalném stavu.

Odbornost a projekty

To je využíváno hlavně při obnově krajiny po rozsáhlé těžbě. Z těch pro veřejnost zajímavějších projektů stojí za zmínku chov ryb ve východní Africe spojený s obnovou krajiny, účast na projektech na obnovu oběhu vody v části Saudské Arábie, odbahnění Vajgaru pomocí sacího bagru, zhodnocení funkce zeleně v Hradci Králové jako účinného prostředku k zásadnímu snížení teploty v centru města a zlepšení životního klima.

Spoluzakladatel (1998) a ředitel společnosti ENKI, která se zaměřuje na obnovu krajiny, obnovitelné zdroje energií, rybniční hospodaření, ekologii mokřadů a návrat vody do krajiny. Je autorem četných vědeckých publikací a řešitel národních a mezinárodních projektů.

Klimatická změna a voda

V posledních letech se věnuje distribuci slunečního záření v krajině v souvislosti s vodním oběhem a vlivem na místní a globální klima. Poslechněte si rozhovor s jindřichohradeckým vědcem Honzou Pokorným, kde se dozvíte více o příčinách klimatické změny a možnostech nápravy.

Čtěte také: Jan Pokorný a ochrana přírody

Klimatologie v posledních několika desítkách let vysvětluje klimatickou změnu narůstající koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Mezivládní panel, který reprezentuje názor stovek vědců, považuje za příčinu klimatické změny zvýšenou koncentraci skleníkových plynů. Státy EU a mnohé další se řídí doporučeními Mezivládního panelu a finančně podporují pálení dřeva a dalších biopaliv, abychom nespalovali uhlí.

Na rozdíl od současné klimatické vědy nespatřuje klíč k řešení klimatických změn ve snižování průměrné globální teploty, nýbrž právě v problematice správného hospodaření s vodou.

Voda jako klíčový faktor

Voda je zásadním médiem utváření klimatu na zemi. Při nadbytku sluneční energie se voda vypařuje a sluneční energie je navázána ve vodní páře. Sluneční energie se z vodní páry uvolní na chladných místech nebo v noci, kdy teplota klesne k rosnému bodu. Tak se vyrovná teplota v čase a prostoru.

Odlesňování vede k nárůstu extrémů teplot, voda odtéká řekami i „atmosférickými řekami“ do moří, pevnina ztrácí vodu, netvoří se mraky ani mlha, na pevninu proto přichází více sluneční energie a pevnina se otepluje. Navíc, lesy a vegetace obecně vytváří svoji biomasu z oxidu uhličitého, pokud omezíme růst rostlin nedostatkem vody, váže se do nich méně oxidu uhličitého.

Odvodnění, odlesnění, ztráta trvalé vegetace jsou příčinou klimatické změny, nikoli následkem. Děláme z krajiny step (odvodněná pole) a poušť (nepropustné vydlážděné a betonové plochy) a divíme se, že se krajina jako step a poušť chová.

Čtěte také: Práce ekologa v Karlovarském kraji

Historické civilizace a současnost

Archeologové objevují pozůstatky historických civilizací pod nánosy písku. Civilizace odlesňují, odvodňují mokřady na zemědělskou půdu, aby uspokojily potřeby rostoucí populace. Civilizace postupně přeměnily území na step a poušť odvodňováním. Civilizace vyschly, aniž by zvyšovaly obsah skleníkových plynů v atmosféře - nespalovaly uhlí, naftu ani zemní plyn. Opakujeme chyby zaniklých civilizací.

Voda v krajině a její oběh

Podmínkou funkce krajiny je oběh vody - růst rostlin provázený výparem vody a návrat vypařené vody formou mlhy a drobných srážek. Pokud funguje na velkých plochách, hovoříme o krátkém oběhu vody, který přitahuje vodu z oceánů.

Budeme-li špatně hospodařit v krajině, nebudeme mít časem vodu ani v přehradách. Dobrá práce vodohospodářů nás v tomto případě „klame“: voda z kohoutku teče a neuvědomujeme si, že ji kolem sebe již nemáme.

Biomasa a energetické účely

Biomasu pro energetické účely využívají lidé od nepaměti, tedy od té doby, co využívají oheň. Podpora pálení dřeva a biomasy pro tlumení klimatické změny je kontraproduktivní, likvidujeme hlavní klimatizační systém pevnin - lesy a vegetaci obecně.

Ještě nutno poznamenat, že sluneční energii využíváme ve velkém a nevědomky, neplatíme za ni, a proto si to neuvědomujeme. Bez „sluníčka“ by na Zemi byla teplota okolo - 260 oC (okolo 10K) a atmosféra by byla tuhá, bylo by po starostech.

Čtěte také: Důležitost ekologa v odpadovém hospodářství

Sucho v Česku a obnova krajiny

Naše krajina vysychá. Kvůli suchu je nedostatek píce pro dobytek. Vysychání krajiny je kontinentálním problémem Euroasie od Španělska až za Ural. Vody ubývá v Jižní Americe, Africe, střední Asii, Číně atd. Nedostatek vody začíná být celosvětovým problémem.

Podle rektora prof. Skleničky voda z Česka pouze odtéká, neakumuluje se v krajině, na zadržování vody chybí cca 50 - 70 000 menších a středních rybníků (tj investice min. obrovské bloky orné půdy jsou další příčinou, která problém sucha ještě zvětšuje (rozdělit max. výměru bloků polí na 30 ha) a měli bychom se také vrátit k tradici, tj. vracení hnoje do půdy (půdy nejvíce trpí technickými plodina např.

Doc. RNDr. Pokorný, CSc., vysvětluje, že se řítíme do stejné zkázy, jako generace před námi. Pokud neobnovíme lesy, vyschnutí je nevyhnutelné.

V rozhovoru pro Jihočeši Jan Pokorný vypráví také o projektech, které jej přivedly do Afriky. I tyto projekty inspirovala jihočeská krajina plná rybníků.

Kritika a argumentace

Vědci se vyjadřují protichůdně. Snažíme se vysvětlit, že z odvodněných a přehřátých ploch stoupá vzhůru ohřátý vzduch a na jeho místo se nasunuje vlhký vzduch ze sousedních rybníků a lesa a vlhkost je odnášena s ohřátým vzduchem do atmosféry a nevrací se zpět jako mlha nebo drobný déšť. Názory a stanoviska vědců jsou tedy protichůdné.

Upozorňuji poslance, že tvrzení profesorů J. Hrušky a J. Kopáčka, že uhynulé lesy v bezzásahových zónách zadržují vodu a nemají negativní vliv na lokální, regionální klima je v rozporu se zkušeností generací, učebnicovými znalostmi, vědeckými pracemi.

Profesoři J. Hruška a J. Kopáček záměrně tyto práce nezmiňují. Rozsah uhynulých lesů a jejich obnovu mohou čtenáři posoudit sami (mapy.cz, stav 2023).

Budou se poslanci a MŽP řídit doporučením profesora J. Hrušky a profesora J. Kopáčka a nechají uschnout další smrkové porosty? S lítostí konstatuji, že za tato rozhodnutí nenese nikdo trestně právní zodpovědnost, přestože ignorují varování praktiků, vědecké poznatky, zkušenosti posledních 30 roků i zkušenost generací.

tags: #jan #pokorny #ekolog #informace

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti ze školy v přírodě
• 120l nádoba na tříděný odpad
• Efektivní nakládání s odpady
• Svoz odpadu Vratimov – harmonogram
• Citáty o rodině