Po úmrtí blízké osoby vzniká řada povinností, včetně administrativních kroků souvisejících s majetkem a službami. Jednou z těchto povinností může být i odhlášení odpadů. Tento článek poskytuje přehledný návod, jak postupovat při odhlášení odpadů po úmrtí manžela v České republice, a také se dotýká dalších souvisejících témat.
Poplatek za odpad může být stanoven podle dvou zákonů: 565/1990 Sb. o místních poplatcích a 185/2001 Sb. o odpadech. Obec si může zvolit, podle kterého ze zákonů si poplatky za popelnice nastaví (exkluzivně - pouze podle jednoho).
V obecnosti lze říct, že pokud vaše obec (kvůli poplatku) řeší vaše trvalé bydliště, či vlastnictví nemovitosti (u trvale neobývaných objektů), tak máte danou místní vyhlášku postavenu na tomto zákoně. Je to případ většiny menších obcí a měst v ČR.
Stanovení velikosti vybíraného poplatku je dále záležitostí obecně závazné vyhlášky a je tedy čistě na obci/zastupitelstvu jakou částku chce za popelnice vybírat. Zda-li chce vybírat částku odpovídající reálným nákladům, nebo nějakou jinou částku nebo třeba také nic.
Pokud je poplatek za popelnice implementován podle tohoto zákona, tak se dá říct, že platíte podle toho kde bydlíte (trvalé bydliště nehraje roli).
Čtěte také: Jak zrušit poplatek za odpad
Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad.
Jelikož je poplatek za popelnice stanoven vyhláškou, je plně v pravomoci obce si vymyslet osvobození a slevy dle vlastní fantazie. Běžné osvobození a slevy: osvobození podle věku (např. do 6 let a nad 70 let); vlastnictví průkazu TP, ZTP, ZTP/P; sleva.
Využití institutu trvalého pobytu, jak ho definuje zákon, je v praxi neudržitelné. Zástupkyně veřejného ochránce práv se domnívá, že je nutné buď změnit definici trvalého pobytu v zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, nebo provést změny v ostatních zákonech, které termín „trvalý pobyt“ používají.
Místem trvalého pobytu se podle zákona č. 133/2000 Sb. rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Objekt musí být označen číslem popisným nebo evidenčním, popř. orientačním a je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Trvalý pobyt je tedy definován jako údaj „pouze“ evidenční.
Zatímco se občan může přihlásit k trvalému pobytu i tam, kde nebydlí a nikdy bydlet nebude, když jej chce k tomu ze zákona oprávněná osoba (především majitel nebo nájemce) z adresy odhlásit, musí složitě dokazovat, že se dotyčný občan na uvedené adrese nezdržuje, objekt neužívá a že zaniklo jeho uživatelské právo.
Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad
S úmrtím blízké osoby souvisí povinnosti jako odevzdání patřičných dokumentů a návštěva jednotlivých úřadů. Primárním místem ke spuštění všech kroků je Matrika na příslušném Obecním úřadě, zde začínáme. Pomocí občanského průkazu, kopie rodného listu a případně oddacího listu. Na základě těchto dokumentů vystaví matrika obecního úřadu úmrtní list a zašle jej objednavateli pohřbu.
Jakmile se oficiálně stanete dědicem, doporučujeme udělat si malou revizi majetku:
Roku 2014 byla dědická daň zrušena, a tudíž se žádná dědická daň z nabyté nemovitosti neplatí. Po nabytí nemovitosti se však budete muset přihlásit k dani z nemovitosti, která se platí 1x ročně na finančním úřadě.
Do 31. ledna následujícího roku podejte daňové přiznání k platbě daně z nemovitosti na váš příslušný finanční úřad (zaplatit ji musíte do 31. května téhož roku). Daňové přiznání podáváte pouze jednou, a to po nabytí nemovitosti nebo v případě, že se změní výměra nemovitosti rekonstrukcí, či přístavbou. Na základě daňového přiznání je vám vyměřena Daň z nemovitosti, kterou platíte každý rok.
Ačkoliv se již neplatí dědická daň, je potřeba myslet na to, že se vás bude týkat Daň z příjmu za prodej nemovitosti. Daň z příjmu za prodej nemovitosti se platí, pokud je nemovitost prodána do 5 let od jejího nabytí.
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?
Do 5leté lhůty se započítává i doba vlastnictví zůstavitele, tedy:
Do 5leté lhůty se nezapočítává doba vlastnictví zůstavitele, tedy:
Zdědili jste nemovitost, prošli si obsáhlým dědickým řízením, veškerým papírováním a nyní je potřeba vyřešit co dál. Dědickým řízením se náklady spojené se starostí o nemovitost nepozastavují, a tak je potřeba myslet na to, že k vlastnictví nemovitosti se váží zálohy za služby, čímž vám vznikají náklady. Proto je třeba rychle a bez průtahů vyřešit, jak s nemovitostí naložit.
Velmi oblíbeným řešením je v poslední době pronájem nemovitosti, který vám zajistí pravidelný příjem. Kromě pasivního příjmu z nájmu roste v čase také tržní hodnota nemovitosti, a proto jde o velmi výhodnou investici.
Na co při pronájmu myslet?
Prodej nemovitosti je další běžné řešení této situace. Dejte si však pozor, abyste před prodejem zjistili o nemovitosti všechny potřebné informace, jako jsou: věcná břemena - pokud bylo břemeno na dožití zůstavitele, musíte o jeho výmaz požádat, nestane se tak automaticky, kolaudace - zvláště u starších nemovitostí může být problém s tím, že nemají kolaudaci, předkupní práva, stanovy družstva - pokud se jedná o družstevní nemovitost.
Je skutečně důležité se o nemovitosti dozvědět co nejvíce, aby její prodej nemohl být v budoucnu napadnut a nový majitel po vás nepožadoval náhrady škod, či ponížení kupní ceny kvůli zatajení důležitých skutečností.
Pamatujte na daň z příjmu: pokud nemovitost nevlastníte 5 let (nebo jste v ní nebydleli 2 roky), platíte 15% daň z rozdílu mezi pořizovací a prodejní cenou.
Nejčastěji nabízeným řešením je nemovitost začít sám využívat. Pokud se rozhodnete, že chcete v domě či bytě bydlet, je třeba udělat několik akčních kroků:
Délku dědického řízení nelze odhadnou přesně, ale obvykle se pohybuje mezi 2 až 6 měsíci. Záleží na složitosti případu a počtu dědiců. Pokud je majetek jednoduchý (např. pouze jedna nemovitost), může být řízení uzavřeno i dříve. V případech, kde jsou spory mezi dědici, více nemovitostí nebo nutnost dělení majetku, se může řízení protáhnout až na rok i déle.
U dědictví družstevního bytu právně nejde o vlastnictví bytu, ale o členský podíl v bytovém družstvu. Ten lze dědit stejně jako jiný majetek. Dědic se tak stává novým členem družstva a tím získává právo byt užívat. Některá družstva ale mají ve stanovách podmínky pro přijetí. Je tedy důležité nahlédnout do jejich pravidel.
Ocenění nemovitosti se provádí pro potřeby notáře, aby mohl určit hodnotu dědictví. Obvykle se dělá formou tzv. cenového odhadu, který může provést znalec nebo realitní kancelář. Pokud není řízení komplikované, není nutný znalecký posudek - stačí orientační odhad (např. na základě cen v okolí). Tento odhad slouží i jako základ pro výpočet notářské odměny.
V Česku byla dědická daň zrušena k 1. 1. 2014. To znamená, že při dědictví nemovitosti neplatíte žádnou daň z příjmu ani daň z dědictví. Poplatek notáři se odvíjí od hodnoty majetku, o který se v rámci dědického řízení jedná.
Notář se obvykle ozve přibližně do jednoho měsíce po úmrtí osoby, která zanechala majetek. Dědické řízení se totiž zahajuje automaticky na základě oznámení matriky o úmrtí soudu, který pak přidělí případ konkrétnímu notáři. Pokud notář nevolá ani po dvou měsících, můžete se obrátit na soud příslušný podle místa trvalého pobytu zemřelého.
tags: #odhlasit #odpadky #po #smrti #manzela #postup