Je ve světě více odpadu než lidí? Statisticky se na to podíváme

V roce 2022 bylo v Evropské unii vyprodukováno přes 2 233 milionů tun odpadu. Produkce odpadů v členských zemích EU se v roce 2022 pohybovala od téměř 20 tun na obyvatele ve Finsku, po 1,3 tuny v Lotyšsku. Největším producentem se stalo Německo s téměř 386 miliony tun, následovala Francie, kde vzniklo více než 345 milionů tun odpadu. V Česku byla zaznamenána produkce ve výši 39 milionů tun. Tyto dvě země dohromady tedy tvořily téměř třetinu produkce celé EU. Pro lepší mezinárodní srovnání je ale vhodnější používat přepočet na jednoho obyvatele.

Ten v EU dosáhl hodnoty 4 991 kg, a rekordmanem se stalo Finsko s produkcí 19 950 kg. Na druhém konci pomyslného žebříčku se ocitlo Lotyšsko s 1 330 kg. Jeden Čech vyprodukoval 3 672 kg odpadu, a tuzemsko se tak zařadilo mezi Německo (4 604 kg) a Dánsko (3 333 kg).

Produkce odpadu na obyvatele (kg)

Zdroj: Eurostat

Z dlouhodobého hlediska se produkce odpadů v Evropě příliš nezměnila. Oproti roku 2012 bylo vyprodukováno o 0,4 % celkových odpadů méně. V přepočtu na jednoho obyvatele se mezi lety 2012 a 2022 objem vyprodukovaného odpadu snížil z 5 086 na 4 991 kilogramů. Viditelný pokles v časové řadě byl zaznamenán v „covidovém“ roce 2020, kdy na jednoho obyvatele EU vzniklo 4 817 kilogramů odpadu.

Vývoj produkce odpadů v EU27

Zdroj: Eurostat

Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší

Bez minerálních odpadů se pořadí změní

Vysoký podíl na celkové produkci v rámci Evropy tvoří odpady z těžby a dobývání (22,7 %) a ze stavebnictví (38,4 %). Nejvyššího zastoupení těžby a dobývání dosáhlo Rumunsko s 85,2 %. Stavebnictví se na celkové produkci odpadů nejvíce podílelo na Maltě (77,7 %). V Česku je podíl těžby a dobývání zanedbatelný (0,3 %), nicméně stavebnictví dosahuje 43,8 %. V některých zemích s vysokým zastoupením zmíněných odvětví a menším počtem obyvatel může být těmito odpady, což jsou typicky zeminy nebo minerální demoliční odpady, celková produkce odpadů na jednoho obyvatele značně zkreslená. Proto Eurostat sleduje i kategorii „odpady s výjimkou hlavních minerálních odpadů“.

V té dosáhla celková produkce na obyvatele Evropské unie 1 777 kg a na obyvatele Česka 1 519 kg. Od ostatních zemí se značně vychýlilo Estonsko se 7 491 kg, což souvisí s tamní výrobou energie založenou na roponosných břidlicích.

Produkce odpadu bez hlavních minerálních odpadů na obyvatele (kg)

Zdroj: Eurostat

Dalším významným původcem odpadů je zpracovatelský průmysl, který se v EU na celkové produkci podílel 10,3 % a v České republice dokonce 12,5 %. Na celkových téměř 231 milionech tun odpadu vyprodukovaných zpracovatelským průmyslem v EU mělo nejvyšší podíl Německo s 55 miliony tun, s odstupem následovaly Itálie (28 mil. tun) a Polsko (téměř 26 mil. tun). Česko se s necelými 5 miliony tun ocitlo přibližně v polovině pomyslného žebříčku.

Podíl odvětví na produkci odpadů (%)

Zdroj: Eurostat

Čtěte také: Města s nejhorším ovzduším na světě

Státy se značně liší i v nekovových odpadech

Za pozornost stojí i pohled na složení vyprodukovaných odpadů. Eurostat publikuje výsledky dle evropské klasifikace odpadů (EWC-Stat), která sdružuje jednotlivé kódy dle katalogu odpadů do logických celků. Například nekovový odpad (kód 07) se dělí na několik dílčích kategorií. Jednou z nich je skleněný odpad (kód 071), který se dále skládá ze skleněných obalů (kód 0711) a ostatních skleněných odpadů (0712). Zmíněného skleněného odpadu bylo v EU v roce 2022 vytvořeno více než 18 milionů tun (41 kg na obyv.), přičemž Česko se na tomto množství podílelo přibližné 309 tisíci tun (29 kg na obyv.). Největším producentem skleněného odpadu byla Itálie s téměř 3,8 miliony tun. V přepočtu na jednoho obyvatele vévodila Belgie se 111 kg.

Itálie dosáhla i nejvyšší produkce odpadních plastů, na celkové produkci EU mírně přesahující 20 milionů tun se svými více než 5 miliony tun (90 kg na obyv.) podílela přibližně 26 %. Odpadu z papíru a lepenky na území evropské sedmadvacítky vzniklo 44 milionů tun (98 kg na obyv.), což tvořilo 5,5 % z celkových odpadů (s vyloučením hlavních minerálních odpadů). V České republice tvořil odpad z papíru a lepenky 8,7 % celkových odpadů (s vyloučením hlavních minerálních odpadů), tedy 1,4 milionu tun v absolutním vyjádření a 132 kg na jednoho obyvatele. V rámci EU tvořily největší část nekovových odpadů dřevěné odpady (téměř 47 milionů tun). Německo, Francie a Itálie dohromady přispěly k tomuto množství 58 %, Česko s 270 tisíci tun ani ne jedním procentem.

Podíl složek nekovového odpadu (%)

Zdroj: Eurostat

Nebezpečných odpadů bylo v Česku podprůměrně

Samostatnou kategorií odpadu jsou pak odpady nebezpečné, které mohou představovat zvýšené riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, nejsou-li likvidovány správně. Z odpadů vytvořených v EU v roce 2022 bylo jako nebezpečný odpad klasifikováno 119 milionů tun (266 kg na obyv.). Mezi lety 2020 a 2022 byl pozorován podstatný nárůst celkového množství nebezpečného odpadu (25 %), z velké části způsobený téměř devítinásobným nárůstem jeho objemu ve Finsku. V roce 2022 se podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů pohyboval mezi 0,7 % v Rumunsku a 26,4 % ve Finsku. V tuzemsku tvořily nebezpečné odpady 4 % z celku.

Česká legislativa i EU nově za komunální odpad považuje nejen odpad z domácností, ale i jemu podobný vznikající u firem, pokud jeho složení odpovídá tomu odpadu z domácností. Podle MŽP je produkce komunálních odpadů v ČR přibližně 550 kg/obyvatel/rok, podle ČSÚ je to kolem 500 kg/obyvatel/rok. Přímo obce produkují podle ČSÚ zhruba 360 kg/ob/rok, asi 40 kg/ob/rok jde do výkupen. Celková produkce komunálních odpadů mírně roste. Je to dáno ale především tím, že evidujeme víc odpadů z údržby zeleně a zahrad. Produkce směsného odpadu mírně klesá či stagnuje.

Čtěte také: Řešení znečištění půdy

Informace o produkci komunálních odpadů v jednotlivých evropských zemích jsou zveřejňovány na webu Eurostatu. V ČR podle údajů MŽP bylo v roce 2020 skládkováno 47,8 %, energeticky využito 12,6 % a materiálově využito 38,6 % komunálních odpadů. ČSÚ vykazuje podle nás přesnější údaje, podle kterých bylo skládkováno téměř 48 %, energeticky využito téměř 17 % a materiálově využito cca 35 % komunálních odpadů. Oproti průměru EU ČR skládkuje v průměru víc než dvojnásobek komunálních odpadů. Materiálové využití komunálních odpadu v EU je vyšší asi o 10 %.

Produkce SKO v ČR v roce 2019 byla cca 262 kg/ob/rok. Obce produkují cca 193 kg/ob/rok, firmy 69 kg/ob/rok. Kromě toho produkujeme ještě cca 30 kg/ob/rok objemného odpadu. Tato produkce SKO je vysoká, je to zhruba o 100 kg/ob/rok víc než je tomu v Německu či Rakousku. Oproti průměru EU skládkujeme a spalujeme asi o 70 kg/ob/rok více odpadu.

Česká republika má hustou sběrnou síť na odpady, kdy je průměrná docházková vzdálenost s tříděným odpadem k barevným kontejnerům rok od roku nižší, aktuálně je necelých 90 metrů! Obyvatelé ČR se dle statistik opravdu dlouhodobě řadí mezi špičku v třídění obalových odpadů. Možná je to i díky velmi propracovanému systému třídění odpadu do veřejně přístupných barevných kontejnerů (příp. do pytlů a nádob určených pro individuální sběry odpadu z domácností), sběrných dvorů, výkupen či speciálních sběrných míst.

Statistiky uvádějí, že systém třídění je dostupný na 99 % území ČR, průměrně to ke kontejnerům máme méně než 90 metrů, a je tak pravděpodobné, že možná i díky tomu se u nás počet třídičů zvýšil!

Aktuálně v ČR třídí neuvěřitelných 75 % obyvatel! Za pozornost zajisté stojí i informace, že 55 % respondentů si koupí produkt vyrobený z recyklovaných materiálů, ale pouze v případě, že je levnější než běžné výrobky. V zaměstnání pak třídí odpad 42 % třídičů. Veřejně dostupná síť barevných kontejnerů a nádob pro individuální sběry odpadu čítá na 850 000 nádob. Třídiči uvedli, že cca 82 % z nich běžně využívá pro třídění svého odpadu kontejnery na stejných stanovištích a zbylých 18 % využívá kontejnery na různých stanovištích.

Výzkumná agentura IPSOS uvádí, že 66 % dotazovaných Čechů se považuje za udržitelné a etické spotřebitele. Z analýzy také vyplývá, že 53 % obyvatel ČR kompostuje biologicky rozložitelný odpad, resp. třídí bioodpad. Pouhých 14 % lze označit jako „udržitelné nadšence“, kteří se snaží žít udržitelně, a to i za cenu vyšších nákladů či menšího pohodlí.

Z výše uvedených dat vyplývá, že třídění je u nás běžné pro tři čtvrtiny obyvatel - prostě třídění patří k životu! Čím dál více z nás si snad také uvědomuje, že třídění je projevem ohleduplného přístupu k přírodě a životnímu prostředí, kterým pomáháme tím, že předcházíme ukládání odpadu na skládky. Naopak díky naší ochotě třídit přetváříme vyprodukovaný odpad na zdroje, druhotné suroviny, které můžeme opětovně využít k výrobě nových produktů, a pokud to není možné, pak je alespoň energeticky využít ve spalovnách odpadu.

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s přibližně 1 992 miliony tun odpadu. Množství využitého odpadu v roce 2022 dosáhlo 1 223 milionů tun a podíl využití na celko­vém nakládání s odpady byl 61,4 %. Množství od­padů určených k odstranění činilo 769 milionů tun.

Nakládání s odpady (tis. t)

Zdroj: Eurostat

Nakládání s odpady (kg na obyvatele)

Zdroj: Eurostat

V zastoupení různých přístupů k nakládání s odpady byly mezi zeměmi EU značné rozdíly. V průměru evropské sedmadvacítky dosáhla míra recyklace 40,8 % a sklád­kováno bylo 30,2 % odpadu.

Česko dosáhlo v recyklaci nadprůměrných vý­sledků, neboť podíl využití odpadů zde činil 86,5 %. Recyklace se na tom podílela 54,3 p. b., zasypávání 28,3 p. b. a energetické využití 3,9 p. b. Z celkových 13,5 % odstraněných odpadů tvořilo 13,3 p. b. skládkování a jen 0,2 p. b. připadlo na spalování bez energetického využití. Češi se tedy ve využití odpadu umístili na šesté příčce v EU.

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s celkem 99,6 milionu tun nebezpečného odpadu, přičemž více než 70 % z toho bylo vykázáno pouze ve čtyřech zemích EU, a sice ve Finsku (29,3 mil. tun), v Německu (21,4 mil. tun), v Bulharsku (13,7 mil. tun) a ve Francii (7,5 mil. tun). Hlavní způsoby nakládání s nebezpečnými odpady v EU byly skládkování (41,0 %), recyklace (27,2 %) a ostatní formy odstranění (18,5 %).

Mimo jiné na tomto oblečení ze byly mnohokrát v nezávislých testech objeveny karcinogenní látky, které se společně s nekvalitním barvivem pak na skládkách uvolňují. Ovzduší a půda či voda tak dostávají pořádně zabrat. Člověka by to ani nenapadlo, ale podle vědeckých odhadů módní průmysl odpovídá za více než 10 % celosvětových emisí uhlíku - to je více než mezinárodní letecká a námořní doprava dohromady. S odpadem je důležité správně nakládat. Především proto, aby se minimalizoval jeho dopad na životní prostředí a lidské zdraví.

Poté, co jsou barevné třídící popelnice a kontejnery vysypány do popelářského svozového auta, je materiál odvezen na takzvanou dotřiďovací linku. Je to z důvodu, aby opravdu vše bylo vytříděno tak, jak má být a mohlo být využito k dalšímu zpracování - recyklaci. Z deseti časopisů například může vzniknout nová kartonová krabice. Logicky vzniká nejvíce odpadu tam, kde je vysoká hustota obyvatelstva nebo třeba kde je vysoký rozvoj průmyslu.

Spojené státy americké: USA jsou jedním z největších producentů odpadu na světě. Je tomu tak zejména kvůli vysokému standardu života, velké spotřebě a rozsáhlému průmyslu. Sledujte nás. Lidstvo v současnosti vyprodukuje 1,3 miliardy tun odpadů ročně. Podle americké studie by lidé v roce 2025 mohli vyprodukovat za rok až 2,6 miliardy tun odpadů. Hlavními producenty pevného domovního odpadu jsou bohaté státy. V čele celosvětové statistiky jsou Spojené státy, jejichž 310 milionů obyvatel každý den vytvoří více než 620 tisíc tun odpadu.

Ručně jsme se probrali desítkami tun směsného komunálního odpadu (SKO) a zjišťovali, kolik se toho dá ještě vytřídit. Z celkového množství zkoumaného odpadu tvořil více než třetinu (35,6 %). Velký podíl pak tvořil kuchyňský odpad (25 %). I to se ale dá změnit. Kontejnery na plast, papír či sklo dnes nejsou nic neobvyklého a najdeme je všude. Každý Čech to má k těmto popelnicím přibližně 89 kroků, přesto je ale někteří z nás stále netřídí. Tím se snažíme občanům třídění co nejvíce usnadnit a motivovat je ke změně svých návyků.

10 % celosvětových emisí skleníkových plynů má na svědomí výroba textilu a obuvi. O to horší pak je, že po vyhození do popelnice na SKO většinou končí na skládce, kde dále škodí životnímu prostředí. Výjimkou v popelnicích na SKO není také stavební odpad (4,6 %) nebo kovy (2,8 %). Ani tyto odpady sem ale nepatří. Jejich místo je na sběrném dvoře. V případě kovů mívají obce a města dokonce i šedé kontejnery, někde se mohou vyhazovat i do popelnice na plast.

tags: #je #ve #světě #více #odpadu #než

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné bavlněné tašky
• Česká legislativa a přírodní stanoviště
• Kontejnery na tříděný odpad
• Požadavky na místa pro odpad
• Příklady snižování emisí CO2