Příroda Kyrgyzstánu: Země obydlených hor

Kyrgyzskou republiku lze nazvat zemí obydlených hor. Unikátnost zdejší přírody podtrhuje skutečnost, že tvoří jádro celosvětového horkého místa biodiverzity nazvaného Pohoří centrální Asie. I přes vývoj v posledních sto letech si zde dodnes místní obyvatelé uchovali kočovný způsob života po celé období roku dovolujícího pastvu tisícihlavých stád koní a dobytka. Základy ochrany přírody zde byly položeny v době, kdy byl Kyrgyzstán jednou ze sovětských svazových republik.

Geografické a klimatické podmínky

Kyrgyzstán leží převážně v pásmu pohoří Ťan-šan, jižní část země v Zaalajském pohořím a pohoří Pamíro-Alaj. 94 % území státu se nachází v nadmořské výšce nad 1000 metrů, průměrná výška reliéfu činí 2750 m n. m. Je zde přes 8000 ledovců, které pokrývají 2,9 % povrchu Kyrgyzstánu. Přes tyto přírodní podmínky nepatří hustota obyvatelstva mezi nejnižší - na ploše 199,9 tis. km² zde žije 5,8 mil. Největším bohatstvím Kyrgyzstánu je bezesporu voda. Najdeme zde 1923 jezer (!), celková vodní plocha tvoří 3,8 % plochy státu.

Na řekách pramenících v Kyrgyzské republice je závislý Uzbekistán a částečně i Kazachstán, přičemž zejména ve vztazích s Uzbekistánem se voda stává častým zdrojem napětí. Voda žádného z těchto toků nakonec nedoteče do oceánu - celé území je odvodňováno do několika bezodtokých pánví s jezery včetně Aralského moře.

Kyrgyzstán se vyznačuje pestrými přírodními poměry, které nejsou určeny jen velkým výškovým gradientem, ale také velkými rozdíly v průměrných teplotách a atmosférických srážkách (od 1000-1500 mm za rok na Ferganském hřbetu až po 100-150 mm na jihu země v Batkenu). Do okolí Biškeku a oblastí na jihu při okrajích Ferganské doliny zasahují středoasijské polopouště a stepi. Ve vyšších polohách na úbočích hor se nacházejí aridní stepi Ťan-šanu a Alaj-Pamíru, využívané k jarní pastvě dobytka. Nad 1500-2000 m n. m. přecházejí v horské jehličnaté (v Západním Ťan-šanu též listnaté) lesy a pestré subalpinské a alpinské louky a stepi vystupující až do 3500-4000 m n. m. využívané k letní pastvě - v nižších polohách zejména ovcí a koz, ve vyšších koní a v nejvyšších jaků.

Kyrgyzstán je z postsovětských středoasijských republik světu nejotevřenější a také nejdemokratičtější. Patří však spolu s Tádžikistánem k nejméně rozvinutým. Kromě zmíněného zemědělství obhospodařujícího třetinu území státu je významným zdrojem příjmů těžební průmysl, zejména těžba zlata, olova a wolframu.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Organizace ochrany přírody

Ochrana přírody je v Kyrgyzstánu institucionalizovaná, legislativně vybavená moderními nástroji. Její činnost se řídí zejména zákonem na ochranu přírody, o ochraně životního prostředí a o zvláště chráněných územích. Vyhlašování chráněných území je svěřeno vládě, většina ostatních kompetencí speciálnímu úřadu - Státní agentuře pro ochranu životního prostředí a lesnictví Kyrgyzstánu (dále jen Agentura).

Agentura je vládním úřadem pro oblast ochrany životního prostředí, zachování biodiverzity, rozvoje lesního hospodářství a myslivosti a environmentální bezpečnosti státu. V jejím čele stojí ředitel jmenovaný přímo premiérem. Ředitel je vždy současně předsedou Národního fondu na ochranu životního prostředí a rozvoj odvětví lesnictví. Agentura má rozsáhlé kompetence, mj. možnost pozastavit nebo zastavovat výrobu, omezit vypouštění závadných látek, zakázat dovoz a tranzit životnímu prostředí nebezpečného zboží, omezit využívání přírodních zdrojů či hospodaření v lesích atd.

Při hodnocení úrovně legislativy v oblasti ochrany životního prostředí včetně ochrany biodiverzity je experty vytýkán nesoulad mezi jednotlivými normami včetně protichůdnosti některých opatření. I přes některé dílčí pozitivní kroky je dosud zcela nedostatečné zapojení veřejnosti.

Ochrana ohrožených druhů

Přírodní poměry předurčují pestrost ekosystémů a na ně vázaných druhů. Počty z území Kyrgyzstánu popsaných druhů odpovídají stupni poznání a jistě nejsou konečné. V porovnání s dvaapůlkrát menší ČR je odsud popsán výskyt obdobného počtu savců (84), ptáků (396) či ryb (70), o něco více druhů cévnatých rostlin (3969) a násobný počet druhů plazů (39). Bezobratlých živočichů je známo 15 910, nižších rostlin 1196 a hub 2179.

Agentura má za úkol průběžně sledovat stav populací ohrožených druhů a rostlin a vést Červenou knihu Kyrgyzstánu (Mamytov 1985). Např. z rostlin je považováno 300 druhů za ohrožené, mezi nimi 125 z území Kyrgyzstánu popsaných rostlinných endemitů (Naumenko, Lazkov 2012, Lazkov, Umralina 2015).

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Agentura má možnost omezit či zakázat úmyslné šíření nepůvodních živočichů a rostlin, které by mohly znamenat ohrožení pro původní druhy. Je oprávněna zabavovat nelegálně získané živočichy a rostliny a výrobky z nich a omezit jejich sběr a lov. Například stanovuje každoročně kvóty k lovu pro jednotlivé lovecké oblasti pokrývající 70 % území státu. Ročně tak povolí odstřel 500-1000 kozorožců sibiřských, přičemž populace v Kyrgyzstánu čítá 35-45 tis. jedinců, a 30-70 jedinců argali Marco Polova z celkového stavu odhadovaného na 10-13 tis. zvířat.

Za povolení odstřelu kozorožce inkasuje cca 700 USD a za ovci argali 5000 USD, přičemž výsledná cena, kterou zaplatí většinou zahraniční lovec za odstřel zprostředkující firmě, bývá čtyřnásobná. Není divu, že problémem v zemi zůstává pytláctví. Státní ochrana přírody vynakládá ročně kolem 15 mil. Kč na ochranu divokých zvířat. Je to však nedostatečné.

Pokud se týká lovu ostatních zvířat, tak např. vlk se v Kyrgyzstánu mimo chráněná území střílí jako škodná bez omezení, ročně je takto zabito 150-500 vlků (populace čítá kolem 3000 kusů) a lovci mohou dostat i zástřelné. Mezi druhy celoročně a v celém Kyrgyzstánu hájené patří např. varan pustinný (Varanus griseus), vyskytující se ve Ferganské dolině, či dnes již zřejmě zcela vyhubená gazela perská (Gazella subgutturosa) (Mallon, Kingswood 2001).

Pro vybrané druhy může Agentura připravovat programy jejich ochrany, děje se tak ale spíše výjimečně. Například na ochraně leoparda sněžného již řadu let spolupracují státy centrální Asie. Populaci v Kyrgyzstánu odhadl v r. 2013 WWF na 150-500 jedinců (Mallon, Kulikov 2015). I když vláda postupně rozšířila vybraná chráněná území, zejména Saryčat-Ertašský zapovědnik ve středním Ťan-šanu až na 1500 km², zastavila zde geologické prospekce a prezident republiky v r.

Soustava chráněných území

První pokusy o územní ochranu v Kyrgyzské republice proběhly ve 30. a 40. letech minulého století, kdy stát dočasně chránil některé části horských hřebenů a vybraných ořešákových lesů v oblasti Jalal-Abad. V roce 1948 byl vyhlášen první zapovědnik - Issyk-Kulský. V současné době celková plocha zapovědniků a národních parků činí 9,4 tis. km² (4,6 % území republiky, Osmonaliev et al. 2015), přičemž celková plocha všech zvláště chráněných území přesahuje 130 km².

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Přísné státní přírodní rezervace, zapovědniky, kterých je vyhlášeno deset, se zřizují pro ochranu rostlin a živočichů a udržování podmínek pro optimální průběh přírodních procesů. Jsou využívány pouze k vědeckému výzkumu a osvětě a skládají se ze tří zón. Jádrová zóna je ponechána samovolnému vývoji a může v ní probíhat pouze výzkum a protipožární a sanitární opatření. V nárazníkové zóně nelze mj. sbírat ohrožené rostliny a jejich plody, lovit, stavět, těžit nerostné suroviny či dřevo. Šetrně hospodářsky využívat je možno jen ochranné pásmo. Zapovědniky jsou území s vlastní správou, kterou zřizuje Agentura. Veškerá půda v jádrové a nárazníkové zóně je v majetku státu.

Cílem národních parků (státních přírodních parků) je zachování krajiny včetně přírodních komplexů a historických a kulturních památek, osvěta, výzkum a rozvoj šetrné turistiky. Mají čtyři zóny: zónu přísné ochrany, stabilizační zónu (zakázáno hospodaření, možná je pouze šetrná turistika a realizace praktických opatření ve prospěch předmětů ochrany), rekreační a turistickou zónu (možné regulované turistické využití) a hospodářskou zónu, kde je možné i stavět hotely a další zařízení pro turisty. Na celém území národních parků se mj. nesmějí těžit suroviny, šířit nepůvodní druhy, měnit hydrologický režim či těžit dřevo pro komerční využití. V Kyrgyzstánu můžeme navštívit devět národních parků s vlastní správou zřízenou Agenturou a státními pozemky (s výjimkou parku Ala-Arča, který je přímo v kompetenci prezidenta).

Státní rezervace, zakázniky, jsou území zřizovaná s cílem ochrany vybraných ukázek ekosystémů či jednotlivých částí přírody. Dělí se na pět typů (v závorce uveden počet zakázniků daného typu):

• úplná rezervace (ochrana celého ekosystému, 2),
• chráněné naleziště (ochrana ohrožených druhů, 37),
• lesní rezervace (ochrana lesních ekosystémů nebo vzácných dřevin, 10),
• geologické rezervace (jeskyně, skály, vodopády, kaňony, paleontologická naleziště, 19),
• přechodně chráněné plochy (např. ochrana tahových zastávek ptáků, 1).

Zmínku zasluhují úplné a lesní rezervace, které jsou ponechány bez zásahu s výjimkou nahodilých těžeb, které může povolit pouze Agentura, a to až po dohodě s akademickými pracovišti.

Vedle jmenovaných území a státních přírodních památek existují ještě zvláštní kategorie ZCHÚ - státní botanické zahrady, arboreta a zoologické zahrady. V Kyrgyzstánu byly dosud vyhlášeny také dvě biosférické rezervace (Issyk-kul a Sary-Čelek). Přeshraniční zvláště chráněné území mezinárodního významu bylo zřízeno v r.

Chráněná území jsou navrhována na základě vědeckých dat potvrzujících jejich jedinečný přírodovědný a kulturní význam. Součástí návrhu je kromě hranice území, zonace a režimu ochrany také návrh managementových opatření a vyčíslení ekonomických dopadů. Újma právnickým i fyzickým osobám v souvislosti s omezením jejich hospodaření, případně odnětím pozemků, je hrazena státem. Z většiny správu chráněných území financuje stát, částečně Agentura generuje vlastní příjem).

Samosprávy mají dle zákona zajišťovat dodržování stanoveného režimu ochrany a využívání zvláště chráněných území. Měli by také realizovat praktická opatření pro zachování předmětů ochrany. Často se vše ale „smrskne“ pouze na postavení vrátnice se závorou na hranicích chráněného území, kde strážce parku ve vojenském úboru kontroluje vstup a vjezd a vybírá za to příslušný poplatek.

Fyzickým a právnickým osobám není v chráněném území uloženo pouze dodržovat stanovené podmínky, ale zákon jim též zakládá právo na informace o fungování správy chráněného území a možnost kontroly a domáhání se nápravy, pokud příslušný úředník či instituce porušuje předpisy.

Kyrgyzstán se v posledních letech proměnil z chudé postsovětské republiky v oblíbenou turistickou destinaci ve Střední Asii, lákající především překrásnou přírodou. Země leží ve vysoké nadmořské výšce a při výpravách je nutné často překonat sedla ležící i výše než 3500 metrů nad mořem.

Tab. 1: Ekosystémy Kyrgyzské republiky

tags: #jih #kyrgyzstánu #příroda

Oblíbené příspěvky:

• Recenze Technická a Emise Zábřeh
• Proč mizí obojživelníci?
• Charakteristika počasí v Libereckém kraji
• Informace o škole v přírodě Strážné Jarosovi
• Recyklace asfaltové lepenky