Využití odpadů v České republice

Nakládání s odpady upravuje zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, který je účinný od 1. 1. 2021. Zákon stanovuje práva a povinnosti osobám v oblasti odpadového hospodářství a prosazuje základní principy oběhového hospodářství, ochrany životního prostředí a zdraví lidí při nakládání s odpady.

Nakládání s výrobky s ukončenou životností upravuje zákon č. 542/2020 Sb., účinný od 1. 1. 2021. Nakládání s odpady z obalů upravuje zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů.

Způsoby nakládání s odpady

Způsoby nakládání s odpady jsou označeny kódy. Kódování bylo součástí vyhlášky č. 383/2001 Sb., pro rok 2021 zůstává i nadále v platnosti.

Hierarchie správného nakládání s odpady:

• Předcházení vzniku odpadu
• Opětovné použití
• Recyklace
• Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie
• Odstraňování (skládkování) odpadu

Jako ideální možnost se hodnotí předcházení vzniku odpadu, nevyhovující je odstraňování (skládkování) odpadu.

Čtěte také: Odpad v místě trvalého bydliště

Produkce a využití odpadů v ČR

V roce 2019 bylo v České republice vyprodukováno 37,4 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 35,6 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 502 kg/obyv. všech odpadů (165 kg nebezpečných/obyv. a 3 337 kg ostatních/obyv.).

Odpady byly převážně využívány. Z 37,4 mil. tun všech odpadů jich bylo 88 % využito, z toho 84,5 % materiálově a 3,5 % energeticky. Na skládkách skončilo 9,5 % všech odpadů.

Komunální odpady

Významnou skupinou jsou komunální odpady. Obyvatelé ČR jich v roce 2019 vyprodukovali 5,9 mil. tun. Na jednoho občana ČR tedy vychází 551 kg/obyv. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 15,7 %.

V roce 2019 bylo využito 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách bylo uloženo 46 % komunálních odpadů (v roce 2018 to bylo rovněž 46 %).

Data: zdroj MŽP ČR

Čtěte také: Úprava odpadů pro recyklaci

Metodika MŽP pro nakládání s komunálními odpady

Ministerstvo životního prostředí připravilo v rámci projektu TAČR (TIRSMZP719) novou Metodiku pro stanovení složení směsného komunálního odpadu (SKO) a odděleně soustřeďovaných složek komunálního odpadu (KO). Metodika umožňuje získání a statistické zpracování údajů o složení komunálního odpadu.

Metodika popisuje obecný, jednotný a závazný postup poskytovaný MŽP. Metodiku je důrazně doporučeno používat i pro terénní šetření k získání údajů o složení odděleně soustřeďovaných KO. Účelem metodiky je stanovení postupů, které umožňují srovnatelnost a opakovatelnost výsledků terénních průzkumů zaměřených na stanovení složení odpadu.

Metodika je určena pro všechny subjekty, které mají povinnost nebo úmysl zjistit složení odpadu. Výsledky mají sloužit k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky nebo krajských Plánů odpadového hospodářství, pro rozhodování a plánování o způsobu nakládání s SKO a KO zejména na národní úrovni.

Podrobný přehled způsobů nakládání s odpady

Využívání odpadů

• Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie
• Získání /regenerace rozpouštědel
• Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně biologických procesů mimo kompostování a biologickou dekontaminaci)
• Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin
• Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů
• Regenerace kyselin a zásad
• Obnova látek používaných ke snižování znečištění
• Získání složek katalyzátorů
• Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití olejů
• Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii
• Využití odpadů, které vznikly aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R10
• Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11
• Skladování materiálů před aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem) k 31. prosinci vykazovaného roku

Odstraňování odpadů

• Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (skládkování)
• Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě, apod.)
• Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných kapalných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu, apod.)
• Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží, lagun, apod.)
• Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených prostor izolovaných navzájem i od okolního prostředí, apod.)
• Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením Dl až D12
• Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace)
• Spalování na pevnině
• Konečné či trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do dolů)
• Úprava složení nebo smíšení odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12
• Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D13) před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D13
• Skladování materiálů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením Dl až D14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před shromážděním potřebného množství) k 31. prosinci vykazovaného roku

Ostatní

• Využití odpadů na povrchu terénu s výjimkou využití odpadů na skládce
• Předání kalů ČOV k použití na zemědělské půdě
• Předání jiné oprávněné osobě (kromě přepravce, dopravce), nebo jiné provozovně
• Zůstatek na skladu k 31. prosinci vykazovaného roku
• Přeshraniční přeprava odpadu z členského státu EU do ČR
• Přeshraniční přeprava odpadu do členského státu EU z ČR
• Předání (dílů, odpadů) pro opětovné použití
• Zpracování autovraku
• Prodej odpadu jako suroviny („druhotné suroviny")
• Využití odpadu na rekultivace skládek
• Ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky
• Kompostování
• Biologická dekontaminace
• Protektorování pneumatik
• Dovoz odpadu ze státu, který není členským státem EU
• Vývoz odpadu do státu, který není členským státem EU
• Zpracování elektroodpadu
• Převzetí zpětně odebraných některých výrobků nebo zpětně odebraných elektrozařízení od právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která zajišťuje zpětný odběr podle § 37k nebo § 38 zákona nebo převzetí odpadů od nepodnikajících fyzických osob - občanů
• Odpad po úpravě, když nedošlo ke změně katalogového čísla odpadu
• Inventurní rozdíl - vyrovnání nedostatku odpadu
• Inventurní rozdíl - vyrovnání přebytku odpadu
• Staré zátěže, živelní pohromy, černé skládky apod.
• Staré zátěže, živelní pohromy, černé skládky apod.

Termické zpracování odpadů (spalování)

Ochrana lidského zdraví a šetrnost k životnímu prostředí jsou základními požadavky při posuzování vhodnosti způsobů využívání odpadů. Spalování odpadů jako technologický proces má více jak stoletou tradici, zatímco však tehdejším cílem bylo odpady především hygienicky odstranit, je v současné době při termickém zpracování odpadů využíván i jejich energetický a materiálový potenciál.

Dnes představuje energetické využívání odpadů hospodárnou alternativu k fosilním palivům a spalování komunálních odpadů spolu s jejich látkovým využitím nejvýznamnější způsob využití odpadů, který je schopen zajistit v reálném čase a místě minimalizaci jeho objemu. Energetickým využíváním odpadů se získává elektřina a teplo a dochází rovněž ke snižování množství vypouštěných skleníkových plynů.

Čtěte také: Investice a emise

Důvody pro energetické využívání odpadů:

• Odpad je ideální náhradou přírodních neobnovitelných zdrojů - směsný komunální odpad dosahuje výhřevnosti hnědého uhlí
• ČR dlouhodobě neplní požadované limity EU pro omezování množství skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů
• ČR významně zaostává za vyspělými evropskými státy ve využívání odpadů jako zdroje energie
• Energetické využívání spalitelných odpadů, které nelze látkově využívat, vyhovuje všestranným nárokům kladeným na ochranu životního prostředí
• Energetickým využíváním dojde ke snížení dovozní závislosti na primárních energetických zdrojích (zemní plyn, ropa)

Energetické využívání odpadů zaujímá v hierarchii nakládání s odpady až čtvrté místo. Vždy je kladen důraz především na předcházení jeho vzniku, opětovné či materiálové využití.

Zařízení EVO Komořany předpokládá využití těch odpadů, které zůstanou po vytřídění tzv. využitelných složek komunálních odpadů a nelze je již jinak, tzn. materiálově využít a v současné době jsou ukládány na skládky.

Definice EVO

Za energetické využívání odpadů se spalování odpadů považuje pouze tehdy, jestliž použitý odpad nepotřebuje pro vlastní zapálení ke spalování podpůrné palivo a vznikající teplo se použije pro potřebu vlastní nebo dalších osob, nebo odpad se použije jako palivo nebo jako přídavné palivo v zařízeních na výrobu energie za podmínek stanovených právními předpisy o ochraně ovzduší.

Pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky, jedná se jen o odstraňování odpadů, tedy prosté spalování odpadů bez dalšího užitku.

Spalovny odpadů budou hodnoceny jako zařízení pro energetické využívání odpadů pouze pokud bude jejich koeficient energetické účinnosti rovný nebo vyšší jak 65 %.

Kapacita zařízení EVO je 150 tisíc tun/r. Analýza výskytu směsného komunálního odpadu velkoobjemového odpadu z dojezdové vzdálenosti do 70 km od Komořan ukázala, že energeticky využitelného je k dispozici až cca 260 tisíc tun vhodného odpadu. Je tedy patrné, že zvolená kapacita zařízení není schopna zpracovat veškerou produkci odpadů a umožňuje využít další způsoby nakládání s odpady (tj. prevence, opakované použití, recyklace, třídění apod.). Zařízení EVO Komořany tyto činnosti NEOMEZUJE.

V České republice vyprodukujeme dle dostupných dat MŽP ČR z roku 2021 přibližně 5,9 mil. tun komunálního odpadu ročně. Z tohoto množství se přibližně 50 % uloží na skládky, 38 % využije materiálně a pouhých 12 % energeticky. Rozvinuté země Evropy, k nimž bychom se chtěli přiblížit, odpady recyklují, zbytek energeticky využívají a skládkují minimálně.

Pozitivním jevem je, že čím dál méně odpadu končí na skládkách. To souvisí s rozvojem spaloven, do kterých míří směsný komunální odpad. Komunální odpad tvoří 60 % veškerého odpadu vyprodukovaného v České republice. Jelikož už tento odpad nelze třídit a recyklovat, je z něho ve spalovnách vyráběna elektrická energie nebo teplo.

Množství energie, které se při spalování uvolní, se označuje pojmem výhřevnost. Výhřevnost je udávána pro suchý odpad v jednotce MJ/kg nebo MJ/m3, tedy milion Joulů (jednotka energie) na kilogram nebo metr krychlový. Výhřevnost směsného komunálního odpadu je závislá především na jeho skladbě. Hraniční hodnota pro energetické využití je v České republice stanovena na 6,5 MJ/kg. V praxi to znamená, že odpad s větší výhřevností není možné uložit na skládku.

Odpad dovezený do spalovny je nejprve roztříděn na odpad určený k recyklaci a odpad určený ke spálení. Spálením se sníží objem odpadu na 10 až 15 % původního objemu a zároveň dochází ke zničení toxických chemických látek a patogenů obsažených v odpadu. Kromě tepla vzniká při spalování také popel a struska a produkce emisí plynných škodlivin (NOx, CO, SO2, SO3, HCl, HF). Efektivní čištění spalin ovšem zvyšuje náklady na spalování odpadu.

Vysoké náklady samozřejmě připadají také na výstavbu a provoz spalovny. Pro spalování odpadu ovšem mluví především koncentrace obyvatelstva a nedostatek velkých ploch pro zřízení dalších skládek. Kromě běžného komunálního odpadu je spalován i průmyslový a zdravotnický odpad či čistírenský kal.

Spalovny v České republice

• Brno (SAKO Brno, a. s.)
• Praha (Pražské služby, a. s.)
• Liberec (Termizo, a. s.)
• Chotíkov u Plzně

První spalovna na území dnešní České republiky byla vybudována právě v Brně už v roce 1905. Fungovala až do roku 1941 a o čtyři roky později byla poškozena během bombardování. Druhá spalovna byla v Brně postavena v letech 1984 až 1989. V roce 1994 byl provoz rozšířen o 2. V letech 2008 až 2010 došlo k dalším modernizacím spalovny - byly vyměněny kotle, instalována turbína o výkonu 22,7 MW, pořízena nová filtrační zařízení, vzduchový kondenzátor pro turbínu a dotřiďovací linka pro PET láhve, hliníkové plechovky, tetrapacky a papír. Brněnská spalovna má kapacitu 248 000 tun odpadu ročně.

První spalovna v Praze byla postavena ve Vysočanech v průběhu let 1930 až 1933 a do provozu byla uvedena o rok později. Její provoz skončil v roce 1997. Vznik nové spalovny v Malešicích se datuje k roku 1998 a nachází se na území Štěrbohol, ale vstupní trakt má na území Malešic. Díky instalaci katalyzátorů v roce 2007 se významně zlepšily emisní parametry. Současná kapacita spalovny ZEVO Malešice je 330 000 tun odpadu ročně. Spalovna disponuje 4 kotly a každý dokáže spálit až 15 tun odpadu za hodinu. Ze spáleného odpadu se vyrábí hlavně tepelná energie. Teplo se dále distribuuje do domácností nebo se využívá na výrobu elektrické energie.

Spalovna Termizo funguje v Liberci od roku 1999. Za rok dokáže zpracovat 96 000 tun odpadu. Nejnovější spalovna v České republice se nachází v obci Chotíkov u Plzně a její provoz byl spuštěn v roce 2016. Ročně spalovna zpracuje 105 000 tun odpadu. Zařízení zásobuje teplem město Plzeň a elektřina je odváděna do rozvodné sítě. Maximální tepelný výkon je 31,65 MW s předpokládanou roční dodávkou tepla cca 400 000 Gigajoul.

12 000 tun odpadu, který se nedá dále recyklovat, stačí k výrobě tepla pro 3000 domácností a elektrické energie pro 500 bytů či domů.

Třídění odpadu a role obcí

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností.

Komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.

Obec je původcem komunálního odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob a musí určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu. Mezi odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.

Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit nejen prostřednictvím sběrných nádob na tříděný odpad, ale také například pytlovým způsobem sběru nebo určením místa pro odkládání jednotlivých složek komunálních odpadů v rámci sběrného dvora.

Výchova k třídění odpadu

V této době se začínáme seznamovat s tím, že vzniká nějaký odpad a mohli bychom jej třídit. Hlavní roli v našem přístupu k odpadu zaujímá rodina, ale postupně se s tímto tématem můžeme setkat i ve školce a škole.

Chodíme do školy, kde máme v rámci výuky předměty, jako Člověk a jeho svět nebo přírodopis, při kterých se s tématikou třídění a recyklace odpadu setkáváme. Lektoři programu Tonda Obal na cestách právě pro nás nejraději přednáší o správném třídění. V tomto věku už bychom měli být schopni bezpečně roztřídit běžné odpady z domácnosti a měli bychom se naučit třídit i méně obvyklé odpady. Samozřejmě si už také uvědomujeme, jak tříděním a recyklací šetříme primární suroviny na výrobu r...

V tomto věku většinou dochází k osamostatňování od rodičů. Zařizujeme si první podnájem nebo byt a máme možnost si vše zařídit podle svých představ a vkusu. Více řešíme každodenní nákupy běžných potřeb a potravin. Ideální je do obchodu sebou nosit vlastní tašku a sáčky na vícenásobné použití.

Nejdelší část života prožijeme v produktivním věku. V tomto období zakládáme rodiny, o které se staráme. Je na nás, jak si nastavíme životní hodnoty a cíle, ale jejich součástí by měla být i snaha chovat se ohleduplně ke svému okolí a přírodě. Třídění odpadu je tak základem, co lze v tomto ohledu pravidelně dělat. Doma nám třídění odpadu není cizí. Najdou se tací, co méně třídí na dovolených, při sportu a kulturních akcích nebo třeba v zaměstnání. A to je velká škoda. Zamysleme se kdykoliv a kdekoliv odpad vytvoříme, zda by se nedal vytřídit a poslat tak na recyklaci a da...

tags: #využití #odpadů

Oblíbené příspěvky:

• Studie o znečištění ovzduší
• Typy červených košů 30l
• Kompost a kopřivy
• Recyklace barevného papíru – co potřebujete vědět
• Balkonové rostliny a ekologie