Výroční zpráva o stavu výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje ve školním roce 2000/2001

Čím složitější je život společnosti, tím větší objem znalostí a dovedností si musí každý jednotlivý člověk osvojit, aby se v ní dokázal uplatnit. Čím větší je míra individuální svobody, tím víc záleží na osobní zralosti, odpovědnosti a tvořivosti každého občana.

Tato historicky první Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje je předkládána za školní rok 2000/2001 a ekonomická data jsou uvedena za rok 2001. Popisované a hodnocené období je specifické, proto i výroční zpráva musí vycházet ze specifického zpracování údajů a spět k jisté specifičnosti výstupů.

Výroční zpráva by měla především obsahovat zhodnocení stavu jednotlivých oblastí vzdělávací soustavy, tj. komentovat, interpretovat a hodnotit zjištěný stav; toto hodnocení pak doplnit informacemi o hospodaření kraje. V dalších letech by se funkce výroční zprávy měla rozšířit a zaměřit na konkretizaci a hodnocení cílů a priorit krajského dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, jehož nutná existence rovněž vyplývá z výše uvedené normy.

V uvedeném období došlo totiž k velmi významným změnám v oblasti řízení školství. Decentralizace veřejné správy převádí rozsáhlé pravomoce z odvětvového systému na krajské samosprávy, posléze i na obce. Zřizovatelská funkce ke školám, předškolním a školským zařízením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (v převážné míře) a školských úřadů (zcela) zanikla k 1. 1. 2001 a v průběhu roku 2001 dle zákona č. 157/2000 Sb. ve třech etapách byla převáděna z "přechodných administrátorů" - okresních úřadů - na Moravskoslezský kraj: k 1. 4. 2001 70 subjektů z okresu Ostrava, k 1. 7. 2001 48 z okresu Nový Jičín a 58 z okresu Karviná, k 1. 10. 2001 35 z okresu Bruntál, 35 z okresu Frýdek‑Místek a 44 z okresu Opava. V poslední etapě na Moravskoslezský kraj přešla rovněž zřizovatelská kompetence k 7 školám v gesci Ministerstva zemědělství.

Popisná část výroční zprávy dokumentuje kolika a kterých vzdělávacích zařízení se změny dotkly. Protože se však jedná o přechodné období a téměř celý popisovaný a hodnocený školní rok proběhl ještě za výchozího stavu, je ve značné míře pro přehlednost ponecháno původní členění dle okresů, které také, respektive referáty školství okresních úřadů, dodávaly významnou část údajů. Personální situace na těchto referátech, vyplývající z přechodného období mezi první a druhou fází územněsprávní reformy, však způsobila, že některé údaje jsou nekompletní, a proto i hůře interpretovatelné, jiné pak zpracovatelé výroční zprávy nemohli zařadit vůbec.

Čtěte také: Škola v přírodě v ČR: Kolik stojí?

Dílčí interpretace a hodnocení jsou uváděny v analýzách odboru školství, mládeže a sportu a ve zprávách České školní inspekce o jednotlivých typech vzdělávacích institucí a druzích výchovně vzdělávacích aktivit. Z nich vyplývající nejdůležitější trendy, či snad slabé a silné stránky, příležitosti i trendy, jsou uváděny v závěru příslušných oddílů.

Šk. Skut. 1. ředitelství tohoto typu. Naproti tomu počet žáků je vždy uváděn celkově za všechny součásti příslušného typu (i když nejsou samostatným ředitelstvím), aby bylo patrné, kolik je celkem žáků na jednotlivých typech škol (zařízení). Tzn., že například u mateřských škol je uvedeno celkem 612 ředitelství (a není uvedeno dalších 37 MŠ při ZŠ a 1 MŠ při PoŠ), ale dětí je uvedeno všech 35 175 (tzn. včetně dětí v uvedených 37 MŠ při ZŠ a 1 MŠ při PoŠ).

Skutečné počty dětí procházejících školskou soustavou na území Moravskoslezského kraje (tj. počítané pouze jednou) jsou dány součtem "nosných" či "povinných" řádků MŠ, ZŠ, SpŠ a SŠ. 2. Tabulka uvádí počty dětí "obsluhovaných" předškolními zařízeními, školami a školskými zařízeními, přičemž je nutné mít na zřeteli, že se tytéž děti mohou započítávat současně i v několika řádcích.

Mateřské školy

V Moravskoslezském kraji bylo ve školním roce 2000/2001 v provozu celkem 650 předškolních zařízení, s celkovým počtem 35 175 zapsaných dětí. Z celkového počtu předškolních zařízení bylo 630 zřizovaných obcemi a 20 jinými subjekty. Rozdíl mezi celkovou kapacitou předškolních zařízení zřizovaných obcemi a skutečným počtem zapsaných dětí činil v rámci Moravskoslezského kraje 6 202, to je 15% z celkové kapacity předškolních zařízení. Z celkového počtu 630 předškolních zařízení zřizovaných obcemi bylo 37 součástmi základních škol. Celkový počet tříd v předškolních zařízeních zřizovaných obcemi činil 1535, přičemž 1498 tříd bylo v samostatných mateřských školách a 37 tříd bylo při školách základních. Průměrný počet dětí na třídu předškolních zařízení zřizovaných obcemi (včetně tříd při školách základních) činil 21,7.

Na jednoho pedagoga MŠ příslušelo průměrně 12,5 dětí. Značné rozdíly mezi jednotlivými okresy jsou dány jejich specifiky. V současné době dochází v některých obcích ke změnám právní formy školy na příspěvkovou organizaci a slučování několika předškolních zařízení v jeden subjekt.

Čtěte také: O škole v přírodě

Předškolní institucionální výchova prošla postupnou vnitřní reformou, která přinesla do praxe řadu změn. V předškolních zařízeních převládalo pojetí výchovně vzdělávacího procesu jako rozvíjení dětské osobnosti, stimulování zájmů, sklonů a tvořivosti. Vytváření konkurenčních prostředí v mateřských školách mělo nadále zvyšující tendenci, o čemž svědčí různorodost nabídky vzdělávacích programů. Realizace předškolní výchovy v mateřské škole vyžadovala jak náročnou teoretickou orientaci, tak praktický výkon.

Integrace zdravotně postižených dětí do běžných tříd MŠ se realizuje dle Metodického pokynu k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č. j. V běžných třídách mateřských škol bylo integrováno 484 dětí se zdravotním postižením. Bezbariérové třídy v běžných mateřských školách v rámci Moravskoslezského kraje nebyly realizovány. Počet tříd pro děti se zrakovým postižením byl 9. Počet tříd pro děti zdravotně oslabené činil 2. Počet tříd pro děti se sníženou psychosociální adaptací činil 3. Počet tříd pro děti zdravotně oslabené činil 2.

V mateřských školách pracovalo ve školním roce 2000/2001 2 850 pedagogů s celkovým počtem 2 738 přepočtených úvazků. V předškolních zařízení pracovalo 89% pedagogů se 100% pracovními úvazky a 11% pedagogů se sníženými pracovními úvazky. Další vzdělávání pedagogických pracovníků včetně ředitelek mateřských škol probíhalo a probíhá ve všech okresech na základě nabídek středisek služeb školám, pedagogických center, středisek informatiky a služeb, vysokých škol a dalších institucí.

Do budoucna bude potřeba řešit problém úbytku dětí v mateřských školách a s tím spojené další perspektivy učitelek mateřských škol. Stále přetrvává stav, kdy není stanovena celková koncepce předškolní výchovy v rámci výchovně vzdělávací soustavy.

Motivace je běžnou a významnou součástí pedagogického procesu, prolíná se celou jeho strukturou. Zaměřuje se zejména na povzbuzení zájmu dětí o zapojení do programu třídy a udržení pozornosti. Formy hodnocení jsou včleňovány do práce s dětmi v průběhu celého dne, jednoznačně jsou preferovány pozitivní formy. Převažuje hodnocení slovními formulacemi, jiné metody jsou spíše výjimečné.

Čtěte také: Praktický průvodce pro rodiče: škola v přírodě

Formy interakce a komunikace se pozitivně rozvíjejí ve spojitosti s uvolněností a vyšší individualizací pedagogického programu. Uplatňují se nové formy komunikace, které vedou k aktivnějšímu zapojení dětí. Činnost mateřských škol se odvíjí od vlastního systému plánování každé školy. Převažují roční plány, které reagují na analýzu předchozího školního roku. Základem práce ve třídách jsou stále dílčí tematické plány zpracovávané učitelkami. Většinou jsou týdenní a vyjadřují základní pedagogické záměry. V průběhu práce s dětmi jsou zachovávány zásady psychohygieny, zvyšuje se zastoupení metod práce, které upřednostňují individuální přístup k dítěti a respektování jeho osobních dispozic a potřeb (dostupnost pitného režimu, respektování individuální potřeby spánku, hygieny, hry, odpočinku apod.).

Personální struktura mateřských škol se vyznačuje stabilitou pedagogických kolektivů, převažuje odborná a pedagogická způsobilost učitelek. Materiální zabezpečení pedagogické práce je vzhledem k počtu dětí a výchovně vzdělávacím programům převážně vyhovující. Základní vybavení mateřských škol didaktickou technikou je většinou na průměrné úrovni.

Základní školy

Síť základních škol Moravskoslezského kraje je tvořena školami úplnými (1. - 9. ročník) a školami neúplnými (1. - 5. ročník). Zřizovatelem základních škol jsou obce, výjimečně církve nebo soukromý zřizovatel (1,3 %). Počet živě narozených dětí Moravskoslezského kraje v období 1990 - 2000 má klesající tendenci. V roce 1990 se v Moravskoslezském kraji narodilo 18 105 dětí, v roce 2000 jen 11 281 dítě. Celkový pokles za toto období činí 6842 děti. Zřizovatelé pružně reagují na snižující se počet dětí přijímaných do základních škol.

V pěti okresech kraje (mimo Ostravu) mají v 53 úplných základních školách na prvním stupni spojené ročníky.

Minimální průměrný počet žáků ve třídě stanovuje školský zákon č. 29/1984 Sb., v platném znění. Nesplňuje‑li škola stanovený limit žáků, musí zřizovatel zažádat o výjimku MŠMT ČR.

Každý vzdělávací program je charakteristický svým přístupem k žákům, systémem výuky, prací s učebním plánem apod. Výuka na druhém stupni navazuje na dovednosti, schopnosti a vědomosti získané na prvním stupni a dále je rozvíjí. Oba stupně jsou propojeny základní filozofií a koncepcí zvoleného vzdělávacího programu.

Alternativní vzdělávací program Waldorfská škola se v režimu pokusného ověřování (souhlas k této alternativě uděluje MŠMT) dosud vyučuje na šesti školách v republice. Domácí vzdělávání je také v režimu pokusného ověřování. Nositeli tohoto typu vzdělávání jsou tři základní školy v ČR. V Moravskoslezském kraji od roku 1999 probíhá na Základní škole Ostrava‑Výškovice, Šeříková 33. Do domácího vzdělávání může být zařazen jen žák 1. - 5. ročníku základní školy. O zařazení žáka rozhoduje ředitel školy, která je nositelem tohoto typu vzdělávání, na základě žádosti rodičů žáka.

Některé základní školy s třídami s rozšířeným vyučováním tělesné výchovy jsou zařazeny do projektu "Intenzifikace činnosti sportovních tříd". Činnost těchto sportovních tříd je financována MŠMT ČR prostřednictvím sportovních svazů.

Tyto třídy jsou zřizovány od roku 1997. Jsou zřizovány převážně v okresech s velkým počtem dětí pocházejících ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí.

Na pěti ZŠ je možnost doplnění základního vzdělání v souladu s metodickým pokynem MŠMT č. j. 17908/95-24 ze dne 1. 10. 1995. Dle tohoto pokynu si mohou základní vzdělání doplnit žáci, kteří ukončili povinnou školní docházku na základní škole v nižším než devátém ročníku nebo absolvovali zvláštní školu. Ukončené základní vzdělání není již podmínkou pro přijetí na střední školu (novela školského zákona č. 29/1984 Sb.).

Vyhodnocení zápisů dětí do 1. tříd vykazuje stále vysoký počet odkladů školní docházky. Nejvyšší počet odkladů udává okres Opava a Nový Jičín.

• se specif. vývoj.
• se specif. vývoj.
• se specif. vývoj.
• se specif. vývoj.
• se specif. vývoj.
• se specif. vývoj.
• se specif. vývoj.

Reedukační péče je u žáků prováděna speciálními pedagogy nebo pedagogy, kteří jsou proškoleni pro práci s dětmi s vývojovou poruchou učení. Cílem je postupné vřazování žáků do běžných tříd základních škol.

Na území kraje je celkem 16 ZŠ s bezbariérovým přístupem.

V rámci spolupráce mladé generace na mezinárodní úrovni v oblasti vzdělávání a posílení výuky cizích jazyků se zapojilo 17 ZŠ do programů EU.

Úroveň aprobovanosti není optimální. Nedostatek kvalifikovaných učitelů s aprobací pro 1. stupeň ZŠ je řešen dočasným přesunem vyučujících z 2. stupně na 1. stupeň a zaměstnáváním učitelů důchodového věku, výjimečně i nekvalifikovaných pracovníků. Stále přetrvává nedostatek kvalifikovaných vyučujících cizích jazyků. Snížení aprobovanosti výuky na 2. stupni je ovlivněna omezenými možnostmi malých a středně velkých ZŠ, které nemohou přijmout dostatečný počet kvalifikovaných pedagogů různých aprobací.

Personální struktura škol je tvořena převážně pedagogickými pracovníky středního věku (nad 45 let) s výraznou feminizací.

Počet rad škol je nízký.

Zřízení oddělení ŠD je přizpůsobeno potřebám škol. V neúplných ZŠ je provoz krácený. Pro žáky 2. stupně jsou zřizovány školní kluby. Dle specifických podmínek školy jsou organizovány i jiné volnočasové aktivity v kroužcích různého zaměření. Jsou vedeny převážně pedagogickými pracovníky, ojediněle jinými pracovníky školy nebo rodiči.

Cílem obsaženým v plánování výchovně vzdělávacího procesu je připravit optimální organizační a obsahové předpoklady pro zvolený vzdělávací program a udržení nadstandardu. Koncepční záměry se zaměřením na vzdělávací proces dokladují ředitelé učebními plány připravenými, až na výjimky, na celé vzdělávací období povinné školní docházky. Vzdělávací cíle programu se promítají do ročního plánu práce i o dílčích plánů poradních metodických orgánů. Ekonomické a personální změny vyvolávají potřebu operativního přístupu, který vede mnohdy k nepopulárním opatřením.

Obsahová náplň převážné většiny sledovaných hodin byla v rámci osnov vzdělávacího programu Základní škola, jen zcela výjimečně Obecná škola. K dlouhodobé přípravě přistupují učitelé rozdílně, což potvrdily i tematické plány učiva s časovým rozvrhem, které zpracovali v různé kvalitě. Někteří jako rámcové, další a to častěji, již jako funkční pracovní pomůcku s poznámkami o dílčích zjištěních, počtech hodin věnovaných procvičování a systematizaci učiva i přesunech celků. Ubývá škol, kde jsou tematické plány učiva zpracovávány pouze pro jeden školní rok, čímž dochází k odchylkám při dodržování minimální hodinové dotace předmětu pro čtyřleté období 2. Opětovně se na 1.

Stále převažuje klasické pojetí výuky, v metodických postupech a organizaci vyučování nadále přetrvávají rozdíly mezi učiteli 1. a 2. stupně.

tags: #starý #jičín #škola #v #přírodě #201

Oblíbené příspěvky:

• Nebezpečí toxického odpadu
• Přírodní zajímavosti Bílých Karpat
• Přírodní krásy Tábora a okolí
• Legislativa vod
• Opravy zatékání sprchového koutu