Kamil Lhoták: Život a dílo

Kamil Lhoták byl významný český výtvarník, jehož dílo zasáhlo do mnoha oblastí umění. Jeho tvorba je specifická a nezaměnitelná, a to i díky jeho zájmu o techniku a motorismus.

Dětství a vliv rodiny

Již od dětství byl Kamil Lhoták obklopen uměním. Vyrostl v prostředí, kde se setkával s výtvarníky a knihami. To ho jistě ovlivnilo v té potřebě hledání, zkoušení a objevování.

Jeho otec vymýšlel i nové umělecké techniky, jako jeden z prvních využíval počítačovou grafiku, založil Archiv výtvarného umění aj.

Za ohradou snů: Motorové opojení Kamila Lhotáka

U nakladatelství Paseka vyšel na podzim další výjimečný počin z oblasti výtvarného umění, na kterém se podílel Martin Hůla - Za ohradou snů: Motorové opojení Kamila Lhotáka. Tato kniha představuje Lhotáka trochu z jiné strany - jako fandu hlavně motorek a trochu i aut.

Nejzajímavější ze všech těch materiálů je dětský časopis Auto-moto zpravodaj, který Kamil Lhoták psal a kreslil ve třinácti letech. V mnoha ohledech je to velká legrace, ale důvod, proč má Martin Hůla Lhotákovy obrazy rád je právě opačný.

Čtěte také: Kdo byli Sarah Blue a Kamil Klein?

Nejvíc se mu líbí ty, které zachycují prázdnotu anebo věci a situace, na které se zrovna nikdo nedívá.

Vliv Zdeňka Seydla

Loňský rok byl pro Martina Hůlu asi především ve znamení výtvarníka Zdenka Seydla (1916-1978). Seydlův zásah do knižní tvorby je výjimečně velký, má zvláštní prostupnost knihovnami několika generací. Poválečné knihovny jsou si dost podobné a jeho přítomnost v nich je zásadní.

Seydl je pozapomenutý, nedoceněný a jako téma nezpracovaný. To dle mého souvisí s různými věcmi. Jednou z nich je třeba to, že tvořil relativně nedávno a tiskly se velké náklady.

Je zajímavý i v kontextu toho co dělal, a kdy to dělal. Dělal si totiž co chtěl, jako kdyby neměl v grafické a designérské práci rukopis.

Ve Zdenek Seydl a knihy je část, které říkáme galerie obálek, kde je zřejmé, že třicet let nedošlo k tomu, aby měl najednou třeba konstruktivistické období nebo se věnoval abstrakci. Tvořil, jak ho to bavilo, a je i zajímavé, že jak těch věcí bylo moc, musely vznikat poměrně svižně.

Čtěte také: Kamil Habanc a ekologie

Další projekty a inspirace

Martin Hůla se podílí na mnoha dalších projektech, včetně knih o Galerii H a Brasílii. Galerie H měla ještě jeden dobrý aspekt - byla konfrontační a nevýběrová, tzn. že se vyhlásilo téma a přijaly se práce bez ohledu na to, kdo byl jak renomovaný. Dokonce rozmístění prací v galerii probíhalo podle nějakého náhodného algoritmu.

Jeho práce na knize o Brasílii ho ohromně baví. Co je pro něj ale nejzajímavější, je setkání s tím neuvěřitelně uvolněným myšlením, kterým Niemeyer, Costa a další disponovali. Postupně si pro sebe prostřednictvím Brasílie objevuje další lidi, umělce, jako byli Burle Marx, Athos Bulcao nebo Clarice Lispector a nestačí žasnout.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

tags: #kamil #lhotak #skladka #životopis

Oblíbené příspěvky:

• Efektivní rozklad odpadu
• Tipy pro výběr kempingového nábytku
• Stavební odpad Jihlava - jak na to?
• Jak snižovat emise motoru
• Škola v přírodě ZPMV