Volně žijící zvířata a jejich domovy

Les je provázaný ekosystém, který slouží jako útočiště a zdroj potravy pro celou řadu živočišných druhů. Můžeme jej přirovnat k obytnému domu, obývanému nejrůznějšími obyvateli od sklepa až po půdu.

Půdní patro (Kořenové patro)

Půdní patro, odborně nazývané kořenové, je protkáno kořeny rostlin a stromů a obýváno ohromným množstvím půdních bakterií, které hrají zásadní roli při rozkladu organických látek.

• Žížaly: Na ploše 100 metrů čtverečních najdeme až čtvrt milionu žížal. Prokousávají se vrstvou organických látek a vylučují humus.
• Stonožky: Mají rády vlhkou lesní půdu a produkují čerstvý humus, který obohacuje půdu o živiny.

Mechové patro

Z půdního patra se přesuneme do přízemí, na povrch lesní půdy, který je utvářen mechy, lišejníky, spadaným jehličím a listím. Žije zde velké množství pavouků a hmyzu.

• Mravenci: Hrají nepostradatelnou roli při šíření semen rostlin. Jejich mraveniště jsou díky své dokonalé vnitřní organizaci právem označována za samostatné mravenčí státy.

Domov plazů a obojživelníků

Povrch lesní půdy obývají také plazi a obojživelníci. Nejhojněji zastoupeným obojživelníkem v Česku je ropucha obecná. Tito živočichové se živí pavouky, hmyzem nebo plži.

Bylinné a keřové patro

Bylinné a keřové patro obývá také srnčí zvěř a prasata divoká. Přítomnost prasat často prozradí rozrytá místa v lesních porostech.

Čtěte také: Modrý kontejner: Co do něj vkládat?

Stromové patro

Stromové patro představuje pomyslnou střechu lesů. Ve volné přírodě se na území Česka vyskytuje až 400 druhů ptáků. Datel patří k nejhlasitějším obyvatelům lesa.

Vlci a jejich smečky

Vlci jsou velmi přizpůsobiví přírodním podmínkám i lidským aktivitám. Nejvíce jim vyhovují oblasti s vysokou lesnatostí a nízkou lidskou aktivitou. Vlk je typickým příkladem šelmy, žijící v uzavřených societách - smečkách - které lze chápat jako rodiny. Vůdčí pár je jediný, který se rozmnožuje. Ostatní členové smečky jsou zpravidla různě staří potomci tohoto hlavního páru. Po dosažení dospělosti mladí vlci většinou smečku opouštějí, vyhledávají partnera a zakládají rodinu.

Život ve smečkách je pro vlky mnohostranně výhodný. Členové smečky si pomáhají jak při výchově mláďat, tak při lovu.

Teritorium vlků

Teritorium můžeme chápat jako území, na kterém se nachází členové jedné smečky, a které je vyznačeno pachovými značkami. Teritoria nejsou pevně stanovená, ale mohou se vzájemně překrývat. Jejich velikost je ovlivněna početností a druhy kořisti, počtem a vlastnostmi vlků ve smečce, povahou terénu a jinými faktory. V lesnatých oblastech s dostatkem potravy je lovecký revír velký pouze několik desítek km2, ale v pustinách může mít rozlohu až 1300 km2.

K označení svého revíru používají vlci především zvukové signály. Tímto signálem je vytí smečky.

Čtěte také: Jak správně třídit plasty

Volně žijící zvířata ve městech

Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU zkoumají volně žijící živočichy ve městech, suchozemské i ty vázané na vodu. Důvodem je možný přenos chorob nebo parazitů na domácí mazlíčky i na člověka. Projekt se týká středně velkých a velkých savců, od velikosti kuny až po prase divoké.

Divoká zvířata ve městech hledají alternativní potravní zdroje či pocit bezpečí před predátory a myslivci. Komplexním výstupem bude návod pro města, jak k daným situacím přistupovat, jak je řešit a jak je komunikovat směrem k veřejnosti. Součástí bude i návod pro širokou veřejnost, jak k některým živočichům přistupovat a jak situace řešit.

Rizika spojená s volně žijícími zvířaty ve městech

• Možný přenos chorob a parazitů, kterými se mohou nakazit domácí mazlíčci i lidé. Savci jsou možnými přenašeči lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy skrze klíšťata, liška je hlavním rezervoárem tasemnice, která způsobuje závažné onemocnění jater.
• Dopravní kolize s vozidlem nebo cyklistou.
• Nepořádek při vybírání popelnic a odpadkových košů.
• Poškozování parků a záhonů okusem dřevin a rostlin.
• Útoky divokých zvířat na lidi a domácí zvířata.

Příklady volně žijících zvířat ve Faunaparku

Králík domácí

Králík domácí je klidný, plachý, ale zvědavý a má rád klid, rutinu a pocit bezpečí; domestifikován byl před 700-900 lety na území dnešní Francie. Živí se hlavně senem a zeleninou, váží 1-5 kg, samice mívá 3-8 mláďat a při dobré péči se dožívá 6-10, někdy až 12 let.

Věděli jste, že králíkům neustále rostou zuby, proto musí okusovat větvičky například lísky, jedličky a další?

Kur domácí (slepice)

Kur domácí je společenský a zvědavý hrabavý pták z jihovýchodní Asie, který lidé chovají už více než 6 000 let a nejlépe se cítí ve skupině. Živí se obilím, semínky, trávou a hmyzem, slepice váží kolem 2 kg, mohou snést až 350 vajec ročně a při dobré péči se dožívají 5-10 let.

Čtěte také: Filmy o ochraně přírody

Věděli jste, že slepice si mezi sebou povídají různými zvuky?

Hedvábnička zdrobnělá

Hedvábnička je velmi krotká a přítulná. Pocházejí z Číny, kde byly chovány už před více než 1 000 lety. Snášejí asi 80-120 menších vajec ročně, váží kolem 1-1,5 kg a při dobré péči se dožívají 6-9 let.

Věděli jste, že hedvábničky jsou to výborné maminky - rády sedí na vajíčkách a starají se i o cizí kuřátka?

Kočka domácí

Kočka je lovec hlodavců, ale také příjemný a chytrý společník, který si díky schopnosti žít blízko lidí získal oblibu po celém světě. S lidmi žije už přibližně 9 500-10 000 let a dnes ji najdeme téměř na každém kontinentu kromě Antarktidy. Doma se může dožít i více než 15 let, zatímco volně žijící kočky žijí kratší dobu.

Věděli jste, že kočka dokáže skočit až pětkrát výš, než je sama vysoká?

Husa divoká (husa velká)

Husa divoká, správně husa velká, je původním druhem a předkem všech hus domácích. Patří mezi chytré a ostražité ptáky, váží zhruba 3 kg a živí se hlavně trávou a vodními rostlinami. Ve volné přírodě se může dožít až 20 let.

Věděli jste, že husy divoké často tvoří pár na celý život a drží spolu i při dlouhých cestách?

Husa domácí hnědá

Husa domácí hnědá je barevná varianta husy domácí pocházející z husy velké. Její domestikace probíhala už před tisíci lety. Má šedohnědé peří, je klidná, chytrá a velmi vnímavá. Drží se své skupiny a spolehlivě upozorní na vše neobvyklé. Živí se hlavně trávou, zeleným krmením, obilím a vodními rostlinami.

Indický běžec

Indický běžec je neobyčejné plemeno kachny domácí, známé svým vzpřímeným postojem a rychlou chůzí. Je velmi čilý a společenský, téměř nelétá, žije ve skupinách a pochází z jihovýchodní Asie, kde byl domestifikován před více než 2 000 lety. Živí se trávou, zeleným krmením a obilím, rád vyhledává slimáky a hmyz. Při dobré péči se dožívá asi 10-15 let.

Věděli jste, že indičtí běžci dokážou za den zlikvidovat velké množství slimáků, aniž by ničili rostliny?

Křepelka čínská

Křepelka čínská je drobný a klidný ptáček pocházející z jihovýchodní Asie, patří mezi nejmenší křepelky na světě a váží jen kolem 40-60 gramů. Má nenápadné zbarvení, je velmi tichá, plachá a většinu času tráví na zemi, kde se pohybuje rychlými krůčky a ukrývá se v porostu. Živí se semínky, drobným hmyzem a zeleným krmením a při dobré péči se může dožít přibližně 3-5 let.

Věděli jste, že křepelky čínské se často chovají v párech, které spolu drží dlouhodobě?

Irský setr

Irský setr je plemeno loveckých a rodinných psů. Bylo vyšlechtěno v 19. století. Je to vynikající lovecký pes s dobrým nosem, vytrvalostí, temperamentem a neutuchající ochotou k práci. Je oblíbený také pro svoji hravost, přítulnost, laskavost a oddanost. Není agresivní, naopak je mírný, kamarádský a spolehlivý.

Včela medonosná

V jednom úlu žije desetitisíce jedinců. Každý má svou roli. Královna klade vajíčka, dělnice sbírají nektar a pyl, pečují o larvy, staví plástve a vyrábějí med. Trubci zajišťují oplodnění mladých královen. Celé společenství funguje v dokonalé spolupráci. Včely sbírají nektar a pyl z květů a při tom opylují rostliny. Díky nim máme ovoce, zeleninu i semena dalších rostlin. Bez jejich práce by krajina kolem nás vypadala úplně jinak.

Roháč obecný

Pro lesní ekosystém je roháč velmi užitečným tvorem. Kusadla na jeho hlavě připomínající paroží vypadají hrozivě - z roháče však strach mít nemusíte, není vůbec nebezpečný. Roháče mezi našimi brouky jen tak nepřehlédnete - dorůstá délky až osm centimetrů. Populace tohoto jedinečného tvora se však v našich lesích neustále snižuje. S odstraňováním mrtvého dřeva z lesa totiž mizí i přirozené prostředí a zdroj obživy tohoto brouka.

Příroda nás potřebuje. Přidejte se!

tags: #outlone #volně #žijící #zvíře #kde #žije

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro výběr zrcadlovky na focení přírody
• Ekologické třídění kosmetiky
• Edinburgh vs. Glasgow
• Recyklace Louny: Marius Pedersen
• Ekologické pelety 6 mm