Kde je nejznečištěnější ovzduší na světě?

13.03.2026

Rouškám ještě zdaleka neodzvonilo. Pokud se chystáte cestovat, ještě je neodkládejte. Chcete letos poznat nová, exotická místa? Pak buďte připraveni na to, že v některých oblastech světa vaše dýchací cesty dostanou pěkně zabrat.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) téměř celá světová populace (99 %) dýchá vzduch, který překračuje limity kvality ovzduší. Kvalita vzduchu ovlivňuje miliony životů po celém světě. Mnoho zemí se potýká se znečištěním a každé nadechnutí tady představuje zdravotní riziko. Znečištění ovzduší je dnes povážováno za největší světovou zdravotní hrozbu pro životní prostředí, na které ročně zemře sedm milionů lidí po celém světě.

Ze zjištění vědeckého magazínu Elements, který se v roce 2022 zaměřil na analýzu koncentrace jemných částic ve vzduchu, které mohou při vdechování proniknout do plic a dostat se do krevního oběhu, je na světě 10 nejvíce znečištěných měst. V první řadě s Indií, která obsadila hned deset z prvních jedenácti míst, následovaná Čínou, Pákistánem a Bangladéšem. Podíváme-li se na seznam pěti set nejznečištějších měst světa (podle koncentrací PM2.5), bude snadné vysledovat poměrně jasný vzorec - naprosto zde dominují asijská města.

V důsledku rostoucí populace a rychle se rozvíjejícího průmyslového sektoru Indie dokonce předstihla Čínu, jež byla dříve považována za světový zdroj znečištění ovzduší číslo jedna. Špatná kvalita ovzduší je jednou z hlavních příčin předčasných úmrtí na celém světě, hned za vysokým krevním tlakem, užíváním tabáku a špatnou stravou.

Měření znečištění a jeho dopady

Míra znečištění se měří podle koncentrace jemných částic v ovzduší. Jedná se o prachové částice různého chemického složení, které nejčastěji vznikají lidskou činností - jako odpad spalovacích procesů, těžby, na svědomí je má i průmysl nebo silniční doprava. Tyto drobné částečky do velikosti 2,5 mikrometru se pak vdechováním dostávají do našich plic, nebo dokonce do krevního řečiště.

Čtěte také: Výlety do přírody Liberecký kraj

PM 2,5 jsou jemné částice prachu o aerodynamickém průměru menším nebo rovném 2,5 mikrometrů (někdy se udává 1,0 až 2,5 mikrometrů). Zkratka vychází z anglického Particulate Matter v překladu tuhé částice. Částice PM2,5 pocházejí ze spalování fosilních paliv, prachových bouří a lesních požárů. Jejich velikost se rovná přibližně 1/20 šířky lidského vlasu. Mohou proniknout do plic nebo krevního oběhu a způsobují podráždění a záněty, přičemž jsou spojovány s problémy s dýcháním a chronickým onemocněním ledvin. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že průměrné roční hodnoty PM2,5 by neměly překročit 5 mikrogramů na metr krychlový.

Globální srovnání a výsledky měření

Společnost IQAir sleduje globální kvalitu ovzduší a v nové zprávě uvádí, že průměrné roční znečištění ovzduší v každé zemi a 97 % měst překračuje směrnice Světové zdravotnické organizace pro kvalitu ovzduší (WHO), které byly navrženy tak, aby pomáhaly vládám vytvářet předpisy na ochranu veřejného zdraví.

Pouze 222 měst z 6 475 analyzovaných mělo průměrnou kvalitu ovzduší, která odpovídala standardu směrnic WHO. Mezi země s nejhorším znečistěním, které překročily směrnice nejméně 10 krát patřily Indie, Pákistán a Bangladéš.

Podle švýcarské společnosti IQAir, která se pustila do měření míry znečištění napříč celým světem, tohoto výsledku dosáhlo jen minimum zemí. Pro svou zprávu čerpala údaje z více než 30 tisíc monitorovacích stanic ve 134 zemích a regionech. Bezpečnou úroveň překračuje 124 z nich. Nejčistším ovzduším se pyšní pouze sedm států, přičemž tři z těchto premiantů leží v Evropě. Pomyslným vítězem se stal Island, kde platí přísné ekologické předpisy, které přispívají k výjimečně čistému ovzduší. Následuje ho Estonsko a Finsko. Na předních místech se pak spolu s nimi ocitly i Austrálie, Grenada, Mauricius a Nový Zéland. Bezpečný "zelený" limit splnilo ještě Portoriko, Bermudy a Francouzská Polynésie.

Devatenáct z dvaceti nejvíce znečištěných měst na světě se nachází v Asii, uvádí nová studie švýcarské společnosti IQAir, která sleduje kvalitu ovzduší na celém světě. Například v indickém městě Byrnihat byly normy stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) překročeny více než 25krát, píše CNN. Společnost zkoumala znečištění ve 138 zemích. Většina z nejhorších devatenácti měst - konkrétně třináct - se podle nové studie švýcarské společnosti IQAir nachází v nejlidnatější zemi světa, v Indii, kde prudký hospodářský růst pohání převážně uhlí a kde stovky milionů lidí žijí v dopravou ucpaných a přetížených velkoměstech. Čtyři z nich se nacházejí v sousedním Pákistánu a po jednom v Číně a Kazachstánu.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Byrnihat, průmyslové město v severovýchodní Indii, zaznamenalo v loňském roce koncentraci PM2,5 25krát vyšší, než je norma WHO. Celkově se však Indie - nejlidnatější země světa s 1,4 miliardy obyvatel - podle zprávy zlepšila a oproti předchozímu roku v žebříčku nejvíce znečištěných států klesla ze třetího na páté místo. Nejhorší ovzduší má Čad. Bangladéš a Pákistán, státy sousedící s Indií, kde žije dohromady přibližně 400 milionů lidí, byly podle studie druhou, respektive třetí nejvíce znečištěnou zemí na světě, alespoň pokud jde o molekuly PM2,5. Čína, která dříve dominovala globálnímu žebříčku nejhoršího ovzduší na světě, zaznamenala v posledních letech zlepšení a nyní obsadila až 21.místo.

Nejvíce znečištěnými zeměmi byly Čad, Bangladéš, Pákistán, Demokratická republika Kongo a Indie. Podle zprávy byly hodnoty PM2,5 ve všech pěti zemích v roce 2024 nejméně desetkrát vyšší než doporučené limity, přičemž v Čadu sahaly až 18krát nad doporučené hodnoty.

Lékaři konstatují, že neexistují žádné bezpečné úrovně PM2,5, které jsou dostatečně malé na to, aby vklouzly do krevního oběhu a poškodily orgány v celém těle, ale odhadují, že dodržováním jejich pokynů by se mohly každoročně zachránit miliony životů. Špinavý vzduch je po vysokém krevním tlaku druhým největším rizikovým faktorem úmrtí.

„Znečištění ovzduší nás nezabíjí okamžitě - trvá možná dvě až tři desetiletí, než se projeví dopady na zdraví, pokud není velmi extrémní,“ řekl Frank Hammes, generální ředitel společnosti IQAir. „[Vyhýbat se mu] je jednou z těch preventivních věcí, na které lidé myslí až příliš pozdě.“

Výroční zpráva, která se vydává již sedmým rokem, poukázala na některé oblasti, v nichž došlo k pokroku. Zjistila, že podíl měst, která splňují normy pro PM2,5, vzrostl z 9 % v roce 2023 na 17 % v roce 2024.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Znečištění ovzduší v Indii, kde se nachází šest z deseti nejznečištěnějších měst na světě, kleslo v letech 2023 až 2024 o 7 %. Kvalita ovzduší v Číně se rovněž zlepšila, což je součástí dlouhodobého trendu, kdy extrémní znečištění PM2,5 v této zemi kleslo mezi lety 2013 a 2020 téměř o polovinu.

Kvalita ovzduší v Pekingu je nyní téměř stejná jako v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny. To bylo podle zprávy již druhým rokem po sobě nejznečištěnějším městem v Evropě.

Zorana Jovanović Andersenová, environmentální epidemioložka z Kodaňské univerzity, která se na zprávě nepodílela, uvedla, že výsledky poukazují na některé mrazivé skutečnosti týkající se znečištění ovzduší.

„Obrovské rozdíly jsou patrné i v rámci jednoho z nejčistších kontinentů,“ řekla. „Občané východoevropských a balkánských zemí, které nejsou členy EU, dýchají nejznečištěnější vzduch v Evropě a mezi nejvíce a nejméně znečištěnými městy je dvacetinásobný rozdíl v úrovni PM2,5.“ Vlády by mohly vyčistit ovzduší pomocí politik, jako je financování projektů obnovitelných zdrojů energie a veřejné dopravy, budování infrastruktury podporující chůzi a jízdu na kole a zákaz spalování zemědělského odpadu.

Při sestavování žebříčku vědci zprůměrovali údaje o znečištění ovzduší v reálném čase, měřené na úrovni terénu, v průběhu kalendářního roku. Přibližně třetina jednotek byla provozována vládami a dvě třetiny neziskovými organizacemi, školami a univerzitami a soukromými osobami se senzory.

Hůře se kvalita ovzduší monitoruje v některých částech Afriky a západní Asie, kde bylo několik zemí z analýzy vyloučeno.

Příklady měst s vysokou mírou znečištění

Asie: Kánpur (Indie)
Afrika: Bamenda (Kamerun)
Amerika: Comuna de Coyhaique (Chile)
Evropa: Tuzla (Bosna a Hercegovina)

Asie - Kánpur (Indie)

Dvanácté nejlidnatější město Indie leží ve státě Uttarpradéš. Roční průměrné koncentrace PM2,5 dosahují 173 μg/m3(v ČR je imisní limit 10 μg/m3). Znečištěný není ve městě jenom vzduch, ale také voda. Problematické je rovněž nakládání s odpady. Podle dostupných informací se v blízké době nečeká žádné zlepšení.

Afrika - Bamenda (Kamerun)

Nejvíce znečištěné město světa mimo území Indie. Za špatný vzduch zde může mohutné odlesňování a také změny v počasí způsobené globálními změnami klimatu. Roční průměrné koncentrace PM2,5 dosahují 132 μg/m3. Stejně jako v indickém Kánpuru je zde obtížný přístup k pitné vodě.

Amerika - Comuna de Coyhaique (Chile)

Malé chilské město (zhruba 60 tisíc obyvatel) rovněž doplácí na změny klimatu. Úbytek dešťů (až o 75 % ve srovnání s předchozími lety) spolu s odlesňováním, rozšířeným vařením na otevřených ohništích, dopravou a průmyslem dělají ze vzduchu v tom-to městě smrtonosný koktejl. I tak se ale nacházíme na polovině hodnot z Bamendy.

Evropa - Tuzla (Bosna a Hercegovina)

Hned první dvě evropská města s nejvíce znečištěným ovzduším najdete v Bosně a Hercegovině. Tuzle náleží ve světovém žebříčku 86. místo, Lukavac je 89. Město se 120 tisíci obyvateli v roce 2018 hlásilo 136 předčasných úmrtí spojených se špatným vzduchem a 1339 případů akutní bronchitidy u dospělých. Vláda země momentálně uvažuje o výstavbě nových bloků uhelné elektrárny poblíž města, takže ke zlepšení v nejbližší době zřejmě nedojde.

Situace v Evropě a České republice

Česko se do zelené kategorie nevešlo. Stanovenou normu u nás totiž překračujeme dokonce trojnásobně. Naši sousedé, Slovensko a Polsko, dosáhli podobných hodnot. Líp na tom není ani Bulharsko, Maďarsko, Itálie nebo Chorvatsko, které však vykázalo největší pokrok při snižování prachových částic oproti minulým letům, a to díky vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie. Dobrými výsledky se však rozhodně nemohou chlubit státy z oranžové kategorie. Z evropských zemí se nejhlouběji, tedy do červené kategorie, dostaly Bosna a Hercegovina a Severní Makedonie.

V celosvětovém žebříčku společnosti IQAir figuruje celkem 138 zemí. Česko se umístilo na 87. místě. Co se týče našich sousedů, Německo je 103., Polsko 75., Slovensko 83. a Rakousko 95. Co se týče měst, umístila se Praha na 2205. místě z 8954 zkoumaných. Ostrava, která se mnohdy potýká se smogem, obsadila 1559. místo. Z českých obcí nejhůře skončily Hněvošice na Opavsku, které skončily na 1110.

Ideální podmínky, co se týče poletavého prachu nejsou ani v Česku. I aktuální statistika potvrzuje, že v českých městech není dlouhodobě zaručena bezpečná hranice doporučená WHO. Karviná, jakožto město, kde jsou dlouhodobě nejvýrazněji překračovány hodnoty poletavého prachu se umístila na 3. místě. Průměrná hodnota zde dosáhla na 17 mikrogramů. Naopak nejlépe na tom byl Měděnec, který se s hodnotou 5,5 jen těsně do doporučení WHO nevešel a je tak možné považovat vzduch v tomto městě za relativně bezpečný.

Česká republika - Dolní Lutyně

Třetí největší obec ČR bez statutu města leží v okrese Karviná. Je to ale jen špička ledovce, extrémně zatížený je celý Moravskoslezský kraj.

Ačkoliv uvedeným zemím výsledky studie nevydávají příliš pozitivní vysvědčení, rozhodně se nejedná o jediná místa na světě, která mají problémy se smogem. Pro samotnou statistiku je však problémem, že některé země neposkytují svobodný přístup k informacím o kvalitě vzduchu.

Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je univerzálním lidským právem. V mnoha částech světa nedostatek údajů o kvalitě ovzduší oddaluje rozhodná opatření a způsobuje zbytečné lidské utrpení. Údaje o kvalitě ovzduší zachraňují životy. Tam, kde je kvalita ovzduší hlášena, jsou přijímána opatření a kvalita ovzduší se tak pozvolna zlepšuje.

Dolní Lutyně, Ostrava, Těšín, Havířov a dalších 27 českých měst se nachází mezi stovkou nejznečištěnějších měst Evropy. Ukázal to nejnovější žebříček Global Air Quality City Ranking 2018, který je výstupem největší světové analýzy dat o kvalitě ovzduší z hlediska polétavého prachu.

V celosvětovém měřítku dominují žebříčku nejznečištěnějších měst Bangladéš, Pákistán a Indie s průměrnými 97 mikrogramy polétavého prachu na metr krychlový, nejlíp je na tom s pěti mikrogramy Island.

Zpráva zahrnuje i údaje Světové zdravotnické organizace (WHO), podle které 9 z 10 lidí na celém světě dýchá vzduch, který je znečištěný a nějakým způsobem škodlivý, což ročně stojí 7 milionů lidských životů.

Polétavý prach dokáže zabíjet, stal se proto jednou z ostře sledovaných součástí ovzduší. Nejnebezpečnější jsou nejmenší částice prachu, které vznikají z automobilové dopravy nebo z těžkého průmyslu. Pronikají totiž hluboko do dýchacích cest a navíc na sebe vážou různé škodliviny včetně karcinogenních látek.

V Česku podle WHO splňuje mezinárodní limity jen Šumava a naše země je po Bulharsku, Polsku a Maďarsku čtvrtá nejznečištěnější v Evropské unii. Podle organizací Greenpeace a Hnutí DUHA, které společně na žebříček nejznečištěnějších měst upozornily, je to kvůli spojení vlivu průmyslu a spalování uhlí v domácnostech.