Kdo je povinen zlikvidovat starou ekologickou zátěž?

Databázi starých ekologických škod Česku kdekdo závidí. Pokud ale budeme při jejich likvidaci pokračovat dosavadním tempem, potrvá odstraňování následků hospodaření socialistických podniků ještě několik desítek let.

Ministerstvo životního prostředí vydalo publikaci Odstraňování starých ekologických zátěží - zkušenosti České republiky. Vznikla na základě spolupráce s evropskými experty z programu United Nations Development Programme (UNDP). Ti považují český systém za vzor, který by mohly využít i ostatní země střední a východní Evropy.

„Je nezbytné, aby staré zátěže, které v minulosti způsobil státem řízený průmysl, byly řešeny adresně a konkrétně. Systém, který zvolila Česká republika je velmi komplexní a může být inspirací pro státy, které obdobné úkoly teprve čekají,“ říká projektový manažer programu UNDP Jaroslav Tešliar.

Česká republika si vysloužila pochvalu i za aktualizovanou databázi evidence starých zátěží (SEZES). Ministerstvo životního prostředí ji vede už od roku 1996 a dnes v ní uvádí zhruba 3500 položek. Jeho pracovníci školí kolegy z ostatních zemí.

Na otázku, kdy se Česko definitivně vypořádá s ekologickými relikty minulé doby a z čeho se bude sanace poškozených lokalit hradit, však neumí odpovědět. „Odhady doby potřebné na zlikvidování všech ekologických škod nejsou k dispozici, protože ještě není dokončeno zmapování všech zátěží,“ vysvětluje mluvčí úřadu Karolína Šůlová.

Čtěte také: Česká armáda: Povinnosti

Porovnání zmapovaných a již odstraněných škod nevyznívá příliš optimisticky. Ministerstvo uvádí, že je v České republice v současné době známo téměř devět tisíc lokalit se starou ekologickou zátěží. Alespoň hrubý průzkum však ještě neproběhl ani u poloviny z nich. Podrobnější data a tím i možnost odhadu finančních nákladů sanace jsou k dispozici u zhruba tisícovky lokalit.

Sanace probíhají na 750 místech a přibližně ve 170 případech už byly ukončeny. Stát do nich zatím investoval něco málo přes 22 miliard korun. Na definitivní vyčištění půdy od toxických a nebezpečných zbytků „socialistického“ hospodaření bude potřeba několikanásobně víc.

Jen Fond národního majetku, který měl být pro sanace hlavním zdrojem financí, garantuje privatizovaným podnikům uhrazení škod v rozsahu 156 miliard korun. Dosavadní postup fondu, který letos ukončí činnost a jeho agenda včetně hrazení ekologických závazků přejde na ministerstvo financí, je z pohledu rezortu životního prostředí zklamáním.

„Proces odstraňování zátěží z prostředků Fondu národního majetku byl ze strany fondu jako zadavatele soutěží na výběr dodavatelů sanací značně zpomalován,“ uvádí mluvčí ministerstva. Fond na sanace skutečně věnoval jen zlomek svých příjmů a nyní téměř žádné další volné zdroje nemá.

Fond národního majetku garantuje likvidaci škod jen podnikům privatizovaným ve druhé vlně. Na firmy z první vlny se tato povinnost nevztahuje -prostě proto, že privatizace proběhla příliš rychle a podmínkou převodu majetku nebyl ekologický audit. Firmy mohly s fondem později uzavřít dodatečnou ekologickou smlouvu, ale ta existuje jen ve zlomku případů.

Čtěte také: Ekologická likvidace vozidla: Co musíte vědět

O podporu sice mohou žádat rezortní ministerstva nebo nově i Evropskou unii přes CzechInvest (Kohezní fondy -program Reality), žádný zákonný nárok však na tuto podporu nemají. V takové situaci je i soukromá společnost Moravské naftové doly.

V jihovýchodním cípu republiky odstranila přes padesát starých vrtů, které ohrožovaly zásoby pitné vody. Částečně na vlastní náklady - stálo jí to přes 17 milionů korun. V nelehkém postavení jsou i kraje.

Na „svých“ pozemcích musí staré zátěže zlikvidovat, pomoci jim má vlastní fond, na který ukládají deset milionů ročně. Plzeňský kraj z něj nedávno odmítl dotovat práce spojené s vyčištěním areálu bývalých prádelen a čistíren v Plzni-Slovanech. Jako důvod uvedl, že jde jen o jednu lokalitu a v regionu je jich celkem čtyřicet.

Kraj na ně bude potřebovat kolem dvou miliard korun a proto požádá o dotace. „Stát se sanací zbavil tím, že je předal krajům. Přitom s prostředky, které máme k dispozici, bychom staré ekologické zátěže likvidovali 200 let,“ vysvětluje taktiku Plzeňského kraje radní Boris Kreuzberg.

Několik zdrojů dotací zdaleka neřeší hlavní problém: celkový nedostatek peněz. Ministerstvo životního prostředí proto sestavuje žebříček priorit -havarijních případů, kterým je třeba dát při rozhodování o dotacích přednost.

Čtěte také: Komáři v nádrži na zalévání

Česká republika udělala zatím jen první krok. Ekologické zátěže zmapovala a odstraňuje škody, které hrozí havárií. Jednotný plán postupné sanace nemá, protože ji nemá z čeho financovat. Privatizační výnosy totiž použila na jiné účely.

Odhad dalších nutných finančních prostředků neexistuje. Fond národního majetku, který má uhradit část likvidací, garantuje zaplacení škod v rozsahu 156 miliard korun.

Příklady řešení starých ekologických zátěží

Následující tabulka uvádí příklady řešení starých ekologických zátěží a způsobů jejich financování:

Staré ekologické zátěže po těžbě ropy v Jihomoravském kraji jsou aktuálním problémem. Po rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku zbylo 225 sond plus deset technologických zbytků. Dosavadní likvidace představuje 44,2 mil. Kč.

Český báňský úřad se snažil ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí, ale i s naftovými doly i se zainteresovanými orgány nejdříve tu celkovou situaci zmapovat a na základě té situace potom jsem předložil vládě zprávu jako návrh definitivního řešení ekologických zátěží po těžbě ropy a zemního plynu v ČR.

Z hlediska aktuálnosti a nutnosti likvidace sondy byly rozděleny přibližně do tří skupin. Třetí kategorii tvoří celkem 75 sond, které byly využívány ještě před rokem 1992 a kde riziko je nejmenší.

Technická likvidace sond není problém, ale problémem jsou vysoké náklady. Horní zákon ukládá odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur.

Druhá kategorie jsou stará důlní díla. Stará důlní díla charakterizuje § 35 odst. 1 jako důlní díla v podzemí, jako opuštěná, jehož původní provozovatel, ani jeho právní nástupce není znám. Do této kategorie ovšem spadá pouze 9 sond a ze zákona vyplývá, že tato stará důlní díla má Ministerstvo životního prostředí, které se k nim hlásí a tyto by mělo zlikvidovat.

Tyto staré zátěže se dostávají do tří zvláštních právních režimů. První jsou ty, které se dostaly do útlumu hornictví. Druhá taková kategorie těch starých zátěží jsou prostředky vlády na revitalizaci. Třetí skupina potom jsou prostředky z úhrad z vydobytých nerostů, protože podle § 32a odst. 1 se ukládá úhrada z vydobytých nerostů na výhradní ložiska ve vlastnictví státu i poměr úhrad odvedených za jednotlivé nerosty.

Celkem by se dalo všechno do pořádku za cca 282 mil. Kč. Průměr na likvidaci jedné sondy dosahuje asi 1,2 mil. Kč.

Jak to tedy vypadá konkrétně? Z těch 500 mil. korun, které jsou k dispozici nebo které hornické organizace odvedou kromě daní, odvádějí jakousi royaltu, tak odvedou těch 500 mil. korun, z toho 375 mil. Kč se dostane 125 mil. Z těch 125 mil. polovinu dostane Ministerstvo průmyslu a obchodu, které řeší celou řadu ještě jiných problémů, jako je třeba halda v Trutnově, Diamo a já nevím, jaké další, a další polovinu - cca 60 mil. Kč - dostane ten kraj.

V letošním roce jsme se sešli se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, sešli jsme se i s naftovými doly. A při této příležitosti jsme si také řekli, co máme k dispozici. Můžeme počítat tak s 5 mil. Kč od ministerstva průmyslu a můžeme počítat s 5 mil. Kč od kraje. Počítali ještě těch 9 mil. Kč.

Máme dokonale zmapovanou situaci, a víme, co bychom chtěli a zbývají ty peníze. Rozpočet je natolik napjatý, že si nemůžeme dovolit předložit vládě návrh, aby uvolnila další desítky nebo stovky milionů korun na likvidaci starých ropných sond.

Staré ekologické zátěže jsou spojeny tam, kde se něco dělalo masově. Masově se v ČR těžilo uhlí. Jednou z největších starých ekologických zátěží jsou odvalové hlušiny z těžby uhlí, a to jak na Ostravsku, tak v severních Čechách. Další starou ekologickou zátěží jsou odpady z výroby oceli.

Při řešení situace máme podrobně zpracovány analytické metody a jsme schopni naprosto přesně identifikovat, o jaké škodliviny, o jaké toxické látky anebo, o co se tam jedná. Horší už je to při rozhodnutí, jakou technologii použít na jejich likvidaci. Nic není technicky neřešitelné, všechno se dá řešit, všechny ty zátěže, které máme tady, se dají technicky řešit.

Na úkor kvality řešení a tzv. šetřit, je řešení problematiky hořícího odvalu na dole Kateřina, tj. v Podkrkonoší. Myslím, že je to je Broumovská chráněná krajinná oblast, kde se sto roků těžilo uhlí a sto roků tam vznikala halda. Díky termickým procesům za tvorby polyaromatických uhlovodíků.

Je sice dražší, než bylo navrhováno jiné řešení, ale to myslím, že je jedním ze světlých případů, kdy se podaří 2,3 mil. tun haldy zlikvidovat a vytvořit z toho zase krásnou krkonošskou krajinu. Zbývá, mám dojem, ještě nějakých 300 tis. tun zpracovat. Tam bych jenom chtěl apelovat na to, že když se takováto technologie, a je to technologie unikátní, se kterou je možno prorazit, je s ní možno prorazit v Německu, v Anglii, na Ukrajině, v Polsku, kde mají podobné problémy. Tak je potřeba opravdu kontinuální dohodnuté financování.

Je nutno vytipovat ty ekologické zátěže, které je nutno řešit okamžitě. Například případ ostravských lagun. To se nemůže stát předmětem slibů vždycky před volbami, ale musí se to stát předmětem okamžitého řešení. A říkám to v celém kontextu Ostravy, kde toto řešení může pomoci i sekundárně problémům nezaměstnanosti v Ostravě atd.

Za posledních 12 let se udělalo hodně pozitivního. Nicméně celá řada věcí z legislativního pohledu jim vadí a já bych si dovolil citovat ty věci, které jsou nejvíce kritizovány z hlediska legislativy. Pod záminkou sbližování legislativy ČR s předpisy EU jsou přijímány zákonné úpravy nad rámec direktiv EU. Neexistuje vzájemná provázanost složkových zákonů. Činnosti mají správní úřady tendenci k posuzování formální stránky na úkor odbornosti.

tags: #kdo #je #povinen #zlikvidovat #starou #ekologickou

Oblíbené příspěvky:

• Co znamenají recyklační symboly?
• Čermák a dění v ČR
• Rozbor odpadu v Příbrami
• Zařazení do 11. platové třídy
• Propadlá STK: Jak postupovat?