V České republice žije okolo 150 tisíc dětských dlužníků. Jejich dluh nejčastěji vzniká tehdy, když za ně rodiče neuhradí pokuty za jízdu bez jízdenky nebo pokud neplatí právě poplatky za odpad.
Mgr. et Mgr. Alena Vlachová, advokátka a partnerka pražské advokátní kanceláře VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ, se zaměřuje na řešení sporů ve všech oblastech civilního práva a zastupuje zadlužené děti z dětských domovů nebo děti v pěstounské péči.
Dříve přitom tisícové částky vymáhaly obce často přímo po dětech, někdy se ale dařilo najít i jiná řešení. Až do roku 2013 prakticky nebylo možné tyto poplatky rodičům vyměřit a tedy je po nich ani vymáhat. Dalším případem byly děti z dětských domovů, za které neměl poplatky kdo uhradit.
Ústavní soud nyní rozhodl, že nezletilým tyto poplatky neměly být do roku 2013 vůbec vyměřovány a nelze je tedy po nich ani nyní vymáhat. Exekuce musí být ukončeny.
Nicméně až do roku 2013 prakticky nebylo možné tyto poplatky rodičům vyměřit a tedy je po nich ani vymáhat. Dalším případem byly děti z dětských domovů, za které neměl poplatky kdo uhradit.
Čtěte také: Koše na tříděný odpad pro děti
Mladí lidé, kterým v průběhu nezletilosti vznikly dluhy kvůli nezaplaceným poplatkům za komunální odpad, se nyní nacházejí ve dvou základních situacích:
Do roku 2013 nemohly obecní úřady ukládat placení poplatku za komunální odpad za děti jejich rodičům (případně jiným zákonným zástupcům). Pokud byl rodič nezodpovědný, dítě nemělo poplatky uhrazeny a narůstal mu dluh, který pak po něm obce vymáhaly.
Od ledna platí novela zákona o místních poplatcích, která dosavadní praxi ruší. Poplatky mají nově platit rodiče.
Častým způsobem vzniku dětských dluhů je nezaplacení pokuty za jízdu načerno nebo nezaplacení poplatku za provoz systému shromažďování odpadů.
Jiný případ. Tři sestry, když jim bylo deset let, jezdily z nějaké vesnice u Pardubic autobusem osm kilometrů do školy. Nedostaly doma peníze na jízdenku a chytil je revizor. Dnes je těm holkám kolem 20 let. Odešly z domova a každá má nyní exekuci na 60 až 100 tisíc korun, což je pro děti, které odejdou z dětského domova, vlastně likvidační, protože nemají nic, žádný majetek, žádné zázemí.
Čtěte také: Jednorázové pleny šetrné k přírodě
Od července 2021 zákon chrání děti do 13 let. Má se za to, že většinou ještě nejsou zcela vyspělé a neuvědomují si následky svého chování. Škodu budou muset uhradit Josefovi rodiče nebo jiní pečovatelé (třeba pěstouni, učitelé, vychovatelé, vedoucí na táboře…), kteří měli Josefa na starost a měli na něj dohlížet. Pokud zanedbali povinnost vykonávat tzv.
U dítěte staršího 13 let se posuzuje jeho rozumová a volní vyspělost. Tedy zda je dítě schopné posoudit následky svého jednání a ovládnout své jednání.
Změnil se zákon o místních poplatcích. Za to jsme bojovali tři roky. Novela zákona č. 266/2015 Sb. má účinnost od začátku roku 2016. Je v ní zakotvena zásada, že za děti platí rodiče.
Navíc ten zákon osvobodil od místního poplatku za komunální odpad děti v ústavech různého typu a dokonce další skupiny obyvatel, což jsou osoby umístěné v domovech pro osoby se zdravotním postižením, v domovech pro seniory, v domovech se zvláštním režimem nebo chráněné bydlení.
Tedy snad definitivně do budoucna by mohla předmětný problém vyřešit novela zákona o místních poplatcích, která je v současnosti v legislativním procesu (v době sepsání článku byl návrh projednán dne 18. 6. 2015 na 9. schůzi Senátu a Senát návrh vrátil sněmovně s pozměňovacími návrhy), a která problematiku nahlíží hned třemi způsoby řešení.
Čtěte také: Odpadkové koše pro děti – recenze
Nejprve do ustanovení § 10b zákona o místních poplatcích doplňuje (nový odstavec 3) okruh osob, které jsou od poplatku osvobozeny, což jsou konkrétně osoby umístěné do dětských domovů, speciálních školských zařízení, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dalších zákonem vyjmenovaných zařízení poskytující sociální a zdravotní služby nezletilým.
Dále pak mění ustanovení § 12 zákona o místních poplatcích tak, že „(1) Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý [k tomu pozměňovací návrh Senátu zní: ‚a nenabyl plné svéprávnosti‘] nebo který je ke dni splatnosti omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník spravující jeho jmění, přechází poplatková povinnost tohoto poplatníka na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka; zákonný zástupce nebo opatrovník má stejné procesní postavení jako poplatník. (2) V případě podle odstavce 1 vyměří obecní úřad poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka. (3) Je-li zákonných zástupců nebo opatrovníků více, jsou povinni plnit poplatkovou povinnost společně a nerozdílně.“
A konečně pak také stanoví poslední „záchrannou brzdu“, a to do nových ustanovení § 16a a § 16b zákona o místních poplatcích, na základě kterých bude možnost poplatek poplatníkovi z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu (či při mimořádných, zejména živelních událostech) zcela nebo částečně prominout.
Pokud zákonní zástupci opakovaně nehradí za nezletilé děti poplatek za odpad ani se proti platebním výměrům nebrání, účinně nechrání jejich práva. Doručoval-li obecní úřad platební výměry takovému rodiči (neustanovil opatrovníka), nelze doručení považovat za řádné pro střet zájmů. Úřad je povinen z moci úřední jejich vymáhání zastavit. Neučinil-li tak, může se sám poplatník bránit návrhem na její zastavení dle § 181 odst. 2 daňového řádu.
Vedle toho se poplatníci vždy mohou pokusit dosáhnout prominutí poplatku prostřednictvím žádosti podle ustanovení § 16a zákona o místních poplatcích. Důvody pro prominutí se posuzují za každé poplatkové období samostatně. Vzhledem k výši poplatku není žádost o prominutí zpoplatněna. O žádosti musí obecní úřad rozhodnout bezodkladně poté, co dojde k shromáždění podkladů potřebných pro rozhodnutí.
Petra v době, kdy její maminka bojovala se zákeřnou nemocí, dostala dvě pokuty za jízdu načerno. Poprvé to bylo ve chvíli, kdy jela za maminkou do nemocnice, podruhé krátce po jejím úmrtí. V obou případech se snažila revizorovi svoji situaci vysvětlit, ale vždy slyšela očekávanou odpověď: „Jo holčičko, takových výmluv já slyším denně asi tak milion.“
Pavlovi zemřel ve 12 letech otec, jehož byl ze zákona jediným dědicem. Otec měl napůjčováno u několika nebankovních společností a jeho dluh byl o cca 90 tisíc vyšší než hodnota jeho majetku.
Petra se před dvěma lety dostala do dětského domova a tehdy se přišlo na to, že kvůli pokutě za neplatný lístek z doby, kdy jí bylo 7 let, je na ní v exekučním řízení vymáháno 18 tisíc Kč.
Když si Míša v 16 letech kvůli první brigádě zřídila bankovní účet, zjistila, že jsou proti ní vedeny exekuce kvůli jízdě načerno z doby, kdy jí bylo 9 let. K tomu se přidal dluh u operátora, kde si na ni otec zřídil paušál, který neplatil.
Lydčin otec spáchal sebevraždu. Když krátce poté přišla do pěstounské rodiny, zjistilo se, že má proti sobě vedeny dvě exekuce. Obě za jízdu načerno do školy v doprovodu matky, a to z doby, kdy bylo Lydce 8 a 12 let.
Anetu chytil v 6 letech revizor za jízdu načerno, když nedostala od rodičů peníze na lístek. Pokutu rodiče také neuhradili, ale důsledky dohnaly Anetu až o mnoho let později.
Pokud se dítě nebo mladý dospělý potýká s dluhy z dětství, je vhodné navštívit bezplatnou dluhovou poradnu, kde vám nastíní možnosti řešení. Obrátit se mohou například na organizaci Člověk v tísni.
Projekt Děti bez dluhů pomáhá v tuto chvíli asi padesáti dětem.
Poplatníkem poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění účinném do 30. 6. 2012 byla fyzická osoba, která měla v obci trvalý pobyt, bez ohledu na její věk. Dané ustanovení jednoznačně vymezovalo osoby povinné platit poplatek, nelze jej vykládat jako pravidlo určující pouze počet osob, za které je třeba poplatek platit.
Za řádně vyměřený však uvedený místní poplatek nelze považovat v případě, že jej správce poplatku vyměřil platebním výměrem, který doručil pouze některému ze zákonných zástupců nezletilého poplatníka, ačkoliv nezletilý poplatník a jeho zákonní zástupci byli ve střetu zájmů. Správce poplatku byl v takovém případě povinen ustanovit nezletilé osobě jiného zástupce a doručovat jemu.
Vzhledem k výši poplatku není žádost o prominutí zpoplatněna. O žádosti musí obecní úřad rozhodnout bezodkladně poté, co dojde k shromáždění podkladů potřebných pro rozhodnutí.
V Brně se částka za nezaplacené poplatky vyšplhala až na patnáct a půl milionu korun, ve Zlíně děti dluží přes milion. Doteď města musela dluhy vymáhat po dětech, díky novele se teď mohou zaměřit na jejich rodiče.
Problematika dětských dluhů v České republice je komplexní a vyžaduje aktivní přístup jak ze strany státu, tak ze strany jednotlivých obcí a rodin. Důležitá je prevence vzniku dluhů, ale i pomoc těm, kteří se již v dluhové pasti ocitli.
Článek byl aktualizován k [aktuálnímu datu].
tags: #kdo #mohl #za #dětské #dluhy #zákon