Klimatické Závazky a Ekologie v České Republice a Evropě

Evropská recyklace plastů se dostává do kritického bodu. Bez rychlých kroků hrozí další ztráta kapacit, investic i důvěry v oběhovou ekonomiku. Průmysl proto apeluje na okamžitá tržní řešení v rámci tzv. Winter package.

Winter Package a Recyklace Plastů v EU

Ve dnech 5. a 6. února 2026 se koná neformální zasedání Rady EU ministrů životního prostředí zaměřené mimo jiné na Winter package for plastics recycling. K této debatě vydala stanovisko FEAD, evropská asociace soukromých firem působících v oblasti odpadového hospodářství a recyklace, která sdružuje přibližně 3 000 společností prostřednictvím 21 národních federací. Stanovisko upozorňuje, že trh s recyklovanými plasty v Evropě čelí vážným strukturálním problémům, které bez rychlé reakce povedou k dalšímu oslabování celého sektoru.

Trh bez Rovnováhy

Evropské odvětví recyklace plastů se potýká s kombinací nízké poptávky po recyklovaných materiálech, vysokých provozních nákladů a cenové konkurence primárních plastů vyráběných z fosilních zdrojů. Situaci dále zhoršují dovozy plastů a výrobků ze třetích zemí, které nejsou vyráběny za stejných podmínek jako v EU. V důsledku toho řada recyklačních zařízení funguje pod svou kapacitou nebo omezuje provoz. Průmysl upozorňuje, že bez stabilizace trhu hrozí trvalá ztráta evropských recyklačních kapacit.

Dekarbonizace a Energetická Politika v ČR

Česká republika se v zajetí eurounijní ideologie dekarbonizace hrozí podvoleně a dokonce aktivně sama překotně vmanévrovat do dlouhodobého zásadního deficitu elektřiny a dalších forem energie s tím, že nedostatek nabídky dle zásad trhu přinese růst cen. Ve svém vládním prohlášení z ledna 2022 vláda premiéra Petra Fialy v kontextu závazku plnit cíle snížení emisí skleníkových plynů vyhlásila možnost ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2033, o 5 let dříve, než stanovila vládní Uhelná komise. Podmínkou je, že za uhlí bude relevantní náhrada.

Ta však neexistuje, i když se živelně staví velké množství nových solárních elektráren (FVE). Ty si spolu s dalšími přerušovanými zdroji podle státní firmy ČEPS a její analýzy zdrojové přiměřenosti MAF CZ 2022 vyžádají investice do posílení sítě v hodnotě 400 miliard Kč (319 mld. Kč u distributorů a 80 mld. Kč u ČEPS). Ovšem jak ukazuje praxe ČR na posledních známých datech Energetického regulačního úřadu, v lednu 2022 se z uhlí vyrobilo 56 % elektřiny, z FVE 1 procento. Podobná statistika je příznačná pro všechny zimní měsíce a ani uvažované desetinásobky kapacity občasných zdrojů (OZE) by nebyly s to nahradit výpadek stabilních zdrojů z uhlí.

Čtěte také: Význam třídění odpadu

Nedostatek stabilních zdrojů energie žene cenu elektřiny, plynu i tepla do nepřijatelné výše se zásadním vlivem na neúnosnou výši inflace v ČR. Přitom už 30 % občanů Česka trpí energetickou chudobou a čtvrtina občanů má nárok na sociální pomoc. Česká vláda musí vzít analýzu ČEPS velmi vážně a vyrovnat se odpovědně s varováním, že se ČR stane ze současného exportéra elektřiny za několik málo let jejím dovozcem.

Klíčový expert na uhelnou energetiku ČR Jan Vondráš pranýřoval Memorandum, který připravilo 15.7. 2022 vedení ČEZ a které spolupodepsala tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková o zavření tepelných elektráren ČEZ do roku 2030. Tím ministryně fakticky porušila vládní usnesení 827/2015, v němž se mj. prolomily územní limity na dole Bílina s cílem dotěžit zásoby 105 milionů tun hnědého uhlí potřebného mj. pro zajištění dálkového tepla pro 1,6 milionu českých domácností.

Vondráš varoval, že plánované zavírání elektráren znamená i velmi rychlé ukončení těžby uhlí v Severočeských dolech Bílina a v dole Nástup Tušimice, protože by společností ČEZ prudce omezená těžba zavinila nerentabilitu dolů. Odstavené zdroje ČEZ by s sebou strhly k zániku i navazující teplárny a závodní energetiky o souhrnném výkonu 4100 MW.

Plynárenský expert Stanislav Mikeska připomněl, že i když loni kvůli deficitu a drahotě komodity se česká spotřeb zemního plynu meziročně snížila ze zhruba 9 miliard na 7 miliard m³, plány nahradit uhlí plynem přinášejí vážná rizika. Má-li skutečně plyn v ČR nahradit hnědé uhlí se současnou roční těžbou kolem 35 milionů tun, při ekvivalentu výhřevnosti zemního plynu 10,5 kWh/m³ by bylo zapotřebí do ČR importovat dalších 13 miliard m³ zemního plynu ročně. Pro připomenutí: kapacita podzemních plynových zásobníků v soukromém vlastnictví činí asi 3 mld. m³.

Celková roční spotřeba plynu se zálohami by tak v ČR stoupla asi na 23 mld. m³. Jak ovšem Česká republika dokáže toto množství i teoreticky na světovém trhu s rostoucí konkurencí Asie nakoupit a dopravit do republiky, když uvedená roční spotřeba zemního plynu znamená importovat cca 33 milionů m³ zkapalněného zemního plynu (LNG)?

Čtěte také: Recyklace kompostovatelných kelímků

Jaderný fyzik Vladimír Wagner poukázal na probíhající jadernou renesanci v řadě zemí světa, která je i pro Česko klíčovou možností, jak splnit cíle dekarbonizace a zajistit nutnou bezpečnost, stabilitu a sociálně-ekonomickou únosnost energetické transformace země. Moderní jaderné zdroje s možností provozování až 100 let jsou klíčové pro základní zatížení země, přičemž ČR potřebuje postupně vždy souběžně postavit dva nové reaktory v Dukovanech a poté v Temelíně případně rozhodnout o dalších lokalitách pro velké bloky i pro malé modulární reaktory jako vhodné regionální náhrady kogenerační výroby elektřiny a tepla z uhlí.

Wagner zdůraznil nutnost specifického energetického mixu sousedních zemí EU, kdy jejich energetika netrpí přebytky a deficity elektřiny ve stejném čase a prostoru, ale může se naopak vhodně doplňovat. Dominantně solární a větrná energie se svou omezenou časovou využitelností (10 %, respektive 20 % z ročního času) má ryze decentralizovaný charakter v energetice Česka a může se stát vhodným a regulovatelným zdrojem pro krytí zvláště špičkových energetických potřeb Česka zejména v letním období.

Masivní spalování biomasy pro výroby elektřiny je podle Wagnera z ekologického hlediska zločinem. Na úrovni EU je třeba prosadit v taxonomii možnost finanční podpory výstavby jádra jako pro Česko klíčové cesty dosažení nízkoemisní energetiky a ekonomiky. Další jaderný energetik ve spolku Jiří Marek upozornil na chybné používání názvů a výrazů v energetice, což vede až k chybným interpretacím.

Jak dodal, pro soběstačnost a bezpečnost dodávky elektřiny je bezpodmínečně nutná robustní a spolehlivá transportní síť propojující tzv. systémové velké elektrárny, které pracují v režimu základního zatížení. To nyní zajišťují elektrárny jaderné (cca 4000 MW) a uhelné (bezmála 9 000 MW). V polovině století nebudou k dispozici pro základní zatížení v podstatě jiné zdroje než jaderné.

Přední český energetický expert František Hrdlička upozornil, že dekarbonizační scénáře s sebou nesou obrovský růst spotřeby elektřiny na konečné spotřebě energie. Scénář ČEPS počítá do roku 2040 se zdvojnásobením současné čisté spotřeby elektřiny v ČR na 119 TWh ročně. Komunitní energetikou založenou na volatilních (nestabilních) zdrojích FVE a VtE nelze v ČR bez 100% stabilní zálohy pokrýt minimálně 60 % spotřeby. Tu představuje průmysl, energetika, kritické prvky infrastruktury (zdravotnictví, doprava) a významný podíl městských domácností, které na komunitní energetiku nedosáhnou.

Čtěte také: Správná recyklace papírových kelímků

Tři miliony českých domácností by tak teoreticky (kromě tři nejchladnějších měsíců v zimě) mohly svými solárními panely ušetřit výrobu z centrálních zdrojů cca 8,9 TWh ročně. Úspora 1 TWh je ale za 142 miliard Kč investic na střechách rodinných domů. Stát nadto bude muset kompenzovat jinými příjmy nezaplacenou DPH z úspor spotřeby elektřiny.

Expert na jadernou fúzi Jan Horáček představil interaktivní model optimálního energetického mixu, který připravil s dalšími kolegy z Akademie věd ČR. Model ukazuje na faktech a číslech to, zda a jak budou potřeby elektroenergetiky pokryty stabilními zdroji. Zároveň ukazuje úroveň emisí CO₂ v daném mixu a vyčísluje konkrétní náklady.

V kontextu prosazované dekarbonizace v dopravě upozornil přední český expert na mobilitu Jan Macek, že také v dopravě může být racionální řešení jedině v technologicky neutrálním kompromisu. Co se dopadu elektromobilů na skleníkové plyny týče, byly by v průběhu životnosti dnes zaváděných vozidlových technologií téměř stejně škodlivé jako současná vozidla na pohon fosilními palivy, pokud by se celé vyráběly v Evropě včetně těžby materiálů podle evropských norem. Většina energeticky a emisně náročných technologií ale probíhá však v Číně s podstatně horšími environmentálními parametry.

Konkurenceschopnost evropského průmyslu, jemuž je elektromobilita vnucována, monopolistické postavení Číny samozřejmě podstatně ohrožuje již nyní. Tato fakta plynou nejen z predikcí českých vědců, oponovaných vládními orgány ČR, ale např. z publikací nezávislé nevládní organizace GreenNCAP (New Car Assessment Program) z roku 2022.

Podle Jana Macka by pozvolný náběh nové mobility (odsunem termínu zákazu prodeje spalovacích motorů) byl nanejvýš užitečný. Umožnil by postupné přijímání a zavádění nových poznatků a technologií s přijatelnými náklady.

Předseda spolku Jaroslav Čížek závěrem zdůraznil, že po 300letém budování prosperity lidské civilizace založené na masivním využívání dostupných zdrojů včetně uhlíkových by jejich tvrdé a uspěchané omezení v zájmu kontroverzních klimatických cílů otřáslo samotnými základy západních demokratických zemí.

Politici musí nikoli ideologicky, ale na základě výsledků vědy a výzkumu, praxe s ověřenými dopady přijmout společensky konsensuální a efektivní řešení pro společné úsilí o udržitelný život na naší planetě. Toto úsilí bude mít nejlepší výsledky jen v rukou ekonomicky zajištěných, vzdělaných a prosperujících občanů, kteří s těmito cíli budou souznět, a nikoli v nevoli nad politikou podléhat svodům populistických lídrů.

V demokracii máme šance zvolit si vždy nové politické reprezentace, kteří budou naplňovat legitimní zájmy naprosté většiny občanů. V roce 2024 je šance změnit volbami do Evropského parlamentu dosavadní zaslepený ideologický kurs tohoto orgánu a jím volené Evropské komise. O rok později se v ČR i Německu budou konat parlamentní volby.

Ekologie a její Budoucnost: Zálohování PET Lahví

Akce Ekologie a její budoucnost nebyla výjimkou. Kromě zálohování se hosté u kulatého stolu mohli při diskusích bavit o novinkách z oblasti odpadového hospodářství či schválené legislativě lex OZE II. Hosté z řad zástupců měst a obcí mohli tato témata důsledně prodiskutovat s představiteli Ministerstva životního prostředí ČR, Státního fondu životního prostředí ČR, a dalšími odborníky. Akci v brněnském hotelu Continental pořádala společnost Magnus Regio.

Setkání se uskutečnilo pod záštitou Mgr. Petra Hladíka, ministra životního prostředí, Ing. Petra Valdmana, ředitele Státního fondu životního prostředí ČR, JUDr. Markéty Vaňkové, primátorky statutárního města Brna a Lukáše Dubce, 1. náměstka hejtmana JMK.

Tématem prvního bloku přednášek bylo odpadové hospodářství a chystaná legislativa k zálohovému systému na PET lahve a plechovky. Hned v úvodu však Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., vedoucí oddělení recyklace a strategie přechodu k cirkulárnímu hospodářství z Ministerstva životního prostředí ČR, shrnul, co se z hlediska legislativy událo za rok 2023. „Podařila se schválit vyhláška k jednorázovým plastům, stejně tak k palivům z odpadů a k asfaltovým směsím. Vydalo se oprávnění pro nový kolektivní systém pro cigaretové výrobky,“ uvedl Jan Maršák. Dále se významně posunul legislativní proces u novely zákona o obalech, která by měla zavést zejména povinné zálohování PET lahví a plechovek. „Tento rok nás čeká dokončení legislativního procesu k povinnému zálohování, nyní je nutné vypořádat připomínky, kterých dorazila celá řada,“ uvedl a s tím, že okolní země mají systém zálohování zaveden, resp. jej budou v dohledné době zavádět. Současně představil kalkulačku Ministerstva životního prostředí, kde si každá obec může na základě propočtu kompenzací spočítat, jak se zavedení systému promítne do obecního rozpočtu.

V následné diskuzi reagoval za všechny starosta obce Mokrá-Horákov Ing. Matyáš Charvát: „Obavy ze zavedení zálohového systému vnímám jak z pohledu občana, kdy je nutné někde skladovat PET lahve v nesešlápnuté podobě, tudíž postrádám často omílaný uživatelský komfort, tak hlavně z pohledu municipality. A to hlavně z důvodu odlivu cenného materiálu ze systému, který již funguje.“ Pokud podle Charváta zavedení zálohování nedopadne díky kompenzacím přímo na obecní rozpočty, bude muset dojít kupříkladu ke zdražení výrobků pro samotné občany.

Zálohování PET lahví z pohledu zpracovatele a odpadové společnosti bylo tématem Ondřeje Palana, právníka ze společnosti AVE CZ odpadové hospodářství, která byla partnerem setkání: „Pro zpracovatele by nebylo zálohování žádnou revolucí - proces recyklace a kvalita výstupů jsou nyní totožné jako při zálohování.“

Přehled dostupných dotačních titulů pro města a obce představil Ing. Tomáš Prokop, ředitel odboru odpadového hospodářství ze Státního fondu životního prostředí. Dotační programy v balíčku Energion - Podpora energeticky úsporných opatření v roce 2024 ze strany Jihomoravského kraje prezentoval Lukáš Dubec, 1. náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Praktické tipy pro města a obce jak nakládat s odpadem si pro účastníky připravil odborný konzultant Enviwebu Ing. Lukáš Žaludek, jehož přednáška nesla název Odpad jako komunální příležitost.

Komunitní Energetika a Lex OZE II

Další blok přednášek se tematicky věnoval energetice. S tématem Nově schválená legislativa lex OZE II v souvislosti s obecními projekty vystoupila Patrícia Čekanová, prezidentka Asociace komunitní energetiky České republiky. „Komunitní energetika je klíčovým nástrojem v oblasti řešení klimatické a energetické krize, podpory místní výroby, spotřeby energie a posílení postavení energetického společenství. Hlavním účelem není primárně vytvářet zisk, ale poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům,“ uvedla s tím, že od prvního července bude možné sdílet elektřinu, a to v modelu Aktivní zákazník, kdy je možné sdílení napříč celou Českou republiku až pro 11 míst, nebo v rámci Energetického společenství. Již nyní je možné sdílení elektřiny z vlastního OZE v rámci bytového domu.

Právě vůči legislativním podmínkám v tuzemsku se vymezil starosta městské části Brno Židenice Ing. Petr Kunc. Podmínky sdílení, zvláště z důvodu omezené možnosti nastavení alokačního klíče jsou podle něj v praxi nepoužitelné.

Tématu udržitelné energetiky se věnovala Ludmila Vozdecká, vedoucí projektová manažerka pro udržitelnou energetiku ze společnosti TEDOM energie, která byla také partnerem setkání. „Energetika se mění. Příčinou změny je tlak na environmentální aspekty energetiky, změna chování koncových uživatelů a zvyšování nároků na přenosovou soustavu. Tato oblast se bude měnit a už se mění v několika aspektech. Od velkých centrálních zdrojů přecházíme k decentralizovaným zdrojům energie. V distribuci přestává platit základní rovnice, kdy velký centrální dodavatel dodává spotřebiteli,“ sdělila Vozdecká.

Oblast odpadového hospodářství a energetiky ve své prezentaci týkající se energetického využití odpadů propojili Mgr. Ing. Igor Laštůvka dipl.ek., MBA, Ph.D., ředitel divize Jihovýchod a Mgr. Petr Špičák, technický ředitel společnosti Recovera Využití zdrojů - partnera akce. Prezentovali příklad moderní separační linky, která naplňuje vizi cirkulární ekonomiky - před vlastním energetickým využitím dojde k vyseparování recyklovatelných složek.

Příklady dobré praxe za město Brno představil Ing. Martin Vaněček, vedoucí odboru životního prostředí, Statutární město Brno. Zazněla také připomínka důležité legislativní novinky pro města a obce - digitálně technické mapy.

Politika Ochrany Klimatu a Cíle ČR

Politika ochrany klimatu navazuje na Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu z prosince 2024 a bude sloužit jako jeho prováděcí dokument pro oblast ochrany klimatu. Hlavním cílem České republiky je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o alespoň 55 % ve srovnání s rokem 1990.

Do roku 2023 se podařilo snížit emise skleníkových plynů již o 47 %. Modelový scénář ukazuje možnost snížit jejich množství do roku 2030 v ČR dokonce o více než o 60 %, a to především díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie, realizaci úspor energie a útlumu fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Dlouhodobým cílem Politiky ochrany klimatu je postupně směřovat k cíli klimatické neutrality do roku 2050.

Politika definuje hlavní priority v oblasti ochrany klimatu a účinná opatření vedoucí k dosažení těchto cílů při zajištění příznivého hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti. Dokument počítá se zavedením přibližně 70 opatření v oblastech energetiky, průmyslu, dopravy, budov, hospodaření v krajině a odpadového hospodářství, včetně celé řady dalších opatření průřezového charakteru. Tato opatření vyplývají především z platné legislativy EU a politik přijatých vládou.

Použité modelové scénáře ukazují, že modernizaci ekonomiky lze provést s dlouhodobým přínosem pro ekonomický růst, konkurenceschopnost firem a bez negativního dopadu na domácnosti. Zároveň nové investice přinesou zhruba 150 tisíc nových pracovních míst. Celková energetická závislost na dovozu i samotný dovoz energií by se do roku 2050 mohly snížit o více než polovinu.

Zálohový Systém a Nová Směrnice EU

Ministerstvo připravuje novelu zákona o obalech, kterou by se v Česku měl zavést zálohový systém na vybrané jednorázové nápojové obaly - PET lahve a plechovky. Minitr životního prostředí si od změny slibuje vysbírání až 90 % plastových lahví k efektivní recyklaci, který přestane být jen tak odhazovány do přírody a ze které znovu vzejdou PET lahve.

Evropská unie zakročuje proti greenwashingu novou směrnicí, která bude zakazovat obchodníkům klamavě označovat své produkty jako udržitelné nebo ekologické. Ti by měli být po jejím přijetí schopni dokázat původ svých “zelených tvrzení”. To znamená, že za každým štítkem “v recyklovaném balení” nebo “klimaticky neutrální” bude muset stát vědecký posudek, a výrobce bude pokutován, pokud ho nepředloží. Toto přijetí zamezí takzvanému greenwashingu, což je termín označující záměrné klamání spotřebitele dezinformacemi o ekologické udržitelnosti produktů.

Inovace Českých Vědců

Čeští vědci letos zářili. Jeden tým nyní vyvíjí materiál vyrobený z ekologického odpadu, který má nahradit montážní pěnu používanou pro aplikaci pachového repelentu zamezujícího srážkám se zvěří. Tento rok byl významný i pro vědce z českých univerzit. Například ti z Mendelovy univerzity právě pracují na přípravku na ochranu rostlin před nepříznivými klimatickými podmínkami. Na západočeské univerzitě vzniká startup, který chce využít svůj vynález - elektrostatický separátor plastů - k číštění zemědělských plodin.

Model Živé krajiny

O Modelu Živé krajiny, který vznikl na Náchodsku a má lépe zadžet vodu a odolat tak klimatickým změnám, už jste možná slyšeli. Víte ale, že ho u nás využívá stále více obcí? Na Šumavě se podařilo proměnit vyčerpanou zemědělskou krajinu v živá biocentra, s více než 90 000 stromy, 40 000 keři a rozsáhlými travnatými loukami, které zajistily útočiště pro divoké ptáky, zvěř a hmyz. O Model Živé krajiny je dokonce zájem i v Tunisu a Francii.

Cirkulární Ekonomika

“Spotřeba materiálů znamená polovina řešení klimatické krize,” řekl Vojtěch Vosecký, jeden z nejvlivnějších Čechů na poli ekologie a udržitelnosti. Dnešní míra cirkularity světa je stanovena na pouhých 7 %, ačkoli spočítat to přesně je samozřejmě velmi náročné. Nejvíce odpadů vzniká podle Voseckého ve 4 sektorech: stavebnictví, potravinářství, mobilita a spotřební zboží.

Vosecký byl také součástí týmu, který vytvořil Klimatický plán Prahy. “Asi 80 % odpadu, který v Praze vznikne, pochází ze stavebnictví. Komunální odpad přitom tvoří asi 15 %. Komunální odpad je obrovská výzva. Třídění tady vůbec neznamená recyklaci,” přibližuje Vosecký s tím, že například ze žlutých popelnic se k recyklaci vybírá jen PET a HDP plasty (př. obaly šamponů nebo hračky) a to jen určitých barev.

”Systém třídění a recyklace stojí hodně peněz a firmy, které ty plastové obaly vyrábí, ho nedotují dostatečně. I proto je Vosecký velkým zastáncem zálohování. “Je to extrémně mocný nástroj. V budoucnu se bude zálohovat i oblečení nebo telefony. Ultimátní cíl by podle Voseckého měl být umožnit firmám, které ten výrobek daly na trh, aby se k nim potom dostal zpět a ony z něj mohly něco znovu vyrobit.

tags: #klimatické #zálohy #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní krásy v Česku
• Studie o emisích aut
• Ekologická likvidace gumových pásů
• Přírodní metody bělení prádla
• Obsah a význam encyklopedie