Kempování v Černé Hoře: Povolení a respekt k přírodě

Černá Hora (Crna Gora nebo Montenegro) je přímořský stát v západní části Balkánu a zároveň jedna z nejmladších evropských zemí. Svůj název prý Černá Hora získala podle tmavých lesů, které kdysi pokrývali stěny Dinárských Alp, vypínajících se nad Kotorským zálivem. Jednu z nejmenších evropských zemí začíná v poslední době objevovat i stále více turistů z Česka a Slovenska, kteří se rozhodli vyzkoušet něco jiného, než osvědčené chorvatské pláže a neváhají cestovat o několik stovek kilometrů dál až do Černé Hory.

Země se může pyšnit rozmanitou krajinou a velkolepými přírodními skvosty, jako je například kaňon řeky Tara, nejhlubší evropský kaňon nebo majestátní hory s křišťálově čistými jezery, které leží na dosah těch nejhezčích pláží Jadranu. Mnozí návštěvníci této země jistě ocení nejen přírodní krásy, ale i kulturní a historické dědictví a pohostinnost místních lidí. Z Černé Hory se stává také vyhledávané centrum adrenalinových a extrémních sportů, jako je caving, lezení po skalách, paragliding nebo rafting.

Černá Hora byla od roku 1878 až do roku 1918 nezávislým státem, následující roky se stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, což bylo předchůdcem pozdější Jugoslávie. Od roku 1946 byla země jednou ze šesti socialistických republik Jugoslávie pod vedením prezidenta Tita. Počátkem 90. let 20. století se federace Jugoslávie začala postupně rozpadat a ze společného svazku vystoupily první státy, takže koncem roku 1992 tvořily společný stát jen Srbsko a Černá Hora. Ani toto spojení však netrvalo věčně a v roce 2006 se na základě referenda vyslovila většina obyvatel Černé Hory pro vystoupení z unie se Srbskem.

Od té doby je Černá Hora nezávislým státem. Díky maličké rozloze se dá za krátkou dobu zvládnout perfektní poznávací „okruh“, který vás zavede z romantických starých měst, do hor s dechberoucími panoramaty, k chladivým jezerům, až na malebné pláže Jadranu. S počtem obyvatel menším než půl Prahy má téměř vesnickou atmosféru, i když v létě se turistická místa jako Budva a Kotor řádně zaplní.

Legislativa a kempování v Černé Hoře

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu. Následující informace jsou určeny k základní orientaci. V souladu s právním řádem (dle čl. 23 Zákona o registraci přechodného a trvalého pobytu, publikovaném ve Sb. zákonů č. Srbsko (SRB): Ranče (silnice č. Čemerno (silnice č. Albánie (ALB): Božaj - silnice č. Sukobin - silnice č. Ilino brdo - cesta č. Šćepan Polje - silnice č. Chorvatsko (HR): Debeli brijeg - silnice č. Výše uvedené hraniční přechody lze použít pro pěší i automobilový provoz včetně jízdních kol. Ve všech případech se doporučuje ještě před cestou ověřit, zda se podmínky pro cestování nezměnily.

Čtěte také: Pravidla pro kempování v Rumunsku

Na základě čl. 14, odstavce 2 černohorského Zákona o cizincích, publikovaném ve Sb. zákonů č. 82/08, čl. 18 nařízení vlády Černé Hory publikovaném ve Sb. zákonů č. 80/08 (Zakon o strancima) a nařízení vlády Černé Hory o vízovém režimu, publikovaném ve Sb. zákonů č. 18/2009, ze dne 11. 03. 2009 je občanům ČR cestujícím do Černé Hory s platným pasem umožněn za nevýdělečným účelem či v případech tranzitu bezvízový vstup a pobyt do 90 dnů (vždy během 6 měsíců od prvního vstupu do Černé Hory) nebo do 30 dnů s občanským průkazem (pozn. Velvyslanectví: z technických důvodů se má na mysli typ dokladu se strojově čitelnou zónou) či cestovním pasem, na jehož základě lze potvrdit identifikaci nositele a jeho státní občanství.

Přihlašovací povinnost k pobytu musí splnit každý cizinec i s krátkodobým pobytem do 90 dnů, a to do 24 hodin od vstupu na území Černé Hory. Současně je cizinec povinen splnit před odjezdem odhlašovací povinnost. V praxi cizinec přihlásí svůj pobyt na oddělení místní turistické organizace, která je v Černé Hoře v každém obvodu (opštině) nebo ve větším městě příslušném podle místa krátkodobého pobytu, kde předá pracovníkovi turistické organizace k registraci cestovní doklad. Odhlášení se může provést současně s přihlášením, pokud se předem zná datum odjezdu. V případě ubytování v oficiálním ubytovacím zařízení má za cizince splnit přihlašovací a odhlašovací povinnost majitel ubytovacího zařízení/objektu, a to do 12 hodin od příchodu/odchodu cizince.

Nocování „pod širákem“, resp.“na divoko“ ve volné přírodě není dovoleno. V případě oficiálních veřejných tábořišť je třeba v případě pobytu přesahujícího tři dny poznamenat místo tábořiště. Nesplnění přihlašovací a odhlašovací povinnosti může vést k udělení pokuty až do výše šestinásobku černohorské minimální mzdy. Přihlašovací a odhlašovací povinnosti je zproštěn pouze cizinec, který je ubytovaný v objektu státních orgánů či pokud je ve zdravotnickém zařízení, vězení, nápravném ústavu, v azylovém domě a dále příslušník zahraničních záchranných složek při výkonu jejich činnosti.

Kde legálně kempovat

Legálně postavit stan a kempovat můžete pouze na vyhrazených místech:

• Oficiální kempy
• Nouzová nocoviště

Zde je za dodržení stanovených podmínek možné přespat i ve stanech. Najdeme je např. v NP Šumava.

Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě

Kempy v Černé Hoře

Zde je seznam několika kempů v Černé Hoře, kde můžete legálně stanovat:

• MCM Camping Doni Štoj, Ulcinj: Přímořský kemp se soukromou pláží.
• Autocamp Razvršje, Žabljak: Nově otevřený kemp v horách.
• Auto Camp Draskovic, Nikšić: Kemp s dobrým hodnocením.
• Purple Eye Estate - Camp and Winery, Novo Selo: Poklidný kemp v rodinném vinařském podniku.
• Camp Oaza Lipa, Lipa: Přátelský kemp s výhledem na hory a jezero.
• Mrtvica, Brajići: Kemp v divoké přírodě v horách.
• Greenfield Campsite, Doni Štoj: Další možnost kempování v Ulcinj.
• Camp Šćepanović, Mojkovac: Nový kemp v oblasti Mojkovac.
• Highland Cabins, Krnja Jela: Kemp v horách Šavnik.
• Auto Camp Matica, Podgorica: Kemp na rodinné vinici blízko Podgorice.

Národní park Durmitor

Národní park Durmitor představuje skutečný klenot Černé Hory, který návštěvníkům nabízí dechberoucí scenérie včetně hlubokých kaňonů, ledovcových jezer a majestátních horských vrcholů. Tento park, zapsaný na seznamu UNESCO, se rozkládá na ploše přes 390 km² v severozápadní části země. Dominuje mu masiv Durmitor s 48 vrcholy přesahujícími 2000 metrů nad mořem, z nichž nejvyšší je Bobotov kuk (2523 m). Kromě impozantních hor zde najdete také nejhlubší kaňon Evropy - kaňon řeky Tary, 18 ledovcových jezer nazývaných "horské oči" a nedotčené lesy plné vzácné flóry a fauny.

Tipy pro návštěvu Durmitoru

• Vyhněte se vysoké sezóně (červenec-srpen), kdy jsou ceny nejvyšší a park nejnavštěvovanější.
• I v zimě můžete navštívit Černé jezero, které někdy zamrzá a vytváří kouzelnou scenérii.

Aktivity v Durmitoru

• Černé jezero: Nejznámější a nejnavštěvovanější místo v parku.
• Kaňon řeky Tary: S hloubkou až 1300 metrů nejhlubším říčním kaňonem v Evropě.
• Bobotov Kuk: Nejvyšší vrchol pohoří Durmitor s panoramatickými výhledy.
• Turistika: Více než 200 km značených turistických tras různé obtížnosti.

Ohleduplné chování v přírodě

Při přespávání v přírodě, ať už pod širým nebem nebo ve stanu, je důležité si uvědomit, že se nacházíte v prostředí, které si zaslouží úctu a ohleduplnost. Respektování přírodních zákonitostí i legislativních omezení není jen otázkou dodržování pravidel, ale především projevem slušnosti a zodpovědnosti vůči krajině i ostatním návštěvníkům.

Základní zásady ohleduplného pobytu v přírodě:

• Nerozdělávejte oheň mimo oficiálně určená místa
• Nekouřete, zejména v období sucha nebo v lesních porostech
• Vyhýbejte se hlučnému chování a narušování nočního klidu
• Nekácejte a nepoškozujte stromy ani jiné rostliny
• Neničte půdní pokryv, nevytvářejte nové stezky ani místa k táboření
• Nenechávejte po sobě žádné odpadky

Doporučené vybavení pro pobyt v přírodě

Chystáte se přespat v přírodě? Pak byste neměli zapomenout několik důležitých věcí. Až se budete balit na cestu, zkontrolujte, zda máte vše z následujícího seznamu.

• Potřeby na spaní: spací pytel, karimatka nebo hamaka, případně stan
• Kvalitní oblečení: nejlépe termoprádlo, funkční mikina, nepromokavá bunda a turistické boty
• Čelovka
• Lékárnička
• Outdoorová kuchyně: nůž, a pokud budete vařit i nádobí, vařič, příbory
• Mobilní telefon pro případ nouze, ideálně staženou aplikaci Záchranka, powerbanka na delší cesty
• Jídlo a voda

Náklady na pobyt v Černé Hoře

V porovnání se sousedními státy je Černá Hora o něco dražší, než Bosna a Hercegovina nebo Albánie a o něco levnější, než Chorvatsko. V rámci Černé Hory je levněji směrem od pobřeží ve vnitrozemí. Některé restaurace v nejturističtějších pobřežních městech nabízejí jídla za ceny podobné těm v západní Evropě.

Čtěte také: Kempování a výlety Český Ráj

Orientační ceny:

• pivo v supermarketu (0,5l): cca 1 EUR
• pivo v restauraci: 2-2.50 EUR
• káva v restauraci: 1-2 EUR
• chleba (1 kg): 0.80 EUR
• litr mléka: 0.60-1.20 EUR

Minimální náklady na den

Odhadované náklady na osobu a den při nízkonákladovém stylu cestování, tzn. spaní v hostelech, stravování u pouličních stánků, používání lokální dopravy apod.

tags: #kempovani #cerna #hora #volne #prirode #povoleni

Oblíbené příspěvky:

• Mosty ve Svinově
• Ohrožení Požárem v ČR
• Přehled skládek odpadu
• Definice a Řízení Kvality Ovzduší
• Jak na ucpaný záchod?