Klimatická Adaptace v České republice: Strategie Ministerstva Životního Prostředí

Česká republika se staví ke změně klimatu zodpovědně. Na jednu stranu se spolu s celou Evropou snažíme o její zmírnění skrze snižování emisí skleníkových plynů napříč všemi sektory, současně ale maximálně rozvíjíme adaptační opatření napříč celou společností, abychom nevyhnutelným následkům klimatické změny dokázali čelit.

Na celostátní úrovni je adaptace na změnu klimatu zastřešena Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (národní adaptační strategie). Strategie a její obsah vychází z Bílé knihy Evropské Komise „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (2009) a je v souladu s Adaptační strategií EU, přičemž reflektuje měřítko a podmínky ČR.

Implementačním dokumentem adaptační strategie je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Akční plán obsahuje seznam adaptačních opatření a úkolů, a to včetně odpovědnosti za plnění, termínů, určení relevantních zdrojů financování a odhad nákladů na realizaci opatření.

Vytvoření a implementace adaptačních strategií, plánů a opatření je součástí závazků přijatých v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), Pařížské dohody a Evropského právního rámce pro klima.

Strategické dokumenty a jejich aktualizace

První aktualizace národní adaptační strategie a akčního plánu byla 13. září 2021 schválena Vládou ČR. Oba dokumenty se opírají zejména o odborné podklady zpracované resortními organizacemi MŽP (ČHMÚ a CENIA) s podporou Akademie věd ČR (zejm. CZECHGLOBE - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.) a řady dalších výzkumných organizací.

Čtěte také: Nový pohled na tři ekologie

Na aktualizaci se podílelo více než 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí. Adaptační strategie je cílena na řešení všech významných projevů změny klimatu v ČR, tj.

Aktualizace adaptační strategie reflektuje pokrok ve vědomostní základně a formuluje cíle k roku 2030 s vizí do roku 2050. Oproti původnímu dokumentu z roku 2015 došlo mj. k aktualizaci trendů a dopadů změny klimatu nebo podrobnější analýze finančních nákladů a ekonomických nástrojů.

Akční plán rozpracovává rámec opatření pro roky 2021-2025 uvedený v adaptační strategii do konkrétních úkolů, kterým přiřazuje gesci, termíny plnění, relevanci opatření k jednotlivým projevům změny klimatu a zdroje financování.

Mezi nové úkoly akčního plánu, které jsou potřebné pro adaptaci na změnu klimatu v nejbližších letech, patří například novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která by měla nastavit podmínky pro ponechání a tvorbu vybraných krajinných prvků sloužících k ochraně půdy v zemědělském půdním fondu bez nutnosti odnímání, dále podpora navýšení podílu krajinných prvků s vysokou rozmanitostí na zemědělských plochách a vytvoření podmínek pro uplatnění agrolesnictví jako způsobu využití zemědělské půdy zlepšujícího přirozené funkce zemědělské krajiny.

V oblasti lesnictví akční plán počítá se změnou lesnické legislativy s cílem vytvořit rovnoprávné podmínky pro uplatnění nepasečných způsobů hospodaření jako předpokladu pro zvýšení druhové a prostorové pestrosti lesů. Počítá i s přeměnou lesů v majetku státu - směrem ke správcům musí stát jasně formulovat zadání, reagovat na přijatá adaptační opatření a oproti ostatním vlastníkům lesů stanovit přísnější podmínky pro obhospodařování lesů s důrazem na celospolečenskou poptávku po naplnění veřejných zájmů a na kvalitu životního prostředí.

Čtěte také: Odtokové poměry vlivem klimatu

Financování a ekonomické aspekty

Z nedávno schválené Evropské adaptační strategie vyplývá, že na úrovni Evropské unie již nyní přesahují ekonomické ztráty v důsledku změny klimatu 12 mld. eur ročně. Konzervativní odhady však předpokládají, že vystavení dnešní ekonomiky EU očekávanému globálnímu oteplení o 3 °C nad předindustriální úroveň by mělo za následek roční ztráty 170 mld.

Celkový odhadovaný objem finančních prostředků na zajištění opatření Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2021-2025 představuje 139 mld. Kč, z toho tvoří téměř 40 % (52 mld. Kč) zdroje financování EU. Národní zdroje na tento pětiletý plán v celkové výši 86,5 mld. Kč jsou již ze 46 % pro daná opatření alokovány, požadavky na nové národní zdroje tvoří celkem 46 mld.

Přehled adaptačních opatření v různých sektorech

Cílem jednotlivých adaptačních opatření je zmírnit dopady projevů změny klimatu na jednotlivé oblasti lidské činnosti (lesní a vodní hospodářství, zemědělství, atd.), ale také posílit odolnost společnosti vůči současným i předpokládaným dopadům změny klimatu a to v souvislosti s lidským zdravím.

Adaptační opatření pro lesní hospodářství spočívají především v pěstování druhově rozmanitých lesů přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu. Důležitým bodem je i zachování původních rostlinných a živočišných druhů.

Společným jmenovatelem adaptačních opatření v zemědělství je dobré plánování. Nezbytnou podmínkou zemědělství v budoucnosti musí být udržitelné využití půdy a dodávání organické hmoty. Dále je důležité zavádět opatření pro zadržování vody a opatření zamezující půdní erozi.

Čtěte také: Vliv Ekologie na Stravovací Návyky

Adaptační opatření se zde zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížením spotřeby pitné vody a plánováním s ohledem na sucho a povodně. Zadržování vody v krajině má být podpořeno revitalizací vodních toků a existujících vodních biotopů, dále pak budováním biotopů nových, například tůní nebo slepých ramen potoků a řek.

Potenciál k adaptaci na změnu klimatu ve městech leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov.

Pro zachování původních druhů a ekosystémů je třeba zlepšit dlouhodobé plánování. Je třeba omezit zásahy do krajiny, které štěpí jednotlivé ekosystémy, a zároveň propojovat ekosystémy rozštěpené dřívější činností.

Adaptační opatření v oblasti dopravy by se měla zaměřit především na dlouhodobé plánování. Cílem je především zajistit provoz vzhledem k extrémním projevům počasí. Výzkum nových technologií by měl být zaměřen na odolnost konstrukcí vůči výkyvům teplot, přívalovým vodám, námraze, vysokým teplotám, atd.

Adaptace průmyslu a energetiky spočívá v zajištění dostatečné produkce elektřiny pro kritickou infrastrukturu státu i v případě extrémních projevů počasí. Příkladem může být zajištění dostatečných zásob a alternativních dodavatelů paliv dovážených pro výrobu elektřiny a tepla nebo zajištění fungování přenosové sítě i při výpadku jednotlivých prvků.

Mezinárodní a evropský kontext

Nejpozději koncem 80. let 20. století byla změna klimatu identifikována jako vážný celosvětový problém způsobený člověkem a postupně začal vznikat mezinárodní právní a strategický rámec pro boj se změnou klimatu. Mezi klíčové celosvětové dohody patří přijetí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Úmluva“) na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992, která položila základ mezinárodnímu právnímu rámci ochrany klimatického systému Země. Česká republika Úmluvu ratifikovala dne 7.

Vedle Kjótského protokolu, zaměřeného na snížení emisí skleníkových plynů a ratifikovaného Českou republikou v roce 2001, je z pohledu adaptace na změnu klimatu zásadní Pařížská dohoda (dále jen „Dohoda). Tato Dohoda byla přijata smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v prosinci 2015.

Na úrovni Evropské unie je problematika adaptace na změnu klimatu zakotvena v několika strategických dokumentech, které určují směr i pro národní a regionální politiky. Zásadními z nich jsou Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal, 2019) a Evropská strategie přizpůsobení se změně klimatu (2021).

Zelená dohoda pro Evropu, zveřejněná Evropskou komisí v prosinci 2019, představuje odpověď na klimatickou a environmentální krizi, která patří k největším výzvám současnosti. Dohoda je novou strategií růstu pro Evropskou unii: jejím cílem je proměnit EU v prosperující a spravedlivou společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou, efektivně využívající zdroje a dosahující klimatické neutrality do roku 2050.

Na Zelenou dohodu přímo navazuje Evropská strategie přizpůsobení se změně klimatu, přijatá Evropskou komisí 24. února 2021 (COM/2021/82 final). Tento dokument vymezuje, jak se může Evropská unie přizpůsobit nevyhnutelným dopadům změny klimatu a stát se klimaticky odolnou do roku 2050. Navazuje přitom na první adaptační strategii EU z roku 2013 a reflektuje její vyhodnocení, které probíhalo v roce 2018.

• Chytřejší adaptace znamená, že opatření musejí vycházet z kvalitních dat a hodnocení rizik, která budou dostupná širokému spektru uživatelů - od obcí a domácností přes podniky až po zemědělce.
• Rychlejší adaptace je nezbytná proto, že dopady změny klimatu se již naplno projevují.
• Systematičtější adaptace vychází z toho, že změna klimatu zasahuje všechny úrovně společnosti i hospodářství, proto musí být opatření napříč sektory a politikami.

Regionální strategie adaptace

Adaptační strategii na změnu klimatu má zpracovanou celkem 6 ze 14 krajů: Hl. město Praha (2017), Moravskoslezský kraj (2020), Liberecký kraj (2021), Olomoucký kraj (2022), Jihomoravský kraj (2024) a Jihočeský kraj (2024). Středočeský kraj má strategii rozpracovanou. Plzeňský a Pardubický kraj mají zpracovanou Regionální strategii adaptačních opatření pro zadržení vody v krajině (ReSAO).

Existence adaptačních strategií krajů je důležitá kvůli provázanosti dokumentů - od národní úrovně až po tu lokální. Máme národní adaptační strategii, kterou má doplňovat krajská úroveň. Na tu by následně měly navazovat adaptační strategie obcí s rozšířenou působností nebo místních akčních skupin.

Na národní nebo regionální úrovni se většinou navrhují typová opatření a čím se jde níž, tím víc jsou lokalizovaná v krajině. Národní úroveň dává v podstatě jenom základní rámce, cíle. I ta krajská ještě dost obecná, protože už řeší věci, které jsou v majetku kraje a přímé kompetence kraje - tam se dostává do většího detailu. Ve strategiích nižších stupňů jde analytická část do většího detailu a jsou pak už navržena konkrétní opatření.

Důležitost strategického plánování

Je tedy potřeba víc přemýšlet nad tím, kde a co realizovat a pokud možno realizovat taková opatření, která řeší třeba více projevů změny klimatu najednou. Osobní zkušenost paní Davidové praví, že pokud opatření vychází ze strategického dokumentu, jsou daleko víc promyšlená do detailů a skutečně řeší více problémů najednou. Analytická část vytipuje postiženější oblasti a skutečné problémy, na které je dobré realizací reagovat - to je základ, jak efektivně hospodařit s finančními prostředky.

Ale podle poměrně přesných predikcí do roku 2050 víme, jaké klima v České republice pravděpodobně bude. A už by bylo fajn se zamýšlet nad opatřeními ve výhledu k roku 2050. Je důležité si uvědomit, že je adaptace živý proces a nelze ji tedy mít bez toho, aniž bychom ji nějakým způsobem vyhodnocovali, neustále upravovali a nějak aktivně aktualizovali. Takže i my tu naši národní aktualizujeme každých deset let a akční plány vyhodnocujeme každých pět let.

Hlavní je vědět, proč ho dělat, znát konkrétní cíl, definovaný v čase a správně měřitelný, Je třeba identifikovat prioritní oblasti či prioritní území a na nejpostiženější oblasti cílit. Klíčové aktéry je dobré zapojovat v úplném začátku tvorby adaptační strategie - při definici vize kraje nebo území, definování cílů a zejména v definování opatření a jejich prioritizaci.

MiSe Klima

Vlajkovou lodí je MiSe Klima - webový portál, primárně cílený na Moravskoslezský kraj, nicméně s informacemi využitelnými pro všechny.

• Katalog konkrétních klimatických opatření včetně podkladů k realizaci - rozdělení na budovy, krajinu a veřejná prostranství
• Přehled dotačních titulů a výzev
• Strategické a další dokumenty
• Odborné publikace
• Výukové materiály pro environmentální vzdělávání - např. výstupy financované z Národního programu životní prostředí, materiály, podklady, hry…
• Příklady dobré praxe
• „Zelené“ partnerství (včetně propojování obcí a firem) - spojeno s myšlenkou, že dochází finanční zdroje a je potřeba začít hledat zdroje náhradní, z nichž adaptační opatření budeme v budoucnu financovat

Odkazy

• Climate-ADAPT - Evropská adaptační platforma
• Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)
• Česká informační agentura životního prostředí (CENIA)

tags: #klimatická #adaptace #ministerstvo #životního #prostředí #strategie

Oblíbené příspěvky:

• Manžeta pro izolaci odpadu - návod
• Změna klimatu a její důsledky
• Drtiče Mountfield: Recenze
• Ústavní rámec demise vlády
• Záchrana v odpadu