Že tam jednou musíme všichni? To neplatí jen pro lidi, ale také pro kočky. S tím, že kočky domácí tam zpravidla musí jednou až třikrát denně. A byť některé micky stahují průměr, když chození na toaletu odbývají obden, nic to nemění na tom, že po jednom až čtyřech týdnech je třeba obsah kočičího záchodu vyměnit. Tehdy ovšem nastává čas na otázku klasiků.
Spláchnout stelivo z kočičí toalety do toalety určené lidem se samo nabízí, ale proti jsou výrobci steliva, instalatéři a správci kanalizační sítě. Užitý materiál zpravidla není k něčemu takovému uzpůsoben. Toaletu by mohl zanášet a ucpávat, a jednou by se vám taky mohl v kanalizační odvetě navrátit zpět. O to asi nikdo soudný nestojí. Takže co jiného? Není třeba znovu vynalézat kolo.
Preferovanou, široce přijímanou a docela neutrální variantou je tedy sypat použitý kočkolit do směsného odpadu. A samozřejmě pak vynést celý pytel co nejdříve do popelnice, protože kočičince skutečně nevoní. Jak už to tak ale bývá, lidé se u takových formálních maličkostí snaží přemýšlet inovativně. Udržitelně. Takříkajíc out-of-the-kočičí-box.
Proto se také začala šířit světem myšlenka na domácí kompostování kočičích bobků. Je to v pořádku? Kompostování steliva pro kočky vám sice může pomoci udržet ho mimo odpadkový koš a snížit objem produkovaných odpadů. Může naprosto neužitečný kočičí trus proměnit na něco užitečného a prospěšného pro vaši zahradu. Jen pro představu, jeho NPK profil je přibližně 4-10-0,3, takže je velmi slušným zdrojem dusíku i fosforu. Už se tetelíte radostí? Jen pozor. Nadšení z výživného hnojiva, která vám vaše vrnící kočka zdarma vyrábí, je třeba přibrzdit. Úplně snadné to s ním není. Existují určitá hygienická rizika.
Obecně se ale dá říct, že kompostování zvířecího trusu, včetně toho psího nebo kočičího, je technicky docela nenáročná záležitost. Trus je od přírody „dělán“ tak, aby se sám dobře rozkládal. Funkční zádrhel může nastat jen u podestýlky. Třeba zrovna té, kterou právě používáte.
Čtěte také: Šanta kočičí: Využití
Podestýlka totiž bývá vyplněna různými absorpčními materiály, které mají pohlcovat zápach. S tím, že asi nejběžnějším materiálem bývá minerální jíl a silikagel. A ani minerální bentonitový jíl, ani silikagel, nejsou kvůli své anorganické povaze kompostovatelné. Zatímco ostatní uvedené složky jsou organické, a rozložit se mohou, tyhle dvě by vám prostě v kompostu zůstaly ve své pevné a neproměněné podobě. Čistě z pohledu rostliny by asi ničemu nevadily. Byly by prostě jen další minerální směsí, která by obohatila půdní substrát. V podstatě by to byla jen trochu jiná drenáž. Ale zahradník by už asi ve složení takové prosypané půdy rozdíl viděl. To, že pracuje s podestýlkou kočičího záchodu, by se mu připomínalo často.
Hlavní obavy z kočičích výkalů vzbuzují parazité a nemoci, které se s nimi do kompostu svezou. Z těch, které patří mezi zoonózy - zvířata je mohou přenášet na lidi - je to hlavně škrkavka kočičí (Toxocara cati) a prvoci Toxiplasma gondii. To, jak moc jsou anebo nejsou kočky těmito parazity promořené, ovlivňuje mimo jiné i to, jak moc „domácí“ vlastně jsou. Dá se ale říct, že nositelem alespoň jednoho z dvojice nejčastějších parazitů je každá třetí kočka.
K tomu, abyste zneškodnili škrkavky a jejich vajíčka v kompostu, je třeba udržet teplotu kompostu alespoň 60 °C po dobu tří dnů. Pak už by po nich měla být veta. Ale protože rizika mohou přetrvat - je těžké proces zahřívání kompostu uhlídat - je lepší se zcela vyvarovat užití vyprodukovaného kompostu pro aplikaci na konzumní plodiny.
Představa, že účastně biologicky rozkládáte kočičí trus v kompostu, kterým si pak zdravě pohnojíte bio-zeleninku, která může u budoucí matky vyvolat kvůli toxomplazmóze potrat nebo trvalé poškození plodu, asi nesedí nikomu. Když kompost obohacený o kočičí trus nasypete okrasným rostlinám, nic až tak zásadního by se stát nemuselo.
Dá se tedy kočičí trus kompostovat? Ano, dá. Ale tím největším problémem přitom nebude nakonec ani stelivo, jako oprávněná obava, že si s ním zanesete do vlastního potravního řetězce něco, čeho se i vaše kočka ráda zbavila zadem.
Čtěte také: Kompost a kočičí stelivo
Existují nějaké alternativy, jak stelivo likvidovat? Řekněme si to na rovinu - kočičí stelivo kupujeme se stejným nadšením jako toaletní papír. Prostě ho potřebujeme. V domácnosti s kočkou je to jedna z nezbytných věcí a při udržování pořádku se bez něho rozhodně neobejdeme. Platí to i tehdy, máme-li venkovní kočku, která svou potřebu vykonává venku. I venkovní kočky totiž potřebují doma klidné místo, kam si mohou takříkajíc „odskočit“.
Kočky chodí na toaletu zpravidla dvakrát až čtyřikrát denně. A pokud musí strávit větší množství potravy, i častěji. Aby se kočka při použití toalety cítila příjemně, je nezbytné odstraňovat exkrementy několikrát denně. Jaké pomůcky a příslušenství vám při likvidaci použitého steliva pomohou?
V roce 1947 přišel Američan Ed Lowe s nápadem používat v kočičí toaletě minerální stelivo. Bohužel si však nejspíš neuvědomil, že použité stelivo je třeba také nějak zlikvidovat. Dnes představuje minerální stelivo jeden z největších zdrojů směsného odpadu. A jeho množství neustále roste!
V padesátých letech žilo na naší planetě 2,7 miliardy lidí, zatímco dnes je to více než 7,5 miliard. Pokud k tomu přidáme fakt, že kočka je nejpopulárnější domácí mazlíček, pak je logické, že vzrostl také počet domácností, kde mají kočku. Ergo: více lidí, více koček. A tedy i více steliva, které je třeba zlikvidovat.
Běžné kočičí stelivo z bentonitu, křemičitého písku nebo silikátu patří do popelnice na směsný odpad. Co přesně je směsný odpad? Patří sem odpad, který není možné třídit nebo recyklovat. Surovina pro výrobu minerálních steliv se získává v povrchových dolech a steliva se vyrábí jak v hrudkující, tak v nehrudkující variantě. Aby stelivo lépe vázalo tekutiny a pachy, přidávají do něj výrobci další látky. Toto stelivo je velmi těžké a patří do popelnice na směsný odpad.
Čtěte také: Kompostování kočičího odpadu
Stelivo ze silikátu ve formě granulí nebo pelet je lehké a savé, existuje však pouze v nehrudkující podobě.
POZNÁMKA: Problém s běžným kočičím stelivem spočívá v tom, že patří do směsného odpadu. Poté putuje do spalovny nebo na skládku.
Rostlinné stelivo vyrobené z obnovitelných surovin můžete vyhodit do popelnice na směsný odpad. Pokud to však místní firma likvidující odpad schválí, můžete rostlinné stelivo vyhazovat do popelnice s bioodpadem. Co přesně patří do popelnice na bioodpad? Do bioodpadu se smí vyhazovat pouze biologicky recyklovatelné odpady z domácnosti.
Stelivo rostlinného původu jako např. Cat’s Best® využívá speciálních vlastností rostlinných vláken, konkrétně vlastností spojených s kapilárním efektem, tedy schopností efektivně absorbovat tekutiny a uzavírat pachy uvnitř vláken. Stelivo z přírodních vláken je lehké a jeho použití hospodárné. Je k dostání v hrudkující a nehrudkující variantě.
POZNÁMKA: Suroviny použité v rostlinném stelivu je možné po použití recyklovat. I jako odpad tak může být použité stelivo dále zhodnoceno: díky metanizaci a kompostování se dá využít jako zdroj bioplynu nebo jako hnojivo!
V Německu se likvidace kočičího steliva z rostlinných vláken řídí předpisy vydávanými jednotlivými spolkovými zeměmi. To, zda smíte nebonesmíte dávat použité kočičí stelivo do popelnice na bioodpad, tedy záleží na nařízení místního úřadu, který má v kompetenci likvidaci odpadů. Některé země zatím neumožňují začlenění odpadního steliva do systému kompostování. V blízké budoucnosti se však připravuje evropská směrnice týkající se recyklace bioodpadu, a ta by měla vnést do této problematiky jasno.
Stelivo na bázi přírodních vláken je velmi lehké a ani při likvidaci nepředstavuje velkou zátěž - je tedy snadnější jej přepravovat a recyklovat. Obsah popelnic na bioodpad je průmyslově kompostován nebo prochází metanizací.
Použité kočičí stelivo nepatří do lesa, na pole ani na vaši vlastní zahrádku. Proč? Protože běžné stelivo se nerozloží a odpad samotný se nerozpustí. Rostlinné stelivo je oproti tomu vyrobeno z přírodních vláken pocházejících z materiálů, jako je dřevo, kukuřice a sláma. Znamená to, že suroviny, z nichž se vyrábí, jsou 100% biologicky rozložitelné a kompostovatelné.
Použité kočičí stelivo však může obsahovat zárodky způsobující toxoplazmózu - pokud kočka dostává syrové maso, může spolu s výkaly vylučovat oocysty parazita Toxoplasma gondii. Nákaza toxoplazmózou může mít obzvlášť závažný dopad na zdraví těhotných žen a lidí s oslabeným imunitním systémem.
Kdokoliv, kdo nelikviduje kočičí stelivo náležitým způsobem, jedná proti zákonu o recyklaci a odpadech a hrozí mu přísné sankce!
To, jak často je třeba stelivo měnit, závisí na vaší kočce a na druhu používaného steliva. Kolik let má vaše kočka? Je to venkovní kočka nebo žije výhradně v bytě či v domě? Co zahrnuje její jídelníček? Roli hraje také venkovní teplota: Vlivem vysokých letních teplot může kočičí záchod začít zapáchat dříve, protože se v něm rychleji množí bakterie - to nepříznivě ovlivní kvalitu ovzduší u vás doma. Nezapomeňte, že bakteriím se daří pouze v dostatečně vlhkém prostředí.
Optimální množství steliva se odvíjí od typu kočičí toalety. Jde o to, jak rychle se tekutina vsákne a jak silná vrstva podestýlky zabrání tomu, aby tekutina neprosakovala na dno nádoby. Běžná kočičí podestýlka absorbuje tekutinu pouze částečně - zbylé množství se sbírá na dně misky a vzniká tak dokonalé prostředí pro množení mikrobů. Mikroby pak způsobují vznik nepříjemného zápachu a celkově nižší úroveň hygieny v toaletě.
Pokud používáte rostlinné stelivo, jako je např. Cat’s Best®, nemusíte je tak často vyměňovat. Technologický proces zpracování rostlinných vláken, vyvinutý speciálně pro produkty Cat’s Best®, umožňuje zušlechtit aktivní dřevní vlákna tak, aby absorbovala a zachycovala tekutiny až do 7násobku vlastní hmotnosti.
Ve věku tří až čtyř týdnů se koťata mohou začít učit používat toaletu. Pokud jim to chcete zjednodušit, pořiďte jim speciální mělkou plastovou misku, která je k dostání v obchodech s potřebami pro domácí mazlíčky. Toaletní miska pro koťata má široký okraj a vroubkovaný vstup, umožňující koťatům dostat se snadněji dovnitř i ven. Stejně jako dospělé kočky jsou i koťata extrémně citlivá vůči pachům, obzvláště těm nepříjemným - udělají cokoliv, aby se jim vyhnula. Je proto nezbytné stelivo pravidelně měnit. Ideální je odstranit několikrát denně znečištěnou podestýlku a v případě nutnosti dosypat čistou.
Koťata a mladé kočky jsou stejně zvědavé jako lidská mláďata. Abyste zabránili nepříjemným následkům toho, že kotě náhodou kousek stelivaspolkne, je nejlepší používat podestýlku z rostlinných vláken.
Neexistuje žádné obecné pravidlo, jak často podestýlku měnit. Jak už bylo řečeno, záleží na druhu steliva, které používáte, na tom, jak aktivní vaše kočka je, jaké krmivo dostává a jak rychle její tělo potravu zpracuje. Podle druhu a stravitelnosti potravy, kterou kočka dostává, trvá přibližně jeden až dva dny, než ji kočka kompletně stráví a než projde její trávicí soustavou. Zdravá kočka se vyprazdňuje jednou nebo dvakrát denně a dvakrát až čtyřikrát denně močí.
TIP: Pokud v kočičí toaletě používáte hrudkující podestýlku, nemusíte ji kompletně vyměňovat tak často jako běžné stelivo.
Pokud máte doma více koček, měly by mít k dispozici několik kočičích toalet. Jejich počet by měl odpovídat počtu koček plus jedna toaleta navíc. Odstraňovat trus z misky je třeba několikrát denně. Zbavte toaletu pevných výkalů a znečištěné podestýlky a doplňte čisté stelivo. Používáte-li hrudkující stelivo, zůstane v toaletě i po odstranění hrudek dostatek čistého steliva. Podle toho, kolik máte koček a jak často toaletu používají, může čisté stelivo v misce zůstat a je použitelné i nadále. Po určité době tam však již dostatek čistého steliva nezbyde, a vaše kočky uvítají, když jim podestýlku kompletně vyměníte.
Jak už jsme zmínili, hrudky znečištěného steliva a výkaly je třeba odstraňovat z toalety každý den. Jakmile je steliva v misce málo, je dobré ho obratem doplnit čerstvou podestýlkou.
Opravdu je nezbytné odstraňovat výkaly denně? Ano, rozhodně! Pokud někdy část výkalů v misce zůstane, může se stát, že kočka odmítne toaletu používat, a to dokonce i v případě, že jste stelivo v misce právě kompletně vyměnili. Je dobré pravidelně kontrolovat, zda v misce něco nezůstalo či případně nepřibylo, a pokud ano, okamžitě to vyhodit. A nemusíte se bát, že byste se při tom ušpinili! O to se postará speciální lopatka.
Díky vhodné lopatce je odstraňování výkalů a znečištěného steliva velmi snadné. V místním obchodě s potřebami pro domácí mazlíčky nebo v online obchodech tohoto typu najdete širokou nabídku lopatek.
TIP: Použitý typ kočičího steliva představuje nejdůležitější faktor při výběru ideální lopatky.
Také samočisticí kočičí toaleta vám může likvidaci použitého steliva usnadnit. Pokaždé, když ji kočka použije, tato elektrická toaleta sama shromáždí znečištěnou podestýlku, aniž byste museli hnout prstem. Nashromážděné znečištěné stelivo po určité době jednoduše odstraníte. Samočisticí kočičí toalety mohou mít různý tvar a velikost. Některé jsou dokonce vybaveny filtry a odpadními sáčky s aktivním uhlím pro minimalizaci zápachu. Většina samočisticích modelů je navržena pro hrudkující podestýlku, můžete v nich tak používat jak minerální stelivo, tak i stelivo na bázi přírodních vláken. Čím je stelivo kvalitnější a čím lépe hrudkuje, tím snadnější bude i čištění toalety. Pokud chcete vaší kočce samočisticí toaletu pořídit, bude nejlepší používat v ní stejné hrudkující stelivo jako doposud.
Samočisticí toalety často mají kryt! Mnoho koček bohužel nerado používá kryté toalety. Ve volné přírodě by kočky nikdy nevykonávaly potřebu v krytém prostoru, například v jeskyni.
Další praktickou pomůckou při likvidaci kočičí podestýlky může být odpadkový koš na použité stelivo. Podobně jako samočisticí toalety fungují i odpadkové koše jako nádoby, ve kterých může být znečištěné stelivo uloženo po delší dobu, než je vyhodíte do popelnice. Kočičí výkaly jsouv těchto odpadkových koších bezpečně uloženy ve speciální fólii nepropouštějící vzduch, která brání unikání nepříjemného zápachu. Odpadkové koše na stelivo mohou mít různý tvar; množství znečištěného steliva, které se do nich vejde, než je nutné koš vynést, je dáno jejich velikostí.
Jako majitelé kočky s tím už nejspíš máte své zkušenosti: Kočka po použití toalety kočka zanechává kousky steliva všude, kudy projde - v obývacím pokoji, na podlaze, na pohovce a dokonce ve vaší posteli! Kočky v toaletách rády intenzivně hrabou, takže stelivo lítá z misky ven a na kočičích tlapkách a na srsti se dostane do celého bytu. S tím může pomoci předložka se speciálním povrchem, kterou umístíte před toaletu, a volné stelivo se na ní zachytí. Měla by být protiskluzová a odpuzovat jak špínu, tak vodu. Kobereček s vysokým vlasem vhodný pro kočky by měl být z poddajných materiálů, které jsou příjemné pro kočičí tlapky.
Patří k praktickým pomocníkům při likvidaci kočičího steliva také pohlcovače pachů? Kočky jako masožravci vylučují velké množství amoniaku a sirovodíku, které jsou zdrojem nepříjemného pachu kočičí moči. Běžná struktura granulí minerálního steliva problém se zápachem efektivně neřeší, neboť vlhkost se váže pouze na povrchu granulí a pak pomalu vysychá. Mnohé z těchto steliv proto obsahují pohlcovače zápachu nebo se pachy snaží překrýt pomocí aromat a parfémovaných látek. Steliva s vlastním silným aroma - například dětského pudru, vanilky, růží nebo levandule - problém zápachu neřeší, pouze se ho snaží zakrýt.
Stelivo z rostlinných vláken jako např. Cat’s Best oproti tomu nic takového nepotřebuje. Mnoho majitelů koček předpokládá, že minerální stelivo z bentonitu, jílu apod. je přírodní produkt. Ačkoliv platí, že surovina je přírodní, její těžba, výroba steliva, jeho doprava a koneckonců také likvidace není bohužel ani udržitelná, ani šetrná k životnímu prostředí.
Tradiční stelivo představuje zátěž pro životní prostředí, protože se vyrábí z neobnovitelných surovin - zdroje bentonitu jsou omezené, navíc se získává těžbou v povrchových dolech, stejně jako uhlí. Silikát se vyrábí v Asii levně chemickou cestou. Během zpracování, přepravy a následné likvidace těchto materiálů se do ovzduší uvolňuje velké množství CO2, škodlivého pro životní prostředí. Navíc tato podestýlka nemůže být po použití recyklovaná, což znamená, že nevyhnutelně skončí ve směsném odpadu a na skládce.
Minerální steliva v žádném případě, neboť ta se nerozloží. Čisté kočičí stelivo na bázi rostlinných vláken je teoreticky možné kompostovat, což by bylo přínosné z hlediska zachování zdrojů a prospěšné pro životní prostředí. Kompost by však musel být dobře promíchaný a dostatečně rozložený.
V Německu se nakládání s bioodpadem a jeho recyklace řídí Zákonem o recyklaci a odpadech a Nařízením o bioodpadu. Další využití bioodpadu určuje Nařízení o hnojivech a Nařízení o hnojení. Část bioodpadu z biopopelnic se kompostuje a dále využívá jako hnojivo.
Pro likvidaci bioodpadu v privátním sektoru - například ve vlastní zahradě - zatím bohužel nejsou k dispozici obecně platné předpisy. Pokud chcete mít jistotu, jak správně postupovat, obraťte se na místní nebo regionální organizaci zajišťující likvidaci odpadů!
Rostlinné stelivo pro kočky jako např. Cat’s Best® se v důsledku tlení kompletně rozloží, je kompostovatelné a může se stát hodnotným hnojivem, zlepšujícím kvalitu půdy na vaší zahradě. Samotné kočič...
tags: #kocici #trus #do #kompostu #ano #nebo