Většina odpovědných zaměstnanců firem dnes ví, že je nutné třídit odpad. Méně z nich však už má detailní povědomí o tom, jak to mají dělat. S oblastí BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) na pracovišti souvisí i oblast třídění odpadů. Třídění odpadu totiž není jen o žluté a modré nádobě, ale máme zde víc povinností, například správné zařazení podle Katalogu odpadů. Totiž není papír jako papír a plast jako plast.
Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.
Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Poptávka po větší udržitelnosti v současnosti velmi roste. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno.
Třídění odpadu není obtížné, jen je potřeba systém správně nastavit. Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit. Nejlepší způsob, jak přistupovat k odpadům, je předcházet jejich vzniku. Když už nám ale odpad vznikne, je důležité jej správně vytřídit.
Jednou ze základních povinností původců odpadů je zařazení odpadu v souladu s Katalogem odpadů (§16 odst. 1 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech). Povinnost zařadit odpady v souladu s Katalogem odpadů a shromažďovat je utříděné dle jednotlivých druhů a kategorií je zakotvená i v novém zákoně o odpadech, který je účinný od 1. 1.
Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady
Každý jeden druh odpadu má dle zákona o odpadech přiřazen vlastní unikátní kód, který naleznete v Katalogu odpadů. Katalogové číslo sestává ze specifického šestimístného kódu ve tvaru XX YY ZZ. Od roku 2024 lze využívat i 8-místná katalogová čísla. Katalog je rozdělen na tzv. nebezpečné odpady, které jsou vždy za svým unikátním katalogovým číslem označeny symbolem hvězdičky (*) a tzv. ostatní odpady, které toto označení nemají.
Za zařazení odpadu do kategorie odpadu, skupiny odpadů i pod konkrétní kód odpadu plně zodpovídá původce odpadu. Podle § 13 odst. 1 písm. e) zákona č. 541/2020 Sb. do zařízení pro nakládání s odpady.
Pokud chceme přiřadit jakožto původce námi vyprodukovaného odpadu tento odpad do Katalogu odpadů podle jeho druhu, postupujeme postupně. Nejdříve jasně určíme odvětví, obor nebo technologický proces, při kterém odpad vzniknul. Podle tohoto určení se vyhledá odpovídající skupina (1-20). Uvnitř určené skupiny pak dále podskupina, která blíže specifikuje původ odpadu. V dané podskupině vybereme poté takový odpad s katalogovým číslem, který maximálně vystihuje označení našeho odpadu. Primárně upřednostňujeme výběr ze skupin 01-12 a 17-20. Pokud v těchto skupinách nevybereme, dále vybíráme ze skupin 13, 14 a 15. Pokud ani zde nenalezneme vhodné určení, projdeme poslední skupinu č. 16. Pokud ani zde nakonec nevybereme, můžeme použít katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem uvedeným výše. Tento postup však doporučujeme konzultovat s příslušným úřadem.
Vyhláška č. 93/2016 Sb., kterou se stanovuje Katalog odpadů jednoznačně stanovuje, že odpad vznikající z komunální sféry je přednostně zařazován do skupiny 20, která zahrnuje komunální odpady. Zároveň však připouští právnickým osobám použít tento kód odpadu v případě vzniku odpadů podobným komunálnímu odpadu. Praktickým příkladem je použití kódu odpadu 20 03 01 - směsný komunální odpad.
Katalog odpadů totiž dále určuje, že odpady obalů jsou přednostně zařazeny do skupiny a podskupiny 15 01, která zahrnuje veškeré odpady obalů, a to i v případě, že jsou vytříděny z komunálních odpadů. Tedy veškerý papír a plast, který naplňuje charakter obalového odpadu (např. karton, folie, PET lahev) je nutné vždy zařadit do skupiny 15, a to jak pro fyzické, k i právnické osoby.
Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?
Ostatní materiály (např. Dalším požadavkem původců odpadů je povinnost odpady třídit (§ 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech). Mísení odpadů je možné pouze na základě povolení příslušného úřadu. Zejména požadavek na oddělené shromažďování odpadů vede některé svozové společnosti k zařazení papírových a plastových odpadů pouze do skupiny 20 a to bez ohledu na charakter odpadů. Tento postup je však bez platného povolení k upuštění od třídění porušením zákona o odpadech.
Je nutné uvědomit si, že kód odpadu vždy určuje původce, který zároveň nese odpovědnost za správnost použitého kódu.
V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění). Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu.
Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům. Nemají tedy důvod vyhazovat využitelné složky odpadu do SKO, protože obě dvě možnosti pro ně představují srovnatelný výdej energie a času.
Třídění využitelných složek odpadu v domácnostech se dá řešit různými způsoby. V případě, že obec či město provozuje sběr odpadu „dům od domu“, tedy odvoz odpadu přímo z domácnosti, existuje například pytlový sběr, kdy domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu. Další variantou je nádobový sběr tříděného odpadu, kdy mají občané nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Pokud je ve městě či obci zavedena evidence odpadů, je možné také nastavit výši poplatků pro jednotlivé domácnosti dle množství vyprodukovaného odpadu. Samostatnou kapitolou je třídění bioodpadů, které lze řešit například pravidelně vyváženou hnědou popelnicí nebo sezónním sběrem do velkoobjemových kontejnerů. V takovém případě ale skutečně vzniká odpad, který se musí někam svážet, zpracovávat/likvidovat, a tím přibývají další energetické i finanční náklady. Výrazně efektivnější varianta je zavést domácí kompostování.
Sběr odpadu tímto způsobem ale má svá úskalí - je anonymní, a tak nemotivuje občany k zodpovědnosti. Výsledkem se proto stává nekvalitně vytříděný obsah, nepořádek kolem popelnicového stání, nesešlapané lahve apod.
Další variantou je adresný sběr - tedy sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností. Občané tak třídí v pohodlí domova. Tento způsob sběru odpadu občanům třídění velmi usnadňuje a díky adresnosti bývá zpravidla také vytříděný obsah kvalitnější. V případě adresného sběru je možné evidovat vyprodukované odpady.
Díky adresnému sběru je také možné zavést motivační systém pro občany. Samospráva získá přehled o tom, jaké množství odpadu produkují jednotlivé domácnosti a může tak např. Odpady, které nelze vytřídit žádným z výše uvedených způsobů, lze odevzdat na sběrném dvoře nebo na jiná sběrná místa.
Obce a města musí v současnosti řešit stále větší tlak na zvyšování míry recyklace - Evropská unie vyžaduje po členských státech 65 % míru recyklace a směřuje k úplnému zákazu skládkování využitelných složek odpadu v roce 2030. Pokud samosprávy nebudou splňovat stanovené limity, budou muset platit výrazně vyšší poplatky za odpady, které se budou každým rokem zvyšovat.
Při tomto způsobu třídění jsou sváženy odpady (tříděné i směsné) adresně přímo z jednotlivých domácností. Občané v den svozu jednoduše umístí pytle či klasické nádoby na odpad před dům a popeláři odpad vysypou/svezou. Adresný svoz odpadu má výhodu pro občany, kterým umožňuje snadné třídění v pohodlí domova, ale i pro samosprávy. Těm poskytuje možnost snadno evidovat vyprodukované odpady každé domácnosti, a získat tak kompletní a adresná data o odpadech v obci.
Systém sběru odpadů dům od domu funguje tak, že občané plní přidělené pytle nebo nádoby (120 l, 240 l) na vybrané druhy odpadu a v den svozu přistaví nádoby nebo plné pytle před dům. Velkou výhodou tak je pohodlnost pro občana, který již nemusí s tříděným odpadem až do sběrného hnízda, ale může jej stejně jako SKO jednoduše postavit před dům a nechat svozovou společnost odpady odvézt.
Pokud je zavedena ve městě či obci evidence odpadů, jsou pytle či nádoby označeny příslušným QR kódem, který obsluha popelářského vozu jednoduše načte do evidence a odpad odveze. Pokud je ve městě nebo obci zavedena evidence odpadů, označuje občan každý pytel nalepovacím identifikačním kódem, který obsluha svozového vozu při svozu načte do evidenčního systému. Obec či město má tak komplexní přehled o vyprodukovaných odpadech a data, na kterých může stavět a zefektivňovat dále své odpadové hospodářství.
Nádobový sběr (podobně jako pytlový sběr) umožňuje občanům třídit využitelné složky odpadu v pohodlí domova. Je vhodný pro vilové čtvrti se zahradou. Kombinovaný sběr je spojením pytlového a nádobového sběru. Občané tedy třídí odpad jak do pytlů, tak do nádob.
Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu. Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.
V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.
Třídicí linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.
Jedná se o rozšířený mýtus, který vznikl pravděpodobně tím, že lidé viděli stejné popelářské auto na svoz směsného i tříděného odpadu. I to se stává, ale svozová společnost k tomu mívá své důvody. Prvním z nich je znehodnocení odpadu, pokud se například na papír vylije olej, už se nedá recyklovat ani využít jiným způsobem, proto se se s ním nakládá jako se směsným odpadem. Druhým důvodem, proč odpady ze dvou popelnic končí na stejném místě, jsou auta se dvěma kabinami. Taková auta dokážou pojmout dva typy odpadů, aniž by se smíchaly dohromady.
Ve skutečnosti nikdo nemá zájem míchat vytříděný odpad dohromady. Vysoká vytříděnost je pro město či obec finančně velmi výhodná. Vytříděný odpad je zdrojem finančních odměn od společnosti EKO-KOM a může se také dále obchodovat, zatímco velké množství vyprodukovaného směsného odpadu přinese samosprávě jen vysoké náklady v podobě poplatků za skládkování, které se každý rok zvyšují.
Ano, je to zcela reálné. Aby toho město či obec byla schopna dosáhnout, je potřeba začít přistupovat k odpadům systematicky. Je důležité udělat si nejprve dobrý přehled o současném stavu odpadového hospodářství. Samospráva by si poté měla stanovit jasné cíle, nastavit potřebné kroky, zavést vhodná řešení a především komunikovat s občany. Chcete i ve vašem městě či obci fungující a efektivní odpadové hospodářství?
Od 1. ledna 2025 dochází k nabytí účinnosti části zákona o odpadech číslo 541/2020 Sb., která řeší evidenční kódy v průběžné evidenci dle Přílohy č.5 a 6 a dle Vyhlášky č. 273/2021 Sb. v Příloze č. 13, tabulka č. 1. V níže uvedené tabulce je propojení mezi typem zařízení / činností a způsoby nakládání. V další tabulce jsou uvedeny všechny evidenční kódy s popisem použití.
Oblast nakládání s odpady
| Proces | Typ zařízení (název technologie / činnosti) | Činnost | Povolené způsoby nakládání (R, D) |
|---|---|---|---|
| Úprava odpadu před jeho využitím nebo odstraněním | biologické procesy | biodegradace | R12a, D8 |
| Úprava odpadu před jeho využitím nebo odstraněním | biologické procesy | biologické dosoušení biomasy | R12b |
| Úprava odpadu před jeho využitím nebo odstraněním | biologické procesy | biologická úprava | D8 |
| Úprava odpadu před jeho využitím nebo odstraněním | fyzikálně-chemické procesy | neutralizace | R12a, D9, D13 |
| Úprava odpadu před jeho využitím nebo odstraněním | fyzikálně-chemické procesy | solidifikace a/nebo stabilizace s výstupem upravený odpad | R12a, D9, D13 |
| Využití odpadu | energetické využití | energetické využití komunálních odpadů | R1a |
| Využití odpadu | energetické využití | energetické využití ostatních odpadů | R1a |
| Odstraňování odpadu | biologický rozklad (konečné odstranění) | biologický rozklad (konečné odstranění) | D2 |
| Odstraňování odpadu | skládkování | zařízení pro inertní odpad | D1a, D1b |
Evidenční kódy
| Kód | +/ - | Part. | Produkce odpadu (primární i sekundární) |
|---|---|---|---|
| A00 | (+) | Ne | Primární produkce odpadu Produkce převzetím odpadů od fyzické osoby - občana mimo obecní systém sběru komunálních odpadů |
| A10 | (+) | Ano | Primární produkce odpadu Produkce převzetím lékárnou odpadu léčiv (20 01 31*, 20 01 32*) od fyzické osoby - občana |
| B00 | (+) | Ano | Převzetí odpadu Odpad převzatý od původce, od zařízení pro nakládání s odpady nebo od obchodníka s odpady |
| C00 | (+) | Ne | Vznik sekundárního odpadu po úpravě přijatého odpadu v zařízení pro nakládání s odpady (produkce odpadu stejného katalogového čísla, kdy nedošlo k jeho změně) |
tags: #kod #odpadu #recykling #co #to #je