Pod termínem „stavební a demoliční odpad“ si můžeme představit to, co zbyde po výstavbě nové nemovitosti nebo po demolici či rekonstrukci staršího objektu. Jsou to cihly, zdivo, obklady, sanitární předměty, dřevěné konstrukční prvky, kabely, trubky, izolace a cokoli dalšího. Přes polovinu z celkové produkce všech odpadů v ČR tvoří stavební a demoliční odpady. Stavební a demoliční odpady představují významný zdroj druhotných surovin.
Původci stavebního odpadu jsou povinni nakládat s vybouranými stavebními materiály tak, aby byla zajištěna nejvyšší možná míra jejich opětovného použití a recyklace. To znamená co nejlépe je roztřídit na jednotlivé druhy.
Co říká o likvidaci stavebního a demoličního odpadu Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb.: Původce odpadu je povinen v případě stavebního a demoličního odpadu, který sám nezpracuje, mít jejich předání v odpovídajícím množství zajištěno písemnou smlouvou před jejich vznikem. V případě stavebních a demoličních odpadů se tato povinnost vztahuje i na nepodnikající fyzické osoby (tzn. na každého z nás). Když se rozhodnete např. pro rekonstrukci, zajeďte na sběrný dvůr a domluvte se na předání odpadů. Je možné si objednat kontejner anebo v případě menšího množství dovézt vlastní dopravou. Předání stavebního odpadu by mělo být domluvené předem. Platí také, že odpad je toho, při jehož fyzické činnosti vzniká, tedy odpad je majetkem zpravidla stavební firmy, pokud se ve smlouvě výslovně nedohodnete jinak.
Některé druhy stavebního odpadu můžete na sběrný dvůr odvézt do určitého limitu zadarmo, za jiné se platí vždy. Zeptejte se obsluhy, za který stavební odpad se platí a za který ne. I stavební suť můžete vytřídit na jednotlivé druhy, čímž můžete ušetřit finance sobě i městu, které následnou likvidaci platí. Třiďte odpad, i stavební, má to smysl.
Další odpady vznikající na stavbě za zařazují dle jejich skutečného složení. Druhy odpadů, přijímané na SD, a jejich ceny jsou uvedeny na webových stránkách Technických služeb.
Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady
Stavební a demoliční odpady představují hmotnostně cca čtvrtinu až třetinu produkce všech odpadů, a to jak v ČR, tak i v ostatních zemích EU. V řadě zemí EU však mají dle dostupných statistických údajů dokonce výrazně vyšší podíl - v Rakousku, Německu a Holandsku je to více než 50 % (Eurostat, 2010). Jak je zřejmé, jedná se v řadě zemí v oblasti odpadů o hlavní materiálový tok. Recykláty vyrobené ze stavebních a demoličních odpadů také šetří významně nerostné surovinové zdroje - a to jak kamenivo, tak také ropu (asfalty).
Dle katalogu odpadů (Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví katalog odpadů) jsou stavební a demoliční odpady zařazeny do skupiny odpadů 17 s touto definicí „Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst”.
Systém získávání stavebního a demoličního odpadu pro účely následné recyklace je ovlivněn řadou faktorů, spojených se vznikem tohoto materiálu.
Vzniklý stavební a demoliční odpad se recykluje přímo v místě svého vzniku. Pokud je recyklát vyrobený tímto způsobem opět užit při následné stavbě v místě majitelem demolované (rekonstruované) stavby, nestává se podle zákona 185/2001 Sb. o odpadech ve znění násl. jako recyklovaného kameniva.
Systém sběru stavebního a demoličního odpadu bývá velmi často regulován obcemi, které jsou ve svých vyhláškách oprávněny stanovit způsoby nakládání se SDO. V tomto případě obec podle své velikosti může stanovit jedno až několik středisek, kde je vzniklý stavební a demoliční odpad přímo recyklován nebo mezideponován. Na základě provedených šetření „Asociací pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v České republice” (ARSM) v roce 2011 bylo zjištěno, že po celé ČR existuje rozsáhlá síť recyklačních středisek a mezideponií stavebního a demoličního odpadu, kde jej mohou jeho původci za poplatek ponechat k recyklaci.
Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?
Pro tvorbu jakéhokoliv systému pro oblast využívání druhotných surovin je zcela nezbytné analyzovat materiálové toky - tzn. zdroje i způsoby nakládání s nimi. S ohledem na současné trendy v recyklaci stavebních a demoličních odpadů, kdy si řada stavebních firem pořizuje vlastní drtiče a třídiče pro recyklaci a vyrobené recykláty používá pro svoji potřebu, je zjištění skutečného stavu velmi obtížné.
Z analýz z předchozích let bylo ze strany ARSM jednoznačně prokázáno, že produkce recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů je v databázi ISOH, kterou vede CENIA, zastoupena pouze ca 50 % (podle jednotlivých skupin odpadů), zbývajících 50 % jde mimo tuto databázi.
Z hlediska materiálových toků lze na základě šetření Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR v letech 1999 až 2008 konstatovat, že objemy stavebních a demoličních odpadů zrecyklovaných v prostoru demolic dosahují ca 50 % až 60 % produkce recyklovaných materiálů v ČR.
V České republice bylo dle šetření provedeného ze strany Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR počátkem roku 2011 přibližně 88 podnikatelských subjektů, které vlastní jedno nebo více strojních zařízení pro recyklaci stavební a demoliční sutě a mají veškerá nutná povolení a souhlasy k nakládání se stavebními a demoličními odpady. Celková množství recyklovaných stavebních a demoličních odpadů (včetně výkopových zemin a kameniva) dosahovala dle databáze ISOH (2011) v letech 2006 až 2009 celkově 2,5 až 3,1 miliónu tun. Dle databáze ARSM se toto množství pohybovalo v rozmezí 4,7 mil. tun (2006) až 6 mil. tun (rok 2007).
Jak je z výše uvedeného zřejmé, je v ČR výrazný nepoměr mezi výrobní kapacitou strojních technologií pro recyklaci stavebního a demoličního odpadu a produkcí recyklátů z něj vyrobených. Disproporci mezi výkonností pořízené technologie (většinou mobilního drtiče a třídiče a s tím související další stroje - např.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Recykláty vyrobené z inertních minerálních stavebních sutí nalezly v uplynulých letech své uplatnění v řadě aplikací stavební výroby. Jedná se o materiály, které se při dodržení technologie jejich výroby a zejména technologie při aplikaci do stavby nejen vyrovnají přírodnímu kamenivu, ale v řadě případů dosahují i lepších vlastností (např.
Pro prosazování dalšího rozvoje recyklace stavebních a demoličních odpadů na evropské úrovni lze označit za zcela nezastupitelnou i spolupráci některých národních svazů sdružených do European Quality Association for Recycling e.V. (EQAR), jejímž členem je i ARSM.
Přehled nejčastěji využívaných SDO pro výrobu recyklovaného kameniva je uveden v tabulce:
| Kód odpadu | Název odpadu |
|---|---|
| 17 01 01 | Beton |
| 17 01 02 | Cihly |
| 17 01 03 | Tašky a keramika |
| 17 01 07 | Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramiky |
| 17 03 02 | Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 |
| 17 05 04 | Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 |
| 17 05 06 | Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 |
| 17 06 04 | Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01, 17 06 03 |
| 17 09 04 | Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 |
Celé šíři problematiky recyklace stavebních a demoličních odpadů se bude věnovat jednání tradiční odborné konference o recyklaci stavebních a demoličních odpadů. V letošním roce proběhne ve dnech 15. až 16. března již 17. ročník pod názvem RECYCLING 2012 a budou zde přítomni účastníci jak z ČR tak i některých okolních zemí (Slovensko, Rakousko). Také je očekávána účast řady řídících pracovníků státní správy, kteří se problematikou zabývají.